Je otázka, zda – až si bude muset vybrat – zvolí Moskvu, nebo Tbilisi. A bude případné přijetí Gruzie do NATO skutečně tím nejlepším krokem? Spojenectví je velký závazek. K odpovědím je třeba konsensu.

„Od samého začátku jsme opakovali, že silou se tento konflikt řešit nedá. Až do úplně poslední minuty jsme přesvědčovali gruzínskou stranu, aby s tím nezačínala“, citoval ruský deník Kommersant 22. srpna amerického velvyslance v Rusku Johna Beyrleho.

Ať již za rozhodnutím prezidenta Saakašviliho byla důvěra v podporu USA a dalších spojenců nebo ve vlastní armádu, konflikt musel v Gruzii fatálně narušit jedno i druhé. Údaje, které uvádíme v následujícím příspěvku, vycházejí ze stavu před 8. srpnem 2008. Rozsah ztrát zatím není přesně znám. Dá se ale předpokládat, že zejména infrastruktura utrpěla značné škody.

Gruzie - faktografické údaje

Gruzínská republika (Sak'art'velo) je situovaná ve východní Evropě a v jihozápadní Asii. Sousedí s Arménií, Ázerbájdžánem, Ruskou federací a Tureckem. Leží v Zakavkazsku při východním okraji Černého moře. Její součástí de iure jsou autonomní republiky Adžárie, Abcházie a Jižní Osetie.

Státní zřízení: republika

Gruzínské ozbrojené síly - faktografické údaje

Ozbrojené síly se skládají z pozemních, vzdušných, námořních a speciálních sil a Národní gardy. Jejich jádro tvoří pozemní síly, které jsou nejpočetnější. Zodpovídají za obranu území proti jakémukoliv ohrožení národní suverenity a teritoriální integrity, pomáhají pohraniční policii v ochraně hranic a civilním úřadům v protiteroristických operacích. Účastní se i operací pod vedením NATO v zahraničí. Jsou organizovány do brigád, dělostřelectva a dalších podpůrných a zabezpečovacích jednotek na praporní úrovni. Vzdušné síly se skládají z jednotek vojenského letectva a protivzdušné obrany. Zajišťují bezpečnost vzdušného prostoru. Vojenské námořnictvo chrání teritoriální vody a přispívá ke kolektivní námořní ochraně černomořského regionu. Speciální síly odpovídají za provádění průzkumu a protiteroristických operací. Národní garda organizuje v mírové době výcvik záloh a mobilizuje je v průběhu krize nebo válečného stavu.

V ozbrojených silách slouží 32 650 osob, z toho v pozemních silách 18 993, v letectvu 2 091, v námořnictvu 1 350 a 9 196 ve štábech, velitelstvích a ústředních orgánech. Letos v červenci požádal prezident parlament o navýšení početního stavu ozbrojených sil o dalších 5 000 osob, a to zejména k posílení letectva a námořnictva. Bylo také rozhodnuto dodatečně zvýšit letošní obranný rozpočet. Počet brigád se postupně zvýší na šest. Zálohy představují celkem 120 000 osob.

Pozemní síly

Pozemní síly jsou organizačně členěny do brigád, praporů a samostatných praporů. Tvoří je 1.pěší brigáda v Gori, 2. pěší brigáda v Senaki, 3. pěší brigáda v Kutaisi, 4. pěší brigáda ve Vaziani, 5. pěší brigáda v Khelvachauri a Khoni (budovaná), dělostřelecká brigáda v Gori a Khoni, ženijní brigáda v Gori, samostatný lehký pěší prapor v Adlia, samostatný tankový prapor v Gori, samostatný protiletadlový oddíl v Kutaisi, spojovací prapor v Saguramo, technický průzkumný prapor v Kobuleti, prapor vojenské policie v Tbilisi a zdravotnický prapor v Saguramo.

Posádka v Gori patřila před nedávnými událostmi k nejmodernějším vojenským základnám v Gruzii. V provozu byla od 18. ledna 2008 a po základně v Senaki (otevřené v květnu 2006) byla druhou základnou na území Gruzie, která odpovídala standardům NATO. Na její vybudování vyčlenilo americké vojenské velitelství v Evropě (EUCOM) 40 mil USD. V Sachere byla vystavěna nová výcviková základna zase s pomocí Francie. Pro přípravu vojáků na zahraniční mise bylo určeno Národní výcvikové středisko v Krtsanisi.

Podle údajů z doby před letošním srpnem výzbroj pozemních sil tvořilo 245 středních tanků, a sice T-72B1 (59 kusů), T-72M (75), T-72AB (71) a T-55AM (40). Kromě nich armáda disponovala 80 bojovými vozidly pěchoty BMP-1, 120 BMP-2, 75 kolovými obrněnými transportéry BTR-80 8x8, 64 pásovými obrněnými transportéry MT-LB a asi stovkou lehkých kolových obrněných vozidel Otokar Cobra 4x4. Tažené dělostřelectvo mělo ve výzbroji kanony 2A36 Giatsint-B ráže 152 mm (12), 2A65 Msta-B ráže 152 mm (18) a 2A18 ráže 122 mm (120), ze samohybného dělostřelectva pak kanony 2S7 Pion ráže 203 mm (12), 2S19 Msta-S ráže 152 mm (3), 2S3 Akacija ráže 152 mm (26) a kanonovými houfnicemi Vz. 77 Dana ráže 152 mm (24). Z raketometných systémů byly v inventáři raketomety RM-70 ráže 122 mm (48), BM-21 Grad ráže 122 mm (120) a LAR-160 ráže 160 mm (15). Z minometů byly ve výzbroji 240 minometů 2B11, 365 M-38/43 a 250 M75, všechny ráže 120 mm. Pokud jde o ruční zbraně, disponují příslušníci gruzínských ozbrojených sil americkými M4A3 (Colt RO977), ruskými AKM/AKMS, AK-74, AKS-74U, speciální jednotky pak německými G36K a izraelskými Tavor TAR-21, kulomety PK, NSV a Mk 19 Mod 3, odstřelovacími puškami pak SVD, Remington 700, Zastava M93 Black Arrow ráže 12,7 mm a izraelskými Barrett M82A1.

Vzdušné síly

Vzdušné síly se skládají z vojenského letectva a protivzdušné obrany. Letectvo disponuje leteckým a vrtulníkovým křídlem. Letecké křídlo je dislokováno na základně v Marneuli, vrtulníkové křídlo působí z letiště Alexejevka nedaleko Tbilisi. Výzbroj letectva tvoří jednomístné dvoumotorové proudové bitevní letouny Su-25K/KM/UB (12-35), cvičné dvoumístné proudové letouny Aero L-39 Albatros (11) a L-29 Delfín (2) a několik cvičných Jak-52. Letoun Su-25KM Scorpion vznikl ve spolupráci izraelské Elbit Systems a gruzínské TAM (Tbilisi Aerospace Manufacturing), která letouny Su-25 vyráběla. Poprvé vzlétl v roce 2001. Uváděné počty jsou opět z doby před 8. srpnem 2008.

Pokud jde o dopravní letouny, ve výzbroji byly ruské stroje An-24 (2), An-32 (4), An-72 (2) a An-2 (2). Z vrtulníků se jednalo o bojové vrtulníky Mi-35 (1), Mi-24P (19) a Mi-24V (21), protiponorkové Mi-14 (16) a dopravní Mi-8T/MTV-1 (16), UH-1N (36), UH-1H (6) dodané z USA a Turecka a Mi-2 (2). Do výzbroje patří také izraelské bezpilotní letouny Elbit Hermes 450.

Výzbroj protivzdušné obrany tvořily protiletadlové raketové systémy 9K37 Buk (15), S-125 Něva (38), S-200 Vega dalekého dosahu, 9K33 Osa (18), přenosné protiletadlové raketové komplety 9K32 Strela 2M, 9K34 Strela 3 a 9K310 Igla, samohybné čtyřhlavňové systémy ZSU-23-4 ráže 23 mm na pásovém podvozku (35), tažené protiletadlové kanony ráže 57 mm S-60 (15) a tažené protiletadlové dvouhlavňové kanony ZU-23-2 ráže 23 mm (40). Vzdušný prostor sledovaly radiolokátory ze stanovišť ve Tbilisi, Kutaisi, Marneuli a Telavi. V Gori a Kechvi byla rozmístěna střediska radiolokačního průzkumu a REB.

Vojenské námořnictvo

Velitelství námořních sil a zároveň jeho největší základna je černomořský přístav Poti. Dalším přístavem je Batumi. Námořnictvo disponuje menšími plavidly různých tříd a typů. Organizačně je rozděleno na námořní eskadru a jednotku speciálních sil námořní pěchoty dislokovanou v Poti. K největším a nejsilněji vyzbrojeným plavidlům gruzínského námořnictva patří raketový člun „Dioskuria“ (303) třídy La Combattante II, dodaný z Řecka v roce 2004, vyzbrojený čtyřmi protilodními střelami Exocet MM.38, dvěma 35 mm dvouhlavňovými kanóny Oerlikon a dvěma torpédomety. Z Ukrajiny pochází raketový člun „Tbilisi“ (302) Project 206MR Matka, předaný Gruzii v roce 1999, vyzbrojený dvěma protilodními střelami P-15М Termit, 76 mm kanónem АU-176 a šestihlavňovým 30 mm kanónem АК-630М. Dalšími plavidly jsou čluny „Batumi“ (301) Project 205P, „Akmeta“ (102) Project 368Т. Řecko přenechalo Gruzii dva čluny „Iveria“ (201) a „Mestia“ (203) a z Turecka byl v roce 1998 dodán hlídkový člun „Kutaisi“ (202). Dále jsou zde čluny Projektu 360 „Cchaltubo“ (101), „Gantiadi“ (016) a „Gali“ (04), bulharské malé výsadkové čluny Project 106K „Guria“ (001) a „Atia“ (002) a další dvě plavidla Project 1176 (МDK-01 a МDK-02) bývalé Černomořské flotily a několik dalších malých pomocných plavidel. Pobřežní ochrana disponovala minolovkou P-22 Aeti (bývalý М 1085 Minden třídy Lindau) předanou v roce 1998 Německem, hlídkovou lodí P-101 Kodori, ukrajinskou hlídkovou lodí Р-21 Georgij Topeli (Project 205P), osmi čluny Project 1400М (Р-102 až Р-104 a Р-203 až Р-207), dvěma americkými hlídkovými loděmi třídy Point (Р-210 Cotne Dadiani a Р-211 General Mazniašvili) a dvěma typu Dauntless (Р-106 a Р-209). Ve výzbroji bylo ještě devět malých hlídkových člunů typu Aist (Project 1398) o výtlaku 3,5 tun (P-0111 až Р-0116, Р-0212, Р-702 až Р-703). Nejméně jedno z plavidel bylo během nedávného konfliktu potopeno.

Národní garda

Gruzínská Národní garda byla zřízena v prosinci 1990 a je složená z dobrovolníků. Představuje první ozbrojenou formaci, která se stala základem budoucích ozbrojených sil. Jejím hlavním úkolem je podporovat vládu při řešení krizových situacích, při mobilizaci záloh a při účasti v zahraničních misích. V současné době má 20 554 osob.

Prozápadní orientace

K dlouhodobým cílům gruzínské zahraniční politiky patří vstup do NATO a EU. Gruzie se v roce 1994 stala jednou z prvních postsovětských republik, která se zapojila do programu Partnerství pro mír (PfP). V říjnu 2004 Severoatlantická rada schválila její první Individuální akční plán partnerství (IPAP). V únoru 2005 byly v Bruselu a Tbilisi zřízeny úřady styčného důstojníka. Aliance pomáhala Gruzii v transformačním a modernizačním procesu výstavby ozbrojených sil. Gruzie se v roce 2006 také zavázala plnit úlohu hostitelského státu v případě rozmístění jednotek NATO při operacích nebo přesunu přes gruzínské teritorium v době míru, krize, nebo konfliktu. Procesu reorganizace ozbrojených sil pomáhala na ministerstvu obrany poradní skupina ISAB (International Security Advisory Board) a doporučení USECOM.

Jedním z naléhavých úkolů zahraniční politiky bylo dosáhnout co nejrychlejšího odchodu sil Ruské federace z Gruzínského území. V roce 2004 působilo v Tbilisi vojenské velitelství a na dvou základnách na gruzínském území bylo rozmístěno kolem 4 000 vojáků. Dalších 2 500 ruských vojáků působilo v rámci tzv. mírotvorců v autonomní Abcházii. V březnu 2006 byla podepsána Dohoda o podmínkách a pravidlech dočasného působení a odsunu ruských vojenských základen a dalších vojenských zařízení Skupiny ruských vojenských sil na Jižním Kavkazu rozmístěných na území Gruzie. Poslední ruský voják opustil základnu v Akhalkalaki před koncem minulého roku.

Dalším stupněm spolupráce s Aliancí bylo zapojení do akčního plánu členství (MAP) vedoucí k sladění politických, ekonomických, vojenských, bezpečnostních a právních struktur se standardy NATO. V příštím roce měla být dokončena profesionalizace armády. Na letošním dubnovém summitu NATO v Bukurešti přijetí Gruzie a Ukrajiny do Aliance velmi prosazoval americký prezident Bush. Narazil však na odpor evropských spojenců, především Francie a Německa. Příslib členství v Alianci je nicméně Gruzii opakovaně potvrzován, naposledy toto stanovisko prezentovala německá kancléřka Merkelová 17. srpna v Tbilisi. Rusko se staví ostře proti tomuto záměru.

NATO a řada jeho členů a partnerů pomáhá při výstavbě a výcviku nové gruzínské armády. Od roku 2005 byla například nákladem 15,6 mil EUR podle standardu NATO vybudována již zmíněná základna Senaki, letos byla uvedena do provozu podobná základny v Gori. Na dodávkách zbraní se podílela zejména Ukrajina, Izrael, Česká republika, Turecko, USA a Bulharsko. Při výcviku pomáhají především USA, Velká Británie, Izrael a Francie.

První cvičení s partnerskými státy NATO se v rámci PfP konalo na gruzínském území v roce 2001 pod názvem „Cooperative Partner“. Gruzie se také v témže roce zapojila do Černomořské námořní kooperační bojové skupiny BLACKSEAFOR (Black Sea Naval Co-operation Task Group), kterou tvoří státy hraničící s Černým mořem (Bulharsko, Gruzie, Rumunsko, Rusko, Turecko a Ukrajina).

Na gruzínské základně Vaziani se ve druhé polovině letošního července uskutečnilo mezinárodní cvičení „Immediate Response 2008” na brigádní úrovni za účasti 1 630 vojáků. Jeho cílem bylo dále zdokonalit schopnosti regionální spolupráce při společném působení mnohonárodních jednotek. Cvičili v něm příslušníci velitelství a dvou praporů 4. brigády a ženijního praporu gruzínské armády, příslušníci 3. praporu, 25. expedičního sboru USMC a 1. praporu, 121. pěšího pluku Národní gardy z Atlanty.

Gruzie byla také jedním z 16 účastníků letošního kombinovaného námořního cvičení Sea Breeze 2008 za účasti asi 2000 vojáků, které se uskutečnilo letos koncem července na Ukrajině. K dalším kromě hostitelské země patřila např. Arménie, Ázerbájdžán, Kanada, Francie, Německo, Rumunsko Velká Británie či Spojené státy.

Zahraniční mise

Gruzie se od roku 1999 aktivně zúčastňuje zahraničních mírových misí. Kolem 200 vojáků působilo od roku 1999 až do letošního roku v Kosovu. Do Iráku bylo v roce 2003 vysláno 70 vojáků, jejichž počet se zvýšil o rok později na 300, později na 850 a od června minulého roku dosáhl 2 000 (Gruzie tak byla třetím největším přispěvatelem po Spojených státech a Velké Británii) . Během konfliktu byla velká část gruzínského kontingentu s pomocí Spojených států přepravena zpět do vlasti. Od roku 2004 působí 50 vojáků také v Afghánistánu. Dalších 300 příslušníků gruzínské armády, spolu s 500 vojáky Severní Osetie a stejným počtem ruských vojáků, působilo ve společném praporu mírových sil v Jižní Osetii.

Foto: mod.gov.ge, military photos.net

Chronologie konfliktu

Toto je časový harmonogram dění v oblasti konfliktu od 1. do 11. srpna 2008 tak, jak ho vnímá Rusko a jak ho vnímá gruzínská strana. Přinášíme ho s tím, že ruské údaje, stejně jako gruzínské, nelze ověřit z opravdu nezávislých zdrojů, a nedá se tedy jednoznačně říci, „kdo si začal“. Mezinárodní pozorovatelský tým OSN opustil svá kontrolní stanoviště ještě před započetím bojů, gruzínští pozorovatelé opustil svá kontrolní stanoviště krátce po začátku gruzínské ofenzívy. Ruské jednotky v Jižní Osetii mají už patnáct let na základě mezinárodních dohod statut „modrých přileb“ a slouží zde k vynucení klidu zbraní po válkách za nezávislost Jižní Osetie po rozpadu SSSR na počátku 90. let minulého století.

1. srpna 2008

(1) Relativně klidná situace kolem Jižní Osetie se navečer prudce změnila. Gruzínská strana přistoupila k masivnímu ostřelování města Cchinvali a dalších obydlených míst. V zóně konfliktu probíhal několik hodin boj s použitím lehkých střelných zbraní, granátometů a minometů. Objevily se první oběti na životech a významné škody na majetku. Jižní Osetie začala evakuaci svých obyvatel do Severní Osetie, za první dva dny od ostřelování tak opustilo své domy 2,5 tisíce obyvatel.

(2) 3. srpna pokračovala gruzínská strana ve stahování vojsk k hranicím Jižní Osetie. Z vojenské základny v Gori se směrem k Cchinvali vydala kolona dělostřelectva, složená z dělostřeleckého oddílu houfnic D-30 a dvou minometných baterií, které jsou součástí 4. mechanizované pěší brigády gruzínské armády.

(3) 6. srpna se do regionu vypravil velvyslanec se zvláštním posláním ministerstva zahraničních věcí Ruské federace J. F. Popov. Díky jeho úsilí byla připravena půda pro provedení schůzky v Cchinvali mezi gruzínským ministrem pro otázky reintegrace T. Jakobašvilim a vicepremiérem Jižní Osetie B. Čočijevem. Toto setkání se ovšem neuskutečnilo, neboť 7. srpna bylo obnoveno ostřelování Cchinvali a dalších míst.

7. srpna 2008

• (4) 7. srpna Gruzie rozmístila 27 odpalovacích zařízení raketometů „Grad“ nedaleko Gori. Ve směru k Jižní Osetii prošla další kolona vojenské techniky. Z Kutaisi směrem ke Gori bylo přesunuto 20 nákladních automobilů s vojáky, 20 džípů Toyota se zabudovanými kulomety, tři bojová vozidla pěchoty, tři raketomety a tři kanóny.
• (5) 7. srpna odpoledne pak bylo okolí Cchinvali ostřelováno dělostřelectvem větších ráží, které bylo umístěno u gruzínských vesnic Nikoli a Ergneti.
• 15:45 hod. Gruzínští vojenští pozorovatelé opustili štáb mírotvorců a svá pozorovatelská stanoviště.
• 7. srpna večer pak oznámil T. Jakobašvili, že gruzínská strana na určitou dobu jednostranně přerušuje palbu v zóně konfliktu. Podle jeho slov si gruzínská strana přeje ukázat cchinvalskému vedení „naprostou nesmyslnost ozbrojeného střetnutí“. T. Jakobašvili oznámil, že je ochoten společně s velvyslancem MZV RF se zvláštním posláním M. J. Popovem se vypravit do zóny konfliktu a zahájit rozhovory.
• 19:40 hod. vystoupil prezident M. Saakašvili s proslovem k lidu Gruzie. Řekl, že ve čtvrtek večer vydal rozkaz všem gruzínským vojenským jednotkám neodpovídat na palbu v zóně konfliktu v regionu Cchinvali.
• 22:35 hod. tj. za tři hodiny po prohlášení M. Saakašviliho, Gruzie zahájila útok proti Jižní Osetii.
• (6) 23:15 hod. začaly boje a ostřelování s použitím granátometů a minometů.
• 23:45 hod. začala palba gruzínských raketometů.

8. srpna 2008

• 0:20 hod. začala gruzínská dělostřelecká palba.
• (7) 1:20 hod. za zvuků dělostřelecké kanonády začal pohyb gruzínských vojsk k východní části Cchinvali.
• (8) 2:06 hod. ruské síly se pohybují přes tunel Roki do jižní Osetie.
• 2:38 hod. jihoosetský prezident Eduard Kokoity pronáší rozhlasový projev
• 2:41 hod. gruzínské síly zaujaly pozice v jihoosetských vesnicích Didmukha a Muguti.
• 2:44 hod. palba u vesnic Prisi a Tamarasheni.
• 2:45 hod. gruzínské síly obsazují vesnice Didmukha, Muguti a Dmenisi.
• 2:50 hod. Gruzie obsazuje vesnici Ubiat.
• 3:12 hod. gruzínské síly obsazují severní část Cchinvali a Zarskou silnici.
• 3:15 hod. vládní budovy v Cchinvali hoří.
• 3:37 hod. abcházský prezident Sergej Bagapš prohlašuje, že Abcházie pošle 1 000 dobrovolníků do jižní Osetie.
• 3:43 hod. předseda jihoosetské vlády Jurij Morozov tvrdí, že gruzínské síly zničily vesnici Hetagurovo a způsobily fatální škody ve vesnici Dmenisi.
• 3:44 hod. tankový útok v jižním okolí Cchinvali
• 3:46 hod. Cchinvali v "úplné tmě"
• 4:08 hod. Rusko žádá mimořádnou schůzi Rady bezpečnosti OSN
• 4:28 hod. gruzínská televize hlásí, že gruzínské ozbrojené síly kontrolují šest vesnic v oblasti Cchinvali: Muguti, Dmenisi, Didmukha, Okona, Akut a Kohátu a vstoupily do vesnice Hetagurovo.
• 4:33 hod. jihoosetský parlament žádá Rusko o pomoc ve snaze vyhnout se genocidě. RB OSN souhlasí, že uspořádá mimořádnou noční schůzi na základě požadavku Ruska
• 5:08 hod. gruzínská letadla jsou ve vzduchu a tanky útočí v Cchinvali.
• 6:51 hod. obrněná vozidla, dělostřelectvo a jednotky pěchoty abcházské armády se začaly přemisťovat z Ochamchirské oblasti k abcházsko-gruzínské hranici
• 7:10 hod. Tbilisi oznámilo mobilizaci záložníků.
• V noci na 8. srpna velitel mírových operací spojeného štábu Ministerstva obrany Gruzie M. Kurašvili prohlásil v televizi „Rustavi-2“, že gruzínská strana přijala rozhodnutí o obnovení ústavního pořádku v zóně konfliktu.
• 7:25 gruzínské letectvo bombardovalo Jižní Osetii. Pět letounů Su-25 zaútočilo na jihoosetskou vesnici Tkverneti. Kromě toho byla také bombardována kolona s humanitární pomocí ze Severní Osetie.
• [1] 09:45 ruské letouny poprvé podle gruzínského zdroje reagují − bombardováním dálnice mezi Poti a Tbilisi u obce Shavshvebi, 300−500 metrů od gruzínského vojenského radaru. Bombardují i radar a přilehlá kasárna
• [2] 10:30 ruské Su-24 bombardují gruzínské jednotky přesunující se do Jižní Osetie u obce Variani v okrese Kareli
• Dopoledne T. Jakobašvili oznámil, že Cchinvali je téměř plně obklíčeno gruzínskými jednotkami, ale "my si nepřejeme materiální škody ani oběti na životech a proto ještě jednou navrhujeme lídrům separatistů začít přímé rozhovory o zastavení palby a deeskalaci situace v zóně konfliktu". V důsledku nočního ostřelování z gruzínské strany byla poškozena řada budov v prostoru štábu ruských mírotvorců v Cchinvali. Shořela budova parlamentu Jižní Osetie, byl poškozen komplex vládních budov, hořely i několika poschoďové obytné domy a další stavby v centru města. Směrem k Cchinvali se vydala kolona gruzínských tanků a pěchota.

Za čtyři dny tragických událostí zahynulo více než dva tisíce lidí, zejména Osetinců. Několik tisíc lidí, z toho více než 100 ruských vojáků ze sborů SSPM, bylo zraněno. Více než 30 tisíc obyvatel Jižní Osetie bylo nuceno opustit své domovy.

• [3] 10:57 Ruské letouny bombardují pozice dělostřelecké brigády na svahu Gorijvari a stadiónu v Gori.
• 8. srpna kolem poledne gruzínská vojska přes odpor jihoosetinských jednotek získala kontrolu nad Cchinvali a nad osmi jihoosetinskými vesnicemi.
• [4] 15:05 ruské letouny směřují do Gruzie ze směru od Tedzami, jižně od Gori, shazují dvě bomby na vojenskou leteckou základnu Vaziani a vracejí se.

V podmínkách pokračujícího přímého ohrožení životů ruských občanů v Jižní Osetii a v souladu s právem na sebeobranu v rámci operace na vynucení k míru, jak to předpokládá mezinárodní právo, přesunulo Rusko 8. srpna odpoledne do Jižní Osetie dodatečné síly na podporu ruských mírotvorců a na ochranu pokojného obyvatelstva.

Ruská ofenziva vzhledem k následujícímu seznamu cílů, dodanému gruzínskou stranou, sleduje dle redakce ATM čtyři základní cíle: udržení absolutní nadvlády ve vzduchu, znemožnění plynulého pohybu gruzínských jednotek a zásobování po komunikacích, eliminace dělostřelectva a raketometů, zničení či eliminace vojenských základen s důrazem na ty instalace, které byly vytvořeny v rámci partnerské spolupráce s NATO a umožňují logistickou podporu vojsky NATO.

• [5] 16.30 bombardována gruzínská vojenská letecká základna Marneuli
• [6] 16.30 bombardována gruzínská vojenská letecká základna Bolnisi , 35 kilometerů jihozápadně od Tbilisi. Budovy a dva letouny na zemi zničeny
• [7] 17:00 bombardována gruzínská vojenská letecká základna Marneuli.
• [8] 17:35 bombardována gruzínská vojenská letecká základna Marneuli, na letišti zničeny přepravní letouny An-2 a zaparkovaná vojenská vozidla
• [9] 18:45 bombardovány pozice gruzínské dělostřelecké brigády v Gori

9. srpna 2008

• [10] 00:12 bombardována vojenská část přístavu Poti, bývalá vojenská základna SSSR. Jedna loď určená prý k hydrografickému průzkumu potopena. Je tak znemožněno masivní nekontrolovatelné zásobování Tbilisi po moři
• [11] 00:17 bombardována gruzínská vojenská základna Senaki.
• [11] 00:17 bombardována železniční stanice v Senaki. Tím je přeťat železniční uzel, spojující přístav Poti a znemožněno masivní nekontrolovatelné zásobování Tbilisi po moři
• [12] 00:20 bombardována gruzínská vojenská letecká základna Vaziani , mezinárodní letiště
• [13] 01:00 bombardovány pozice gruzínských jednotek u obce Poti
• [14] 01:20 bombardován dispečink ropovodu Gatchiani v okrese Gardabani, kudy vede produktovod BTC, který ale není zničen. Firma BP následně ropovod sama uzavírá.
• [15] 10:00 bombardována gruzínská přistávací plocha a letiště Kopitnari u Kutaisi, na cestě z Tbilisi do Abcházie
• [16] 10:22 bombardovány pozice gruzínských jednotek u obce Gori
• [17] 12:40 bombardována gruzínská přistávací plocha Kopitnari
• [18] 14:00 ruský letecký útok na pozice gruzínských jednotek v soutěsce Kodori, útok na přistávací plochu v obci Omarishara.
• [19] 16:35 bombardovány pozice gruzínských jednotek u obce Oni
• [20] 22:30 bombardovány pozice gruzínských jednotek u obce Chkhalta, Abcházie

10. srpna 2008

• [21] 05:45 ruské letouny přiletěly z Dagestánu a shodily 3 bomby na leteckou továrnu v Tbilisi
• [22] 07:40 bombardovány pozice gruzínských jednotek u obce Urta v okrese Zugdidi
• [23] 08:45 letecký útok deseti ruských bitevníků na pozice gruzínských jednotek v Abcházii. Jeden letoun sestřelen.
• [24] 11:15 bombardovány pozice gruzínských jednotek v obci Shavshvebi u Gori
• [25] 15:00 bombardovány pozice gruzínských jednotek u obce Knolevi v okrese severní Kareli
• [26] 15:10 útok ruských a abcházských jednotek na gruzínské pozice v Abcházii
• [27] 16:05 bombardovány pozice gruzínských jednotek u obce Gori
• [28] 16:10 bombardován most na dálnici spojující východ a západ země
• [29] 19:05 bombardováno gruzínské civilní letiště v Tbilisi
• [30] 19:10 bombardována gruzínská letecká továrna „TbilAviaMsheni“ u Tbilisi, která ve spolupráci s izraelskou firmou Elbit opravuje a modernizuje vojenské bitevníky Su-25K, Su-25K Scorpion s izraelskou avionikou Elbit, Su-25UB (schopné nést i těžké bomby RBK-250, RBK-500), víceúčelové vrtulníky Mi-8/Mi-17 a těžké bitevní vrtulníky Mi-24. Bombardována je i vzletová plocha letiště v Tbilisi
• [31] 19:35 bombardovány pozice gruzínských jednotek v blízkosti Senaki
• [32] 20:25 bombardovány pozice gruzínských jednotek v soutěsce Kodori

11. srpna 2008

• [33] 00:30 bombardována civiní radarová stancie v obci Shavshvebi západně od Gori
• [34] 00:31 bombardovány pozice gruzínských jednotek v soutěsce Kodori
• [35] 03:05 bombardovány pozice gruzínských jednotek obce Sharabidzeebi, Kapandichi a Makho u Batumi
• [36] 03:12 bombardována gruzínská vojenská základna Khelvachauri
• [37] 03:26 bombardovány pozice gruzínských jednotek v soutěsce Kodori
• [38] 04:30 bombardováno centrální velitelství gruzínských leteckých sil
• [39] 04:37 bombardována civilní radarová stanice v obci Leninisi ve vzdálenosti 5 kilometrů od Tbilisi, je částečně zničena.
• [40] 05:00 bombardována gruzínská přistávací plocha Shiraki v okrese Dedoplistskaro
• [41] 06:10 bombardováno uskupení gruzínských tanků u města Gori
• [42] 07:15 bombardována přistávací dráha gruzínského letiště Senaki a vojenská základna Senaki

Chronologie a mapy Štěpán Kotrba

(1) kolečka jsou ruské zdroje [1] čtverečky jsou gruzínské zdroje

Vyjde v čísle 9/2008 odborného armádního měsíčníku ATM 5. 9. 2008