Jiným problémem je ale samotná víra v boha, Boha či bohy. Pro levicového politika jakákolov forma víry souvisí jen málokdy s konkrétními církvemi, nebo náboženstvími. Takoví levicoví politici jsou spíše výjimkou potvrzující pravidlo. Jako každý člověk, i levicově zaměřený, moderní či současný samozřejmě věří. Někteří z nich vědě, vědcům a jejich teoriím, jejichž poznatky si mnohdy nedovedou nejen ověřit, ale ani je pochopit. Jiní různým formám popisu a výkladu tajemství, od mystiky přes teologie či boha univerzálních náboženství. Základním rysem s vysokou frekvencí četnosti ale u nich je, že tuto oblast lidského vědomí považují za ryze soukromou věc. Odmítají vliv náboženství na veřejný prostor a naprosto zásadně se staví proti působení náboženství, nadtož církví v prostoru politiky. Boha levicově smýšlejícím lidem nemůže nikdo unést. V něho nevěřícím samozřejmě ne a ostatním proto ne, protože soukromé vlastnictví duchovna nejde zcizit. Člověku lze ukrást či jinak ho zbavit pouze soukromého vlastnictví materielních statků. Víry, boha, náboženství či církví lze v politice pouze zneužívat. Jedním ze základních znaků levice bylo a je, že tuto tendenci kategoricky odmítá. Prosazoval ji dokonce loni zemřelý papež, který svou mocí potlačoval aktéry "teologie osvobození" v zemích Latinské Ameriky. Stanislav A. Hošek