22. 12. 2008
Dnešní Rusko: Směsice kapitalismu a komunismu, která zraje k bizarnostiVracel jsem se v pondělí večer z centra Petrohradu metrem na své předměstí, když jsem si ve voze veřejné dopravy povšiml zvlášť bizarní kapitalisticko-komunistické reklamy. Banka Baltinvest lákala vkladatele úroky z uspořených částech ve výši 14 nebo snad 17 procent ročně (obě úrokové míry jsou naprosto nerealistické) - snad aby zdůraznila naprostou ireálnost takové nabídky, bylo na plakátě zdůrazněno: Vklady jsou pojištěny! Ale proč to píšu: Chcete-li si své úspory na velký kapitalistický úrok vložit do banky Baltinvest, navštivte některou z jejích poboček. Například tu na Náměstí Diktatury Proletariátu č. 7. Nemohla by být absurdnější metafora směsice kapitalismu a pozůstatků komunismu, jíž je dnešní Rusko. Přitom ale zase v univerzitní čtvrti hned v centru města mají Náměstí Akademika Sacharova, což byl antikomunistický disident. :) V Československu po pádu komunismu nový režim rychle zlikvidoval všechny pozůstatky poraženého režimu v sochách i v názvech ulic. Není to konec konců překvapivé, byla to okupantská ideologie. V Rusku to většinou neodstraňovali: i když, v rámci férovosti, je nutno přiznat, že v Petrohradě nyní probíhá debata, zda by se měl zrušit název Třídy bolševiků a nahradit jej něčím nepolitickým. Zatím k tomu nedošlo a paradoxně Sídliště bolševiků je tu paradoxně považováno za jedno z nejhorších příměstských sídlišť.
|
Naprosto nic se však nezměnilo v mytologizující, komunistické konstrukci ruské minulosti, pokud jde o tříletou nacistickou blokádu Petrohradu, někdejšího Leningradu, při níž zemřelo hladem více než 600 000 lidí. Svědkem toho je svým způsobem velmi sporé, velmi socialisticko-realistické mauzoleum "hrdinům blokády" na předměstí Petrohradu. Promítá se tam asi desetiminutový film skládající se z děsivých záběrů umírajících lidí na ulicích Leningradu, pak je tam asi osm vitrín s drobnými pozůstatky vojenských úborů, zbraní, zpráv a deníků z období blokády. To vše je popsáno bombastickým, ostře aktivistickým jazykem z komunistické éry, vychvalující Sovětský svaz a jeho "mírovou politiku" a "politiku prosazující nezávislost pro všechny státy světa". Blokáda Leningradu je jedním z četných tabu, o němž se v Rusku nediskutuje - zvlášť ne ve městě, kde má skoro každý prarodiče, kteří to zažili. Jenže otázky vyvstávají: historické instalace se nemohou stávat obětí politické propagandy, to je obscénní i vůči mrtvým. A člověk se samozřejmě, pod tlakem propagandy ptá: Bylo skutečně rozumné doktrinářsky odolávat nacistickému obklíčení po celé tři roky? Kdyby se bylo město vzdalo, usmrtili by nacisté také celých 600 000 obyvatel? Neobětovali bolševičtí vojenští velitelé lidské životy doktríně? To jsou otázky, jimiž byste i dnes v Rusku tamější lidi urazili. Nejsou zvyklí ironizovat vlastní historii a vážně přijímají mytologické konstrukce o tom, jak "to údajně bylo", aniž by byli ochotni je zpochybnit. Povinně mauzoleum dodneška zjevně navštěvují ruští vojáci základní služby... Venku přitom zuří konzumní kapitalismus.Může být naděje, že spolu se západním konzumerismem bude postupně do země importována i západní nevážnost, kritičnost, ironie, svobodomyslnost a pluralismus? Na to je asi nutno pohlížet skepticky. Psaní článku jsem přerušil na ruskou večeři a tam jsme o mauzoleu mluvili s mladými Rusy. Většinu z nich mrzí, že se narodili v Sovětském svazu. Avšak k zakonzervovaného socialistickému skanzenu mauzolea blokády měli argumentaci, které je možná těžko oponovat: To mauzoleum je historický artefakt, nedá se to zpětně měnit. V Československu se socialisticko-realistické artefakty zlikvidovaly nebo - jako na pražské stanici metra Anděl (dříve: Moskevská) zakryly (i když na nástupištích samotných socialistické bronzy ve stěnách zůstávají). V Petrohradě místní úřady - viz fotografie - socialistickou výzdobu osvětluje. Stejně jako historické budovy ze všech ostatních předchozích historických ér. Mělo by se světu vysvětlovat, že komunismus byl zločinná éra? Zdá se mi, že Rusové to vědí... :) Bude nakonec velmi zajímavé, jak to s Ruskem dopadne. Směsice agresivně konzumního kapitalismu, který Rusové přijímají s nadšením, a různých mýtů uměle zkonstruované reality může - bez veřejné diskuse a zpochybňování zlatých telet v masových médiích - vyústit v mimořádně bizarní hodnotový systém. Uvidíme. |
Sankt Peterburg prosinec 2008 | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
23. 12. 2008 | Vánoční procházka starým Petrohradem | Jan Čulík | |
22. 12. 2008 | Sankt Peterburg a okolí - dalších pár pohledů | Jan Čulík | |
22. 12. 2008 | Dnešní Rusko: Směsice kapitalismu a komunismu, která zraje k bizarnosti | Jan Čulík | |
21. 12. 2008 | Půjde Rusko tou či onou cestou a jak to tam vypadá dnes? | Jan Čulík | |
20. 12. 2008 | V ďáblově lůně: Sankt Peterburg 2008 | Jan Čulík | |
20. 12. 2008 | Orgie konzumerismu v ruském městě | Jan Čulík |