Mezinárodní odezva byla převážně negativní a tisk ji označoval za šokující, bezohlednou doprovázenou špatným vkusem. Právem zazněla i otázka "co má dělat umění s kopulujícími lidmi v maskách státníků". Výsledkem nakonec bylo, že tato drahá kuriozita musela být ještě začátkem ledna z ulic odstraněna, aby neměla ještě negativnější důsledky pro předsednictví Rakouska. Na vládu se snesla současně sprška kritiky, že na tuto nepromyšlenou kampaň vyplýtvala ve velkém peníze daňových poplatníků s negativním dopadem na dobré jméno hostitelské země.

Spolkový kancléř Wolfgang Schüssel má přitom především v roce rakouských parlamentních voleb zájem zviditelnit svou osobu, protože na tom, jak bude hodnocen, bude voliči posuzována lidová strana, v jejímž čele stojí. V tomto světle je nutno vidět jeho vizi, že "Rakousko musí Evropě dát nový vzlet" a tak vyvážit - ne zrovna šťastný rok 2005 - s ohledem na výsledek negativních referend ve Francii a Nizozemí, teroristické akce v Londýně a finanční dopady. Schüssel proto navrhuje, aby první tři měsíce byly věnovány otázkám zaměstnanosti s ohledem na starosti a nouzi obyvatelstva. V popředí by přitom měly stát malé a střední podniky a jejich podpora, pokud jde o zaměstnanost. "Kombinací snahy 25 členských zemí a bruselské komise" mělo by být dosaženo úspěchu za spolupráce se sociálními partnery. V druhé části předsednictví by Rakousko mělo věnovat pozornost ústavě Evropské unie. Pro Schüssela totiž není v žádném případě mrtvá, ale je "uprostřed ratifikačního procesu".

Optimistické vize spolkového kancléře však narážejí na skutečnost, že na podzim dojde k parlamentním volbám za situace, kdy oblíbenost Evropské unie v současné době dosáhla v Rakousku nejnižšího bodu. Pouze 32 procent obyvatel považuje EU "za dobrou věc" a tím zaujali první místo ve skepsi a překonali dokonce i Brity. Největší opoziční strana - sociální demokracie -, která podle předpovědí politologů bude zřejmě jedním z hlavních kandidátů na vítězství ve volbách, odmítla Schüsselovi během předsednictví země v Evropské radě vyjádřit podporu. Chce naopak využít negativního postoje obyvatelstva a poukázat na deficity v oblasti trhu práce a sociální situaci.

Rakousko dosáhlo v prosinci smutného rekordu, kdy bez práce bylo více jak 350 tisíc osob v zemi s osmi milióny obyvatel. Gusenbauer v rozhovoru s ORF jasně prohlásil, že v době předsednictví "nebude táhnout za jeden provaz, pokud vláda nezmění svou politiku". Podle jeho názoru vláda jde v evropské politice zcela špatným směrem. Schüssel a Barroso jsou odpovědni za Evropu velkých koncernů. Nechávají za sebou zájmy střední třídy a širokých mas obyvatelstva. To pak není divu, že je tak rozšířena skepse vůči Unii.

Předseda SPÖ proto považuje "za nezbytně nutné, aby nastala změna jak kurzu EU tak vnitřní politiky Rakouska". Představitelé lidové strany by nejraději chtěli, aby volební kampaň nerušila předsednictví Rakouska v EU. Předseda parlamentu, lidovec Andreas Khol navrhuje, aby byl přijat termín pro parlamentní volby až poslední neděli v listopadu, a tak bylo ještě umožněno vyřešit nejdůležitější problémy. Stále jasněji se přitom rýsuje, že jediným spojencem lidovců zůstává Haiderovo BZÖ s nepatrnou nadějí, že se vůbec dostane do parlamentu, i když Khol prohlásil, že pět stran v zákonodárném sboru by nebylo neštěstím. Za současné situace, kdy již dosavadní vládní koalice ztratila většinu v horní komoře a Svobodní hovoří stále hlasitěji o své opoziční úloze, nemohou lidovci již očekávat nějaké rozhodující kroky v oblasti zákonodárství, o reformě ani nemluvě.

Sociální demokraté tak přecházejí do ofenzívy pod heslem "Schüssel rovná se minulost, Gusenbauer rovná se budoucnost". Cílem jejich předsedy je pak snížení nezaměstnanosti mládeže o polovinu a školskou reformou snížit počet žáků na jednu třídu a zavést co nejdříve výuku cizích jazyků. V oblasti reformy zdravotnictví sjednocení lékařské a sociální péče a korekturu při vyplácení důchodů. Politologové poukazují na to, že proti minulosti sociální demokraté nebudou se již představovat jako nositelé reforem, poučeni špatnou strategií při minulých volbách v roce 2002.

Svým odmítavým postojem vůči voličům z rozpadajících se Svobodných umožnili lidovcům překvapivě vysoké vítězství, protože ti jim otevřeli své brány. Nyní proto hovoří o "koalici s obyvatelstvem", což se jim již vyplatilo především ve volbách ve Štýrsku, kdy loňského roku dosáhli historického vítězství. V následujících vídeňských volbách tuto zkušenost podcenili a nedosáhli očekávaného nadpolovičního výsledku. Svobodní, vedeni Heinz-Christianem Strachem, se ukázali být opět nebezpečným soupeřem.

Sociálním demokratům je proto nyní vyčítáno, že používají vůči Evropské unii často stejné argumentace jako Svobodní s cílem získat zpět především ten volební elektorát, který dříve byl již sociálně demokratický. Politologové ale upozorňují, že by bylo nebezpečné pro vedení SPÖ propadat euforii loňských úspěšných zemských voleb. To nemusí vždy odpovídat realitě, protože kdo volil na zemské úrovni sociální demokraty, může se při parlamentních volbách rozhodnout zcela jinak. V roce 2002, jak poznamenávají komentátoři , "šla SPÖ do voleb s ruksakem plným úspěchů a nakonec proti lidovcům viditelně prohrála". Toho si je plně vědom i předseda lidovců Schüssel, proto se chce na nastávajícím předsednictví Rakouska v Evropské unii ukázat v tom nejlepším světle. Nakonec ve volbách rozhodne boj mezi dvěma stranickými lídry Gusenbauerem a Schüsselem.

Otázkou však zůstává, kdo s kým pak uzavře koalici, bez které nebude možné i nadále vládnout.