Clarke hovořil ve Štrasburku před dvoudenní vrcholnou schůzkou ministrů vnitra pětadvaceti členských zemí EU, které předsedá od čtvrtka v severoanglickém městě Newcastle. Ve Štrasburku ve středu argumentoval, aby Evropská unie přijala plán na jednotnou celoevropskou archivaci dat o emailech a rozhovorech uskutečněných mobilními telefony. Pokud Evropa odmítne toto opatření přijmout, uvedl Clarke, "bude bojovat proti islámským extremistům s oběma rukama svázanýma za zády". Podle Clarka potřebuje Evropská unie vědět, kdo teroristé jsou a jak spolu komunikují. Dodal: "Pouze prostřednictvím efektivního a inteligentního využívání výzvědných informací můžeme v našem moderním světě úspěšně bojovat proti kriminálním živlům, které na nás útočí."

Britský ministr vnitra Charles Clarke doufá, že zákon umožňující archivaci informací o všech emailech a o všech uskutečněných rozhovorech prostřednictvím mobilních telefonů, bude přijat nejpozději začátkem roku 2007. Dodal: "Právo na bezpečnost je základním právem občanů. Zde můžeme dokázat, že Evropská unie skutečně přináší občanům výhody." Clarke pokračoval: "Samozřejmě, že zločinci a teroristé používají moderní technologie - internetu a mobilních komunikací. Budeme proti nim moci efektivně zasahovat pouze v tom případě, když budeme vědět, co si navzájem sdělují. Bez těchto znalostí proti nim budeme bojovat s oběma rukama svázanýma za zády."

Evropská unie je však ve věci, zda by měly být takového informace archivovány a pokud ano, na jak dlouho, dosud silně nejednotná. A existují další sporné otázky: například dosud nebyl přijat jednotný systém pro používání biometrických dat pro cestovní pasy ani pro sdílení informací o cestujících letadly.

Británie není jedinou zemí, která si přeje, aby země Evropské unie přijaly společný přístup k archivování komunikačních informací. Před rokem navrhly Francie, Irsko, Švédsko a Británie, že by se telekomunikační data měla archivovat nejméně po dobu jednoho roku. Ale i v těchto zemích existují protesty. Švédská poslankyně Evropského parlamentu a členka parlamentního výboru pro spravedlnost a lidská práva Charlotte Sederschuld zdůraznila ve středu v britském rozhlase:

"Myslíme si, že je velmi důležité mít důkazy, že ten systém bude fungovat. A ten nemáme. Hovoříme o gigantickém centrálním archivu, kde by byly registrovány telefonní rozhovory od všech občanů. V současnosti mají úřady právo získat informace od mobilních operátorů až po dobu tří měsíců od uskutečnění rozhovoru. Kdybychom to prodloužili na šest měsíců, musí být naprosto jasné, jaké informace máme archivovat, jak ošetříme lidská práva a k vyšetřování jakých zločinů je možno těchto dat používat. V mé zemi, například, lze použít důkazů, zjištěných při vyšetřování jednoho zločinu, pro stíhání za jiný zločin. V každé zemi EU je to jiné. Parlament se staví v současnosti s velkou nedůvěrou k těmto opatřením. Nemáme záruky, že tyto informace nebudou zneužity."

Poslanci Evropského parlamentu jsou znepokojeni tím, že by toto opatření znamenalo radikální zásah do soukromí jednotlivých občanů. Znepokojen je i komunikační průmysl, který se obává, že archivace obrovského množství dat po dobu mnoha let by jej stála miliony euro.

Mnoho lidí v Evropě je také znepokojeno názorem Charlese Clarka, že efektivní zásahy proti terorismu jsou někdy znemožňovány Evropskou konvencí pro lidská práva. Například, když Británie chce deportovat extremistické muslimské duchovní do zemí, kde by mohli být mučeni, a dohodla se se zeměmi, jako je Jordánsko, že je tyto země nebudou mučit. Proti tomu prostestuje například Graham Watson, člen poslaneckého klubu Liberálních demokratů v Evropském parlamentu. Uvedl: "Charles Clarke se vyjádřil, že lidská práva obětí jsou důležitější než lidská práva osob, podezřelých z terorismu. S tím jako liberální demokrat silně nesouhlasím. Vím, že to není lehké, ale skutečností je, že i osoby podezřívané z terorismu mají práva. Mají právo na spravedlivý soud. Mají právo na to, aby nebyli mučeni policií. Jakmile přijmeme argument, že podezřelé osoby mají méně práv než oběti, ohrožujeme svobodu všech."

Britská vláda však nyní také rozeslala členským zemím OSN návrh nové rezoluce, která požaduje mezinárodní zásah proti verbálnímu vyzývání k terorismu. Britský premiér si přeje, aby Valné shromáždění OSN příští týden přijalo obdobná opatření proti radikálním muslimským duchovním, jaká nedávno přijala britská vláda.