V komentáři publikovaném na serveru Reuters.com 30. ledna 2009 se James Saft zamýšlí nad krizí takzvaného davoského konsensu. Ten měl spočívat ve volné symbióze principů, které dominovaly tomuto švýcarskému horskému rekreačnímu středisku a větší části světa po celé uplynulé desetiletí. "Tento konsensus, který všeobecně dával přednost trhu před státem, 'opatrné` regulaci finančních služeb a svobodnému putování zboží a kapitálu přes hranice, se dnes nachází někde mezi vlažnou obranou a otevřeným, i když ne vždy organizovaným ústupem." Podle Safta není "ani trochu jisté, co by jej mohlo nahradit". A ekonom Nouriel Roubini k tomu dodává: "Ideologie uplynulého desetiletí spočívala v autoregulaci neboli žádné regulaci. Pokud chceme zabránit propuknutí všeobecné nevraživosti vůči volnému obchodu, musíme zavést obezřetnou regulaci finančního systému."

Těžko říci, zda si Martin Bursík skutečně myslel, že Straně zelených jako celku vnutí svůj koncept pragmatického mocenského nástroje, který se bude opírat o sterilní environmentalistiku, v rovině politické však bude až na kosmetické úpravy přejímat vše, co je charakteristické pro pravostředovou orientaci této vlády.

Bude nutno v EU stoprocentně zajistit, aby zahraniční pracovníci nesměli dostávat nižší mzdy

Britský premiér Gordon Brown odsoudil v neděli neoficiální stávky proti zahraničním zaměstnancům jako "neobhajitelné". Britská vláda se snaží zabránit, aby z kontroverze ohledně zaměstnávaných cizinců vznikly masové stávkové akce.

Brown konstatoval, že uznává, že lidé se obávají, že jim vezmou zaměstnání pracovníci z jiných zemí, ale zdůraznil, že Británie je součástí jednotného evropského trhu.

V televizním rozhovoru vysvětlil, že když před časem vyslovil heslo "britské pracovní příležitosti pro britské zaměstnance", měl tím na mysli to, že Britové získají takovou kvalifikaci, aby mohli úspěšně konkurovat zahraničním dělníkům.

Možná mnozí víme, že v souvislosti s konečným úspěchem kandidatury na amerického prezidenta tehdy ještě senátora B. Obamy se fakticky také hned uvolnilo jeho senátorské křeslo za stát Illinois. Je zřejmě účelné tu znovu ocitovat pro osvěžení fakt, že si guvernér státu Illinois okamžitě dovolil naznačovat, že jako oprávněný funkcionář ke jmenování nového senátora zváží, koho jmenovat, až podle nabídky kandidáta na tuto funkci (česky: až podle toho, "co za to"; přesněji: kdo dá nejvíc!). Začátkem prosince 2008 byl guvernér Blagojevich uvězněn. Guvernér státu USA!! Obžaloba zněla na korupci. (Z vězení pak stihl jmenovat jako senátora do pletich nenamočeného Afroameričana Rolanda Burrise.) Ve čtvrtek, 29. ledna 2009, ve Springfieldu došlo ke dvěma vzájemně se doplňujícím aktům:

Izrael vyhlasuje, že v Gaze bojuje, aby zabránil Hamasu odpaľovať rakety na svoje územie. Pokračujúce odpaľovanie rakiet bolo flagrantným porušením šesťmesačného prímeria. Ciele vojenskej operácie sú teda podľa Izraela obmedzené na zámer ukončiť odpaľovanie rakiet. Aktuálny výbuch násilia však v skutočnosti nemôžeme pochopiť bez analýzy asymetrickosti vo vojenskom násilí medzi oboma stranami, dynamickej štruktúry konfliktu v kontexte charakteru izraelskej okupácie, ústrednej úlohy nedávnych objavov významných zásob zemného plynu v Gaze a spoločných britsko-amerických a izraelských pokusov monopolizovať lukratívne (a strategické) energetické zdroje pomocou politických procesov, ktoré sú spojené so skorumpovanými palestínskymi úradmi spravovanými stranou Fatah Mahmúda Abbása.

Rozlúčková reč prezidenta Busha bola ako jeho vládnutie. Paródia, alebo tragédia. Buď odraz vnútorného sveta, ktorý má málo spoločného s realitou, alebo výsledok názoru, že slová a skutočnosť nemusia súvisieť. Berme "Busha" či "prezidenta" ako metaforu mocenského establišmentu okolo osoby dosluhujúceho amerického prezidenta (pretože, samozrejme, je naivné myslieť si, že autorom prejavu a politiky je on sám). Rozlúčková reč je potom niečo ako politický testament vlády, ktorá viedla (vojensky) najmocnejšiu krajinu sveta posledných osem rokov.

Kuchtová: Třicet pět signatářů zastupovalo různé základní organizace, někteří dokonce celé kraje jako předseda krajské organizace zelených Olomouckého kraje Martin Tichý. Měli mandát celkem od 335 lidí.

Novinky: Zubová a Jakubková jsou naší zbraní, tvrdí Kuchtová ZDE

ŠOK│To je vzhledem k celkovému počtu 2000 členů strany Zelených neveselý poměr sil. Znamená to, že pouze jednu šestinu členů aktivně zajímá program strany a zbytek zajímá pouze moc, a to za jakoukoliv cenu. I za cenu popření principů. Protože ta výzva má pravdu, když tvrdí, že Zelení v současnosti "nedodržují ani volební, ani politický program, ba ani koaliční dohodu. Účasti ve vládě v současné době již obětovali svou podstatu, rezignovali na zelené programové priority. Staví víc dálnic než v době vlády předchozí a do železnic a veřejné dopravy směřuje peněz mnohem méně. Kamiónů na silnicích přibývá. Mírovou politiku si většina vedení Zelených představuje jako podporu americké radarové základny v Brdech. Nejsou čitelní v boji s korupcí. Téma menšin a lidských práv nezvládli, především personálně, ani nedokázali dát mu ve vládě a u veřejnosti patřičnou vážnost."... Idealistů se v mladé generaci holt rodí míň a míň... Nálepka partaje je jen nutnou daní při vstupu do výtahu k moci a penězům.

Smrt. Tento bloc-notes bude patrně dosti funerální. Není to záměr, ale takto se to prostě sešlo. Život je ze své podstaty ukončen smrtí, čímž tu nechci rozsévat nějakou životní beznaděj. Ale jakmile je toho někdy moc, je toho vyloženě příliš, že? Každý z nás se jednoho setkal nebo setká se smrtí. A dříve nebo nejpozději zcela jistě zažije tu vlastní. Jak obrátit ten nezadržitelný čas, který nás provází s postupným úbytkem energie, životodárných sil, s příchodem nemocí a konečnou smrtí?

Ve Straně Zelených vznikla nová frakce. Část politiků nespokojená s programovou destrukcí předsedy Martina Bursíka se spojila . "Chceme říct, že Strana zelených není jednonázorová strana. ... Budu vystupovat jako poslankyně reprezentující tuto frakci. Vedení by mělo na naše názory brát větší zřetel," říkala Zubová médiím. Vedení se frakce odchýlilo od programu strany v oblastech zdravotnictví (poplatky), dopravy (kamióny) a zahraniční politiky (radar). "Dlouho mne v souvislosti s budoucností Strany zelených nic tak nevyděsilo," reagoval Martin Bursík na zprávy o pokusu založit frakci, která by se snažila o jinou politiku, než kterou reprezentuje vedení v čele s Bursíkem, Jacques a Rabasem. "Chceme být být programovou protiváhou vedení strany", tvrdí Kuchtová. "Bude to vnímáno jako další konflikt ve Straně zelených," varoval vnitrostranickou opozici předseda strany.

Domluvená hra na na hodného a zlého policajta. Vychytralý pokus, jak zachránit preference strany před pádem do nevolitelnosti ještě dříve, než začne eurovolební kampaň, ve které půjde jak o zahraniční politiku státu, tak o ropnou bezpečnost a jadernou energii, stejně jako o ministrem Liškou připravované školné.

There is very little detailed information, available on the web in English on various aspects of Czech literature, culture and politics, as well as on the value system of contemporary Czech society. We have thought it useful to bring together on a single web page various articles in English, dealing with various aspects of life in the Czech Republic. Many of these have been written by Jan Čulík, editor of Britské listy, as material for his students at Glasgow University in Scotland.

Na webu je velmi málo podrobnějších informací o české literatuře, kultuře a politice v angličtině. Rozhodli jsme se na jedné internetové stránce dát čtenářům k dispozici soubor článků v angličtině právě na tato témata. Autorem většiny z nich je šéfredaktor Britských listů Jan Čulík; mnohé z nich vznikly jako materiál pro jeho studenty na Glasgow University ve Skotsku.

Praha sobota 31. ledna 2009

Milá Dano,

dlouhou dobu mne nevyděsilo v souvislosti s budoucností Strany zelených nic tak, jako včerejší telefonický rozhovor s Tebou. Zavolal jsem Ti v reakci na Tvůj dopis, kterým jsi mne požádala o jednání se signatáři Výzvy. Zavolal jsem Ti v dobré víře dozvědět se, co chceš Ty, co chce Jiří Čáslavka, co chce Matěj Stropnický a co chtějí další. Očekával jsem, že budu kritizován (to k břemenu, jež nesu, patří) a že se dozvím sérii požadavků na vedení strany. Nakonec, v tomto duchu byl i dopis, který jsi mně adresovala minulou neděli před půlnocí a který obsahoval téměř třicet požadavků z oblasti zdravotnictví, radaru a zahraniční politiky a dopravy.

tisková zpráva

Dne 31.1.2009 v Pardubicích byla ustavena vnitrostranická frakce Strany zelených - Demokratická výzva.

Cíle a prostředky k jejich dosažení jsou obsaženy v politickém Prohlášení Demokratické výzvy, které je přílohou této zprávy.

I dvě stě milionů na rozjezd zpravodajské televize, která usiluje o konkurenci "velké trojky" (ČT, Nova, Prima) je málo. To teď zjišťují obchodní partneři i zaměstnanci Mrnkovy televize Z1, ktrým nebyly proplaceny faktury či nedostali výplaty. V uplynulých dvou letech pozorovali všichni mediální odborníci s pobavením optimismus novopečeného ředitele soukromé televize, která chtěla proniknout na náročný trh. Česko není Slovensko a TA3 mohla vyrůst jedině díky neschopnosti Rybníčkova managementu v STV. Doba, kdy 200 milionů stačilo Železnému na nový rozjezd plnoformátové TV Nova, se mezitím změnila. Digitalizace připravila monopol o moc. Kartel televizní reklamy se rozpadl stejně, jako se rozpadl mediální distribuční průmysl a monopol velkých kin. Změnily se návyky diváků. Podomácky kopírované video už není plné šumů. Vypalovací DVD a levná DVD na stáncích způsobily zásadní změnu. Domácí kina se stala běžným vybavením. Televize je dnes všude, kam se podíváš. Reklamní trh se zúžil, zdražil a firmy dnes přemýšlejí v media planningu daleko racionálněji než za časů Železného. TV reklama už není prestiží, ale buď je ekonomickým přínosem pro inzerenta, nebo není ničím. Z1 není jediná, kterou čekají v době nastupující hospodářské krize problémy.

Vzpomeňme na poslední sociálně-demokratickou ministryni Petru Buzkovou. Její Sofiina volba zněla: Respektovat ideologické stranické desatero a svěřit díte do státního školského zařízení, nebo využít možností a dát dítě do prestižní školky. Rozhodla se pro druhou možnost a nadále zůstala nejpopulárnějším politikem v této zemi.

Zelený Ondřej Liška v pravicové koaliční vládě přichází s nápady, jak uspokojit ideologické křiklouny a chce proměnit výuku opomíjeného předmětu dějepisu. Nechápe, že výuka dějepisu je v programech škol na jednom z posledních míst, pokud jde o dotaci vyučovacích hodin. Chudáci kantoři! Jak mají vměstnat rozsáhlou látku do těch dvou hodin týdně, pokud se dějepis vůbec vyučuje.(Obvykle jen v prvních dvou ročnících středních škol.) Ostatně, mozky dětí obsahují informace podávané českými televizními kanály vykládající nedávnou historii země dle potřeb vítězů posledních voleb.

V příběhu hloupé ženské, on němž píše pan Štěrba, ženské, která jen politováníhodnou náhodou zastává v jakémsi znojemském pseudoučilišti funkci "učitelky" a která se nechala v podstatě brutálně znásilnit devatenáctiletým výrostkem za stejně brutální verbální asistence jejího patnáctiletého žáka, který "pornovideo" natáčel, je nejpozoruhodnější právě zoufale podřízené postavení této nešťastnice, kterou oba mladíci znásilňují s šokující "chlapskou" samozřejmostí. "Ukaž jí, co proto," - povzbuzuje na videu souložícího násilníka "kameraman". Tohle má být prosím akt lásky? Je to učebnicový příklad toho, jak znásilnění je pro primitivy mužského pohlaví příležitostí k co nejhlubšímu ponížení osoby opačného pohlaví. Ta učitelka z natáčeného sexu přitom vůbec nic nemá - opakovaně si stěžuje, že jí to bolí, nedojde k orgasmu a žena má přitom silný strach z otěhotnění. Je to neuvěřitelně brutální "sexuální" scéna. "Učitelka" s tímto znásilněním od mladíků mohla souhlasit snad pouze proto, že je naprosto zpitomělá poměry v české společnosti a považuje podřadné postavení i v sexu za normální. Je zjevné, že permanentní ponížení považuje tato žena za svůj normální stav.

Nikdo na to nepoukázal, ale toto video je skutečně otřesným příspěvkem k diskusi o postavení žen v české společnosti. Tento útlak se rovná útlaku extremistických muslimů. To, co ti mladíci na tom videu dělají, je neuvěřitelná sprosťárna.

Není samozřejmě sporu o tom, že školské úřady musejí tuto "učitelku" vyhodit z té školy na hodinu. Škola je dílnou lidskosti. Ten videozáznam byl hodinou etiky a lidskosti? Ta zotročená, ubohá, hloupá osoba má mladé lidi uvádět do podstaty lidství?

Jsou to scény nejhrubšího odlištění, rovnající se snad scénám vraždy. (Nemluvě o tom, že oba mužští bandité vraždu v podstatě dokonali, když proti přání ženy videozáznam nesmazali, ale umístili na internet. Co to je za lidi?) A to se děje kolem české školy...

Jan Čulík nazval sexuální video dvou žáků s učitelkou znásilněním. Připusťme, že má pravdu a násilí nebylo dobrovolné, po oboustranném vzájemném souhlasu. Připusťme to. Pak je ale na řadě požadavek na vyloučení obou násilníků a jejich trestní stíhání, bez ohledu na výpověď traumatizované učitelky, pouze na základě zhlédnutého videa. Ale o tom Jan Čulík nemluví. Podivuhodná morálka... Požadavek na vyhození oné "hloupé ženské" se rovná ukamenování cizoložnice v jiné kultuře. Dovolila, aby ji znásilnili...

O nenasytnosti Wall Streetu se popsal nejeden list papíru. O nenasytnosti politiků, mnohem méně. O rizicích hypotečního trhu se v americkém Kongresu hovořilo dlouho před vypuknutím finanční krize. Návrhy na okleštění pravomocí a nastolení finanční disciplíny v hypotečních bankách typu Fannie May a Freddie Mac však neprošly, a to díky vlivu bankovní lobby, která si je pranic nepřála.

Posílení regulatorního rámce a dohledu vůbec, vyžaduje od politika odhodlání a odvahu pracovat ve veřejném zájmu. Ale to by ale nesměla být hlavním cílem většiny politiků jejich vlastní kariéra! Životně k ní potřebují dobré vztahy s finančně silnými lobby, které „na oplátku“ podporují jejich kariéru štědrými finančními dary a příspěvky.

Když jsem před několika dny zaslal do Britských listů svoji recenzi na knihu Theodora Dalrympla "Život na dně", nepředpokládal jsem, že na případné reakce budu muset odpovídat. Jenže místo podivínů, se kterými jsem počítal, zareagovali dva vzdělaní, v problematice prokazatelně sečtělí a zajímavým způsobem argumentující autoři (Zdeněk Rous a dávný přítel Karel Dolejší), takže odpovědět se prostě sluší.

je pseudonym Anthonyho (A.M.) Danielse (nar. 1949), britského komentátora a lékaře v penzi (býval vězeňským lékařem a psychiatrem). Před odchodem do důchodu r. 2005 pracoval jako lékař a psychiatr v nemocnici a v blízké věznici v sociálně deprivované čtvrti v Birminghamu. Jeho filozofickým postojem je "slitovný konzervatismus". Je kritikem levicového myšlení i veškerého utopianismu. Ve svých knihách Dalrymple opakovaně píše toto:

• Příčinou většiny zoufalství v dnešních západních zemích - kriminality, domácího násilí, závislosti na drogách, agresivity mládeže, chuligánství, rozbitých rodin - je nihilistický, dekadentní a sebeničivý postoj lidí, kteří nevědí, jak žít. Snaha řešit tyto problémy rozdáváním léků je formou nezájmu. Někdo těmto lidem musí říct, trpělivě a s prozuměním pro konkrétní okolnosti každého případu, že musejí žít jinak.
• Chudoba není vysvětlením agresivního, kriminálního a sebeničivého chování. V afrických brlozích naleznete v prostředí i těch nejchudších lidí, žijících v otřesných podmínkách, velké množství důstojnosti i slušnosti, jaké zoufale chybějí na průměrném anglickém předměstí, i když jeho obyvatelé jsou daleko bohatší.

Bohuslav Binka se cítí poněkud dotčen mou reakcí na způsob, jakým napsal recenzi knihy Theodora Dalrympla. (Nikdy jsem totiž netvrdil, že by Britské listy neměly přinášet recenze děl konzervativních autorů, jak je mi podsouváno -- jde mi výhradně o formu. Kdyby byl Binka napsal posudek na knihu liberálního nebo levicového autora a přehlédl v ní nepravdy a nepřesnosti, či dokonce ignoroval její kromobyčejnou tendenčnost a celkovou škodlivost, reagoval bych stejně kriticky.) Přitom mne zařadil mezi marxisty, kteroužto letitou nálepku jsem já sám v posledním roce několikrát z dobrých důvodů odmítl, s dosti podrobnou argumentací ve prospěch kontinuity celkové orientace, k níž se na tomto místě nebudu vracet.

Na ten slunečný podzimní den roku 1990 si dosud dobře vzpomínám. V posluchárně 21 brněnské filozofické fakulty skupina čerstvých studentů dostala otázku, ke kterému myšlenkovému směru se hlásí. Když přišla řeč na marxismus, zvedly se čtyři ruce. Jméno zájemce o křesťansko-marxistický dialog šedesátých let si už bohužel nepamatuji, záhy mi zmizel z dohledu. Stopa dalšího se ztrácí kdesi v Romském muzeu. Třetím byl autor těchto řádků -- a čtvrtým mladistvý bouřlivák Bohuslav Binka, nyní ovšem autor takřka nadšené recenze knihy konzervativního psychiatra Theodora Dalrympla Život na dně -- světový názor, který vytváří spodinu společnosti.

ČTK│ Největší vydavatel novin v USA, Gannett Co., vytvořil v posledním čtvrtletí minulého roku zisk 158 milionů dolarů. Výsledek je předběžný a meziročně nižší o 36 procent kvůli poklesu příjmů z reklamy za hospodářské recese. Uvedl to dnes Gannett s tím, že zisk stejně vymažou odpisy klesající hodnoty jeho deníků v miliardách dolarů.

EKONOMIKA: Největšímu vydavateli novin v USA klesl zisk kvůli slabé reklamě během hospodářské recese ZDE

To jsou první indikátory předvídaného dvouciferného poklesu reklamních příjmů, o nichž jsem psal v analýze "ICT: Krize, krize, krize kam se podíváš". Podle dosavadních zkušeností kopíruje český reklamní trh trendy zahraniční ekonomiky se zpožděním 2-4 měsíců na úrovni 80% objemu. Křivky proto nemají tak volatilní průběh.

Reakce na článek Štěpána Kotrby "Elektronický způsob vedení zdravotnické dokumentace: ochrana dat především"

Napsat o někom, že se mýlí je velmi zdvořilé upozornění. Miloš Zeman mi za článek v Britských listech: „Zmýlil se Zeman, zmýlil jsem se já, zmýlil se Gross“, poděkoval a napsal veleúspěšnou knihu „Jak jsem se mýlil v politice“. Jestli napíše úspěšnou knihu o svých omylech Štěpán Kotrba, to se uvidí. Naproti tomu napsat o mně, že užívám demagogické argumenty a že jsem negramotný, to se za zdvořilé pokládat nedá, a to tím spíše, že se známe se Štěpánem Kotrbou asi 15 let, má na mě mailovou adresu i číslo na mobilní telefon a dokonce den před vyjitím jeho článku „Elektronický způsob vedení zdravotnické dokumentace: ochrana dat především“ jsme spolu hovořili a na nic kolem „e-health“ se mě neptal. Je přitom zřejmé, že když chce, dokáže sehnat kvalitní informace v potřebném množství. Nebo se mýlím?

Do zákona jsem prosazoval, aby bylo možné vést zdravotnickou dokumentaci v elektronické formě. Nikdy jsem se při tom nesetkal se Štěpánem Kotrbou, neprobíhal žádný "spor o vedení zdravotnické dokumentace s ministrem Davidem". ... Po odchodu z ministerstva jsem se jako poslanec angažoval v e-government , a e-health, zejména v telemedicíně.

Tak toto dnes tvrdí bývalý ministr zdravotnictví Ivan David (22. 7. 1998 -- 9. 12. 1999). A bohužel to myslí vážně. Své vzpomínky dokonce začíná v době sálových počítačů... Tvrzení z citace se ovšem má umět dokázat...

"Závazné stanovisko" České lékařské komory znamená velmi silný argument pro obhájce pokroku ve vedení lékařských záznamů a zároveň bere v potaz námitky odpůrců. Neuzavírá se do konzervativní pozice, ale stanovuje velmi tvrdé mantinely pro podmínky nakládání s daty pacientů, respektující a upřednostňující přitom jejich práva dle evropských norem. Obsahuje jen jediný nesmysl: zavádí absurdní a naprosto nepřijatelnou kategorii "duševní vlastnictví tvůrců zdravotnické dokumentace", ale to je věc, která se dá odladit ve fázi paragrafového znění, pokud k němu dojde. Žádný systém státu by neměl být závislý na monopolu a proprietárním řešení.

Škoda, že stejné stanovisko nevydala lékařská komora už jednou - když probíhal spor o elektronické vedení zdravotní dokumentace s ministrem Ivanem Davidem. Česko mohlo ušetřit deset let a v tuto chvíli už mohla být elektronická zdravotní dokumentace všemi akceptovanou a využívanou realitou.

Konzervativní duch vlády České republiky chce snad zvítězit nad zdravým rozumem. Ministr Nečas totiž chce na neformální schůzce ministrů a následné "ministeriádě" zahájit neformální diskusi o změně tzv. barcelonské strategie, která se týká péče o děti v předškolním věku (závazek zajistit péči o děti minimálně u třetiny dětí mladších tří let a pro 90% dětí ve věku od tří do šesti let). Zástupci ČSSD ve Výboru pro evropské záležitosti tento přístup MPSV k péči o nejmladší děti tvrdě kritizovali. Záměry ministra Nečase, respektive tvrdě konzervativního pojetí české politiky v této oblasti, jdou totiž proti potřebám rodičů, ale i proti potřebám dětí. Jdou dokonce i proti návrhům, které podporuje i evropská pravice.

Barack Obama byl 20. ledna slavnostně uveden do úřadu prezidenta Spojených států za jásotu velké většiny Američanů i obyvatel zbytku světa. Ve svém inauguračním projevu slíbil „opět začít pracovat na předělání Ameriky“. V této krátké větě, kterou zdůraznil světový tisk v titulcích a analýzách, Obama vystihl všechny dvojznačnosti svých prezidentských slibů. Sloveso „předělat“, „remake“, může totiž znamenat velmi rozdílné věci.

Na pozvání předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miloslava Vlčka se dnes v Praze uskutečnilo setkání, kterého se zúčastnili Hans -- Gert Pöttering, předseda Evropského parlamentu, Teresa Cunillera, první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu Španělska, Bernard Accoyer, předseda Národního shromáždění Parlamentu Francie a Per Westerberg, předseda Parlamentu Švédska.

Jednání se týkalo především dvou tematických okruhů - stavem ratifikačního procesu Lisabonské smlouvy a aktuálními možnostmi komunikace národních parlamentů a úlohami a možnostmi parlamentní diplomacie při řešení krizových situací. Na tomto jednání předložil Miloslav Vlček své osobní prohlášení, v němž shrnul návrhy na využití parlamentní diplomacie do deseti podnětů. Předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering vyslovil s obsahem tohoto prohlášení principiální souhlas.

V posledních dnech se opět rozhořel spor o vysílání Radia Wave v pásmu FM. Štěpán Kotrba hrubě napadl Radu Českého rozhlasu a obvinil ji ze lži. V čem spočívala lež? "V odpovědi (na dopis náměstkyně ministra školství) Rady ČR zaznělo, že z analogového kmitočtu byla stanice stažena proto, že vysílala v rozporu se zákonem. Proti této formulaci byl nucen ostře a hlasitě protestovat generální ředitel," píše Kotrba.

Konstatujme:

1) Stanice skutečně vysílala v rozporu se zákonem.

2) Generální ředitel se ohradil vůči něčemu jinému.

reakce na text předsedy RRTV Václava Žáka "Ke sporu o Radio Wave"

Nevyvracím Václavu Žákovi jeho názor, protože to byla jeho Rada (pro rozhlasové a televizní vysílání), která prohrála soud, když se rozhodla pokutovat Český rozhlas za porušení zákona. Konstatuji tedy, i když to konstatování bude delší, neboť jak říkával Miloš Zeman, buď je odpověď krátká, ale nepravdivá, nebo dlouhá, ale vyčerpávající: Válav Žák dezinterpretuje neschopnost RRTV udělit pokutu v souladu se zákonem a rozsáhlými kompetencemi RRTV. Vidí to jako důkaz toho, že má Rada Českého rozhlasu pravdu, když tvrdí, že Wave vysílal v rozporu se zákonem a obvinila generálního ředitele z "obcházení zákona".

• Správní rozhodnutí o pokutě uložená Českému rozhlasu Radou pro rozhlasové a televizní vysílání pro porušení zákona vysíláním Rádia Wave na analogovém kmitočtu bylo Českým rozhlasem uznáno za nezákonné a Český rozhlas po souhlasu Rady ČRo Radu pro rozhlasové a televizní vysílání zažaloval.
• Rozsudek v plném souladu s petitem žaloby Českého rozhlasu zní: "Rozhodnutí RRTV o pokutě se ruší, věc se vrací RRTV zpět a RRTV musí Českému rozhlasu zaplatit náklady řízení".
• RRTV se proti rozsudku soudu neodvolala (protože nemohla), ani nedovolala - tedy uznala nezákonnost udělené pokuty. Měla dle stanoviska soudu rozhodnout podruhé a nerozhodla.
• Soukromý právní názor soudu, vyjádřený komentářem v odůvodnění rozsudku, není rozsudek. Nezavazuje nikoho, jiného než RRTV samotnou - činí podklad k druhému rozhodnutí. Dle § 78 odst. 5 soudního řádu správního je právním názorem vysloveným v rozsudku v dalším řízení vázán POUZE správní orgán, tj. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, popř. by je mohly zohlednit případné další soudy. Rada ČRo není správní orgán ani účastník řízení, proto právním názorem soudu vázána nebyla. Nikdy. Ani Český rozhlas jako strana vítězná v tomto sporu. Také nikdy. Pro něj byl závazný pouze rozsudek sám. Tečka. Nic víc.
• RRTV nebyla schopna najít paragraf, podle kterého by napadla kompetence generálního ředitele, podle níž zřídil regionální studio, ačkoliv se dost snažila. Svou neschopnost vtělila do dopisu, kterým se zbavila odpovědnosti a přesunula ji na Radu ČRo. Tento dopis ale také není a nemůže být výkladem zákona, ale je pouze a jedině názorem Rady, na který měla Rada ČRo pouze zdvořile odpovědět, ať si RRTV trhne nohou, a založit jej do šanonu.
• Ani předseda RRTV, ani RRTV jako orgán není kompetentní vydávat soukromé názory za závazný výklad zákona. Ani Rada ČRo není kompetentní vykládat zákon, k tomu má puvoir pouze soud.

Václav Žák nemluví pravdu, tvrdí-li dnes, že cituje "přepis PRAVOMOCNÉHO rozsudku". Necituje. Pravomocný rozsudek je něco jiného. Václav Žák cituje výňatek z odůvodnění pravomocného rozsudku, ačkoliv rozsudek sám zamlčuje. Ptejme se proč. Prč cituje předseda RRTV pouze to, co se mu hodí? Není to náhodou účelové a neslouží to pouze jedinému zájmu? Kotrba, když něco tvrdí, opírá se o listiny a o zákon, nikoliv o domněnky, dojmy a polocitace.

Nejnovější prognóza ministerstva financí o ekonomickém růstu v letošním roce rozhodně patří k tomu, co bychom si měli hodně dobře zapamatovat. Ministerstvo totiž tvrdí, že růst HDP v letošním roce dosáhne 1,4 % a v dalším roce se již růst zrychlí na 2,1 %.

Když někdo nezasvěcený čte tato čísla, musí mít nepochybně pocit, jak dokonalí jsou tito ekonomové. Vždyť oni dokáží s přesností na jednu desetinu procenta odhadnout růst tak málo hmatatelné veličiny, jako je hrubý domácí produkt. Přitom dokáží říci, že to bude právě 1,4 % a nebude 1,6 % nebo jen 1,2 %. Je to něco podobného, co tak dobře známe z již klasického filmu – jedině pivo ze sedmého schodu, je správně vychlazené, ze šestého je už moc teplé...

Současná ekonomická krize má hlubší příčiny a podle některých ekonomů bude dlouhodobější. Krizi proto nevyřeší pouze standardní ekonomické nástroje, je třeba hledat nová řešení. Je proto nutno zaměřit pozornost na kvalitativní změny především v oblasti technologií, tj. klást důraz hlavně na vědu a výzkum. Zjednodušeně lze říci, že řešením ekonomické krize je technologická revoluce.

Izraelská vláda pohrozila, že podnikne "tvrdou a nepřiměřenou" reakci v Gaze poté, co palestinští extremisté odpálili v neděli ráno na izraelské území šest raket.

Přípravy na nové útoky proti Gaze přicházejí čtrnáct dní poté, co Izrael zastavil tři týdny trvající ofenzívu a tvrdil, že jeho cíle byly "dosaženy plně".

K článku "Rusko zruší plány na raketovou obranu"

Ruské úřady reagovaly na zprávy, že Rusko upustilo od rozmístění raket Iskander v Kaliningradu. Podle ministerstva zahraničních věcí RF bylo mediální podání této záležitosti nekorektní, protože je předčasné mluvit o těchto plánech v praktických pojmech. Nicméně platí, že pokud nebudou antirakety a radar v Polsku a v ČR, nebudou ani rakety v Kaliningradu. Podle prohlášení ministerstva se Rusko hlásí k myšlence rovnoprávné mnohostranné spolupráce s účastí Ruska, USA a Evropy, která by se stala skutečnou alternativou k rozmisťování prvků protiraketové obrany USA, upozorňuje Ivana Klímová.

Zdroj: ZDE

Prohlášení MZV RF: ZDE

"Nová americká administrativa nenaplnila očekávání Moskvy," dodává k tomu komentář ruského serveru RBK (Rosbyznyskonzulting):

Ruský prezident Medvěděv pozval na 29. 1. na schůzku vedení protivládního ruského listu Novaja Gazeta. Podle britského hospodářského deníku Financial Times Medvěděv sympatizuje se zavražděnými aktivisty a signalizuje tak, že se ruská vláda odpoutala od minulosti, upozorňuje Ivana Klímová.

FT: Medvedev sympathy for murdered activists signals break from past ZDE

Nechtěl jsem vám na tuto zrůdnost odpovídat, ale donutil jste svým dnešním "překladem" rozhovoru Tony Blaira. Vy si neustále hrajete na oprávce české novinařiny a pak napíšete absurdní text, který má být jakousi paralelou současných události. Nejen že jste zcela mimo realitu, ale ještě se pochlubíte, že to mělo směřovat k vyvolání jistých pocitů - negativních vůči Izraeli samozřejmě. Co vás tedy ještě dělí od klasického agitpropčíka? ptá se Josef Trejbal a pokračuje:

A když už stále táhnete tu koloniální linii britských žvanivců (chattering class), máte vůbec tušení, že minimálně až do poloviny devadesátých let byla většina židovských obyvatel Izraele původem z muslimských především arabských zemí? Některé zdroje uvádějí, že jich je stále ještě asi šedesát procent. ale vzhledem k promíchání už to dále nedává smysl.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V lednu 2009 přispělo celkem 187 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 43 243.45 Kč. Příjem z reklamy byl 6000 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 1. 2009 částku 114 952. 65 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 1,816.91 EUR.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.