A do školství se pletou i nejrůznější iniciativy (od Šimona Pánka po Konfederaci politických vězňů, zcela ignorující zdravý úsudek rodičů, jejichž role v hodnocení posledních desetiletí je pro školáka rozhodující), a bezbranným dětem předkládají subjektivní interpretaci historie. Doufám, že ne způsobem, který si všichni dobře pamatujeme z filmu Pelíšky: Nezapomenutelná zůstává role příslušníka SNB a jeho autentické prožitky z likvidace nepřítele.

Rodiče by neměli zůstat lhostejní a jen přihlížet k dění na našich školách. Mají k dispozici vhodný nástroj v podobě Rady školy. V náplni činnosti tohoto samosprávného orgánu je možnost "vyjádřit se k návrhům školních vzdělávacích programů a jejich následnému uskutečňování". Informace o kompetencích rady školy jsou k dispozici na všech školách.

Možnosti zapojit se do ovlivňování dění ve školách jsou však v ČR málo využívané. Účelově se srovnává rada školy s kdysi formální SRPŠ (Sdružení rodičů a přátel školy). Polistopadové dítě naší demokracie hyne na úbytě, zejména když je v jeho kompetencích drzá možnost navrhnout odvolání ředitele školy.

Ministerstvo, školské úřady preferují nezávislé (!!!) postavení ředitele s jeho výsadami rozdělovat peníze daňových poplatníků učitelům, které Jeho Veličenstvo (J.V.) uzná za nejvíce prospěšné škole, (Víme jak to chodí. Jsou to obvykle nejbližší osobní přátelé pana ředitele/paní ředitelky. A kritéria pro posouzení významu učitele? Nebuďte bláhoví! Pan ředitel je přece hlava pomazaná.) Jak se zabydlela rada školy, tato občanská instituce, v běžném životě? Odpovědí nám může být postup v případě erotického prohřešku učitelky angličtiny ve Znojmě. (V angličtině též ZDE)

Paní učitelka to řeší náhlou zdravotní indispozicí. Přijmout závěr a rozhodnout tuto problematickou záležitost odmítá ředitel. Také všechny školské nadřízené orgány, vč. MŠMT. Kdo jiný než rada školy by měla celou kauzu vyřešit ku spokojenosti rodičů, zřizovatele školy, žáků a jejich učitelů? Mají k dispozici konkrétní informace, a především, odpovědnost za fungování školy. V zájmu svých dětí.

V knize Josefa Novotného "Rok na kanadské vsi" (Práce, Praha 1980) autor, učitel pražské jazykové školy, nabízí zkušenosti s fungováním jiného školského systému, v němž dokonce i pracovní smlouvu s učitelem uzavírá školní výbor -- naše rada školy . (str. 19) I proto mohl český kantor přijet učit na vyšší střední školu v Losím Údolí, jižně od hranic Aljašky. Jak se dověděl o volném místě? Cituji: "Moje příbuzná z Austrálie mi poslala výstřižek z novin s inzerátem, ve kterém školní okrsek č. 54, Kouřové Ohně, v severozápadní Kanadě hledá učitele v Austrálii. Po několikaměsíční výměně dopisů jsme dospěli k jakési předběžné dohodě, že bych tam eventuálně mohl učit francouzštinu, angličtinu a "několik dalších předmětů".

A pro potěchu našim učitelům, aby si porovnali, jak lze formulovat stanovisko školy nebo školské instituce, když vám potvrzuje či nabízí místo na škole.

Co myslíte? Jak by školní výbor Kouřových Ohňů řešil sexuální radovánky učitelky angličtiny?