23. 2. 2007
POZNÁMKA NA OKRAJ:Klaus a klima, to je prima - ekomomika a změna podnebí, aneb Nikdo by vám neměl opékat čápa...Máme ještě únor. Není už konec března, přesto však do severního Německa dnes nebo včera přiletěl první čáp. Klimatologové se tomu asi diví, někteří ekonomové by k tomu asi chtěli něco vykládat a někteří kuchaři se možná těší na pečeně. Počasí jako na jaře. A vy se možná ptáte, proč by k nám neměl už v únoru doletět z Afriky nějaký čáp. Já si ale říkám: "To aby mi někdo pekl čápa!" a ani nejsem v Anglii, kde se prý čápi jedí. Proč potom tenhle německý výraz překvapení, údivu, nebo i hněvu? Ptám se, co se asi stalo na světě, když ten čáp ve střední či jižní Africe před odletem už věděl, jaké tady budeme po jeho příletu mít divné, ale pro něho zatím vhodné počasí... |
Když psal Bohuslav Binka pro BL své "Zápisky z blázince" a vyznamenal Václava Klause titulem "ekonomistický klimatolog", asi nevěděl, že ekonomie a klimatologie mají zřejmě opravdu hodně společného. Myslím si to aspoň já, jako ekonom, který o klimatologii ví jen málo a nechtěl by klimatologům do jejich kšeftu asi moc kecat. Proto se nejprve podíváme na ekonomy. Oni dělají velkou vědu z toho, když předpovědí, co v příštím roce naroste, jak a kolik toho naroste nebo také nenaroste, jen v ekonomice, neboť přece nejsou botanikové, ačkoli někteří z nich, kteří jsou si vědomi, jak málo vědí ve svém vlastním oboru, by proto asi chtěli mluvit i do jiných oborů. Začneme laikem, který sám ví, že se národní hospodářství rok od roku moc nemění. Taková fluktuace přírůstku proti poslednímu roku o +- 5 procent bodů není opravdu riziko, pokud se nepočítá s válkou nebo s revoluci. Kdybychom se podívali na data jedné velice známé rakouské banky s dobrou pověstí, tak bychom zjistili, že český hrubý domácí produkt měl podle ekonomů této banky narůst v roce 2006 o 7,3 procenta po 7,9 a 7,1 procentech v letech 2004 a 2005. Problém je ten, že nárůst podle té banky byl v prvním čtvrtletí 2006 ještě 7,1 a v druhém už jen 6,2 procenta. Předpověď těch velice odborných ekonomů se proto lišila od faktických výsledků v druhém případě už o 15 procent! Kdybyste byli kvalifikovaným ekonomem, tak byste věděli, že data, která dostanete ze statistických úřadů, vlastně nejsou opravdu přesná. Taky byste věděli, že vlastně nevíte, jak se ten váš ekonomický systém opravdu bude vyvíjet a zajímavé je, že to nevíte, ani když vezmete v úvahu nové faktory, ani bez nich. Pro mě jako ekonoma a laika ve klimatologii je to asi obdobné. Když jde o počasí, specialisté vědí jen na krátkou dobu do budoucna, co se bude dít. A co se týká klimatu, nedá se úplně od sebe rozlišit vliv ze Země, vliv z vesmíru a vliv lidí na Zemi. Ekonomové a klimatologové by měli, a dokonce musejí zvýšit hlas, když si myslí, že by mohla mít politická rozhodnutí záporný vliv na životní podmínky. Ale kam bychom přišli, kdyby takový specialista na klimatologii mluvil politikům do ekonomiky? Co kdyby ten specialista znal někoho, kdo by třeba zastával názor, že ekonomika například nemá vůbec nic společného s lidskými vztahy? Hned myslím na vašeho prezidenta. Tak takovému specialistovi bych řekl, že se mýlí, a že by měl poslouchat ne některé vybrané ekonomy, ale většinu ekonomů. Možná že váš prezident ví, že jako ekonom trochu tápe v nejistotě, ale proč je si pak tak jistý ve věcech klimatologie? Proč nedá na to, aby lidi byli radši obezřetní? Neví snad, že jako světový ekonom by měl vlastně využívat argumentu klimatologů, a to i kdyby jim nevěřil, aby z hlediska právě ekonomů napomáhal se šetřením energie a surovin? Ale on Klaus asi netápe nikdy. On je tak vynikající. On by se jistě mohl vyjadřovat i o botanice. A vy mu samozřejmě věříte. Nebo snad ne? A když mu nevěříte, tak kdy a v čem? |