29. 8. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
29. 8. 2008

ANALÝZA V KONTEXTU GRUZÍNSKÉ KRIZE

Hra s krajní sázkou

Fedor Lukjanov
šéfredaktor časopisu Russia in Global Affairs, přeložil Rudolf Převrátil

Uznání nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie daleko přesahuje rámec krize, která se rozvíjí od začátku srpna. Už nejde o Gruzii a jejího vůdce. Sázka se prudce zvýšila. Zdá se, že se Moskva rozhodla hrát vabank a vzít na sebe úlohu hrobaře zvláštního a v mnoha ohledech zvráceného systému mezinárodních vztahů, který se vytvořil ve světě začátkem druhého desetiletí po ukončení studené války.

Lze předpokládat několik důvodů, které přiměly Kreml tak prudce zostřit hru a vzdát se scénářů, které se posuzovaly ještě před týdnem.

Zaprvé, ruské vedení stejně jako drtivá většina ruské společnosti je otevřeně šokováno rozsahem a jednomyslností podpory, kterou dostal na západě Michail Saakašvili. Moskva upřímně nechápe, jak se mohla Evropa a USA postavit tak přátelsky na stranu člověka, který je vinen válečnými zločiny a popřel vše, co neustále prohlašuje „civilizovaný svět“.

Zdá se, že konflikt vnímání nebyl nikdy tak ostrý, jako nyní.

Rusko vidí v pozici Západu už nejen měření dvojím loktem, ale neskrývaný cynismus překračující rámec normální politické praxe.

Tato emociální atmosféra a pocit, že s hlavními městy Západu „nemá smysl mluvit“ nepochybně radikalizovaly pozice Moskvy.

Zadruhé Rusko pochopilo, že se nepodaří politicky upevnit to, co bylo dosaženo vojensky. Jednání Ruska se nesetkalo s pochopením ve světě (nejen západním), a v Radě bezpečnosti OSN Moskva narazila na konsolidované odmítnutí ruských pokusů začlenit do rezoluce RB „šest principů“ ve formulaci, která by byla pro Rusko nejvýhodnější.

Potvrzení územní celistvosti Gruzie se v podstatě ukázalo jako nutná podmínka přijetí dokumentu, který by mohl odstartovat „kosovský“ scénář – jde o ono známé „zahájení mezinárodní diskuse o statutu“. Přesněji vzato, když byla roku 1999 přijímána rezoluce 1244, která zastavila válku NATO proti Bělehradu, právě na naléhání Ruska do ní byla zakotvena oddanost územní celistvosti Jugoslávie, i když už tehdy málokdo pochyboval o nezvratnosti odtržení Kosova.

Souhlasit s podobným modelem se tentokrát Moskvě nechtělo, protože se zřejmě obávala, že vzápětí za tímto ústupkem Západ „zmáčkne“ Rusko ještě víc a válečné úspěchy tak ztratí smysl. Kromě toho se objevil vážný otazník nad mírotvorným statutem ruských vojáků – Saakašvilimu se podařilo udělat z Ruska jednu stranu konfliktu a přesvědčit o tom svět.

Zatřetí svou úlohu sehrál nejspíš také vnitřní faktor. Ve společenské atmosféře, která se vytvořila kolem této války, bylo obtížné jít na diplomatické ústupky a vysvětlovat je obyvatelstvu, i když zde existovala kontrolovaná televize.

Stručněji řečeno pocit, že Rusku zase jednou vezmou vítězství, které se nikoli bezdůvodně považuje za získané zcela právem z morálního i vojensko-politického hlediska, přinutil převrhnout jedním rázem šachovnici.

Vzniká dojem, že rozhodnutí o uznání bylo přijato proto, aby Rusko za sebou spálilo mosty a tím také učinilo situaci s Abcházií a Jižní Osetií nezvratnou.

To nesvědčí o sebedůvěře, ale naznačuje připravenost jít na velké riziko. Je pochopitelné, že zrušit vynesený verdikt je nyní možné pouze za podmínek úplné a bezpodmínečné kapitulace.

Byly využity všechny diplomatické možnosti a důmyslné úhybné manévry? Nebyly. Chtělo je Rusko vážně použít? Do určitého okamžiku ano, ale rychle došlo k závěru, že tato cesta je neperspektivní. Stalo se nepochybným, že Západ nechce dovolit Rusku, aby získalo vítězství a tím také prohlásit právo na vlastní sféru zájmů. Tím spíš, že USA jsou krajně dotčeny tím, že nebyly schopny ubránit svého spojence - pro supervelmoc velmi trapné selhání. Moskva prostě došla k závěru, že nemůže couvnout, byť se zachováním tváře, což se dalo dosáhnout.

Ať je tomu jakkoli, začala nová etapa. Rusko s rozhodností změnilo kurz tím, že se vzdalo pokusů o vnější legitimizaci svých kroků, ba dokonce o jednání v rámci práva. Sází se pouze na vlastní síly (nelze se spoléhat na nikoho jiného) a na to, že se sousední země vážně zamyslí nad tím, kdo je v tomto regionu skutečným „bossem“. A pokud se v postsovětském prostoru vychýlí kyvadlo na stranu Ruska, pak se otázka nových pravidel mezinárodní hry, při jejichž vypracování bude Moskva rovnoprávným účastníkem, stane praktickým úkolem.

Na kartu byla vsazena důvěryhodnost všech institutů, které mají vztah k evropské politice a bezpečnosti: NATO, OBSE, Evropské unie, Rady Evropy. Lze předvídat jejich bouřlivou reakci, ale otázka zní, jestli jsou schopny podniknout něco konkrétního. Zkušenosti minulých let nutí k záporné odpovědi – úpadek všech těchto organizací začal už dávno a zřetelně se prohluboval. Je ovšem pravda, že se demarše Ruska může stát katalyzátorem sjednocování, přinejmenším po nějakou dobu. Pak se Moskva ocitne v pevném kruhu nikoli přátelských (pokud ne jednoduše nepřátelských) struktur, z nichž každá bude podle svých možností přispívat k izolaci a tlaku.

Že se tak stane, ovšem stoprocentně jisté není. Transatlantická jednota se od 90. let rozkolísávala příliš aktivně, všechny vztahy v rámci tradičních aliancí jsou hodně zmatené. Není pochyb, že existence společného nepřítele vždy napomáhá konsolidaci, vždyť právě díky sovětské hrozbě dosáhlo v druhé polovině minulého století Evropské společenství a NATO takových úspěchů. Ovšem svět je dnes zcela jiný než v období studené války a obsahem mezinárodní politiky už není pouze konfrontace dvou bloků.

Dimitrij Medveděv prohlásil, že Kreml se perspektivy studené války nebojí – „žili jsme v různých podmínkách, budeme žít i takhle“. Prezident ale není zcela korektní. „V různých podmínkách“ žila obecně vzato jiná země – o celý řád mocnější ve vojenském i politickém smyslu.

A mimochodem, tyto „různé podmínky“ koneckonců nepřežila. Podíváme-li se na potenciál Ruska a srovnáme ho s celkovým potenciálem Západu, pak náš odpor nemá žádnou šanci na úspěch.

Ovšem situace na planetě je taková, že lze jen obtížně předpovídat výsledek konfliktu ve stylu studené války. Globalizace – to není hezké slovo, ale realita světové politiky a ekonomiky. A čím je země rozvinutější, tím hustější je pavučina nejrůznějších závislostí, ve kterých se nachází. Hlavní problém Ameriky spočívá v tom, že je na ní příliš mnoho nejrůznějších povinností, kterých se nemůže vzdát, protože ústup na jednom úseku může vyvolat negativní procesy na jiných. Právě s tím počítá Rusko.

Západ se s námahou přizpůsobuje reáliím XXI. století – přesunu mezinárodní politicko-ekonomické rovnováhy směrem k rostoucím mocnostem třetího světa. Na rozdíl o toho, co bylo před čtvrt stoletím, má systém mnohem víc rozměrů a důsledky kroků mají nelineární povahu.

To platí samozřejmě také pro Rusko, a to tím spíš, že jeho instrumentář je omezený. Moskva zahájila krajně riskantní hru s velmi vysokými kartami. Jak výhra, tak prohra bude podle všeho drtivá.

Vyšlo v Rossija v globalnoj politike, 28.8.2008 - Игра с предельной ставкой ZDE

článek byl v rámci syndikace převzat z ruské verze magazínu Rusko v globální politice

                 
Obsah vydání       29. 8. 2008
31. 8. 2008 Hurikán Gustav míří na New Orleans: Americe hrozí ropný šok
30. 8. 2008 Saakašvili navrhuje "Patriot Act"
30. 8. 2008 Spiegel: Pozorovatelé OBSE vznesli vážná obvinění vůči Gruzii
29. 8. 2008 Po "povinném vítězství" nad Gruzií zaznívají z Ruska i kritické hlasy
31. 8. 2008 Michael  Marčák
29. 8. 2008 Human Rights Watch: Satelitní snímky ukazují ničení a etnické útoky v Jižní Osetii
29. 8. 2008 Gruzínská opozice kritizuje Saakašviliho
29. 8. 2008 Independent: Gruzínští vesničané chtějí být zadobře s Ruskem
29. 8. 2008 RIA Novosti: Gruzie přeruší diplomatické styky s Ruskem
29. 8. 2008 Putin odmítl nový světový pořádek
31. 8. 2008 Putin: Máme svá vlastní pravidla. Chcete-li dodávat na náš trh, musíte se přizpůsobit našim pravidlům" Štěpán  Kotrba
29. 8. 2008 Hra s krajní sázkou Fedor  Lukjanov
31. 8. 2008 Bývalý velitel Černomořské flotily: stačila by jediná salva z raketového křižníku Moskva...
29. 8. 2008 Gruzínská krize ukázala, že se změnila pravidla mezinárodní diplomacie
28. 8. 2008 Gruzií skončil unipolární svět
29. 8. 2008 Točka zvaná Iskander a Sorosovi manipulátoři potřetí a snad už naposled Štěpán  Kotrba
29. 8. 2008 Iniciativa Ne základnám k tzv. Hlavní smlouvě o radaru
28. 8. 2008 Co v Dohodě chybí
29. 8. 2008 Kavkazský konflikt, Gruzie a její ozbrojené síly - fakta a souvislosti Štěpán  Kotrba, Zdeněk  Brousil
29. 8. 2008 Ruští zelení odjeli do Osetie, chtějí obžalovat Gruzii u ekologického soudu OSN
29. 8. 2008 Putin: "Gruzínská krize je americký předvolební trik"
28. 8. 2008 Rusko podle nepotvrzených informací zajalo v Gruzii šest Američanů. A USA mlčí...
29. 8. 2008 Pánbu chraň Greenpeace Karel  Dolejší
29. 8. 2008 Privátní zdravotní pojišťovny Petr  Wagner
29. 8. 2008 RRTV pokutovala Novu za islamofobii
29. 8. 2008 Ekologické organizace se odvacejí od strany Zelených
29. 8. 2008 Hnutí DUHA se od politických stran neodvrací -- ani k nim nepřivrací Vojtěch  Kotecký
29. 8. 2008 Koteckého zbožná přání v situaci, kdy Bůh není Štěpán  Kotrba
29. 8. 2008 Válečná kořist made in Odessa
29. 8. 2008 Srbský velvyslanec: Chceme zpět Kosovo; opozice a vláda jsou zajedno
29. 8. 2008 Šanghajská spolupráce: íránský jaderný program i "podpora v gruzínské operaci"
28. 8. 2008 Naděje na uznání a vyhrožování sankcemi, aneb Proč by politikové měli myslet, než začnou mluvit Uwe  Ladwig
29. 8. 2008 Falšování dějin je vlastností hanebné inteligence Jiří  Beránek
29. 8. 2008 Dějinné pokoušení, aneb Blanka je naštvaná, že o ní píšu... Josef  Brož
29. 8. 2008 Část válečných lodí ruské flotily v Černém moři odplula do přístavu Suchumi v Abchazii
29. 8. 2008 Soupeření velmocí jako barbarský přežitek
29. 8. 2008 Je Barack Obama vůbec volitelný do úřadu prezidenta USA? Jan  Zeman
29. 8. 2008 Citát dne (včerejšího) aneb americké prezidentské volby důvodem k válce
28. 8. 2008 Ironický vypravěč Pavel Jansa Pavel  Svoboda
29. 8. 2008 Z čeho budou zaměstnanci profitovat Petr  Bezouška
28. 8. 2008 Condoleezza: Jak si dovoluje Rusko napadnout suverénní zemi?
27. 8. 2008 Stratfor: Gruzie a Kosovo - spojité nádoby George  Friedman
27. 8. 2008 Inflace: Třicet stříbrných včera a dnes Michael  Volný
28. 8. 2008 Je Ukrajina novou frontovou linií studené války?
28. 8. 2008 Západ by měl konečně ratifikovat modifikovanou smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě
28. 8. 2008 Pánbůh s SPD Jan  Rovenský
28. 8. 2008 Konec Rádia Wave se nelíbí ani jeho komerční konkurenci
29. 8. 2008 Nájemce musí mít právo přihlásit se v bytě k trvalému pobytu ! František  Beneš
29. 8. 2008 Zápisky od sporáku aneb z deníku ženy v domácnosti Ester  Edr
9. 8. 2008 Hospodaření OSBL za červenec 2008