Svaz vyhnanců z Brd usiluje i po mnoha letech bezvýsledně o odškodnění. Obce byly vysídleny během 2. světové války v roce 1941, ale po skončení války se obyvatelstvo vrátilo. V roce 1952 komunisté vesnice zlikvidovali úplně, vysídlili čerstvé navrátilce a jejich domy zbořili. Brdy se staly vojenským prostorem bez života a ve chvíli, kdy svitla dokonce naděje, že se tato místa konečně zbaví svého vetřelce, na druhé straně světa do nich kdosi na strategické mapě znovu zapíchnul špendlík.

Historie vojenského prostoru v Brdech je spjata s historií Československa. Republika potřebovala nový systém státní obrany a hlasy, volající po zřízení výcvikového prostoru, se začaly ozývat již v roce 1924. V myšlení národa ale vyvolaly záporné reakce a tak se československá společnost rozdělila na dva tábory úplně stejně, jako dneska. Na jednu stranu se postavili pragmatičtí politici, na druhou zástupci kulturně-humanitního smýšlení -- vědci, literáti, umělci. Nic jim to nebylo platné, státní zájem byl státní zájem.

Jeden z nejlepších českých básníků Vladimír Holan pobýval na Padrti ještě koncem třicátých let i po druhé světové válce. Dnes patří toto místo do vojenského újezdu a je veřejnosti nepřístupné. Narodil jsem se v Příbrami, v těsné blízkosti Brd, ve městě světském, pro jeho hornickou tradici a současně ve městě s duchovním symbolem, poutním místem Svatá Hora. Napřed se těžilo stříbro, potom ruda a nakonec strategicky významný uran. Město zvlčilo, stará část Příbrami s historickým jádrem zpustla, v jeho okolí nově vystavěná Příbram socialisticky kvetla.

Dnes je příbramské sídliště ostuda, naopak v historickém centru září opravené domy, protože se do této lokality nastěhovaly banky, obchody, instituce a nedaleké Brdy, jakoby by byly vyjádřeny stejným rozporem. Světská moc se v nich demonstruje vojensky, ta duchovní, upozaděná a trpící pod výbuchy granátů na dopadové ploše je uzavřena v mlčenlivých lesích, když se zrovna nestřílí. Brdy jsou jedinečným přírodním útvarem, s nejvyšším vrcholem Tok, vysokým 865 metrů. Při dobré viditelnosti lze z některých míst spatřit panorama od jihu Čech až k severu i s Českým středohořím.

Před válkou byl zákaz vstupu do Brd vyhlašován pouze v období vojenských cvičení a pro veřejnost se brdské lesy definitivně uzavřely až v padesátých letech, když režim zavedl totální zákaz vstupu. Vniknutí do vojenských prostor se téměř rovnalo překročení státní hranice, bylo považované za špionáž, útok na Stranu a lid. Mezi lidmi se mluvilo o tom, že v kopcích jsou pod zemí sovětská jaderná sila. Mnozí fanatičtí mykologové ale přinášeli z Brd i v padesátých letech obrovské množství hub. Když o něco opravdu šlo, nedal se Čech ničím odradit...