V rychlosti 152 km/h vykolejil v pátek večer ve 20.15 v horské krajině a nedaleko hranic severní Anglie se Skotskem jižně od města Carlisle nedaleko vesnice Grayrigg expres Londýn-Glasgow. Jedna čtyřiaosmdesátiletá žena přišla o život, osm ze 120 cestujících ve vlaku bylo vážně zraněno a zůstávají v nemocnici. Řidič vlaku, Ian Black, kterého ředitel železniční společnosti Virgin, jíž havarovaný vlak patřil, Richard Branson, označil za hrdinu, se snažil vlak dál řídit poté, co se řítil dalšího tři čtvrtě kilometru mimo koleje. Vozy vlaku Pendolino se zřítily po náspu a vyrvaly při tom desítky kubických metrů zeminy. Po havárii zavládla v pustině naprostá tma. V důsledku vynikajícího designu vlaků Pendolino, který je, podle Bransona "postaven jak tank", bylo při dramatickém železničním neštěstí jen velmi málo obětí.

Úřad britského premiéra Tonyho Blaira v Downing Street uvedl v pátek, že by Blair chtěl, aby se Británie mohla účastnit na projektu raketové obrany. Američtí činitelé však reagovali, že Británie není součástí současných amerických plánů. Kdyby totiž měla Británie postavit na svém území raketové silo či radar, vyvolalo by to obrovské protesty od britského protiválečného hnutí.

Úřad britského premiéra v pátek potvrdil, že by Británie chtěla být součástí amerického systému raketové obrany. Avšak vysoký americký diplomat vyjádřil názor, že USA zatím nemají zájem o umístění základen protiraketové obrany v Británii.

Velká Británie vyjednává se Spojenými státy ohledně toho, že by na britském území umístila část kontroverzního systému protiraketové obrany, jemuž se přezdívá "Syn Hvězdných válek". Deníku Guardian to v pátek potvrdil Blairův úřad v Downing Street.

Pokud by Británie skutečně na své území přijala raketové silo či radar, vyvolalo by to zřejmě velké protesty od protiválečného hnutí, k jakým v Británii docházelo na Greenham Common v osmdesátých letech, připomíná list.

Policie ČR sdělila Vítězslavu Dvořákovi, známému pod přezdívkou Vitex, sedmadvacetiletému programátorovi a členovi hnutí hippies, obvinění z trestného činu napadení veřejného činitele. Stalo se tak poté, co byl zadržen během protestu proti pochodu neonacistů ulicemi Berouna.

Redakce Britských listů bude tento případ bedlivě sledovat, protože se její fotoreportéři s "obviněným" setkali na řadě demonstrací a mírových pochodů v minulých letech. Nikdy se nechoval jakkoliv agresivně a je vyloučeno, že by - i vzhledem ke své konstituci - dokázal napadnout policistu v protiúderovém oděvu. Redakce Britských listů má velmi vážný důvod se domnívat, že v Berouně došlo policejnímu přehmatu - k zneužití pravomoci veřejného činitele a lživému, účelovému obvinění z trestného činu.

Je první postní neděle, při které církev čte text o tom, jak byl Ježíš vystaven zkoušce na poušti. Všimněme si jednoho: ta zkouška má daleko k drastickému líčení Ježíšovy smrti, kdy Ježíš je také pokoušen: dokaž své mesiášství tím, že sestoupíš z kříže. Zde, na poušti, zlo nezastrašuje Ježíše hrozbou smrti, ani utrpením -- ďábel naopak nabízí, svádí, pokouší.

V Čechách již každý student rozlišuje dobře mezi zkouškou, která může být pořádným trápením, a pokušením, které naopak bývá značně sexy.

Dosavadní diskuse k americké základně v ČR je sice mírně řečeno nevyvážená, ale i tak se zdá, že může docela dobře posloužit jednomu užitečnému, byť i nezamýšlenému cíli: Nastavuje diskutujícím zrcadlo. A protože, jak praví klasik, nemá smysl nadávat zrcadlu za svou křivou hubu, pojďme se podívat na to, co v něm vlastně vidíme.

Sama se nabízejí dvě klíčová slova: Zájmy a strach.

Příspěvek přednesený na konferenci o politických dopadech výstavby americké raketové základny na území České republiky v Parlamentu dne 23. 2. 2007, kde se zástupcem ministra obrany diskutoval nejen sociolog Jan Keller, ale profesor mezinárodní politiky Oskar Krejčí, vojáci, občané i poslanci.

Dovolte mi, abych se vyjádřil k problematice cizí vojenské základny na našem území. Učiním tak ve dvou krocích. Nejprve si povšimnu několika nejčastějších argumentů stoupenců základny a pokusím se je rozebrat - jak si přeje ministryně obrany - nikoliv z ideologické, ale z čistě logické a věcné stránky. Poté se dotknu několika závažných okolností, o nichž stoupenci základny bohužel vesměs mlčí.

Nejprve tedy k argumentům stoupenců. Není jednoduché se k nim vyjádřit, protože tito lidé tvrdí každou chvíli něco jiného a poměrně často si přitom protiřečí.

Týkala se výstavby Systému národní protiraketové obrany USA a realizace výstavby jeho části v rámci střední Evropy, a to na území ČR a Polska jako jediných států ve střední Evropě, kde má část tohoto systému fungovat. Realizace výstavby této části systému má být na bázi dvoustranných smluv mezi ČR a USA a Polskem a USA. Na konferenci zazněly informace a stanoviska obou stran (zastánců a odpůrců) výstavby tohoto systému na území ČR. Informace se dotkly otázek státní suverenity ČR, ekonomických a zejména bezpečnostních dopadů na ČR a její občany, včetně dopadů na mezinárodní vztahy. A to jednak uvnitř aliancí EU a NATO a jednak ve vztazích se státy, jichž se umístění tohoto systému na území ČR dotkne z hlediska bezpečnostního.

ZVUKOVÝ ZÁZNAM VYSTOUPENÍ ZDE

Bývávalo kdysi dobrým zvykem uvádět zdroje informací, které používáme... ČSSD, konkrétně pánové Zaorálek a Hamáček, si již podruhé vypůjčili argumentaci k radarům, s níž v ČR poprvé přišlo Greenpeace.

Dne 13. února navštívila kancelář Greenpeace žena, která se představila jako novinářka dánského rádia http://www.dr.dk/.

Natočila se mnou skoro hodinový rozhovor. Ten se sice posléze nikde neobjevil, slibovaný záznam nám neposlala a na číslo uvedené na vizitce není možno se dovolat, ale zato Zaorálek, s nímž měla dotyčná mluvit hned další den, tj. 14. února, použil 17. v Právu argument GP operující odlišným pojetím bezpečnosti, než o jakém dosud ČSSD kdykoliv v minulosti hovořila. (Na téma klimatická versus vojenská bezpečnost jsem napsal první článek do Listů v roce 1999; obecně lze říci, že mě k tomuto pojetí přivedl profesor Keller.).

Totéž se stalo v reakci na článek publikovaný 12. února - tentokrát je to ovšem poslanec ČSSD Hamáček, kdo vytahuje něco, co v ČR poprvé publikovalo Greenpeace.

Jsem velmi potěšen, že ČSSD tak důkladně reseršuje nás web a že jsou naše argumenty slyšet - jen škoda, že to právě tato strana nedělala, když byla ještě u moci a mohla jednání o radarů skutečně ovlivnit ;-). A také je škoda, že neuvádí zdroje. Další důvod myslet si, že se ji to všechno pouze momentálně hodí do krámu.

Sdružení VOJÁCI PROTI VÁLCE uspořádalo v Parlamentu ČR konferenci k Systému národní protiraketové obrany USA, jednalo se o radarové a raketové základny v Polsku a zejména v ČR.Co mne na průběhu konference zaujalo.

Především jsem si uvědomil, jak se k této otázce zatím staví většina české veřejnosti. Ke které také patřím, píše Vít Stanislav:

V minulé části článku jsem se pokusil na první pasáži rozhovoru Václava Klause v Newsletteru Centra pro ekonomiku a politiku ukázat velmi problematické rysy jeho úvah týkajících se environmentálních otázek. Zatím bylo možné konstatovat, že environmentální úvahy současného prezidenta jsou myšlenkově nekonzistentní, protože principy, které vyžaduje od svých oponentů, sám nedodržuje; výběrově lhostejné k realitě, protože fakta, která jsou v rozporu s jeho přesvědčením neuznává, a především dogmatické, protože není ani v nejmenším ochoten či schopen problematizovat vlastní postoje.

Podívejme se nyní na zbytek rozhovoru.

... v sobotu 24. února 2007 od 20:10 do 21:00. Kontaktní pořad Českého rozhlasu 6, v němž diskutuje pouze moderátor - tentokrát ředitel stanice Peter Duhan - a pak už jen posluchači. Ti budou vyzvání k účasti na živé, někdy až příliš živé diskusi otázkou:

Myslíte si, že úplné zveřejnění kompletních archívů příslušníků StB a jejich spolupracovníků nám umožní lépe poznat naši minulost ?

Otázka je též jako anketní na internetové stránce analyticko publicistické stanice Českého rozhlasu 6. A proto - volejte Šestku a řekněte svůj názor.

Zahlceni informacemi o světovém dění, o (ne)činech naší tupé politické scény, do omrzení přesvědčováni o nebezpečnosti Íránu pro zbytek světa a nutnosti vzniku american army base na českém území, takřka všichni přešli bez vzpomínky jedno neblahé a nekulaté výročí, které uplynulo minulý týden, píše Jan Čihák.

Bylo tomu 62 let od noci, kdy angloamerická vojska zničila hlavní město Saska, Drážďany a povraždila desítky tisíc jeho obyvatel i uprchlíků, kteří v něm hledali útočiště. Způsob a podmínky, za jakých byl dvojitý nálet proveden (město bez jakékoli funkční vojenské obrany, bez strategického průmyslu, přeplněné uprchlíky, zároveň jedno z nejkrásnějších měst světa s nespočtem historických památek) ukázal, že svět nezná ani lepší, ani horší stranu války. Jen vítěze a poraženého. A dějiny, jak známo, píšou vítězové... Hrůza rozpoutaná "demokratickými" mocnostmi si nijak nezadala s hrůzou, již zasévalo nacistické Německo.

Máme ještě únor. Není už konec března, přesto však do severního Německa dnes nebo včera přiletěl první čáp. Klimatologové se tomu asi diví, někteří ekonomové by k tomu asi chtěli něco vykládat a někteří kuchaři se možná těší na pečeně.

Počasí jako na jaře. A vy se možná ptáte, proč by k nám neměl už v únoru doletět z Afriky nějaký čáp. Já si ale říkám: "To aby mi někdo pekl čápa!" a ani nejsem v Anglii, kde se prý čápi jedí. Proč potom tenhle německý výraz překvapení, údivu, nebo i hněvu? Ptám se, co se asi stalo na světě, když ten čáp ve střední či jižní Africe před odletem už věděl, jaké tady budeme po jeho příletu mít divné, ale pro něho zatím vhodné počasí...

V minulých dnech oživil mezinárodní scénu ministr obrany USA Robert Gates svým válečnickým vystoupením v House Arm Service Committee ve Washingtonu dne 7.2. 2007, ruský prezident Vladimir Putin svým zásadním projevem v Mnichově dne 10.2. 2007. A nakonec následoval i okamžitý "čecháčkovský" studenoválečnický ohlas v českých médiích.

Bez znalostí faktů v širších souvislostech, a nakonec i textů prezentovaných vyjádření by bylo snadné podlehnout dojmu tak nadšeně imputovaném českými médii, že svět se opět vrací do nebezpečného období, neboť "Putin dštil oheň a síru skoro jako za studené války". Alespoň dle "levicového" Práva z 12. 2. 2007 v jeho bulvárním titulku na prvé straně.

Vážení, prostudoval jsem si analýzu Miroslava Polreicha a musím konstatovat, že má naprostou pravdu v hodnocení deníku Právo (odebírám tento deník již přes dvacet let), zvláště protiruských komentátorů. Posledně jsem reagoval na komentář pana Hanáka (důvod k zamyšlení), který se naprosto jednostranně oháněl Rapalskou smlouvou a smlouvou Ribentropp-Molotov 1939.

Naprosto nekorektně využil tu skutečnost, že o obsahu těchto smluv a zvláště historických důvodů, proč byly uzavřeny, vpodstatě vědí jen lidé, kteří se o historii zajímají, píše J. Procházka:

Plné znění diskuze následující po proslovu ruského prezidenta Vladimíra Putina na 43. mezinárodní bezpečnostní konferenci v Mnichově, 10. 2. 2007

OTÁZKA: Dobře rozumím Vaší poznámce o nešíření. Zvláště ke konci studené války jsme pozorovali zmenšení rozsahu umísťování jaderných zbraní, avšak viděli jsme nárůst terorizmu. Jaderné materiály musí být spolehlivě zajištěny před teroristy.

OTÁZKA: Dotknu se otázky, která byla položena i spolkové kancléřce. Co se bude dít dále v Kosovu a Srbsku? Jak hodnotíte návrh Maartiho Ahtisaariho? Jaký vliv bude mít Rusko na řešení této otázky?

OTÁZKA: Můžete okomentovat zkušenost ruských vojáků z Čečenska? O Vaší poznámce k energetice: nadnesl jste krátce tržní úlohu energie v politice. Evropská unie má zájem na tom, aby byla uzavřena partnerská dohoda, aby byly zakotveny zásady v oblasti politiky. Jste připraveni zajistit spolehlivost dodávek zdrojů a zakotvit to v této dohodě?

Plné znění proslovu ruského prezidenta Vladimíra Putina na 43. mezinárodní bezpečnostní konferenci v Mnichově, 10. 2. 2007 ZDE

originál diskuze následující po proslovu ruského prezidenta Vladimíra Putina - v ruštině ZDE

Zrovna nedávno německá televize vysílala malý výlet do historie - dokumentární pořad o tzv. kubánské krizi v roce 1961. Sověti se tehdy pokusil o rozmístění raket v bezprostřední blízkosti USA, tedy na Kubě, m.j. se značným zpožděním za Američany, kteří již měli své raketové základny v Turecku. Svět tehdy stál na pokraji nukleárního inferna, a byli to zřejmě John F. Kennedy a Nikita Chruščov, kterým vděčíme za naši další existenci. Byla to náhoda, že je zanedlouho poté stihl podobný osud? Jednalo se v historii o první a poslední pokus jiného státu dostat své raketové základny do blízkosti amerických břehů. Vzhledem k "údivu" americké vlády a její české "odnože" nad negativní ruskou reakcí na současné snahy USA umístit své rakety v Polsku a u nás, neuškodí připomenout tehdejší reakci Spojených států na sovětský pokus. Nedíváme-li se na věc z ideologického, nýbrž strategického hlediska (a jen to je analyticky smysluplné), nelze tuto historickou událost opomenout.

tisková zpráva České televize

Dobré odpoledne.

Musíme upozornit na dezinterpretaci odpovědi generálního ředitele Jiřího Janečka v dnešních Lidových novinách. Tvrzení, že by uvedl, jak píší Lidové noviny: "že uvést politickou příslušnost v osobním dotazníku ČT mu před pěti lety zapověděl ÚOOÚ" je zkreslené. Jiří Janeček na dotaz pana Ondřeje Austa k členství v KSČ doslova odpověděl (písemně, emailem):

" Není to věc, která by v mém životě hrála nějakou zásadní roli. A v kontextu dneš ní doby ji nepovažuji za natolik významnou, abych ji uváděl v životopise. Ostatně , dnes se u osobního dotazníku v ČT stranická příslušnost neuvádí - jeho součástí totiž po kontrole ÚOOÚ v prosinci 2001 nesmí být národnost a politická příslušnost, ať už minulá č i aktuální. Já jsem se z dělnické profese vypracoval sám, maturoval jsem na dálkovém studiu jako pomocný dělník. V tom mi stranická legitimace rozhodně nepomohla. Pak jsem se dostal do výzkumu a to především díky té maturitě a tomu, co jsem uměl. Tehdy mě víc zajímalo vynalézat, byl jsem do toho zapálený, mám z té doby na kontě 4 registrované vynálezy jako autor nebo spoluautor. To bylo stejně těžké s legitimací jako bez ní. "

Jiří Janeček neřekl, že by ÚOOÚ něco "zapověděl" konkrétně jemu v této souvislosti, pouze konstatoval skutečnost týkající se všech zaměstnanců ČT.

Martin Krafl, Tiskový mluvčí ČT

Bezpečnsotní rada státu přesně před měsícem diskutovala a vzala na vědomí semnáctistránkový materiál, připravený pracovní skupinou pro energetickou bezpečnost Výboru pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky ministerstva zahraničí , který se stal na žádost ministra životního prostředí a předsedy Strany zelených Martina Bursíka neveřejný. Mohl - podle jeho slov - totiž způsobit trhlinu v jednotě vládní koalice, která žádála parlament o důvěru. No aby ne. Bursík utajil před svými romanticky zelenými poslanci před hlasováním o důvěře vládě Mirka Topolánka, že materiál požaduje výrazný nárůst jaderné energetiky.

Po měsíci se "tajný" materiál BRS "dostal na veřejnost" - kupodivu po návštěvě Martina Bursíka u mikrofonu ČRo 1 - Radiožurnálu. A najednou ministr životního prostředí Martin Bursík "ostře kritizuje tento materiál"...

Motto:

Se spojenectvím je to jako v lásce. V té se musí neustále deklarovat, že mám toho druhého rád, a to slovy i skutky. Spojenectví ohledně radarové základny je skutek, kterým právě deklarujeme svou vůli být spojencem Spojených států amerických.

Jaromír Štětina

Reakce na článek Senátor Štětina: Vojenská síla USA je pro mě »záštitou míru«"

Napalm, který použili Rusové na Kavkaze, byl jen kapkou v moři proti množství napalmu, jímž ničili američtí vojáci rýžová pole a prales Vietnamu a Laosu. Nepoopravíte vaši definici neoimperialismu...?

(Projel jsem Vietnam čtyřikrát od Saigonu až po čínské hranice a vím, jak vypadá území, nakažené chemickými zbraněni US Army... Břetislav Olšer)

V březnu 1965 se vylodily první americké pozemní síly v Danangu. Byla tak zahájena nejdelší americká válka. Vojáci US Army měli jediné heslo: Za tři měsíce vás rozbombardujeme do doby kamenné! Nestalo se. A zničení komunismu? Po deseti letech děsivé války proti nebezpečí komunismu v Indočíně byl komunistický nejen sever Vietnamu, ale také jih, tedy celá země.

Víte snad o nějakém nebezpečí pro USA nebo někoho jiného, jež by plynulo z tohoto komunistického státního zřízení, které ve VSR již funguje přes třicet roků...?

Vážený pane senátore,

dovolte, abych Vám nejprve zpětně poděkoval za práci, kdy jste upozorňoval na bezpráví, které se dálo a i nadále děje v Čečensku. Bylo to především Vaše jméno (a také vážené Petry Procházkové), které tak neúnavně ukazovalo, že s bezprávím je nutné bojovat.

Chci Vás upřímně poprosit, když už zřejmě odmítáte dlouhou řadu argumentů (pro mě velmi závažných) vyřčených lidmi, kteří mj. odmítají počátek nového kola ve zbrojení (nebo, jak bych dodal já, malovat preventivně čerta na zeď), abyste se pokusil přemýšlet alespoň nad motivací těchto lidí. Velmi by mě mrzelo, pokud byste tuto motivaci interpretoval v úzké souvislosti s primitivním antiamerikanismem nebo snad nějakou odrůdou starého komunistického myšlení.

Mluví se o americké vojenské základně umístěné na našem území, ale už málo se ví o tom, že Brdy, kus úžasné země s hlubokými lesy, rozprostřenými od Prahy skoro až k Plzni, je vojensky strategicky exponovaným místem od počátku samostatnosti České republiky. V důsledku toho zmizelo z povrchu zemského šest vesnic. Padrť, umístěná v krásném prostředí náhorní planiny v blízkosti padrťských rybníků, Kolvín, založený ve 14.století, Přední a Zadní Záběhlá. Hrachoviště a obec Velcí.

Pod názvem "Klimatická změna na počátku 21. století a její další předpokládaný vývoj" vydal Český hydrometeorologický ústav své oficiální stanovisko k problematice změn klimatu a k hodnotící zprávě IPCC. Celý text je k dispozici ZDE.

Na stránkách katedry meteorologie a ochrany prostředí Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze je dále k dispozici "Summary for Policymakers" 4. hodnotící zprávy IPCC v české verzi ZDE. Jde o neoficiální překlad, sestavený klimatology z KMOP MFF UK.

Abdel Kareem Soliman, 22, kritizoval na svém blogu významnou egyptskou islámskou instituci, univerzitu al-Azhar a nazval prezidenta Hosniho Mubaraka diktátorem. Pochází z Alexandire. Blogoval pod jménem Kareem Amer.

Býval studentem, na univerzita al-Azhar a v blogu ji charakterizoval jako "univerzitu terorismu" a obvinil ji, že potlačuje svobodu myšlení. Univerzita ho v roce 2006 vyloučila ze studia a naléhala na státní prokuraturu, aby proti němu zahájili trestní stíhání.

Během pětiminutového procesu konstatoval soudce, že je Soliman vinen a bude uvězněn na tři roky za urážku islámu a na jeden rok za urážku egyptského prezidenta Mubaraka.

Egypt, který je významným spojencem USA na Blízkém východě a dostává od nich podstatnou finanční pomoc, patří z hlediska Západu k "demokratizujícím" muslimským zemím.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Agora Central Europe pořádá veřejnou debatu ve spolupráci s Multikulturním centrem a Lidovými novinami.

NA TÉMA: Média, našinci a ti druzí. Jak píše tisk o menšinách, uprchlících a cizincích

KDY: Ve středu 28. února 2007 od 19 v Galerii Langhans, Vodičkova 37, Praha 1

HOSTÉ: Roman Joch, Občanský institut, Kryštof Kozák, právník, Martina Křížková, Multikulturní centrum, Radko Kubičko, ČRo6, Jindřich Šídlo, Hospodářské noviny, Markéta Škodová, Sociologický ústav AVČR

MODERUJE: Martin VESELOVSKÝ (ČRo 1 - Radiožurnál)

Středověkým zvykem v německy hovořících zemích i v Rakousku je, že popeleční středy jsou věnovány zásadním politickým stanoviskům a prohlášením. Tento den po zasedání vlády se sociálně demokratický spolkový kancléř Alfred Gusenbauer i nový šéf lidovců vicekancléř Wilhelm Molterer usmívali a chválili dobrou vzájemnou spolupráci. Zástupci shromážděných médií se téměř mohli domnívat, že doby, kdy se strany nynější velké koalice mezi sebou přely, patří nenávratně minulosti. Večer však bylo všechno jinak, když do hlavní zpravodajské relace ORF ZIB 2 byli pozváni předsedové obou parlamentních klubů Josef Cap a Wolfgang Schüssel.

3.3.2007 od 18 hodin bude sloužit převor benediktinského arciopatství Prokop Siostrzonek v kostele sv. Markéty v Praze-Břevnově zádušní mši za Karla Kryla. Písně K. Kryla zahrají a zazpívají studenti Konzervatoře Jana Deyla pro zrakově postižené, píše Vojtěch Klimt, předseda Klubu Karla Kryla

www.kryl.kat.cz

... chtělo se mi zvolat po přečtení reakce studenta Davida Hlušičky na článek Vojtěcha Filipa Jahnovo pozdní přiznání. Jsa sám absolventem VŠE, konstatuji, že má dobrá alma mater dnes vychovává skutečné ekonomy. Hochy tvrdé, kteří dovedou na haléř spočítat, co nám to či ono opatření přinese či nepřinese. Trochu mi za těmi jejich vývody chybí člověk. Inu, mají jiné učitele a jsou přičinlivými žáky. Jsou to titíž, kteří nás z obrazovky televize soustavně přesvědčují o tom, jak prospěšné budou pro naši zemi sociální škrty, píše čtenář Petr Březina.

Před více než 90 léty, 21. listopadu 1916 zemřel rakouský císař a český král František Josef I. A 24. února 2007 uplyne 480 let od chvíle, kdy se Čechy a Morava prakticky staly habsburským lénem.

Nástupcem se stal jeho prasynovec Karel I. z rodu Habsburků, poslední český (nekorunovaný) král, ovšem jen na necelé dva roky, protože 28. října 1918 byla vyhlášena Československá republika. Habsburkové jsou českou veřejností vnímáni převážně jako rod nečeský, cizí. Za ryze českou dynastii jsou pokládáni Přemyslovci, příznivě jsou akceptováni i panovníci s přemyslovskou krví, jako třeba Karel IV., syn Elišky Přemyslovny. Kdo vlastně míval nárok na český trůn?

autor je překladatel z polštiny

Český helsinský výbor vydal Zprávu o stavu lidských práv v České republice za rok 2006 ZDE

Pokud se zrovna neděje něco na silnicích nebo v některé z parlamentních komor, valí na nás média informace o bezpočtu kriminálních živlů a všemožných teroristů, kteří dennodenně ohrožují naši (údajně) poklidnou společnost. Ze záplavy stále nedůvěryhodnějších a záměrně zkreslovaných faktů si člověk ta, která mají k realitě nejblíže, vybírá velmi obtížně. Většinou přitom musí zapojovat své úsilí, aby se mu názoru na určitou věc dostalo i z dalších stran.

Abych tento zakořeněný zlozvyk černobílého vnímání světa trochu narušil, rozhodl jsem se na následujících řádcích prezentovat svůj subjektivní pohled na jeden sociální jev, který na českém území úspěšně přetrvává již po více jak čtvrt století. Jedni jej označují za přímou hrozbu pro naši společnost, druzí volí pouze mírnější slovo: problém. Řeč by měla být o chuligánství, kterému se dostává ve sdělovacích prostředcích stále více prostoru.

Nezbývá mi, než souhlasit s celkovým vyzněním autorova článku. Přesto bych si dovolil v několika bodech polemizovat.

Nejprve k formě mého osobního, nicméně otevřeného dopisu. Autorův styl psaní je často velmi expresivní, snad dokonce primárně útočící na city. Ve veřejné debatě je to prostředek dle mého mínění legitimní a proto budu reagovat jako jeden z oslovených "technařů", ač si nijak nenárokuji být mluvčím této velmi barevné "třídy", píše čtenář, který se podepsal jako Jan Knitl.

Zpráva ČTK, vydaná v minulých dnech, dala vám, milí nešťastní technaři, konečně poznat, že Nicollo Machiavelli se nemýlil. Posloužili jste jako trénink pro mediální útok, který měl smést jednoho premiéra na vlně cynicky naplánovaného a cynicky provedeného rozhořčení, že "už zase bijou naše děti". Posloužili jste milí, hloupí technaři, pro hru daleko záludnější a temnější, než si dovedete představit, posloužili jste pro veřejně demonstrační trénink budoucího státního převratu. A sloužili jste dobře. Nepoužili jste benzín z nádrží svých aut k podpálení policejního kordonu, nepoužili jste ani aut jako beranidel. Nepoužili jste ocelových tyčí z vašich stanů. Byli jste vskutku pacifisté. Vyvolat dlouhou a krvavou válku šlo přece tak snadno. Vy jste se nechali mlátit a bránili jste se pouze symbolicky. Statečně jste se ve většině případů nenechali ani ošetřit, zatímco policejní oděrky byly všechny zadokumentovány s náležitou péčí a náležitě proplaceny.

Zbyly vám jen šrámy, slzy, pocit křivdy a personifikovaná nenávist - a tak to také mělo zůstat. Až do voleb.

Reakce čtenáře Dalibora Záhory na zprávu ČTK Nové šetření inspekce situaci v kauze CzechTek nezměnilo ze dne 20. února 2007.

Mladí sociální demokraté zaslali ministru vnitra Ivanu Langerovi otevřený dopis společně s malým dárkem - tarotovými kartami. Dopis se týká ministrova postoje k nasazení policie na letišti Ruzyně na výzvu senzibilky.

Vážený pane ministře, se zaujetím sledujeme již několik měsíců Vaši práci a s obdivem hledíme na novinky, které jste se rozhodl používat. V tomto smyslu Vás považujeme za velmi moderního člověka, který se nebojí do dnešního racionálního světa vnést závan mystiky.

Celým BL velmi děkuji (a to -velmi- je ještě slabé slovo) za Váš aktivní "boj" proti manipulaci s informacemi. Česká mainstreamová média předvádějí vskutku velmi štvavou kampaň na Putinovo Rusko. Rád bych se k tomu vyjádřil i já sám, myslím však, že argumentů bylo řečeno na BL tolik, že bych už asi neměl co dodat. Základna je prostě zbytečnou věcí představující pouhý obchod a šíření amerického vlivu do dalších zemí (škoda, že jen vojenského). V době míru nepotřebujeme zbrojit, pro bezpečnost nás všech už snad máme zavedeno dost prostředků, třebaže nemohou být NIKDY zcela efektivní, píše Vít Hinčica a pokračuje:

Ještě není čas, abychom se chovali jako Ghándí. V rozhovoru pro tiskovou agenturu GITA to řekl senátor Jaromír Štětina (bezpartijní, zvolený za SZ). Podporuje proto instalaci radaru USA na území ČR a hájí zahraniční politiku Spojených států amerických, v jejímž rámci nejsou výjimkou ani vojenské údery. Vypráví v této souvislosti o válkách, kterých byl účasten v roli novináře i o tom, co mu prý u nejedné sklenice vodky povídali ruští generálové.

Ve svém čtvrtečním sloupku v Právu se Jiří Hanák rozzlobil na lidi demonstrující proti americké protiraketové základně. Na první pohled má pravdu. Některá vulgárnější hesla na transparentech neodpovídají ani mému vkusu. Následně ovšem vyslovuje podezření, že za protesty stojí KSČM, aby přešel k obecnějšímu odsudku, že je vlastně jedno, kdo tyto protesty organizuje. Podstatné je, že jsme mlčeli, když zde byly umístěny ruské rakety a tak podle něj máme mlčet i nyní.

Přečetl jsem si článek studenta Davida Hlušičky "Filipova demagogie", v němž autor kritizuje názory předsedy KSČM na management zahraničních společností a Zákoník práce. Bohužel, kritika je složena z velice slabých protiargumentů, které navíc svojí stručností působí někdy i nelogicky. A závěr, snad aby autor získal čtenáře na svojí stranu, je vyšperkován nic nevysvětlující frází o tom, jak je těžké se nepodělit s veřejností o stanovisko v situaci, kdy je klamána a dezinformována. Nevím, zda Vojtěch Filip čtenáře klame a dezinformuje, ale z článku jeho oponenta to rozhodně nezjistím, píše Vladimír Šedivý.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek a stínový ministr zahraničních věcí sociální demokracie Lubomír Zaorálek se dnes sešli se zástupci iniciativy Ne základnám Janem Tamášem, Janem Bednářem a Janem Májíčkem. Jejich stanoviska na současnou nabídku USA směrem k České republice jsou totožná -- ne radaru USA a ano referendu.

Ne, některé věci si prostě líbit nenechám. Nenechejme! Jednou z nich je strkání hlavy do písku českého Ministerstva zahraničních věcí. A tak jsem zopakoval svůj dotaz z prosince. A pěkně doporučenou poštou, tušil jsem, na co to budou hrát:

Theodore Postol, vědec na americkém Massachusetts Institute of Technology, argmentuje, že v důsledku kulatosti zeměkoule by americký radar prvního varování, který je umístěn v Británii v yorkshirské vesnici Fylingdales, neviděl rakety, odpálené z Íránu proti americké základně v Česku a v Polsku. Poukazuje na to Philip Coyle, odborník na raketovou obranu z Center for Defense Information v USA a zdůrazňuje, že z tohoto důvodu jsou americká tvrzení, že by radarový systém ochránil i Polsko a Českou republiku, zavádějící.

V článku, publikovaném ve Financial Times, se dále praví (slovy polského zpravodaje) že ruská varování před postavením americké raketové obrany v ČR a v Polsku "ženou ČR a Polsko" blíže k USA. Americký raketový systém má však chránit východní pobřeží USA před jaderným útokem z Blízkého východu a americké základny umístěné ve střední Evropě nijak neprospějí obraně České republiky či Polska. ČR a Polsko ale vidí americkou přítomnost jako štít proti ruskému vlivu a chtějí základny postavit z vděčnosti za to, že USA pomohly porazit Sovětský svaz.

I když si pravicové vlády ve Varšavě a v Praze přejí zahájit jednání s Američany o stavbě základen, počet odpůrců základny v obou zemích podle průzkumů veřejného mínění podstatně převažuje nad počtem občanů, kteří jsou pro základny.

Podle některých vědců by bylo umístění radarové základny u Jinců v ČR příliš daleko na Západě. Ze zeměpisného hlediska by měl být ideálně radar spíš v Litvě, v Bělorusku, v Rusku, na Ukrajině či v Gruzii.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Sir Jeremy Greenstock, bývalý britský velvyslanec u USA a první britský velvyslanec v Iráku, se vyjádřil, že premiér Blair v klíčových prvních dnech a týdnech po osvobození Iráku "nedával pozor".

Greenstock odsoudil britskou vládu, že nepředvídala, že v Iráku dojde k povstání: "Ve dnech po vítězství dne 9. dubna 2003 nedostal nikdo, zdá se mi, příkaz, dát přednost bezpečnosti Iráku. Vytvořit bezpečnost na ulicích. Neexistovala policie. Neexistovala armáda, kromě vítězných invazních vojsk.

A neexistoval žádný americký generál, který by býval měl odpovědnost zajistit, že prvním úkolem každé vlády - a my jsme byli vláda - je udržet v ulicích pořádek. Od začátku existovalo vakuum, které velmi rychle zaplnili plenitelé, sabotéři, zločinci, povstalci."

Nepochybně je, a bojím se, že takovéhle blbosti budou ještě přibývat. Ale nezdá se mi, že by to byla otázka nesoudnosti. Nemohu se totiž zbavit pocitu, že vyvolávání "lustračních" afér slouží ve většině případů k odvádění pozornosti veřejnosti od věcí, které by se skutečně měly řešit, píše Vladimír Boleslav:

Ty "lustrační" mají oproti jiným uměle vyvolávaným aférám výhodu, že jde o záležitosti, o kterých třetina populace nemá už dnes žádné povědomí, kromě toho, že KSČ byla zločinecká organizace, milicionáři (samozřejmě šmahem) byli z ní ti nejhorší lumpové (LM = SS - viz i takový RESPEKT) a spolupracovníci StB byli hnusní udavači.

Tím jsou poměrně účinné, zvláště jsou-li namířeny na osobnosti veřejně dobře známé (v poslední době Nohavica, Tošovský a Lambert).

Již mnoho let vede Václav Klaus svůj boj za hodnoty otevřené, demokratické společnosti proti všem, kteří ji podle jeho názoru ohrožují. To je myslím samo o sobě sympatické. Současný český prezident navíc dokázal hned v několika polemikách (týkajících se například byrokratizace Evropské unie či krize v České televizi) hájit svou pozici velmi silnými a přesvědčivými argumenty. Na rozdíl od mnoha dalších českých politiků tedy není pouze prázdným, ničemu nevěřícím mluvkou. A to je rozhodně sympatické.

Bohužel však existují otázky, které Václav Klaus nechce, nebo neumí řešit argumentačně, s kritickým a sebekritickým odstupem. Otázky, u kterých nepotřebuje znát a používat fakta, u kterých nepotřebuje zkoumat realitu. Otázky, na které mu, jako ostatně všem dogmaticky věřícím, stačí jako odpověď jen jeho vlastní víra.

Jak jinak si totiž vysvětlit rozhovor Václava Klause z Newsletteru Centra pro ekonomiku a politiku ZDE, který svou atmosférou i způsobem argumentace připomíná žargon upřímných neofytů-komunistů třicátých let či naopak absurdní články Jaroslava Haška z doby o deset let dřívější. Ale dříve než se pustíme do hodnocení, podívejme se na zmíněný rozhovor.

V poslední lednový den zemřel v Praze protestantský teolog Milan Opočenský, který v letech 1989 až 2000 působil jako generální tajemník Světového svazu reformovaných církví. Den před ním podlehl v Hradci Králové nemoci jakýsi drogový dealer. Dva dny před skonem dealera si vzal v Jevanech u Prahy život hudební skladatel Karel Svoboda. V nadpisu článku jsme tři zesnulé seřadili nikoli podle chronologického pořadí (ani podle obrácené chronologie) úmrtí, ale podle kritéria obecné relevantnosti jejich života a díla. Jak si laskavý čtenář jistě povšimne, samotným přehozením "zavedeného pořádku" provádíme v českém mediálním rybníčku hotovou revoluci!

Americká armáda bojuje v Iráku již déle, než bojovala v druhé světové válce proti Německu a Japonsku. Zdá se, že zbytečně. Několikaleté motto ostinato, jež situaci v Iráku charakterizuje, zní: "situace je vážná a pokud nebude učiněn nějaký zásadní průlom, hrozí, že se ještě zhorší". Opakováno od konce roku 2003 každých pár měsíců, stalo se nicneříkajícím klišé, podobně jako výroky:

"irácký lid byl osvobozen od tyrana a je svobodnější,"

"Irák je frontou boje proti terorismu" nebo

"v Iráku dochází k výbuchům násilností a k sektářskému násilí, nejde ale o občanskou válku."

Téměř denně informují média o výbuších náloží, o desítkách zabitých při sebevražedných atentátech; a také o nejnovějších plánovaných bezpečnostních operacích. Neustálým opakováním se ale ze zpráv, už tak nedostatečných, stala pouhá slova.

V lednu 2007 přispělo celkem 120 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 29 331 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 1. 2007 částku 195 485.62 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raffeisen Bance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raffeisen Banky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.