Tony Blair by měl být konečně kvůli Iráku předčasně odvolán z premiérského úřadu, argumentuje generál Sir Michael Rose, vrchní velitel britských ochranných sborů v Bosně.

Války bývají vítězné, když občané, vláda i armáda pracují navzájem v součinnosti pro společnou věc, o níž jsou upřímně přesvědčeni. Většinou jsou vojenští velitelé nejopatrnější - protože chápou lépe než kdokoliv jiný, co to znamená jít do války.

I když v autentické demokracii musejí zůstat vojáci podřízeni svým politickým pánům, mají jasnou odpovědnost upozornit na to, kdykoliv je politická strategie chybná anebo špatně připravená.

Evropská komise podala na Českou republiku první čtyři žaloby u Evropského soudního dvora, z nichž jedna se týká problematiky hluku. Česko ignoruje směrnici EU o hluku, protože příslušný zákon z ideologických důvodů sabotoval v únoru 2005 prezident Václav Klaus. Směrnice určuje společný postup jak bránit přílišnému hluku, ukládá členským státům EU povinnost vypracovat v rizikových oblastech tzv. hlukové mapy a poskytovat veřejnosti informace o aktivitách ovlivňujících hlučnost prostředí.

Nový rok pro našeho jižního souseda, který nyní půl roku bude v čele Evropské unie, začal nevídaným skandálem.

Prostřednictvím billboardů, které byly prezentovány jako umělecké dílo, chtěla spolková vláda uvítat představitele dvacetipěti členských zemí a obyvatelstvo upozornit na úlohu EU. Plakáty, především pak ten, který prezentoval tři nahé osoby v masce britské královny Alžběty II., amerického prezidenta George Bushe a jeho francouzského kolegy Jacquese Chiraca v sexuální poloze, vyvolaly skandál přesahující rakouské hranice.

Jak nám velice pěkně vysvětlil ten deviantní bolševik Filip Sklenář, tzv. seriózní média nemusí být zároveň inteligentní. Seriózní se jim říká podle toho, že se mnohdy s velkou dávkou nefalšované blbosti věnují tématům, o nichž nelze říct, že seriózní nejsou. Podle obecného mínění jsou tedy taková média svrchovaně seriózní a od obecného chápání významu slova seriózní pochází jejich vážnost. O některých se dokonce mluví v souvislosti s jejich relativní dlouhověkostí jako o legendách. Pravda, legenda se může houževnatostí a vytrvalostí stát i z největšího hlupáka a oslům stačí tak málo, aby se klaněli a spokojeně hýkali a hýkali.

Negativistické a zapšklé Britské listy ale mohou přinášet i pozitivní zprávy. Možná, že se něco děje a možná, že se to něco děje v ČT. Možná to bude i odpudivě roztomilé...

Je to osm měsíců od smrti předposledního papeže. ČT se v té době na nějakou dobu proměnila na zpravodaje slova božího. Statut média veřejné služby bychom mohli ponechat v platnosti pouze za předpokladu, že by se ČT jmenovala VT a televizní rada by měla podobu koncilu.

Dotaz Rádiu Jerevan: "Je pravda, že u vás v Arménii roste obilí jako telegrafní sloupy?" -- "Samozřejmě, místy dokonce i hustěji." Na tento vtípek z časů minulých jsem si vzpomněl, když jsem v Britských listech četl zprávu o tiskové konferenci německého spolkového ministra životního prostředí Sigmara Gabriela. O tomto ministerstvu je všeobecně známo jeho dlouhodobé personální a ideové propojení s ekologistickým hnutím. Základním článkem víry ekologistů je protijaderný aktivismus, který v Evropě svá zlatá léta prožíval v 90. letech dvacátého století.

polemika s překladem tiskové zprávy z pera "šéfredaktora" blogu Extempore Martina Tesaře pod názvem "Německo sází na energetickou efektivitu a nezávislost, proto končí s jadernou technologií"

Lhát se nemá. Uvádět jednozdrojovou zprávu - říkat jen půl pravdy a zamlčet tu druhou je v novinařině lež. Když se v redakčním systému Britských listů objevil článek s tak kategorickým a ekologicko-pedagogickým titulkem a obsahem z tiskové zprávy ministra životního prostředí německé vlády Sigmara Gabriela (SPD), doplnil jsem k němu pouze podtitul, relativizující onu kategoričnost: "To by si alespoň přál německý ministr životního prostředí". Autor onoho překladu mě za to nařkl z hanobení jeho skvělého díla a na adresu podtitulku dodal, že:

Hmmm... Možná má mladý kolega pravdu a já před časem - naposledy včera - špatně četl. Atomkonsensus je ve středu politického víru německé koalice, hlásají titulky.

Do roku 2008 zjistit, jak jsou na tom Romové s prací, příjmy, bydlením, dluhy a vzděláním. To je cíl návrhu, přijatého českou vládou. Záměr -- i když 16 let opožděný -- si zaslouží potlesk. Dá se ovšem čekat kritika akce od některých romských politiků. Proč?

Britská kulturní komerční stance Channel Four vysílá v těchto dnech dvoudílný, protináboženský dokumentární film známého popularizátora vědy Richarda Dawkinse, autora bestselleru The Selfish Gene.

Richard Dawkins je šokován, že náboženská víra se ve světě šíří navzdory racionální, vědecké pravdě, založené na dokázaných faktech. Dawkins je znám popularizací složitých vědeckých pojmů, které vysvětlují evoluci. Ve svém filmu vyjadřuje Dawkins nevoli, že věda, která je založená na skepsi, zkoumání a na důkazech, musí neustále zkoušet své vlastní pojmy a tvrzení. Víra žádné důkazy nepoužívá: nepodrobuje se zkoumání ani testům a je tedy v přímém protikladu s vědou.

Ukrajinský parlament vyjádřil hlasy 250 poslanců vůči 200 nedůvěru ukrajinské vládě a rozhodl, že má odejít z funkcí za to, jakou dohodu o nákupu plynu uzavřela s Ruskem. Prezident Viktor Juščenko však bude konzultovat právníky, zda je takové rozhodnutí legálně platné.

Pan Chudoba, šéf České komory lékárníků, stále a a kategoricky tvrdí, že lékarníci v Čechách úpravou velikosti přípustné marže směrem dolů postupně vyhynou nebo údajně jako většina schopných lékařů odejdou do ciziny. Pane Chudobo, pouze je "přecedí síla trhu" nebo se zničí zdražením volně prodáváných léků, léčiv a kosmetiky, pokud se nezačně množství lékáren v ČR tvrdě regulovat, míní Michal Horák:

Vezměmě do úvahy jenom několik jasných faktů.

Ve velmi emotivním čtenářské reakci od Sylvy Bernardové jsem našel m. j. tuto větu: Komu vadí modlitby před potratovou nemocnicí?

Byl bych autorce velmi vděčný, kdyby mi tento pojem ("potratová nemocnice") blíže vysvětlila, píše Antonín Konečný.

Člověk se od žab, které chrání jako součást přírody, včetně jejich pulců a jejich vajec, liší jednou zásadní věcí: je nadán rozumem, je nadán schopností rozhodovat o svém životě, aniž nutně potřebuje flanďáka, který by mu přikazoval, jak smí či nesmí žít. Ve jménu božím. Je nadán schopností demokraticky se podílet na správě věcí veřejných. I bez jména božího. Aniž by mu jakýsi flanďák vnucoval své pojetí morálky. I to je předmětem úpravy právní v dokumentu, který se nazývá Listina základních práv a svobod. A i to je předmětem odluky církve od státu. Neboť Česká republika se odloučila od církve svaté katolické už ve chvíli, kdy vznikla a dědičné panství bohem a církví pomazaného mocnáře se zhroutilo v troskách.

To je důvod, proč si ženy přejí právo rozhodovat o svém mateřství a o svém právu volit. Nevolit podřízenost, ale rovoprávnost. Nevolit nucenou pokoru, ale hrdost. Nevolit křesťanskou prudérnost a přetvářku, ale svobodu svého rozhodování. I o množství dětí. Na hnutí pro život není nic kritiky hodného, pokud by své názory nevnucovalo i těm, kteří o ně nestojí a nechtělo zákonem povolenou svobodu druhým zákonem brát. I když ti druzí jejich pojetí života nesdílejí. A těch je většina. Proto nejsou a neměly by být nikdy ženy v České republice chráněny stejně jako kokony plné vajec, ale jako svobodné bytosti, mající právo volby.

Pavel Mareš ve své otázce nenaznačoval, že by ženy měly být chráněny jako kokony plné vajec, jak mu to Kotrba ve svém svatém rozhorlení podsouvá. Ženy jako svobodné a zodpovědné bytosti takhle chráněny být jistě nemusí. Mareš se ptá, proč jsou hůř než vejce nebo žáby chráněny děti, nebo přesněji lidská embrya, která by se bez interupce dětmi stala. Možná si Štěpán Kotrba myslí, že dítě je jen drobnou součástkou své matky, něčím jako je slinivka nebo játro. V tom případě se ovšem divím, proč útočí na Pavla Mareše a ne na jeho maminku.

tisková zpráva

Listy ve spolupráci s Katedrou politologie a evropských studií Filosofické fakulty UP Olomouc a občanským sdružením ANO pro Evropu vyhlašují soutěž pro mladé autory o nejlepší esej na téma

Existuje evropská veřejnost?

Ptáme se, zda existuje evropská identita, pocit evropanství, případně jak daleko jsme na cestě k tomu, aby bylo možné mluvit o evropském veřejném mínění.

Občanské sdružení DIALOG VĚDY S UMĚNÍM ve spolupráci s BAZILIKA o. p. s. pořádají sérii Veřejných debat s názvem: Hosté Michala Gibody pod záštitou ing. arch. Robina Schinka, 1. náměstka hejtmana Jihočeského kraje.

V pondělí 16. 1. 2006 bude hostem Michala Gibody Jan Čulík, šéfredaktor internetového deníku Britské listy.

Večer začíná v 19.00 hodin v K. C. Solnice, Česká 66, České Budějovice.

Vstupné 80 Kč, studenti 50 Kč, rezervace na tel. č. 386 350 489, e-mail: rezervace@bazilika.cz

Ačkoliv považuji debatu o bohu mezi věřícími a ateisty za nejbeznadnějnější ztrátu času, nedá mi to, abych si nedovolil kratičkou reakci na text v BL ze dne 5.1.06 publikovaný pod titulkem "Nedovolme pravici unést Boha". Doporučil bych autorovi přečíst si sociální encykliky katolické církve, počínaje stopatnáct let starou "Rerum novarum" Lva XIII. a konče například encyklikou Jana Pavla II. "Centesimus annus". Možná že se mu samočinně vysvětlí, proč levicoví politici neinklinuji ke katolické církvi.

Pan Josef Vít, kterému jsem mailem poslal reakci na jeho článek "Ztracená generace -- advokáti bohatých", kde jsem se pozastavil nad jeho ironickou poznámkou, že mladá pravice by ráda zrušila solidaritu a daně, zveřejnil svoji odpověď přímo na webu Britských listů. Se zájmem jsem si ji přečetl, a nemůžu jinak, než na jeho text "Daně ano, nebo ne?" opět zareagovat, některé věci uvést na pravou míru a upřesnit.

Ve svém mailu jsem se panu Vítovi snažil nabídnout názor, že nejen progresivní zdanění bohatých, ale celá koncepce daní je nemorální a pojem solidarita tak, jak jej vysvětlují socialisté (ale vlastně i ODS), je překroucený.

Obrátil jsem se na ministra zdravotnictví Davida Ratha a ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha s níže uvedeným dotazem, ve věci jedné čtenářky Britských listů. Dosud nepřišla žádná reakce. Z ministerstva práce a sociálních věcí jsem obdržel automatický mail pod hlavičkou "Potvrzení o přijetí podání" (tj. nařízení vyřízení zařízení, zase! :)

Dne 10. ledna přišlo vyrozumění, že můj dopis MPSV předává ministerstvu zdravotnictví.

Dotaz, na který dosud od ministrů nepříšla odpověď, zněl:

Rozvoj ještě není oficiální, ale rozdíly jsou už zjevné. Evropa a Amerika mají stále méně co společného. Tvrdí to nyní obě strany, píše Ian Buruma v deníku Guardian.

z angličtiny přeložila Irena Ryšánková

14. prosince 2005 přijal Výbor pro politické záležitosti Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PS RE) návrh rezoluce, přednesený Göranem Lindbladem z Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté), nazvané "Potřeba mezinárodně odsoudit zločiny totalitních komunistických režimů". Tento návrh rezoluce bude předložen plenárnímu zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy, které proběhne od 23. do 27. ledna 2006.

Pracovní překlad - v češtině ZDE

Vliv křesťanských (tj. protestantských) fundamentalistů na americkou politiku je nejsilnější ve třech oblastech:

• sociální politika a zákonodárství, zejména jejich opozice proti všem druhům potratů (ale také jejich odpor proti evoluci či obhajoba sexuální zdrženlivosti před manželstvím),
• mezinárodní politika, převážně na Blízkém východě (ale také v Africe),
• podpora volného trhu a odpor proti skoro všem druhům sociálních dávek a příspěvků.

První dvě oblasti asi nejsou tak překvapivé, od fundamentalistů ve všech náboženstvích se očekává, že jsou proti takovým známkám světskosti jako potrat nebo teorie evoluce nebo pohlavní styk mimo manželství.

Několik týdnů po násilných demonstracích na pařížských předměstích, během nichž popularita ministra vnitra znovu narostla, umožnil Sarkozy veřejnosti nahlédnout do pracovního návrhu přepracovaného zákona o přistěhovalectví. Návrh sklidil okamžitě mnoho kritiky ze strany organizací zabývajících se sociálními otázkami. Těm vadí zejména opatření namířená proti pobytu lidí se zdravotními problémy a přitvrzení podmínek pro slučování rodin přistěhovalců (procedura nazývaná "regroupement familial", pozn. L.D.).

Independent: Míra úmrtnosti novorozených potkanů byla šestkrát vyšší, pokud jejich matka byla krmena geneticky modifikovanou sójou

Britský deník Independent přinesl 8. ledna varující článek "GM: New study shows unborn babies could be harmed", jehož autor Geoffrey Lean s odvoláním na novou ruskou studii varuje před možnými závažnými zdravotními riziky v důsledku konzumace potravin vyrobených z geneticky modifikovaných (GM) plodin.

Spojené státy a Evropa nikdy nepochopily, že izraelsko-palestinský "mírový proces" žádným mírovým procesem ve skutečnosti není, píše významný zahraničně politický komentátor John Simpson na stránkách společnosti BBC.

Veškerá mírová strategie skončila onoho dne v roce 2000, kdy Šaron vstoupil do mešity Al-Aqsa v Jeruzalémě a vyvolal tím nové palestinské povstání. Násilí vedlo o několik měsíců později k pádu vlády Ehuda Baraka.

Listina základních lidských práv a svobod, Oddíl druhý 17/2: "Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu." V pořádku. Otázka zní kde a jakým způsobem. Bude na akademickou půdu vpuštěn ožrala, který se potřebuje vyřvat? Přijme ČTK zprávu o tom, že Karel si myslí, že Venca je debil? Ne tak Neffův Neviditelný pes. Po báječné "satiře" o komunistických prasatech, kterou se blýsknul rozhlas, přináší Neffovo periodikum článek ještě duchaplnější - o praseti bradavičnatém.

Aldington považoval, jak píše, žurnalismus za ponižující povolání, a to pro prý nezbytnou povrchnost a prodejnost. Nelze, soudil, se dnes zabývat medicínou a zítra válečnou technikou. Současní žurnalisté snaží specializovat -- aspoň dočasně, jeden se zabývá jen a jen špiony (až se jím někdy sám stane) a druhý jen kachnami, ten aspoň není nikdy sám. Nejhůře jsou na tom političtí komentátoři, jimž je specializace zpravidla odepřena. Jeden můj někdejší spolužák ve spěchu vždycky udělá nějakou komickou chybu -- a tím nemyslím, že si splete citát ze mne s citátem ze sebe, to se mi líbí -- zpravidla jde o vzdělanostní omyl.

Aero Vodochody. Firma zaměstnávající v současné době asi 1650 lidí. Firma, která v sobě nosí největší know-how České republiky. Firma, která dokáže zázračné kousky při výrobě plechových dílů z duralu. Ale co víc, dokáže pak tyto díly dát dohromady, osadit je sofistikovanými mechanismy a uvést k životu letuschopný stroj. A takových firem v dnešní době na světě moc není. Plech vám vytvaruje skoro každý, ale rozpohybovat a odladit proudové letadlo, to již málokdo. Když k tomu ještě přidáme, že je to jedna z posledních zbrojařských firem této republiky, tak to skoro hraničí s označením národní dědictví.

Zpočátku z internetových serverů, poté ze všech médií vyskakovala na mě v závěru roku kampaň "Zelená energie" firmy ČEZ. Za symbol si brala větrník, přírodu a zelenou barvu. Vypadá to, jako by ČEZ byl tou nejekologičtější a sociálně nejodpovědnější firmou v této zemi. Bohužel tomu tak není -- ČEZ v této zemi jenom nakoupil nejlepší manažery na ovlivňování veřejného mínění. Myslím, že tentokrát ale přestřelili. V PR branži se snese ledacos, ale nemá se tvrdit něco, co není pravda. Firma, která vytváří největší zisk v zemi snad nemá zapotřebí zavdávat takovým případem "greenwashingu" a umocňovat svoji nevěrohodnost u soudných občanů.

V prosinci 2005 přispělo celkem 131 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 34 359.00 Kč. Příjem z reklamy byl 1200 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 981.24 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než devět tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.