Zejména to poslední Bursík nepochybně bravurně svede, a to i tehdy, kdyby vláda nakrásně padla a on o nejlepší možné bydlo přišel. Při dnešním stavu české politiky by se pro něj za jeho zásluhy o přátelství s americkými zbrojními magnáty určitě nějaká dobrá trafika našla. Ve volbách zelení sice totálně propadli, ale jak řekl předseda, mohou za to nepřišedší voliči a mělké kořeny partaje. Nyní lze aspoň programové priority, prosazovat bez jakýchkoli skrupulí. Nejde sice o programové priority strany, nýbrž těch, kteří ho vodí na mocenských provázcích, bazírovat však na takových maličkostech by bylo -- jak předseda trefně říká - politicky naivní.

Zelení svou hrou v poli, zejména skvělým kličkováním, v němž vynikl svěží bek Liška, přispěli k tomu, že Českou republiku bude nejspíš chránit před neexistujícími íránskými raketami radar zaměřený na Rusko. V Den boje za svobodu už nedočkavě hrozila odpůrcům radaru americkým praporem nová Bursíkova životní partnerka a jeho podřízení usazení v úřadech podléhajících ministerstvu jistě mají doma už připraveny alespoň malinké pvapory. Zpátky z Kanady už bude na radě i úspěšná ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková.

Milovanému předsedovi přiveze dobrou zprávu: přestože počet nově emigrovavších Romů překročil kvótu stanovenou pro nové zavedení víz, Kanaďané tak zatím vstřícně neučiní. Není to úspěch zelené politiky lidských práv, potažmo integrace Romů do české společnosti?

Atmosféru bude na radě, která by měla dokonat předsedovo vítězné tažení do politické bezvýznamnosti, kalit hrstka zbývajících ztroskotanců. To nejrozumnější, co mohou za dané situace udělat, je odejít.

S úžasným Bursíkem & Comp. totiž v české politice už nesvedou zhola nic.