2. 1. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
2. 1. 2006

Bývalý armádní důstojník:

Taktéž jsem se stal terčem diskriminace a "obětním beránkem" zvůle zákonodárců

Odnětí výsluhových příspěvků

Parlament přijetím zákona č.34/1995 Sb. vnesl do našeho právního systému pojem "kolektivní viny", kdy omezil jednou již nabytá práva vybrané skupině vojáků. Realizací tohoto zákona s využitím ustanovení rozkazu ministra obrany č. 35 z roku 1995 byla zpětně retroaktivně odečtena doba služby všem vojákům, kterých se uvedené normy týkaly. Doba služby tak byla zpětně odpočtena vojákům, kteří byli prokazatelně uznáni způsobilými konat službu v nové armádě, neporušili žádné zákony ani vojenské předpisy, ani se nepodíleli na porušování práv a svobod před rokem 1989. Realizací výše uvedených norem došlo k nerovnému zacházení s vojáky z povolání.

Článek směřuje ke zmapování utajených českých dějin devadesátých let.

Nemohu nechat bez povšimnutí výzvu pana Čulíka a nutně musím článek pana Kovaříka "Jsem terčem diskriminace" do některá konkrétní fakta z různých jednání s našimi politiky. Možná se budou některá data, události a souvislosti překrývat, ale nebude na škodu věci si je připomenout, píše Miloslav Veselák, podplukovník v záloze.

V roce 1989 došlo v Československu ke změnám, které znamenaly přechod od totalitního systému vlády jedné politické strany k vytvoření demokratického pluralitního politického systému. V mocenských složkách státu byly uskutečněny očistné procesy, aby se státní instituce zbavily těch, kteří se dopustili zločinů nebo vážně porušovali lidská práva a osobní svobody. Cílem těchto procesů byli i vojáci sloužící před rokem 1989, včetně zjištění jejich podílů na porušování lidských práv a svobod. Kritéria hodnocení byla stanovena několika po sobě jdoucími rozkazy ministrů obrany a těm, kdo vyhověli stanoveným kritériím bylo umožněno pokračovat ve vojenské službě nově vzniklé armády. Po zániku Československa vznikla Armáda České republiky a vojáci z povolání prošli dalšími prověrkami na základě nově vydaných rozkazů. Prověřování mělo různé podoby a názvy (personální pohovory, hodnocení, mimořádné hodnocení, atestace, reatestace a podobně). Zákonem bylo stanoveno, že odsloužením 20 let v armádě měli vojáci nárok na sociální dávku, výsluhový příspěvek, a výše závisela na celkové době služby.

Parlament přijetím zákona č.34/1995 Sb. vnesl do našeho právního systému pojem "kolektivní viny", kdy omezil jednou již nabytá práva vybrané skupině vojáků. Realizací tohoto zákona s využitím ustanovení rozkazu ministra obrany č. 35 z roku 1995 byla zpětně retroaktivně odečtena doba služby všem vojákům, kterých se uvedené normy týkaly. Doba služby tak byla zpětně odpočtena vojákům, kteří byli prokazatelně uznáni způsobilými konat službu v nové armádě, neporušili žádné zákony ani vojenské předpisy ani se nepodíleli na porušování práv a svobod před rokem 1989. Realizací výše uvedených norem došlo k nerovnému zacházení s vojáky z povolání. Byli tedy postiženi ne za prokázanou společensky nežádoucí činnost, ale za pouhou příslušnost ke skupině vojáků zařazených na určité funkce. Nikomu nebylo žádné provinění prokazováno ani prokázáno. Ani v jediném případě nebyl proti vojákovi veden soudní spor za porušování lidských práv a svobod občanů. Toto dokládá i oficiální stanovisko podepsané tiskovým mluvčím Policie České republiky -- ÚDV zaslané 27.10.2005 pod č.j. ÚDV-690/2005. Zde se uvádějí, z hlediska omezování lidských práv a svobod ze strany politických pracovníků, pracovníků vojenské kontrarozvědky, vojenské rozvědky a zpravodajské správy GŠ ČSLA, pouze dva případy sahající do padesátých let. O tom, že je vedeno trestní stíhání či jiné šetření bývalých vojáků sloužících od sedmdesátých let, zde není žádný případ dokumentován.

V roce 1999 byl přijat zákon 221/1999, který dosavadní nerovné zacházení z určitou skupinou vojáků z povolání dále prohloubil a rozšířil. Zákon obsahuje ustanovení, na jehož základě nebyla se zpětnou platností odpočítána doba služby těm vojákům, kteří se podrobili tak zvané reatestaci a byli uznáni způsobilým pro další službu v armádě. Reatestace se konaly v roce 1990 (9 let před přijetím zákona) a podle rozkazu ministra obrany se jich mohl zúčastnit pouze úzký okruh vybraných osob-příslušníků Vojenského obranného zpravodajství. Těmto vojákům byla zpětně započítána doba služby před rokem 1989 navráceny zpětně i výsluhové příspěvky. Jednalo se znova prokazatelně o nerovné zacházení spojené s majetkovou újmou. Bylo porušeno jedno ze základních ústavních práv a to právo na pokojné užívání svého majetku, konkrétně na využívání sociálního zabezpečení, které stát do té doby vojákům garantoval.

Navíc zákon č.221/1999 Sb. uvádí, že doba služby nebude odpočítána ani vojákům, kteří konají vojenskou službu ke dni přijetí zákona. I toto ustanovení diskriminuje vojáky, kteří museli armádu opustit převážně z důvodů snižování počtů a reorganizace do roku 1999. Stejně jako vojáci dosud sloužící prošli všemi prověrkami, byli stejně jako oni uznáni schopnými sloužit v nové armádě. Po splnění všech zákonem stanovených podmínek odešli z armády.

S diskriminací části vojáků nesouhlasí ani vojenská odborná veřejnost. Odstranění diskriminace podpořila 3.řádná celostátní konference Svazu vojáků z povolání Armády České republiky konaná dne 23.3.2001. Rovněž dotazem na velvyslanectvích jednotlivých států bylo zjištěno, že ani v jednom z postkomunistických států nedošlo k takovémuto protiprávnímu stavu a následné sociální diskriminaci cíleně vybrané skupiny bývalých vojáků z povolání.

Tohoto stavu jsou si vědomi poslanci i senátoři. Někteří dokonce připouštějí, že v té době byla v zemi jiná politická atmosféra, zvítězilo plošné chápání problému a tehdy mohlo i dojít k určitým nespravedlnostem. Řada pravicových i levicových poslanců chápe tento problém, ale z hlediska negativní politické vůle se odstraněním způsobených křivd v současné době nechtějí zabývat, jelikož by si mohli zcela jistě mohli pokřivit svoji, mnohdy již pokřivenou, politickou tvář.

V rámci jednání s řadou politiků ve výboru pro obranu a bezpečnost jsem byl, jako řada ostatních stejně postižených, ubezpečován nutností řešení tohoto problému, ale když došlo k tomu podstatnému, tedy předložit návrh na změnu zákona, daný politik od slibu, který dal "rukoudáním", ustoupil a jeho výmluvy se rovnaly výmluvám 10 letého kluka. Jako perličku taktéž považuji jednání se senátory dne 6. 9. 2005, kdy jeden z nich (bývalý náměstek ministra obrany) mě na dotaz, proč se rozhodli takto poškodit určitou skupinu vojáků (tedy bývalé pracovníky politického aparátu a vojenské kontrarozvědky) přímo prohlásil -- MY jsme usoudili, že VY jste nebyli profesionálními vojáky, a tudíž tato doba služby vám nebyla započítána. Tedy z výkladu toho jsme de facto vůbec nesloužili, vůbec jsme neexistovali. Přitom každý z nás vystudoval vojenskou střední a vysokou školu s podmínkou příslušné odborné nebo velitelské praxe !!! Velice hezké vyjádření pana senátora, ale kdo se skrývá za tím označením MY, se již asi nedovíme. Jak může někdo hovořit o naší neprofesionalitě, kdy řada politiků rozhoduje o armádě a sami měli tzv. modré knížky a jsou bez vojenského odborného vzdělání.

Taktéž by se chtěla vznést otázka, kde jsou vysocí funkcionáři úzkého velení armády, kteří vydávali rozkazy k zabezpečení a zvyšování "morálně politického stavu vojáků". Právě tito funkcionáři, soudruzi generálové, jakožto nomenklaturní kádři KSČ, v armádě veleli. Kde jsou dnes ? Určitě je netrápil přechod do zálohy, hledání nového zaměstnání a mnohdy i nezaměstnanost. Ano - kde jsou a jak se tam dostali ti "nekvasilové", "voznicové", "šediví", "padělkové" a další ?

                 
Obsah vydání       2. 1. 2006
2. 1. 2006 Americká hospodářská krize, která ohrožuje svět
2. 1. 2006 Od začátku divný rok Bohumil  Kartous
2. 1. 2006 Time to examine the hidden history of 1989 Jan  Čulík
1. 1. 2006 Nařídil Castro vraždu JFK? Tomáš  Krček
2. 1. 2006 Změkčilé fňukání a skutečné drama Pavel  Máca
2. 1. 2006 Habent sua fata statuae atque populi Václav  Chyský
2. 1. 2006 Ne Steigerwald, ale Koenigsmark Alex  Koenigsmark
2. 1. 2006 Taktéž jsem se stal terčem diskriminace a "obětním beránkem" zvůle zákonodárců Miloslav  Veselák
2. 1. 2006 V Číně je nejčtenějším zahraničním autorem Milan Kundera Václav  Dušek
2. 1. 2006 Pětatřicátníci, hoši jako květ, na vás bylo vždycky radost pohledět.... Josef  Vít
30. 12. 2005 Ohlédnutí za Johannem Sebastianem Bachem v BBC Jan  Čulík
2. 1. 2006 Záhořovo lože 2005 Karel  Moudrý
2. 1. 2006 Nový rok přinese Palestincům volby a s nimi i velké změny Kristina  Hazbounová
2. 1. 2006 Co s dluhem rozvojových zemí? Miloš  Kaláb
2. 1. 2006 Vadí, nevadí Luděk  Rozehnal
24. 12. 2005 Česká sekce BBC přece jen končí...
31. 12. 2005 Státem ukradená solidarita Michal  Krčma
2. 1. 2006 Pár sametových příběhů Štěpán  Kotrba
2. 1. 2006 Desetiletka Angely Merkelové Richard  Seemann
2. 1. 2006 Slovensko: Ekonomický rast a chudobnejšie Vianoce
29. 12. 2005 Pražská pohádka pro krále Šalamouna Karel  Moudrý
30. 12. 2005 Noční rozhovory aneb Komunikace s médii Alex  Koenigsmark
2. 1. 2006 Blábol? Snad jen trochu manipulace... Milan  Neubert
31. 12. 2005 Češi: Náš život se letos začal konečně měnit k lepšímu Štěpán  Kotrba
31. 12. 2005 Revoluce 1989: Kdo vyhrál?
31. 12. 2005 Zmačkané obaly Tomáš  Krček
31. 12. 2005 Autoři by se měli vyhýbat všeobecným neadresným útokům
2. 1. 2006 Může být liberální sociálně prospěšné? Jan  Faltýsek
29. 12. 2005 Pravidlo "Drž hubu a krok" platí stále (ne-li víc než jindy) a ani dnes nezní vtipně "Jana  Veselá"
29. 12. 2005 Chirurg, kterého vyhodili čeští demokratičtí revolucionáři... Miroslav  Polreich
30. 12. 2005 "Neuvěřitelný hnůj" na serveru novinky.cz
30. 12. 2005 Kapitalismus je boj "Jana  Veselá"
31. 12. 2005 K Novému roku bych přál ČR noviny, které by mělo smysl číst Jan  Žižka
28. 12. 2005 Pane Pehe, novinářovou povinností není stranickost, ale mravnost Jiří  Jírovec
29. 12. 2005 Způsobuje zbožnost bohatství?
29. 12. 2005 Ministr Rath má pravdu -- privatizace nemocnic může představovat velké nebezpečí Jan  Žižka
28. 12. 2005 Jak se bránit proti Českým aeroliním a jiné byrokracii Jiří  Jírovec
28. 12. 2005 Masová mediální kultura je mrtvá...?
27. 12. 2005 2006 - pátrejte více po vlastní identitě Bohumil  Kartous
27. 12. 2005 Američtí konzervativci: Proč nám Evropané nerozumějí a jak to napravit?
23. 12. 2005 Jsem terčem diskriminace Josef  Kovařík
24. 12. 2005 O českých špionech v 16. století Václav Vratislav z Mitrovic
31. 12. 2005 Jak tomu bylo ve vězení Václav Vratislav z Mitrovic
1. 1. 2006 Klaus: Ani v roce 2006 se žádných velkých zvratů obávat nemusíme Václav  Klaus
1. 1. 2006 Paroubek: Věřím, že pětiprocentní růst ekonomiky udržíme Jiří  Paroubek
22. 11. 2003 Adresy redakce
2. 1. 2006 Hospodaření OSBL za prosinec 2005

Demokratická revoluce? Utajená historie devadesátých let RSS 2.0      Historie >
2. 1. 2006 Pár sametových příběhů Štěpán  Kotrba
2. 1. 2006 Time to examine the hidden history of 1989 Jan  Čulík
2. 1. 2006 Taktéž jsem se stal terčem diskriminace a "obětním beránkem" zvůle zákonodárců Miloslav  Veselák
31. 12. 2005 Autoři by se měli vyhýbat všeobecným neadresným útokům   
31. 12. 2005 Zmačkané obaly Tomáš  Krček
31. 12. 2005 Jak to bylo s tím západním rájem? František  Hájek
31. 12. 2005 Revoluce 1989: Kdo vyhrál?   
30. 12. 2005 Příběhy opravdových lidí Milan  Daniel
29. 12. 2005 Chirurg, kterého vyhodili čeští demokratičtí revolucionáři... Miroslav  Polreich
29. 12. 2005 Zahleděni do sebe, nevidíme potřeby potřebných Miloslav "Kraken" Junek
29. 12. 2005 V době "vlády KSČ" se skutečně stávkovalo Stanislav A. Hošek
29. 12. 2005 Pravidlo "Drž hubu a krok" platí stále (ne-li víc než jindy) a ani dnes nezní vtipně "Jana  Veselá"
23. 12. 2005 Jsem terčem diskriminace Josef  Kovařík
22. 12. 2005 Vážení intelektuálové! Věra  Říhová
21. 12. 2005 Co takhle BL veřejně spálit na nádvoří univerzity? Jiří  Škuba