V knize, která vyjde tento týden, se tvrdí, že změny v počtu kosmických paprsků, dopadajících do atmosféry, přesně pozměňují množství mraků, pokrývajících planetu Zemi.

Velké množství mraků zakrývá Zemi a odráží horko zpět k slunci, takže se planeta ochlazuje.

Henrik Svensmark, meteorolog v Dánském středisku pro studium vesmíru, který stál v čele tohoto výzkumu, se domnívá, že Země je dnes obklopována menším množstvím mraků, protože do atmosféry vstupuje menší množství kosmického záření. A to způsobuje dnešní globální oteplování.

Svensmark tvrdí, že emise kysličníku uhličitého v důsledku lidské činnosti mají menší dopad na klimatické změny, než si vědci myslí.

Tato kontroverzní teorie je publikována týden poté, co 2500 vědců, členů Mezinárodního panelu pro podnebné změny OSN vydalo svou čtvrtou zprávu, v níž varuje, že emise CO2, vypouštěné do ovzduší v důsledku lidské činnosti, mohou způsobit zvýšení teplot do konce století až o 4,5 C.

Svensmark tvrdí, že jejich výpočty ignorují vliv kosmického záření na vznik mraků kolem Zeměkoule a že je možné, že růst teploty Země v důsledku lidské činnosti je daleko menší.

Tým více než 60 vědců z celého světa připravuje velký experiment s použitím urychlovače částic v Ženevě, který má simulovat vliv kosmického záření na zemskou atmosféru. To by mělo prokázat, zda je Svensmarkova teorie pravdivá či nikoliv.

Svenskmark argumentuje, že kosmické záření vytváří elektricky nabité částice, když dosáhnou atmosféry. Tyto částice přitahují ze vzduchu vodní molekuly a tak vznikají mraky. Množství kosmického záření, dosahujících k Zemi, se mění podle magnetické činnosti Slunce. Během vysoké magnetické činnosti slunce dopadá na Zemi méně záření, a tak se tvoří méně mraků, což vyvolává globální oteplování.

Podrobnosti v angličtině ZDE