Evropskou směrnici o hluku z roku 2002 měla Česká republika zavést do června 2005. Parlament sice odsouhlasil příslušný návrh zákon, ale Václav Klaus jej 9. února 2005 vetoval a vládní poslanci nedokázali Klausovo veto přehlasovat. Nyní Ministerstvo zdravotnictví ČR připravuje nový návrh zákona, který ale má být vládě přeložen až po parlamentních volbách, v druhé polovině roku. Je tedy otázka, jak se nová vláda k nyní zpracovanému návrhu zákona o hluku postaví.

Důležitou součástí evropské směrnice je povinnost zpracovat tzv. hlukové mapy, které komplexně vyhodnotí zátěž nejrizikovějších míst a na základě kterých mají být stanoveny prioritní lokality pro redukci zátěže (např. výstavbou protihlukových stěn, dodatečnou zvukovou izolací domů atd.). V ČR jsou zatím k dispozici hlukové mapy okolí silnic první třídy a hygienická služba sleduje systematicky hluk v největších městech.

Zdravotní účinky hluku a nepochopitelný diletantismus prezidenta Klause

Prezident Václav Klaus své ideologické důvody k vetování návrhu zákona o hluku, který měl převést evropskou směrnici do české legislativy, sdělil veřejností v Lidových novinách dne 16. února 2005, a to v komentáři nazvaném "EU chce plánovat náš hluk" ZDE.

V svém obvyklém rétorickém cvičením o zákeřností EU si Václav Klaus klade pozoruhodnou řečnickou otázku: "Oč je právě hluk horší a zavrženíhodnější než například zápach či pouliční osvětlení, drze nám v noci svítící do ložnic a vyžadující instalaci rolet, žaluzií či neprůhledných záclon?"

Ačkoli Václava Klause obklopuje rozsáhlý sbor poradců, ti zřejmě prezidentovi odpověď na tuto banální otázku zatajili. Hluk na rozdíl od pouličního osvětlení ohrožuje lidské zdraví, zkracuje naše život a způsobuje vážné civilizační choroby.

Za hluk se ze zdravotního hlediska považuje každý nechtěný zvuk (bez ohledu na jeho intenzitu), který má obtěžující charakter nebo škodlivé účinky. Působení nadměrného hluku se projeví nahromaděním mnoha negativních faktorů až za delší dobu (10 až 15 let). Dlouhodobé noční vystavení hluku ze silniční dopravy o průměrné hladině 55 dB (A) vede k významnému zvýšení hladin tzv. stresových hormonů (adrenalin, noradrenalin, kortizol) v krvi. Působením nadměrného hluku na hormonální a imunitní systém dochází k ovlivnění nervového a srdečně-cévního systému - zvýšení srdeční frekvence, zvýšení krevního tlaku, snížené prokrvení periferních orgánů, zvýšení svalového napětí, zvýšení motility trávicího ústrojí a rozvoji únavy. Fixací těchto reakcí při dlouhodobé hlukové zátěži hluk stává tzv. chronickým stresorem. K dalším prokázaným negativním účinkům hluku patří změny v celkovém metabolismu - zvýšení hladiny glukózy, inzulínu, krevní hladiny tuků a cholesterolu Působením hluku dochází i ke zvýšenému vyplavování hořčíku z buněk, což může vést až ke zmnožení vaziva v srdeční svalovině.