Bývalý kancléř se nedostavil a jeho partner jeho neúčast komentoval slovy, že se stáhl do "vnitřní emigrace" a od ustavení nové vlády se s ním ještě vůbec nesešel, ačkoliv spolupráce obou poslaneckých klubů je základem pro schvalování vládou navržených zákonů parlamentem. Rovněž spolkový vedoucí SPÖ Josef Kalina ostře kritizoval lidoveckého ministra hospodářství Martina Bartensteina, že má málo porozumění pro týmovou práci, bez které se velká koalice nedá provozovat. To zřejmě nakonec znervóznělo i kancléře Gusenbauera, který připustil, že "všechno není tak pokojné", jak by se mohlo zdát v jeho vztahu k vicekancléři. Molterer na to odpověděl, že to bere na vědomí a souhlasí, že význam mají jen takové střety, které jsou zásadní.

Skutečností zatím je, že na základě průzkumu agentury OGM 34 procent dotázaných prohlásilo, že velká koalice pracuje hůře, než očekávalo a pouhých 15 procent, je opačného názoru. Dvojnásobný počet dotázaných přitom vyslovil přesvědčení, že lepší názory a koncepce mají ve vládě lidovci, což se odrazilo i na volebních preferencích. Kdyby se tuto neděli konaly parlamentní volby, obdrželi by lidovci 35 procent hlasů, zatím co sociální demokraté by měli o tři méně. Zelení by obdrželi 15 procent, Svobodní 14 a Haiderovo BZÖ tři procenta. Gusenbauerova pozice zůstává sice stále ještě na prvém místě, ale s 19 procenty podporujících voličů je nejslabší od roku 1977, kdy OGM zadávala svým respondentům tyto otázky.

Přitom téměř 60 procent Rakušanů je přesvědčeno, že lidovci ve vládě lépe prosazují své záměry, a to přestože sympatie vůči jejich reprezentantům jsou o polovinu nižší než sociálních demokratů. Přitom dvě třetiny dotázaných za nejlepší osobnost ve vládě hodnotí lidoveckého ministra životního prostředí Josefa Prölla, zatím co Gusenbauera tak hodnotí pouhá třetina, přičemž téměř polovina posuzuje negativně jeho dosavadní činnost. Stejně pozitivního hodnocení dosáhl jeho stranický kolega ministr sociálních věcí Erwin Buchinger, který nedávno zpeněžil pro chudé svou bohatou hřívu a knír, které si nechal ostříhat. Nejhorší postavení měl pak ministr obrany Norbert Darabos za SPÖ s 18 procenty kladných a 35 procenty negativních vyjádření. Na obranu svých stranických souputníků vystoupil vídeňský starosta Michael Häupl, když prohlásil, že Gusenbauer se dokázal velmi rychle vpravit do funkce spolkového kancléře. "Kdo dnes hovoří o Schüsselovi jako kancléři", položil řečnickou otázku v okamžiku, kdy za jeho vlády odvolaný vídeňský policejní generál Roland Horngacher na něho vnesl těžká obvinění, že tak učinil těsně před svým odchodem z funkce. Stalo se tak na základě obvinění z přijetí darů a prozrazení úředních tajemství, ale podle jeho právníka šlo o intriky tehdejší vládní koalice lidovců a haiderovců.

Popeleční středu využily pro svou prezentaci i opoziční strany, především Svobodní a Společenství pro budoucnost Rakouska BZÖ. Předseda Svobodných Heinz-Christian Strache pod heslem "Jsme opět zde" prohlásil hned na začátku svého projevu v Andorfu, že budou ještě "slavit mnohá vítězství. Při parlamentních volbách 1.října minulého roku jsme zažili vzkříšení a naši političtí protivníci se nás začali opět bát". Překvapivě sice pochválil spolkového kancléře Gusenbauera, že aféru se se snímky Stracheho s neonacisty politicky nezneužil, ale pak přešel ke známým požadavkům své strany. Žádal okamžité zastavení vstupu přistěhovalcům, vypovězení asylantů, kteří se dopustili kriminálních činů a poskytování dětských přídavků jen pro rakouské státní příslušníky. Když po hodinové řeči jej již nebylo téměř slyšet v hluku několika set opivněných posluchačů, dal jim nakonec slib, že "přes hrozby zavražděním, které obdržel, bude pokračovat ve své cestě" a poté s dirigentskou hůlkou uvedl místní dechovku.

S nezvykle velkou pozorností bylo ve stejnou dobu očekáváno vystoupení korutanského zemského hejtmana Jörga Haidera v Griffenu. Především média zde očekávala jeho vyhlášení projektu "Svobodného státu Korutany", který zdůvodnil historickým vývojem a znovuvytvořeným rudo-černým systémem a jeho činy vůči této jižní spolkové zemi. Jako příklad uvedl problém s dvojjazyčnými místními tabulemi v němčině a slovinštině, který proložil útoky proti rozhodnutí ústavního soudu. V této souvislosti prohlašoval, že Vídeň již v letech 1918 až 20 odmítala odpor proti vpádu jugoslávských vojsk a umožnění národnostního lidového hlasování , které po druhé světové válce umožnilo špatné zacházení s Korutany, které se změnily v "zapomenutou provincii". Masivně přitom kritizoval vídeňskou vládu, že se nestaví proti údajným provokacím Slovinska vůči této spolkové zemi, a to ani v okamžiku, kdy na svou dvou centovou minci nechala jako symbol vyrazit korutanský starý symbol "Fürstenstein" jako své území. Podle slov Haidera korutanské hodnoty jako věrnost domovině, obranný boj a lidové referendum bylo z Vídně stále kritizováno. Lid této země je však věrný a nevzdá se svých hrdých dějin a zvláštního postavení, jehož vyjádřením bude vyhlášení "Svobodného státu Korutany",o jehož vizi již tři desetiletí usiluje. Komentátoři a političtí pozorovatelé považují Haiderovo prohlášení jako jedno z četných teatrálních vystoupení, které nemůže mít žádný reálný dopad.

Sociálně demokratičtí ministři se včera sešli na pracovní schůzi, na které si ujasnili postup na příští pátek a sobotu, kdy v Linci bude jednat o plnění vládního programu na uzavřeném zasedání kompletní spolková vláda. Gusenbauer při této příležitosti nesouhlasil s kritikou na vlekoucí se postup prací svého kabinetu a odmítl návrh lidoveckého ministra hospodářství Bartensteina pozvat do Rakouska odborné východoevropské dělníky. "Není nutné povolávat levné pracovní síly do země a pokud skutečně je nedostatek odborníků, pak je nutno je v Rakousku vyškolit a nedělat taková opatření, která by zvyšovala nezaměstnanost."Gusenbauer prohlásil, že v Linci se bude s lidovci diskutovat o investici do infrastruktury, která by měla přinést deset tisíc nových míst, o péči o dítě, která by pak umožnila zvýšit kvótu zaměstnaných žen. Lidovci včerejší jednání svých sociálně demokratických partnerů pozitivně přijali s tím, že se vracejí zpět k reálné práci. Komentáře opozičních stran zůstávají nadále kritické. Podle Zelených po šesti týdnech velké koalice stále chybí konkrétní opatření.Pro předsedu Svobodných Stracheho vláda stále nic neukázala a šéf BZÖ Westenthaler vyzval proto k vypsání nových voleb.