22. 2. 2007
ČSSD jednala s iniciativou Ne základnámtisková agentura GITA Předseda ČSSD Jiří Paroubek a stínový ministr zahraničních věcí sociální demokracie Lubomír Zaorálek se dnes sešli se zástupci iniciativy Ne základnám Janem Tamášem, Janem Bednářem a Janem Májíčkem. Jejich stanoviska na současnou nabídku USA směrem k České republice jsou totožná -- ne radaru USA a ano referendu. |
Paroubek připomněl, že Zaorálek se, spolu se sociálnědemokratickou poslankyní sněmovny Gabrielou Kalábkovou, zúčastnil již nedávné demonstrace před Úřadem vlády. "Chtěli jsme tím vyjádřit určité stanovisko k iniciativě a také k tomu, že dřívější demonstrace na Václavském náměstí, kterou iniciativa pořádala, byla zaražena magistrátem. To je pro nás nepřijatelné a vyjádřili jsme proto iniciativě solidaritu. Radarovou základnu USA na území ČR považujeme za nadbytečnou, budeme trvat na referendu. Když nebude, nepodpoříme ani vznik základny," dodal Paroubek. S tím, že s iniciativou bude ČSSD v kontaktu. "Jde nám o to být blízko občanským iniciativám, které vyjadřují určitou vůli občanů. Chceme rozvíjet občanskou společnost a nesouvisí to jen s procesem modernizace ČSSD," doplnil předseda strany. gitA nedávno informovala o setkání Paroubka s bývalým předsedou Gay Iniciativy Jiřím Hromadou a ředitelkou Fóra 50 % Lenkou Bennerovou. Tamáš zdůraznil, že iniciativa Ne základnám je apolitická a nadstranická, sdružuje kolem 50 organizací nejrůznějšího zaměření. "Za informační schůzku s ČSSD jsme rádi. Doufáme, že dialog bude pokračovat. Naše stanovisko je neměnné. Proti radaru a pro referendum, které bude sněmovna projednávat. Bezpečí v zemi by se radarem nezvýšilo, nýbrž naopak. Situace by se eskalovala, došlo by k většímu napětí. Zvýšila by se hrozba jaderného konfliktu v Evropě. Navíc -- pouze občané mají mandát rozhodnout v tak závažné věci, jako je pobyt cizích vojsk na našem území," řekl. Zaorálek následně hovořil o již zmíněné demonstraci před Úřadem vlády. Podle jeho slov byla velmi kultivovaná. Většina příspěvků bylo věcných a konstruktivních. "Opakovaně a marně jsme se pokoušeli prosadit debatu, kde by zaznívaly i takové názory, na jednání Poslanecké sněmovny. Místo toho jsme byli ve státních aktech sněmovny svědky jednostranné přednášky ze strany vlády. Byli jsme ujišťováni, že se prý jedná o nabídku, jež je pro nás jasná, bude nám garantovat prestiž a bude oázou bezpečnosti. Místo těchto citových a sentimentálních výlevů jsme ale chtěli slyšet přesnou a věcnou debatu," řekl Zaorálek. Upřesnil, že radar se doposud diskutoval pouze ve sněmovních výborech. On osobně se v rámci takových jednání tázal často na to, zda je celá věc projednávána také s ruskou stranou. "Pamatuji si na ujištění premiéra Topolánka či ministra Vondry, že je to něco, co je samozřejmostí. Ptali jsme se také, jak je to komunikováno s dalšími spojenci. A na další záležitosti," dodal. S Paroubkem i představiteli iniciativy se shodl na tom, že by mělo jít o veřejnou debatu, která by se neodehrávala pouze za zdmi sněmovních výborů (tam je sice veřejnosti vstup povolen, o programu výborů se však dozvídají těžko, pokud náležitě nesledují webové stránky sněmovny). "Důležité je, aby se debatovalo před tváří celého národa. Proč by se někdo měl schovávat a stydět se za své názory. Chápu, že to nepřináší politické body, ale všichni přece máme sloužit občanům této země. Nechápu proto, proč se vláda brání uspořádat diskusi v rámci běžného bodu na mimořádné schůzi sněmovny," doplnil Paroubek. Autorka je redaktorkou tiskové agentury GITA. |