Ekologické organizace místo tlaku na vládu (z jejichž grantů mnozí z aktivistů a mnohé organizace trvale žijí či tvoří jejich hlavní příjem) přichází s uzlíkem v ruce k opozici, aby apelovala na morálně volní vlastnosti – politickou a programovou zodpovědnost, ochotu k sebeobětování a nutnost rozporu s voliči ve jménu jakéhosi zeleného Boha TUŽOS (travale udržitelného života občanské společnosti). Nepřinášejí přitom na výměnu nic. Bez darů králům se ani v pohádkách žádná diplomacie neobešla.

Kdyby nedělaly ekologické organizace tak výrazně aktivistickou politiku ve prospěch Zelených v roce 2006 na příkaz Václava Havla, nedostali by se Bursíkovi Modrozelení do Parlamentu a poté do vlády a tento problém by nenastal. ČSSD by zvítězila a součástí její politiky by zcela automaticky byla rozumná podpora aktivistů i ekologie. ČSSD vždy prováděla velmi vyváženou politiku v oblasti ochrany životního prostředí. Nicméně...

K moci se dostala ODS. A dnešní politiku všech parlamentních stran spoluurčují díky energetické krizi a nárokům průmyslu v daleko větší míře než kdy dříve manažeři státních i nestátních průmyslových podniků. Rovnice je jednoduchá: nebude li infrastruktura, průmysl se nepřistěhuje. Nebudou li dopravní cesty, není jak přivážet suroviny a odvážet zboží. Průmysl se nepřistěhuje. Nebude-li dostatek energií za stabilní a plánovatelné ceny v dlouhodobém horizontu, průmysl se nepřistěhuje. Půjde jinam. Sociální situaci občanů regionů, kam se průmysl nepřistěhuje, ochrana životního prostředí neochrání.

I proto je zaměstnanost či nezaměstnanost a kvalita sociální politiky daleko silnějším elementem politiky levicových stran než ochrana bobrů či jejich stromů. Agroturistika český venkov nespasí. Zachraňte bobry!

Kdyby nedělaly ekologické organizace tak výrazně aktivistickou politiku ve prospěch Zelených v roce 2006, nemusely dnes v Parlamentu probíhat války o odpadové hospodářství a míru recyklace. Stejně jako nemuseli aktivisté plakat, že jim poslanci s gustem a za podpory právníků i starostů likvidují jejich účast na připomínkovém řízení při zahajování staveb. Kdyby se Liga lidských práv(níků) a Ekologický právní servis nechovali jako nájemná banda škodících aktivistů v mnoha případech zahajované stavební činnosti, včetně tak životně důležitých staveb, jako je dálnice D47, dálnice D5 či průmyslových areálů, kdyby nebyl takový odpor vůči evropskému limitu na obchodovatelné povolenky na znečištění a kdyby se neprovalilo financování zelených aktivistů rakouskými protitemelínskými politiky, nevznikla by silná parlamentní koalice odporu proti NGO. Varoval jsem před ní už před několika lety. Méně bývá někdy více. Ekologičtí hlupáci šli žalovat do Bruselu i kvůli pořádání Czechteku ve vojenském újezdu. Tak přesně takového hloupé akce zesměšňují poctivou práci při ochraně přírody. A každé Velké Vítězství Permanentní Zelené Revoluce vyvolává protiakci. Stupňující se protiakce vyvolávají u osob závislých na příjmech z grantů hlad.

BL 5.12.2007 Štěpán Kotrba: "Zelená právní guerilla" ZDE

Financování "neziskových" struktur TÉMA BL

18. 12. 2006 Milan Valach: Nevládní organizace -- směs korupce a manipulace? ZDE

Bursíkův antikomunismus v osobě senátora Štětiny a Zelenými podporovaným Mejstříkem (dnes s náhradníkem Kocábem) bude mít nyní konkrétní ekologickou dohru i pro současné aktivity hnutí DUHA. Jelikož se na rozdíl od Lidového domu v ulici Hybernské dům v ulici Politických vězňů zeleným aktivistům ekluje přesto, že komunisté mají "rudozelený" program, víceméně opsaný od ČSSD, Vojtěch Kotecký nemluví pravdu. Hnutí DUHA není politicky neutrální. Neoslovuje všechny. A proto nejspíše neuspěje. Tajemství neúspěchu se skrývá v číslici 101.

Komunisté podporují "trvale udržitelný" průmyslový rozvoj jako záruku sociálních jistot a zaměstnanosti stejně jako poslanci ČSSD shluknutí kolem bývalých ministrů průmyslu Grégra, Urbana či ministra dopravy Schlinga. Téma nezaměstnanost pálí tři čtvrtiny voličů a v řadě regionů i devadesát procent voličů, téma životního prostředí frustruje pouze čtyři procenta voličů, kteří volí převážně stejně Zelené. Ekologicky uvědomělí intelektuálové žijí převážně v Praze, kde žije ovšem i 51% občanů, kteří volili do Magistrátu a městských částí ODS. Je a s nimi i většinu Pražanů víc pálí vyřešení automobilové dopravy podtunelováním města a zvětšení počtu rezidentních parkovišť, než rozvoj MHD (zvané socky) či ochrana žab v příměstských lesoparcích. Intelektuálové chodí krmit kapry do Šeberáku a obdivovat zajace na Hvězdu, nicméně vliv na pražskou politiku mají nulový. Praha má dnes 1900000 obyvatel. To je pětina státu. Pětina voličů.

ODS ekoterorismus zelených právníků ve správním řízení nepodporuje. Naopak. Vazba rychlokvašených ekonomů na management soukromého průmyslu je mnohdy symbiotická. Stačí se podívat na těžbu dřeva nebo stavbu dálnic. Odtud nelze čekat jediný hlas.

Křesťanští demokraté také nepodporují příliš zelené, neboť nejvíce vadí na Moravě, kde brzdí výstavbu a místní firmy místních křesťanů. Poldry na řece Moravě uvedou v děs každého obyvatele Poštovné, Břeclavi či Charvatské Nové vsi. Ekologisty propasená norma REACH přímo likviduje malé výrobce, užívající jakoukoliv chemii. Tlak na ekologizaci a zpřísnění hygieny v zemědělství a zemědělské malovýrobě je také likvidační pro statkáře až po Olomouc. Většina statkářů už po generaci volí lidovce, na rozdíl od městského proletariátu, který vždy volil buď národovce (dnes neonacisty) nebo socialisty a komunisty (dnes ČSSD a KSČM). Odtud také hlasy nepřijdou, protože symbióza KDU-ČSL s mocí je přímo závislá na množství voličů v několika regionech a na jejich uspokojování státními penězi. A na to musí být lidovci u moci.

Doposud stáel opoziční komunisté byli zelenými aktivisty a jejich politickými bratry ostentativně a rituálně popliváni a zohaveni jako stalinistické zrůdy nejen proto, že nechtěli mít v čele českého státu amerického sluhu Švejnara, ale protože vůbec ještě jsou. Že existují. 6e se jmenují komunisté. Jejich sociální cítění a věková struktura voličů i členů bude nahrávat spíš místním hypermarketům zajišťující sortiment i na vesnicích a místnímu průmyslu zajišťujícímu zaměstnanost, než cyklostezkám a agroturistice,nezajišťující nic. Odtud jejich krátkodobá koalovatelnost a neprincipiální měkkost vůči ODS. Místo toho arogantně Miroslav Šuta prohlašuje, že KSČM žádnou ekologickou politiku nemá a rozohňuje se nad "ropáckou" politikou ČSSD na severu Čech, kde je silná osobní vazba některých lidí z ČSSD na komunální KSČM i bývalé komunální politiky KSČ, dnes "rudé kapitalisty".

27. 1. 2007 Miroslav Šuta: KSČM žádnou ekologickou politiku nemá ZDE

ČSSD, dnes strana bohatnoucího městského úřednictva a měšťáckého středního stavu, bojuje na dvou frontách a hospodářský výbor Sněmovny není a nikdy nebyl nakloněn extenzi vlivu zelených aktivistů na rozhodovací procesy státu. Naopak. Množství poslanců, podporující dnes dovýstavbu jaderné elektrárny Temelín, výstavbu další jaderné elektrárny na severu Moravy a výstavbu vodních elektráren je o hodně větší než malé. To zásadním způsobem může narušit jejich příklon k jakýmkoliv Paroubkovým populistickým výmyslům. A s tím velmi úzce souvisí i ony limity těžby či obnovení těžby a zpracován uranu ve Stráži pod Ralskem či prohrabání Labe, postavení jezů a zvýšení jeho splavnosti, což jsou nejen hladové stavby pro celý sever Čech, ale podpora severočeského průmyslu a jeho propojení na Sasko. To vše jsou věci, které jsou v přímém protikladu ke snahám Hnutí DUHA.

Umím-li správně počítat do 101 hlasů, pak Kotecký se namáhá zbytečně, protože by si musel promluvit nejen s Jiřím Paroubkem, ale hlavně a především s poslanci ze severních a západních Čech či ze severní Moravy. Včetně ústeckého poslance a bývalého regionálního vládního zmocněnce Vlastimila Aubrechta, kterému ekologisté přiřkli za prosazování těžby uhlí titul Ropák roku. Aubrecht je ale už druhé volební období poslancem. Na rozdíl od Koteckého. Jeho pozice v Ústí je daleko silnější než pozice Paroubkova tamtéž. Paroubka z Ústí vyhnal Foldyna v široké koalici krajského výboru ČSSD, podpořeného ústeckým průmyslem. A to je uhlí a chemie. Britské investory větrných elektráren vyjímám, neboť to byl místní folklór, který se neujal.

BL 28. 4. 2006: Výsledky anket "Ropák 2005" a "Zelená perla 2005" ZDE

Kotecký, kdyby chtěl uspět, by si musel promluvit hlavně s Vojtěchem Filipem a jeho rudými poslanci, kterých se ale DUHA tak štítí. Musel by jednoznačně vymezit mantinely občanského protestu ve stavebním řízení a dobu zpoždění, po kterou je možno jakoukoliv stavbu blokovat pod praporem EIA nebo NATURA 2000. A musel by nejprve veřejně a demonstrativně určit jednoznačného viníka toho, kdo vytvořil tuto pro ekology prekérní situaci. A to je modrozelený Bursík v nesmyslné vládní koalici a jeho poslušné zelené ovce, které čekají na drobty z vládního stolu v kancelářích krajských úřadů a na ministerstvech. Pod modrou šancí vlajky ODS.

Tak je to. A všechny kecy okolo jsou jenom kecy. Ve výsledku je podstatné při parlamentním lobbingu umět počítat do 101 a ne se dovolávat něčí odpovědnosti vůči kytičkám a barevné duze. Poslanci nejsou idioti a mají mandát, který neovládá z Lidového domu Paroubek, ale místní okresní výbory. Každý je odněkud, jen Paroubek je z Prahy 5.

A proto Kotecký neuspěje.