Jste velkým zastáncem instalace radaru USA na území ČR. A to navzdory tomu, že jste bezpartijním senátorem, zvoleným za Stranu zelených, která na svém víkendovém sjezdu přijala usnesení, že radar USA na území ČR je pro ni přijatelný pouze v systému NATO a se souhlasem Rady EU. Proč vy osobně americký radar v Česku tolik podporujete? Jsem pro velmi silné bezpečnostní garance pro naši společnost. A ve spojenectví se Spojenými státy americkými ony garance vidím. Spojenectví s tradiční demokratickou zemí, za jakou Spojené státy americké -- navzdory tomu, jaký tam je právě prezident - považuji, nás může uchránit prudce narůstajícímu neoimperialismu, který se projevuje především u představitelů ruské generality. Znám to z vlastní zkušenosti -- v Rusku jsem více než deset let působil coby novinář. Když jsem se chtěl od ruských generálů něco dozvědět, museli jsme společně vypít nejednu sklenici vodky. Když jsme ji vypili, objímali mě kolem ramen a říkali: My vás stejně z toho německého jha jednou osvobodíme. A lze z takových řečí u vodky něco závažnějšího vyvozovat? Nejde jen o řeči u vodky. Jedná se o myšlenku, která je ve vedení ruské armády velmi silně zakořeněná. Imperiální snahy ruské generality nekončí u Užhorodu, ale u Aše. Viděl jsem na vlastní oči, co ruská armáda dokázala například v Čečensku. Viděl jsem, jak napalmem vypalovala nádherné kavkazské lesy, aby se v nich nemohli skrývat partyzáni. To byl také projev neoimperialismu. No ale nepřispěje radarová základna USA spíš k dalšímu kolu zbrojení? Krátce po rozhovoru, který se uskutečnil na sjezdu Strany zelených, pohrozil velitel ruských raketových vojsk Nikolaj Solovcov, že pokud bude radar amerického systému protiraketové obrany instalován v Česku a základna amerických antiraket v Polsku, mohou být na obě místa zaměřené ruské rakety | pozn. red.
Nepřispěje. Naopak odradí síly, které přišly se zbrojením a harašením zbraní dřív. Teror není žádná legrace, na vlastní oči jsem ho zažil hodně. Jako novinář jsem se znal s některými čečenskými teroristy. Znal jsem třeba velice dobře Šamila Basajeva. Viděl jsem, jak mu ta šílená válka vybíjí mozek a srdce. Nakonec se z něho stala kreatura, která se neštítila vzít si jako rukojmí děti v ruské škole. Vím ale také, že on měl před očima těch čtyřicet tisíc čečenských dětí, které zabily ruské bomby. Tam začalo to násilí -- to vždy někde začíná. Když mu nechcete podlehnout, nemůžete ustupovat. Ale argumenty odpůrců a odpůrkyň radaru často znějí, že ČR stejně před ničím neochrání...Radar by Českou republiku ochraňoval skutečně velmi slabě. Ale já jsem pro ten radar jako pro deklaraci s mocností, která by nás měla případně ochránit. Se spojenectvím je to jako v lásce. V té se musí neustále deklarovat, že mám toho druhého rád, a to slovy i skutky. Spojenectví ohledně radarové základny je skutek, kterým právě deklarujeme svou vůli být spojencem Spojených států amerických. A to si uvědomují velice dobře i Poláci, kteří (na rozdíl od nás) navíc dali Američanům jasnou podmínku: Dejte nám sem rakety, které ale musí být namířeny na naši ochranu proti útokům Ruska. V otázce radaru USA ale přece nejde, alespoň podle slov představitelů USA i některých vládních představitelů ČR, o Ruskou federaci. Ti naopak hovoří o údajné hrozbě z jiných států -- například z Íránu či KLDR. Není v té argumentaci tedy trochu zmatek? Já ale také netvrdím, že jde o Rusko. Jen jsem zmínil polskou podmínku. Podle mého názoru radarová základna nijak neohrožuje někoho z našich sousedních zemí -- zejména ne Ruskou federaci. A to navzdory tomu, že to ruská generalita tvrdí. Když už chcete radar, proč ho nechcete alespoň pod záštitou NATO? Nepovažuji za bezpodmínečně nutné, aby to bylo jen na základě dohody ČR a USA. Ať je v tom klidně zainteresovaná i Severoatlantická aliance. Záleží ale také na tom, co nám Spojené státy americké nabídnou. Když nám nabídnou spojenectví přímo s nimi, nevidím důvod, proč bychom to měli podmiňovat NATO. Ale opakuji: účast NATO na radaru mi nevadí. Nehledě na to, že USA jsou nejsilnějším, tvůrčím a vůbec nejzákladnějším členem NATO.O Spojených státech amerických neustále hovoříte jako o dobrém spojenci, který nás může ochránit. Vy opravdu nepovažujete jejich dlouhodobou zahraniční politiku, včetně všech těch válek, za přinejmenším problematickou? Politika USA mi dlouhodobě problematická nepřipadá. Jako novinář jsem zažil všechny tři americké invaze. Jak v Jugoslávii (tam se jednalo o invazi celé Severoatlantické aliance -- pozn. red.), v Afghánistánu, tak v Iráku. Vím naprosto přesně, že americké bombardování zachránilo před exodem milion osm set tisíc kosovských Albánců. Kdyby nebylo, tak by ti lidé byli vyhnáni. Na vlastní oči jsem také viděl, jak srbská armáda do vlaků nakládá lidi a deportuje je do Makedonie. V Afghánistánu jsem byl v roce 2003, hned po 11. září, a vím zcela bezpečně, že po zásahu a, troufám si tvrdit, okupaci Afghánistánu se během jednoho roku vrátilo z emigrace půl druhého milionů afghánských uprchlíků z těch pěti milionů, které vyhnaly občanské války a sovětská okupace. Těm lidem to nikdo neoktrojoval, neporoučel. Oni prostě pochopili, že tam po 25 letech války nastal mír. A ten tam nastolila americká armáda. O něco složitější je to v Iráku. Ač mi to možná nebudete věřit, svým založením jsem spíš pacifista a chápu pacifistické myšlenky mladého člověka. Ale ten pacifismus mě i u války v Iráku přešel ve chvíli, když jsem byl například v Kurdistánu a viděl, podobně jako na Kavkazu, lesy vypálené napalmem. Bylo to v trojúhelníčku mezi Íránem, Irákem a Tureckem a udělal to Saddám Husajn. Viděl jsem stovky zničených, vypálených a vybombardovaných vesnic...Když poslouchám vaše slova, děsí mě, jak je dnes běžné považovat válku za standardní prostředek k řešení jiných tragédií. Navíc se často spekuluje o tom, že důvody k válkám mají jiný charakter než chtít řešit nespravedlnosti. I kdybychom ale přistoupili/y na to, že jsou vedeny s úmyslem odstranění různých hrůz, je to přesto šílené řešení. Vždyť se tím vlastně jedna nespravedlnost, jedna tragédie, nahrazuje druhou. Vždyť války rozpoutané USA mají také své velmi početné oběti... To přece není možné přijmout! Také mě to děsí. Samozřejmě. Ale v takovém světě žijeme. Zatím bohužel není jiný. Ač je to protismyslné, pro mě jsou Spojené státy americké svou vojenskou silou záštitou míru. Za dané konstelace mezinárodní situace prostě ještě opravdu není čas na to, abychom se chovali jako Gándhí.Rozhovor je rozvinutím diskuse o případném umístění radarové základny USA na území ČR. Tomuto tématu se gitA dlouhodobě věnuje ZDE Autorka je interní redaktorkou tiskové agentury GITA.
|
