|
19. 1. 2009
Vytvářejí všichni akademici falešný obraz ?reakce na článek Ivana Větvičky „Nebezpeční vědci aneb kurs tvůrčího lhaní“ Autor článku s obdivuhodnou otevřeností vystihl poměry některých technických oborů. Správně například poukazuje na to, že řada českých vědeckých a průmyslových institucí figuruje na seznamu firem, které by mohly profitovat na americkém systému protiraketové obrany (PRO). (Poznámka ŠOK: a taky profituje...) Výsledkem je, že odborníci z výše uvedených firem do radaru „příliš nešťourají“ a budou zřejmě mlčet, i když se ukazuje, že prosazovaný systém PRO je velkým fyzikálním nesmyslem. |
|
Nicméně, přes všechny mé sympatie k autorovi, považuji za nutné uvést některá jeho vyjádření na pravou míru. Především - vláda ČR nezveřejnila nikdy technické parametry radaru určeného pro Brdy, neudělala to (včetně gen. Oberinga) v rámci prezentací systému PRO. A ani ve smlouvě ČR-USA o radaru se o parametrech nepíše ani slovo. Pouhý špičkový výkon 170 kW, uvedený v „Závěrečné zprávě“ Národní referenční laboratoře není postačující informací (chybí další údaje - jako např. citlivost přijímacího systému, zisk antény, výkonové ztráty systému, efektivní odrazová plocha cíle pro uvažovaný dosah). Navíc, jak vyplývá z vyjádření prof. Postola [6] jsou informace o dosahu radaru 2100-2500 km klamné a zavádějící. Stávající nízko výkonová konfigurace radaru by umožňovala dosah na cíl s odraznou plochou cca 0,01 m2 pouze 600 – 800 km. Pro dosažení deklarovaných schopností radaru by byl nutný minimálně impulsní výkon 5 MW a střední výkon 1 MW. K podobným výsledkům jsem dospěl s panem Pokorným také (viz pořad ČT1, Reportéři, dne 8.9.2008), na základě odhadu systémových parametrů radaru. Dospěli jsme ke stejnému závěru jako prof. Postol – radar ve stávající podobě nemá deklarované schopnosti - v Brdech by musel stát nový, podstatně výkonnější radar (což je reálné, vzhledem k vývoji nových výkonných technologií v USA) [1][2][3][4][5][6]. Tím se stává naprosto nepřijatelnou a nepoužitelnou „Závěrečná zpráva“ Národní referenční laboratoře [7].
Výše uvedené podstatné informace zřejmě panu Větvičkovi při čtení studií a článků unikly. Umět číst, tzn. vystihnout to „podstatné“ ze čteného textu, je důležité, a v tom má pan Větvička co napravovat. Použitá literatura:[1] Pokorný, P., Hlobil, M., Kaucký, S.: Technické a provozní aspekty XBR radaru v Brdech, Britské listy [2] Přepis pořadu ČRo1: Vliv amerického radaru v Brdech na zdraví lidí, Britské listy
[3] Pokorný, P.: O jaký radar se vlastně jedná ?, Britské listy
[4] Kotrba, Š.: Kvalitní výkon Reportérů ČT – bezděčně prokázané vládní lži, Britské listy
[5] Hlobil, M., Kotrba, Š.: Důkazy k rozptýlení mlhy, která je soustavně vytvářena nad Brdy, Britské listy
[6] Postol, T., A.: Radar nemá deklarované schopnosti, ATM č.12/2008, Britské listy.
[7] Jelínek, L. a kol.: Zhodnocení možných zdravotních rizik vyvolaných elektromagnetickým zářením radiolokátoru EBR v případě, že bude umístěn ve vojenském újezdu Brdy na kótě 718 u obce Míšov, Státní zdravotní ústav, Národní referenční laboratoř, Praha 2008, in: Britské listy.
|
