V minulých dnech přinesly BL zprávu o soudním procesu se známým tureckým spisovatelem Orhan Pamukem, který je obviněn v souvislosti se svým názorem na arménskou genocidu z roku 1915. Jeho případ však tvoří pomyslnou špičku ledovce:dnes musí v Turecku čelit podobným obviněním více než dvacet novinářů, spisovatelů či učitelů. Chování Ankary je v této otázce neslučitelné se snahou země o vstup do Evropské unie. (k tom však tento sžíravý článek George Monbiota) . Případ spojený se zmíněnou osobou Pamuka rozvířil i mediální vody ve Francii, francouzský tisk se tímto tématem dopodrobna zabýval. Ze zveřejněných zpráv vyplvá, že až na dvacet dva tureckých intelektuálů již čelí obviněním na základě článku 301 trestního zákona. Tento článek zakazuje "urážení, opovrhování či zlehčování tureckosti, tureckého státu, armády nebo tureckých bezpečnostních sil" a to pod hrozbou udělení trestu až v délce tří let. Podle listu Libération bylo již na základě č.301 odsouzeno osm lidí. Jedním z nich je i Hrant Dink, ředitel arménského týdeníku Agos. Dink by odsouzen již 7.listopadu za "urážku turecké identity" a dostal šest měsíců s odkladem. Po svém dosouzení, redaktor postup tureckých soudů kritizoval a za to půjde znovu před soud v únoru 2006.

Mezi další obviněné podle stejného článku patří např. Ragip Zarakolu, editor knih o moderní historii Turecka či Sehmus Ulek, viceprezident organizace na ochranu lidských práv Mazlum Der. Stejně dopadl i spisovatel Zulkuf Kisanak, který byl odsouzen na pět měsíců a peněžitou pokutu, a to za napsání knihy, která popisovala násilné vystěhování kurdských, arménských a křesťanských vesnic.

V pondělí 26.prosince skupina 169 intelektuálů a umělců poslala vládě otevřený dopis, který požadoval zrušení zmíněného článku 301 a navíc i dalšího kontroverzního č.305 (ten trestá občany, jež "přijmou pomoc ze zahraničí v úsilí ohrozit základní národní zájmy". Podle tureckých právníků je zákoník napsán tak vágně, že umožňuje široký výklad.

Nový zákoník vstoupil v platnost na jaře letošího roku, a to po bouřlivých diskusích nejen domácí scéně, ale i v evropských institucích. Proevropská vláda premiéra Erdogana uvedla, že sporné články budou aplikovány s největší rozvahou, a tak nakonec turecký trestní zákoník dostal v EU zelenou. Dnes se však ukázalo, že Turecko musí ještě ujít dlouhou cestu než se mu otevřou vysněné brány EU. Ankaru čeká ještě vyřešení mnoha bolestivých problémů spojených s otázkou lidských práv, svobody projevu a v neposlední řadě i vyrovnání s nepříjemným břemenem minulosti.

Le Monde: ZDE

Libération: ZDE

Le Figaro: ZDE