Dodnes se pamatuji na jedno letní slunečné ráno v Jetřichovicích pod Mariinou skálou, kde jsme byli na vandru a kde jsme si na návsi koupili Rudé právo s nezapomenutelným páně Kojzarovým (pro mladší: známý normalizační redaktůrek) článkem "Pozvánky jsou již rozdány".

Ten článek nás rozesmál i rozesmutnil zároveň. A představte si, že panu Partykovi se tehdy nestalo nic!

Vím, že mně říkal, že např. k onomu dopisu do RP připsal, že jej redakce buď může otisknout nebo že jej může předat STB.

Obdržel svůj dopis zpět s poznámkou: "Zapomněl jste na třetí možnost, že Vám dopis vrátíme."

Zkrátka a dobře: v době totalitní pan Partyk ve vězení nebyl, i když, pokud se pamatuji, stačilo tehdy k odsouzení často i daleko méně než jeden dopis do RP.

A nyní, v době, kdy se skoro každý politik zalyká demokracií, lidskými právy, kdy mnozí z nás popotahujeme nosem při páně Formanovu filmu o vydavateli pornočasopisu, tak nyní je pan Partyk ve vězení. A to proto, že si dovolil kritizovat jakéhosi úředníčka na Úřadu městské části Prahy 7.

Ty vulgární e-maily vůbec neberu v úvahu, Petr P. je nepsal. Je vystudovaný, velmi fundovaný právník a malování kosočtverců, šibeniček či čuníků opravdu nepatří mezi jeho hobby.

Spíš bych od něj čekal, po asi 17-leté známosti, esej o Benešových dekretech, pojednání o romské otázce či studii o nějakém nevyřešeném trestném činu vraždy.

A také si vzpomínám na hodiny základů práva v 70.(!) letech. Studoval jsem tehdy střední ekonomickou školu a zcela jasně před sebou vidím paní profesorku s blond trvalou, jak nám vysvětlovala zásadu "in dubio pro reo".

To jako že když soud nemá proti vrahovi konkrétní důkazy a jsou pochybnosti o jeho vině, musí jej propustit na svobodu.

Znovu opakuji: toto nás učili v roce 1977 či 1978! A tak končím citátem ze Švejka: "Kristus Pán byl taky nevinnej a ukřižovali ho!"