15. 8. 2008 / Miroslav Prokeš
Po nepovedeném Saakašviliho blitzkriegu v Jižní Osetii vypichují česká mainstreamová média hlasy, že teď, po demonstraci ruské vojenské síly, se teprve ukazuje odůvodněnost radarového snažení. Ale ono je to naopak. Tak jako základna USA na Guantánamu ani v nejmenším neovlivní směřování vývoje na Kubě, ani američtí vojenští poradci v Gruzii nemohli být příčinou vojenského zásahu USA na jejich „ochranu“ a to přesto, že má Gruzie s USA exkluzivní smlouvu o vojenské spolupráci. To se snad v Gruzii ukázalo dost zřetelně. I to, že radary se v konfliktu ničí jako první cíl.
◄ Mám cíl nebýt cíl - akce Greenpeace na vrcholku Brd - kótě 718. Foto: Š. Kotrba
Jak už 20. července 2008 pro server iDnes.cz prorocky řekla naše čacká ministryně obrany, zcela již zapomněvši na původní zdůvodňování nebezpečí odkudsi ze severní Koreje:
„Kdyby ten člověk chtěl naslouchat...,... poukázala bych na to, co se s touto zemí stalo v nedávné minulosti, že se to může kdykoliv opakovat. Ale když tady bude jedna velmi malá americká základna, tak naše pojistka svobody a suverenity bude velmi silná. To bych říkala“.
Gruzínský konflikt ale ukázal pravý opak – a postavil se nejen svou koncovou osmičkou do jedné lajny s lety 1938, 1948 a 1968. „Hlídací pes demokracie“ Spojené státy kromě symbolického zavrčení a zaštěkání vojensky nezasáhly a Gruzii záda nekryly. Přes Saakašviliho úpěnlivé prosby o pomoc a ochranu "jeho" demokracie a "jeho" země. Jen balíky humanitární pomoci poslaly. Mimo jiné i proto, že v postižené oblasti je i několik set vlastních občanů. Vojenských poradců, soukromých kontraktorů i žoldáků z různých bezpečnostních služeb.
I v roce 1968 se Brežněv nechal telefonicky ujistit, že USA zůstanou v klidu, než k nám vyslal vojska pěti armád. Však to také nedělal kvůli nějaké „kontrarevoluci“, to byla jen propaganda pro vlastní obyvatelstvo. SSSR i USA si hlídaly svou geostrategickou rovnováhu. Velmoci nic nedělají z altruismu a lásky ke svým věrným nohsledům, ale vždycky prosazují své vlastní zájmy.
Snadno si můžeme odvodit, že v případě konfliktu ve střední Evropě by se mohlo s tou „velmi malou americkou základnou“ v Brdech přihodit něco úplně jiného, než si naši jestřábi myslí: