Jako uvědomělý Čech jsem se rozhodl podpořil pobyt nových cizích vojsk na našem území, a proto jsem se vypravil do vojenského prostoru nedaleko Míšova v Brdech, abych tamní žiletkový ostnatý drát, obepínající kvótu 718 ještě více zpevnil svým přineseným klasickým ostnatým drátem. Po asi tříkilometrové pouti územím, kam je vstup zakázán, vedoucím k místu budoucího radaru, jsem narazil na detekční drát, za nímž se táhl krásný plot z žiletkového drátu, který by vám při pádu dozajista přeřezal všechny tepny.

Bylo mi jasné, že jakmile překročím detekční drát, budu mít jen krátkou dobu na to, abych splnil svou občanskou povinnost a udělal americký ostnatý drát ještě ostnatější. A vskutku jsem za několik minut zaslechl přijíždějící automobil, a protože mi bylo jasné, že vojenská policie není řádně uvědomělá a nejspíše bude bránit mému zpevňování plotu z ostnatého drátu, tak jsem skočil za křoví a schoval se do trávy.

Auto vojenské policie zastavilo přesně na místě, kde jsem překročil detekční drát, a neuvědomělí vojáci se mě snažili najít. Ale jelikož neměli psa, tak se po chvíli vzdali a odjeli.

Ovšem akce se zdařila a kus onoho ostnatého drátu teď bude ještě lépe chránit naše nové svobody.