To poslední plyne z příslibu zvýšení konkurenceschopnosti a mezinárodní prestiže země uzavřením dohody o další spolupráci v oblasti průmyslového výzkumu a technologií. Jak moc jde právě o tohle dokládá kýčovitá závěrečná pasáž deklarace, kterou navzdory názoru Štěpána Kotrby uvedu přednostně v polštině - neboť to odpovídá národnosti adresáta:

"- dodatkowo, jako część rozszerzonej wspólpracy przemysłowej związanej z obronnością, Polska i Stany Zjednoczone zamierzają zawrzeć Porozumienie Ramowe w zakresie obrony przeciwrakietowej, które pozwoli stronom zbadać możliwości wspólnych badań, rozwoju, prowadzenia prób i dokonywania ocen związanych z systemem obrony przeciwrakietowej, włączne ze współpraca przemysłową związaną z systemami obrony przeciwrakietowej. Stany Zjednoczone zawarły takie porozumienia jedynie z niektórymi bliskimi sojuznikami. " (Zvýraznil KD.)

Tato pasáž označuje plánovanou budoucí rámcovou dohodu o další průmyslové a výzkumné spolupráci za privilegium, jaké USA udělují jen některým vybraným spojencům. Jestliže však v této oblasti -- přecházím k anglické verzi - "both nations intend to seek opportunities", pak věta "The United States has concluded such agreements with a limited number of close allies" může stejně dobře znamenat výhradu z americké strany.

Poněkud subtilní je otázka po důvodech odlišného členění textu obou verzí. Věta, kterou jsem výše zdůraznil, je v polské variantě "přifařena" k poslední z odrážek vyjmenovávajících možné oblasti budoucí spolupráce v obranném průmyslu, výzkumu a technologiích. Anglická varianta však staví větu "The United States has concluded such agreements with a limited number of close allies" až do dalšího odstavce, což naznačuje, že autor měl potřebu vztah "blízkého spojenectví" mezi USA a Polskem oddělit od témat, o nichž platí, že "both nations intend to seek opportunities". Protože záměr uzavřít smlouvu "Ballistic Missile Defense Framework Agreement" byl zařazen jako poslední bod deklarace (a to ještě dodatkowo/additionally), na moc silný závazek to nevypadá. Co když se ukáže, že se Polsko nevypořádalo s nároky kladenými na "omezený počet blízkých spojenců" USA? Má blízký spojenec například právo rozhodnout se, že nebude dál posílat kanónenfutr do války v Afgánistánu, kterou Spojené státy podle všeho nevratně politicky zpackaly? Bude pak rámcová smlouva, nebo nebude?

Polsko si od základny slibovalo také dodatečné bezpečnostní záruky k těm, které již získalo členstvím v NATO (a které nepovažuje za dostatečné). Další záruky má, ovšem vzhledem k nedávné jihoosetské krizi se zdají být příliš obecné. USA se zavázaly zajistit bezpečnost Polska a všech vlastních zařízení na jeho území, není však specifikováno, v jakém rozsahu by se na této bezpečnosti měly podílet. Po zničení armády Gruzie, nepochybně velmi blízkého spojence USA, by podobné deklaraci slušela formulace -- pravda, pro Američany poněkud potupná - "zavazují se nasadit všechny potřebné síly a prostředky k zajištění bezpečnosti Polska a amerických zařízení umístěných na jeho území". Představy o tom, jak posílit něčí bezpečnost, mohou být totiž nekonečně rozmanité -- viz citát v úvodu tohoto článku.

A nakonec slavné Patrioty. Rozšíření spolupráce v oblasti protivzdušné a protiraketové obrany má podle posledního bodu oddílu věnovaného politickovojenské spolupráci nabýt podoby "deployment of a U.S. Army Patriot air and missile defense battery in Poland" v roce 2012. S nepatrnou dávkou zlomyslnosti lze přeložit: "rozmístění nějaké protivzdušné a protiraketové baterie Patriot náležející U.S. Army v Polsku". Kdyby ale v roce 2012 měla být "nějaká" baterie Patriotů co platná v proti raketám krátkého doletu z Běloruska a Ruska, po níž Varšava tolik touží, muselo by se jednat přinejmenším o verzi PAC-3, od Patriotů odvozený pokročilý systém MEADS vyvíjený ve spolupráci s Německem a Itálií, případně ještě něco výkonnějšího. Již dnes si totiž můžeme být jisti, že ani PAC-3 by Polsko neubránil před současnými raketami Iskander, pokud by je Moskva prodala Lukašenkovi nebo se sama rozhodla zaútočit -- o starších verzích Patriotu ani nemluvě. Kromě toho: Píše se rok 2008 a mezinárodní situace se díky gruzínskému prezidentovi, jehož Varšava bezvýhradně podporuje, stává značně napjatou. Podepsání deklarace o protiraketové obraně pak posunulo polskoruské vztahy k bodu mrazu. Pokud se Polsko stále děsí možného ruského útoku: Proč tedy nemá obavy, že ho teď na sebe přivolalo a že k němu dojde někdy mezi lety 2008-2012?

Čerstvě podepsanou deklaraci o strategické spolupráci mezi Polskem a USA můžeme tedy charakterizovat slovy: Rizika přinesla okamžitě, výhody přijdou (možná) později. Uvidíme.

Celý text deklarace v polštině ZDE

Celý text deklarace v angličtině ZDE