Jejich omyl vyplývá z toho, že se až příliš soustředí na kritiku té "své" nenáviděné mocnosti a velkoryse pak přehlíží chyby té druhé. A přitom obě velmoci kolem sebe dupou jak slon v porcelánu, protože mají až příliš starostí s tím, aby ve světě dokázaly prosadit svou pravdu. Pravda těch ostatních, menších, musí jít stranou. Na tu není čas. Ti si musí vybrat na čí straně jsou, protože kdo nejde s námi jde proti nám.

A kam vede tenhle přístup, kterému se jak ruští, tak američtí politici naučili v dobách studené války? Bush vytvořil v muslimském světě dokonalé podhoubí pro islámský fundamentalismus a terorismus. Jak řekl Barack Obama: "V Iráku nebylo do našeho příchodu po Al-Káidě ani stopy." Svou zemi pak Bush přivedl do ekonomických problémů, jaké nezažila od 80. let. Duo Putin/Medveděv zase vedou Rusko do mezinárodní izolace, která se mu podle mě z dlouhodobého hlediska nemůže vyplatit. Všichni tři dohromady pak ve světě roztáčí spirálu napětí, která nakonec neprospívá nikomu.

Jak teď z té mizérie ven? Velmoci to samy nezvládnou. Ano, pokud chtějí tomuto světu a sobě samým dopřát lepších zítřků, musí se naučit důvěřovat druhým. Aby USA vyhrály válku s terorem, musí přestat válčit a začít hledat rovnocenné partnery pro boj na úrovni zpravodajských služeb, a to i mezi státy, které tak úplně nesplňují jejich ideál svobodného šťastného národa. Ono pak snad i Rusko "vychladne", přestane kolem sebe mlátit hlava nehlava a dojde mu, že na to, aby stálo samo proti všem, už nemá.

A jak do toho všeho zapadá radar? Ze všeho nejvíc podle mě přispívá k onomu zvyšování napětí a proti Íránu a jemu podobným je stejně k ničemu. Nebo vy myslíte, že nás skutečně napadnou? Vždyť by to byl jejich konec. Na druhou stranu tyhle úvahy naši zemičku zas až tak trápit nemusí. Prostě jsme se rozhodli sázet na Američany. S nimi naše bezpečnost (tentokrát ve vztahu k Rusku a jemu podobným) stojí a padá. A na pád Ameriky se ještě nikdy nevyplatilo sázet. I vyhlídky do budoucna má lepší než Rusko. To se bude potýkat s velmi rychlým stárnutím populace a dříve nebo později i s klesajícím významem ropy, kterou tak mistrně využívá k prosazování politických cílů. Amerika nízkou porodnost doplní jako vždy imigrací a její ekonomický model, i přes nepochybné nedostatky již mnohokrát prokázal, že je dostatečně pružný, aby se přizpůsobil.

Co na závěr? Snad bych Vám jen všem popřál hezký zbytek léta a chladnou hlavu...