Zpravodajské služby USA ve své listopadové prognóze Globální trendy 2025 přímo tvrdí, že se svět vrací do podoby před dvěma sty lety, kdy byl podíl Číny na produkci světového bohatství 30 % a Indie 15 %. Svět prý bude stále více multilaterální. A i když Spojené státy v tomto časovém horizontu zůstanou nejmocnější zemí, jejich specifická váha se sníží. Autoři této pozoruhodné americké studie očekávají více změn než kontinuity, přičemž podíl států BRIC (tedy Brazílie, Ruska, Indie a Číny) na globálním HDP bude větší než původních států skupiny G-7. Ne náhodou se první ze čtyř scénářů budoucího vývoje v této prognóze zpravodajských služeb USA nazývá Svět bez Západu. Také Bílá kniha 2008 tvrdí, že „ekonomická globalizace a světová multipolarizace získávají na síle“.

Zatím největší poklonu růstu moci Číny složil Zbigniew Brzezinski, který minulý týden ve Financial Times vyzval k vytvoření skupiny G-2, tedy aliance USA a Číny. Dlužno podotknout, že u tohoto veterána studené války má každé takovéto doporučení přídech geopolitického primitivismu, který je tak blízký srdci mnohým českým politikům: „Proti Moskvě na věčné časy a nikdy jinak!“

■ ■ ■

„Čína nikdy nebude usilovat o hegemonii či provádět vojenskou expanzi... ať už bude vývoj jakýkoliv“, uvádí se v Bílé knize 2008. Tento dokument charakterizuje čínskou bezpečnostní situaci jako „neustále se zlepšující“. Ovšem upozorňuje, že „světový mír a vývoj se potýká s mnoha potížemi a výzvami“, mezi nimiž uvádí především „sílící boj o strategické suroviny, strategické pozice a strategickou nadřazenost“. Připomíná, že „ekonomická rizika vykazují svoji propojenost, systematickou a globální povahu. Stále významnější jsou takové problémy, jako terorismus, environmentální katastrofy, klimatické změny, vážné epidemie, mezinárodní kriminalita a pirátství.“

Bílá kniha 2008 uvádí, že trvá závazek Pekingu „nepoužít jaderné zbraně jako první, prosazovat sebeobrannou jadernou strategii a nikdy nevstoupit do nukleárních závodů ve zbrojení s žádným jiným státem“. Jestli chce pražská diplomacie něčím vhodným přispět k přípravě summitu NATO, který se má konat počátkem dubna, mohla by například usilovat o změnu strategie Aliance ve směru obdobného příslibu, který by zavázal členské státy nepoužit jaderné zbraně jako první.

Podle Bílé knihy 2008 „Čína trvá na stanovisku, že státy vlastnící jaderné zbraně by měly bezpodmínečně přistoupit k úplnému zničení nukleárních zbraní, zastavit výzkum a vývoj nových typů těchto zbraní a snížit význam jaderných zbraní ve své státní bezpečnostní politice. Dvě země mající největší nukleární arzenály nesou zvláštní a primární odpovědnost za nukleární odzbrojení,“ uvádí Bílá kniha 2008. Myslí samozřejmě USA a Rusko. Zdůrazňuje, že Čína usiluje o univerzální uvedení do života smlouvy o úplném zákazu jaderných testů (ratifikaci v roce 1997 odmítl Kongres USA). Připomíná loňský návrh Pekingu a Moskvy na uzavření smlouvy o zákazu umisťovat jaderné zbraně v kosmu a zákazu užité síly proti kosmickým objektům jiných států - tuto smlouvy zablokovaly Spojené státy.

Podle tohoto dokumentu je situace asijsko-pacifickém regionu „vcelku stabilní“. V této souvislosti, stejně tak jako v obecném přehledu mezinárodních vztahů Číny, Bílá kniha 2008 na prvním místě mezi významnými stabilizujícími či spojeneckými institucemi uvádí Šanghajskou organizaci spolupráce a dohody i aktivity, které jsou v jejím rámci zuvírány a plněny. Následuje ASEAN, ovšem Šanghajská organizace spolupráce je jedinou regionální bezpečnostní organizací, které je Čína členem.

Mezi řadou nejistot v asijsko-pacifické oblasti uvádí autoři dokumentu „drastické výkyvy ve světové ekonomice a politické turbulence“. Připomíná snahu USA o vojenské posilování v regionu, etnické a náboženské konflikty, terorismus, separatismus atd. Podle citovaného dokumentu byly pokusy separatistů volajících po nezávislosti „Tchaj-wanu“ nalézt „de jure nezávislost“ ostrova zmařeny a „situace ostrova přes Tchajwanskou úžinu nabrala významný pozitivní obrat“. Ovšem Spojené státy pokračují v dodávkách zbraní na Tchaj-wan, čímž vážně ohrožují vztahy s Čínou, připomíná Bílá kniha 2008.

■ ■ ■

Bílá kniha 2008 připomíná historii všech složek Čínské lidové osvobozenecké armády (dále ČLOA) a uvádí, že její posilování a vývoj či mezinárodní konkurenceschopnost se bude opírat o celosvětovou revoluci ve vojenských vztazích, ovšem s čínskými rysy... Strategie stále zdůrazňuje koncepci lidové války rozpracovanou Mao Ce-tungem během vítězné revoluce . To ve své podstatě vyjadřuje strategie „aktivní obrany“, která je v Bílé knize 2008 zdůrazněna.

Podle tohoto dokumentu se závody ve zbrojení v některých regionech stále zrychlují a znamenají „vážnou výzvu pro kontrolu zbrojení a režim nešíření“ zbraní hromadného ničení. Čína je podle Bílé knihy 2008 „konfrontována s dlouhodobými, komplikovanými a různorodými bezpečnostními hrozbami... V době ekonomických a sociálních proměn je Čína konfrontována s mnoha novými okolnostmi a novými problémy ohrožujícími sociální stabilitu“.

Velmi zajímavé údaje citovaný dokument uvádí v souvislosti výdaji na zbrojení. Podle Bílé knihy 2008 podřídil Peking v přecházejících třech dekádách vývoj obrany ekonomickému rozvoji, což by mělo dále pokračovat.

• Během období od roku 1978 do roku 1987 byl průměrný roční růst HDP 14,1 %, státního rozpočtu 10,4 – zatímco vojenských výdajů pouze 3,5 %.
• V letech 1988 až 1997 rostl HDP v průměru o 20,7 %, státní výdaje rotly o 15,1 % a vojenské výdaje o 14,5 %.
• V období 1998 až 2007 vojenské výdaje rostly v průměru o 15,9 % ročně, státní výdaje o 18,4 % a HDP o 12,5 %.

Tabulka převzatá z přílohy Bílé knihy 2008 uvádí vývoj vojenských výdajů Číny.

ČLR – výdaje na obranu (1978-2007)

Pramen: Bílá kniha 2008

RMB - renminbi , čínský jüan, ¥

Tato čísla si zaslouží několik poznámek. Především ekonomický růst Číny byl v uplynulých třiceti letech největší na světě. V této situaci zůstávají vojenské výdaje Pekingu stále pouhým zlomkem vojenských výdajů Washingtonu: podle poslední ročenky Stockholmského institutu pro výzkum míru (SIPRI) tvoří vojenské výdaje USA 45 % světových výdajů, zatímco výdaje Číny přibližně pět procent. Podle Bílé knihy 2008 tvořily v roce 2007 čínské výdaje na obranu 4,49 % obdobných výdajů USA, 11,3 % japonských výdajů, 5,31 % výdajů Velké Británie, 15,76 % Francie a 14,33 % vojenských výdajů Německa. Pokud jde o podíl vojenských výdajů na HDP, Čína dosahuje přibližně 1,38 %, zatímco USA 4,5 %, Británie 2,7% a Francie 1,92 %. Bylo by jistě žádoucí, aby se k tomuto tématu vyjádřil i blížící se výroční summit států NATO.

A ještě něco je důležité: Bílá kniha 2008 připomíná, že Čína nastoupila cestu prosazování veřejné informovanosti o vojenských otázkách, především o výdajích na zbrojení a obchodu se zbraněmi. Peking přijal standardy OSN týkající se informací o této problematice. Následující tabulka ukazuje jako příklad část čínského ochodu s těžkými zbraněmi.

ČLR – import a export sedmi hlavních typů konvenčních zbraní (2007) 

Pramen: Bílá kniha 2008

■ ■ ■

Čína si na svoji novu roli globální mocnosti opatrně zvyká. Stále se právem počítá mezi rozvojové země, ale je to zvláštní země rozvojová země – i zmíněná prognóza zpravodajských služeb USA uvádí, že v roce 2030 by měl být HDP Číny větší než HDP Spojených států. Nové roli Číny ovšem odpovídá i nová funkce armády. Bílá kniha 2008 uvádí, že od roku 1990 ČLOA vyslala 11 063 vojáků do 18 operací OSN na udržení míru. Na konci loňského listopadu působilo v devíti takovýchto operacích 1949 čínských mírotvorců. V současné době 208 čínských policistů působí v mírových operacích v Libérii, Kosovu, na Haiti, v Súdánu a na Východním Timoru.

Čína má dnes vojensko-diplomatické styky s více než 150 státy: vojenští atašé působí ve 109 zemích a 98 států má obdobné diplomatické zakoupení v Pekingu. Bílá kniha 2008 uvádí na prvním místě, že „praktická kooperace mezi ozbrojenými silami Číny a Ruska na různých úrovních a v mnoha oblastech se dále prohlubovala. Ministerstva obrany obou zemí mají přímé telefonické spojení, což byl první takovýto případ mezi Čínou a jinou zem.“ Ovšem i vojenské vztahy s USA procházejí změnou – i s ministerstvem obrany Spojených států má čínské ministerstvo přímé spojení, zahájilo kooperaci při hledání osob ztracených v době korejské války atd.

Od roku 2007 měla ČLOA více než 20 společných vojenských cvičení s armádami jiných zemí. Během těchto dvou let čínské válečné námořnictvo mělo společná dvoustranná cvičení s námořnictvy 14 zemí, a to včetně Ruska, Velké Británie, Francie, USA, Pákistánu, Indie a Jižní Afriky. V květnu 2007 měla námořní cvičení spolu s osmi zeměmi ve vodách Singapuru, v březnu téhož roku v Arabském moři se sedmi státy, v říjnu spolu s Austrálií a Novým Zélandem v Tasmánském moři. Svět se opravdu mění. Snaha změnit NATO v globální armádu přichází pozdě.

V uplynulých dvou letech Čína vyslala více než 900 studentů-vojáků do více než 30 států. Dvacet čínských vojenských škol má výměnné programy s obdobnými školami ve více než 20 státech, včetně USA, Ruska, Japonska a Pákistánu. Přibližně čtyři tisícovky vojáků z více než 130 zemí absolvovaly studijní pobyty na čínských vojenských školách.

■ ■ ■

Konkrétní údaje mají význam jen tehdy, když jsou zasazeny do rozumného obecného rámce. Podle v úvodu citované prognózy zpravodajských služeb USA Globální trendy 2025 „v období do roku 2025 Čína a Indie pravděpodobně zůstanou mocnostmi podporujícími status quo soustředěné na svůj vlastní vývoj a čerpající z výhod současného systému“.

Zdá se, že více problémů budeme mít z domova než z východu.