26. 1. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
26. 1. 2009

ANALÝZA STUDIE DELOITTE

ICT: Krize, krize, krize kam se podíváš

Meznárodní účetní firma Deloitte Touche Tohmatsu vydala jako každý rok prognózu o technologiích, médiích a telekomunikacích v roce 2009. Sleduje faktory, „které budou mít nyní i v budoucnu výrazný dopad na podnikání“. Prognózu rozdělila na tři části. Ta mediální vyšla pod názvem Mediální trendy pro rok 2009, telekomunikační pod názvem Trendy v telekomunikacích pro rok 2009, třetí část jako Technologické trendy pro rok 2009. Je to mnohdy veselé, až iracionálně zábavné čtení. Promítají se do něj totiž přání a tužby manažerů a podnikatelů více, než si může seriózní prognostické pracoviště dovolit.

Trendové chování a naučené stereotypy a jejich výrazný dopad na budoucí uvažování spotřebitelů se do prognózy nepromítají takřka vůbec. Snad jako by se podnikatelé v sektoru telekomunikací a médií domnívali, že jejich zákazníci jsou ovce, které půjdou tam, kam je odvede ovčák.

Horší finanční výhled roku 2009 v kombinaci s daleko větším množstvím daleko méně placené inzerce (dvouciferný propad reklamy) povede všeobecně k snížení vlivu komerčního sektoru na tvorbu obsahu i jeho konzumaci. Týká se to klasických tiskových médií (noviny, magazíny) stejně, jako klasických elektronických médií (tv, rádio), ale i nových médií (web 2.0 – sociální sítě, diskuzní skupiny, komunitní aplikace, online prostředí). Vzroste tlak na financování propadu komerčních příjmů komerčních výrobců a distributorů obsahu z veřejných zdrojů. To je závěr, ke kterému ovšem Deloitte dospívá pouze někde a pouze někdy. Ztráta souvislostí, daná tím, že analýza byla rozdělena na tři navzájem neprovázané části ukazuje na ideologickými bláboly zanesené, sektorově izolované uvažování bílých límečků.

Tato komentářová korekce analýzy používá pro orientaci stejné titulky, jako analýza Deloitte, původní text auditorů je zvýrazněn kurzívou.

Pryč s počítačem: nástup netbooku

V roce 2009 by netbooky měly nabýt na síle. Nové modely nabídnou lepší procesory a vylepšené harddisky. Ačkoli netbooky potenciálně mohou ohrozit PC a ostatní faktory dílčích sektorů, opatrný tržní rozvoj a rozšířené aplikace také nabízí významné příležitosti. Výrobci PC by měli uvážit možnost zapojení se do trhu s prvotřídními netbooky, výrobci operačních systémů by se mohli zaměřit na vývoj produktů navržených speciálně pro netbooky. Ostatní technologické společnosti by měly využít levné ústřední výkonné jednotky počítače (CPU) netbooků s nízkou spotřebou energie, se systémy home-media, digitálními videorekordéry a hracími konzolemi zvyšujícími hodnotu nových CPU. Provozovatelé bezdrátových sítí již směřují k dotování netbooků, aby si tak pojistili přízeň odběratelů bezdrátových dat. Netbooky mohou být využívány v kancelářích místo běžných PC a mohou dokonce nahradit clipboardy nebo PDA, které používají pracovníci mimo kancelář.

Opět nelogický závěr, neuvažující se zničující davovou opatrností tváří v tvář ekonomické krizi. Viz kapitola „Neznačkové zboží se stane značkou č.1“

Zdravý rozum ekologického a štíhlého IT

Energetická situace v roce 2009 zůstává nejistá a organizace by měly zvážit maximální počet možností, jak snížit spotřebu. Jedním zdrojem jisté úspory jsou datová centra. Nachází-li se datová centra v zařízeních, která byla původně projektována pro lidi, měla by být upravena tak, aby splňovala potřeby strojů. Už i rozdíl jednoho stupně by mohl významně ovlivnit náklady na chlazení a analýza forem energetické ztráty by mohla také odhalit závažné a jednoduše odstranitelné problémy. Z defektního energetického zdroje může unikat více než 10 % energie, ještě než se vůbec dostane do budovy. Špatně umístěné ventilátory nebo nesprávně nasměrovaný proud studeného vzduchu také představují plýtvání energií. Společnosti by možná měly dále uvážit využití externích datových center formou outsourcingu a využívat tak zařízení vybavených nejnovějšími a nejvýkonnějšími technologiemi. Ovšem optimálním přístupem by mohlo být stanovit maximální možnou velikost datových center, spíše než uvažovat o jejich dalším rozšiřování.

Jedna z mála tezí, natvrdo lobbující za pokračování kšeftu. Jenže trochu nesmyslně za situace, kdy firmy nemají na výplaty. Jak to souvisí s následujícími řádky, zcela správně předvídající nákup neznačkového hardware?

Neznačkové zboží se stane „značkou č.1“

V dnešní nejisté ekonomické situaci může značka, která kdysi představovala kvalitu, spolehlivost a dokonce žádoucnost, nyní představovat jen extravaganci. Je pravděpodobné, že v roce 2009 budou společnosti více nakloněné tomu, aby za účelem snižování nákladů vyzkoušely levnější, neznačkové alternativy; ovšem podniky, které uvažují nad změnou dodavatele, by rozhodně měly provést střednědobou analýzu nákladů a přínosů. S novými dodavateli může přijít i nutnost seznámit se s novým rozhraním, což by se mohlo projevit ve snížení produktivity. Výrobci technologických zařízení by mohli zvážit, jak se vliv značek mění v rámci ekonomického poklesu. Možná bude nutné, aby výrobci vyvinuli nízkonákladové značky nebo „neznačky“. Prémiové značky však možná raději vydrží krátkodobý náhlý pokles prodeje, než aby se smířily s tím, že snížení cen by mohlo oslabit jejich image v dlouhodobém měřítku.

Naomi Klein měla pravdu, když napsala knihu „No logo“. Jenže strategie no logo je teze vedoucí k zániku kapitalismu. Uvažovali o tom analytici Deloitte takto?

Další trendy v oblasti technologií

Každý elektron se počítá: vzestup sítě SmartGrid

V roce 2009 se očekává, že podíl elektřiny na celkovém množství využité energie bude více než 16 %. Průměrná efektivita tradičních celosvětových elektrických sítí je však pouze přibližně 33 %. Používejte technologie SmartGrid. Společnosti vyvíjející SmartGrid používají navíc počítačovou inteligenci a sítě v existující elektrické infrastruktuře, čímž dosahují až 30 % úspory ve spotřebě energie.

Přístroje zdarma při uzavření smlouvy

S klesajícím utrácením zákazníků za velmi drahé zboží mohou balíčky produktů a služeb k zařízením jakými jsou televize a počítače pomoci v roce 2009 stimulovat pozastavený trh.

Jedna z mála chytrých tezí.

Moorův zákon a související rizika

V roce 2009 může být z důvodu rozšíření paměťových karet, MP3 přehrávačů a dostupnosti zařízení s cennými informacemi zcizeno nebo ztraceno přes miliardu osobních dat. Společnosti si musí tuto novou skutečnost připustit a přijmout náležitá opatření.

Bezpečnost dat už je dávno vepsí. Společnosti budou dělat, jakože dělají pro datovou bezpečnost maximum, namísto toho budou na ni kašlat jako doposud. Experti na bezpečnost stále složitěji organizovaného a složitěji progamovaného digitálního světa jsou stále vzácnější a dražší. Je stále méně firem, které si mohou dovolit víc, než flákajícího se admina, několik pučmidrátů a firemního detektiva či o něco sofistikovanější formu firemní kontrarozvědky. Experty na datovou bezpečnost si mohou dovolit mimo států jen ty největší nadnárodní firmy z oblasti bilogického, technologického a jiného hitech vývoje a výroby. Outsourcovat tuto službu jde stěží, neboť se tak vydávají firemní data všanc daleko více, než kdybyhom střežili firemní server sami.

Moorův zákon způsobuje jinou věc. Už nyní se skladují naprosto zbytečná data, která už nikdy nikoho nebudou zajímat. S výjimkou ještě nevzniklého oboru datové archeologie. Tam, kde je nutnost data, zejména audiovizuální, trvale skladovat, vzniká jiný problém. Jak uchovat data tak, aby přežily bez úhony a použitelná déle, než několik let. Importní filtry současných aplikací už neznají deset let staré proprietární formáty. Stačí si vzpomenout na tolik populární formáty videa či dokumenty vytvořené v aplikacích pod operačním systémem GEM – Artline, Ventura Publisher, Ami Pro, Word Perfect apod. Kde je dnes konec datům, která jsme kdysi vytvořili. Co po nás zbyde?

Redukce skladiště digitálních dat

V důsledku poklesu cen digitální paměti se v mnoha společnostech začalo ke správě souborů přistupovat nezodpovědně. Je-li cena paměti téměř nulová, nedochází téměř k žádnému vyřazování dat. Ale zatímco cena digitální paměti poklesla, stouply náklady na zařízení a pracovníky, kteří se o uložená data starají.

Ale houby. Jediné, co bude nasazeno, budou sofistikované vyhledávací systémy. A to i na audiovizuální obsah, kde budou nuceny vyhledávat dle fuzzy logic kritérií tvarové či barevnostní podobnosti, určení obličeje, přepisu audia do metadat apod.

Právníci řešící porušování práv v digitální oblasti budou vytíženi

Může se ukázat, že v roce 2009 budou digitální spory odolné vůči recesi nebo dokonce že jejich tendence bude opačná než ekonomický vývoj. Ekonomický výhled může způsobit, že budou společnosti a jednotlivci při řešení takových otázek jako je porušení autorských práv, vlastnických práv na digitální data každé země a odvětví, zdraví pracovníků a spokojenost zákazníků obzvláště agresivní.

Lobbistický plk. Poslední tažení nahrávacího průmyslu. Systém autorských práv umírá. Vrahem je chamtivost a neschopnost pochopit proběhlou globální komunikační revoluci a reagovat na ni stejně dynamicky. Až 95% hudebního obsahu je konzumenty "nelegálně" kopírován.

Podnikové sociální sítě: Facebook pro společnosti v žebříčku Fortune 500

Vypadá to, že rok 2009 bude zlomovým z hlediska sociálních sítí v podnicích. Velké IT společnosti plánují v tomto roce investovat významné částky do aplikací pro vytváření sociálních sítí a budují výzkumná centra, která se zaměřují výhradně na vytváření podnikových sociálních sítí.

Trochu opačné stanovisko, oproti kapitole „Sociální sítě se stávají asociálními“... Myšlenková nekonzistence a nekomunikace analytiků poškozuje seriózní image Deloitte.

Z hříšníků se stanou svatí

V roce 2009 se předpovídá 1,3 % nárůst spotřeby jaderné energie, která byla dříve kritizována, ale nyní je v mnoha rozvinutých zemích požadovaným zdrojem energie. Rovněž budou možná anulována nařízení zakazující genetickou modifikaci, aby se napomohlo zajištění dostatku potravin pro některé národy a konzervaci vody. Pokud je tedy v roce 2009 náhled na hříšníky pozitivnější, stane se „svatý“ přístup poskvrněným?

Jaderná energie je v tuto chvíli jedinou střednědobou cestou, jak řešit požadavek na elektrickou energii. Všechno ostatní je ideologie. Naštěstí po krachu konceptu biopaliv a rozptýlení optimismu stability dodávek plynu a ropy přichází Evropa na realismus a vystřízlivění ze zeleného optimismu.

Televize znovu nachází sebedůvěru

Je na recesi něco dobrého? Pracujete-li v televizi, vaše odpověď by mohla být ano. V těžkých časech má sledovanost tendenci růst, protože spotřebitelé zůstávají doma. A opravdu. Již v druhé polovině roku 2008 byl zaznamenán nárůst průměrné doby sledovanosti. Přechod z analogového na digitální televizní vysílání může sledovanost ještě posílit. Mimoto, profesionálně vyrobený program se nyní prosazuje před programem tvořeným uživateli, a to jak on-line, tak v plošném vysílání. V roce 2009 naroste celková sledovanost na jednoho diváka pravděpodobně o 30 minut týdně, což znamená, že nyní je vhodný čas pro to, aby si televize udělala odstup od ostatních médií a aby silní hráči investovali do obsahu, smluv a aktualizace infrastruktury. Aby mohla televize napomoci přestát ekonomický propad, mohla by také všeobecně zmírnit zákaz umisťování produktů ve vysílání. Televizní průmysl by se měl ujistit o svém reklamním vlivu tím, že bude sledovat reklamy propagující nákupy online.

Oproti očekávání Deloitte televize nenajde sebedůvěru, ale najde více posluchačů. To není jedno a totéž. Protože ani toto zvýšené množství času stráveného u televize zvýšeného množství jednotlivců nebude stačit vykompenzovat propad příjmů komerčních provozovatelů, daný počtem firem, které uvíznou v pasti neschopnosti čelit ekonomické krizi. Více posluchačů ale přinese větší konkurenceschopnost a více diváků klasickým elektronickým médiím veřejné služby. Nárůst průměrné doby sledovanosti je nesen indikátorem krize – propadem distribuce filmů jako konzervativní verzí konzumace audiovizuálního obsahu, spolu se stále se zvětšujícím počtům záznamových zařízení PVR (personal video recorder) v domácnostech, penetrací domácností multimediálními počítači s DVD-R mechanikami a vysocekapacitními diskovými úložišti, připojenými na vysokorychlostní sítě.

Mobilní reklama nachází svůj význam

Vzhledem k tomu, že globální reklama pociťuje propad vyjádřený dvoumístným číslem a následující rok slibuje ještě tvrdší kurs ekonomiky, může nastat čas mobilní reklamy. Mobilní telefony jsou všudypřítomné, a proto nyní více než kdy jindy mohou být použity pro šíření reklamy --- a dnes panuje již vyzrálejší názor na to, jakou reklamu lze šířit prostřednictvím mobilu a jakou nikoli. V roce 2009 naroste počet kampaní, které využijí minimalismus mobilních telefonů, a se značným účinkem, majíc za vzor jednu za nejúspěšnějších kampaní, která kdy do dnešního dne proběhla, a to použití textových zpráv v rámci prezidentských voleb ve Spojených státech. Inzerenti by se měli více snažit o vytváření kampaní zaměřených na mobilní telefony a pracovat v jejich limitech. Výrobci mobilních telefonů by mohli pomoci zajištěním větší jednotnosti rozlišení displejů, procesorů, operačních systémů apod. Mobilní reklama opravdu odstartuje ve chvíli, kdy bude možné jedním kliknutím rozeslat reklamní sdělení celé komunitě uživatelů mobilních telefonů.

Tvrzení, že „díky tvrdšímu kursu ekonomiky může nastat čas mobilní reklamy“, je blábolivou prognózou, lobující za alespoň jakýs takýs optimismus pro příjmy komerčních médií. Nicméně toto samosplnitelné proroctví nenachází oporu v realitě. Vyřčeno takto iracionálně, stává se spíše samozrušitelným proroctvím. Provozovatelé komunikačních sítí se odmítají už deset let stát sami tvůrci, majiteli a distributory obsahu. Stačí jim role distributorů vysílání či obsahu jiných. Nechtějí investovat do contentu. Nechtějí nést riziko měnícího se vkusu svých zákazníků. Jistota provize jim umožňuje maximalizovat krátkodobé zisky – když „frčí“ zvonění, nabízí ho každý. Specifický obsah či specifické služby pro specifické cílové skupiny nelze prakticky nalézt. A tudíž mobilní reklama bude vázána na množství mobilně přístupného obsahu jako placené (nebo bonusové) součásti služeb provozovatelů komunikačních sítí. Prozatím se ale ukazuje jiný trend, který si vynucují uživatelé sami – propojení sítí 2,5G a 3G s mediální částí internetu. A zde je vliv reklamy velmi malý. Mobilní reklama je pouze snem těch, kteří s ní spojili své podnikatelské plány.

Znovuobjevení mobilní televize

Neustále se předpovídá, že mobilní televize „přešlapuje na startovní čáře“. I když jednoho dne mohou být televizní obrázky v telefonech všední věcí, není pravděpodobné, že by tento den nastal brzy. S neutěšenými výsledky roku 2008 budou mnohé iniciativy týkající se mobilní televize, a to i navzdory prestižním akcím jako Olympijské hry, v roce 2009 pravděpodobně odsunuty na neurčito. Mobilní zařízení a služby však stále mohou hrát hodnotnou roli na širším televizním trhu – společnosti, které vyrábí televizní pořady, jen musí mít liberálnější pohled na věc. Mobilní telefon lze použít nejen za účelem vzdáleného programování digitálních videorekordérů (DVR), ale i za účelem objednání požadovaných programů. Provozovatelé plošného vysílání by mohli posílat ukázky doporučovaných estrád, nových filmů nebo upoutávky na další pokračování seriálů a zákazníci by si stisknutím tlačítka program nahráli. A při propojení set-top boxů s mobily a využitím jejich speciálních vlastností by televize dokonce mohly umožnit, aby informace o sledovanosti byly automaticky přenášeny společnostem, které se zaměřují na sběr statistických údajů.

Mobilní televize, ať už jako DVB-H, T-DMB či mobilní ipTV je jiným příběhem. Provozovatelé sítí zaplatili velmi draze licence na 3G, investovali velké množství prostředků do výstavby sítí a nyní nadchází čas na dividendy. Požadavek mobility byl už v minulosti vyvolán jako trendová potřeba u mladé generace a tato generace se stává nejperspektivnějším segmentem spotřebitelů. Zpomalení vzniklé ekonomickou krizí tuto technologickou revoluci sice zpomalí, ale nezastaví. Deloitte nesleduje koncepční kroky technologické normalizace a politické sféry – ani v Evropě, ani v USA. Zaměřuje se ve svých úvahách pouze na své klienty – komerční sektor. A to je tragédie. Mobilní televize směřuje stále k roku 2012-2015, kdy dojde k plné digitalizaci televizního vysílání v Evropě a vznikne potřeba využít maxima distribučních kanálů k doručení audiovizuálního obsahu k divákům. Daleko rozšířenější bude i požadavek na vizuální ztvárnění dopravních informací (rozšíření mobilní televize a PVR v automobilech, integrované s RDS-TMC a GPS i s GSM mobilními telefony v rámci konceptů inteligentní dopravy), stejně jako vzroste požadavek na komfort pozemního cestování na střední a delší vzdálenosti (vítězství autokarové a „business“ železniční dopravy nad „turistickou třídou“ letecké vnitrostátní a mezistátní vnitrokontinentální dopravy). To vše si vynutí nasazení audiovizuálních sítí v mobilním provedení – v různé kapacitě a tím i různém rozlišení.

Další trendy v oblasti médií

Postavení tisku mimo finanční nebezpečí může vyžadovat významná opatření

V důsledku poklesu výnosů z reklamy, vzrůstajících nákladů a neútěšného ekonomického stavu se může odvětví tištěných médií v roce 2009 ocitnout pod silným tlakem.

Víc než krátkodobá realita. Už střednědobý trend. Silný tlak ještě umocňuje ekonomická krize a generační změna přístupu spotřebitelů k informacím. Dnešní mládaž se nenaučila číst psané slovo, čtenáři se proměnili v brouzdače, v nejlepším případě v posluchače a diváky. Heslem úspěchu je slovo IHNED a slovo STRUČNĚ. Online žurnalistika, opírající se o masově rozšířené digitální fotoaparáty, miniaturizované recordery audia i videa, přenášení obsahu přes broadbandové sítě znamená zásadní akcent na bezprostřednost, okamžitost, multimediálnost a mnohdy i šokující pohled až pitoresknost. Stírá se rozdíl mezi zaznamenáním informace a žurnalistikou. V té chvíli je občanská / komunitní žurnalistika, vyjádřená internetovými blogy a videoblogy tím, co láká čtenáře víc, než pomalý a v editoriální politice povýšený a konzervativní tisk.

Bezpříznaková, INFORMUJÍCÍ žurnalistika neláká, trend směřuje k INFOTAINMENTU a názorově ostře komentovanému, až nekorektnímu zpravodajství. Psaný obsah se stává bojištěm mezi žurnalistikou, public relations a jeho divokými technikami guerilla marketingem.

Tradicionalistický tisk není schopen se s těmito trendy vyrovnat. Zdražení surovin (papíru) i samotného tisku a drastické zdražení distribuce vyvolané cenami pohonných hmot spolu s elektronickou konkurencí a rozšířením smartphonů přispívá ke kómatu klasického tisku.

3D filmy se pro kina stávají nutností, ne pouze volbou

V nadcházejícím roce budou filmy muset mít „ještě něco navíc”, aby za ně zákazníci zaplatili --- a tuto roli může splnit třeba formát 3D.

Investičně optimistická bublina, nerealistické vzhledem k potřebným masivním investicím do výroby takovýchto filmů a poznamenaná nejspíše nuceným podnikatelským optimismem. 3D filmy jsou a ještě dlouho zůstanou technologickým výstřelkem, který nebude znamenat nic převratného pro masovou spotřebu. Kina jsou tak jako tak mrtva a jejich vrahy jsou vypalovačky, broadband, peer to peer sítě, laciné disky o obrovské kapacitě, digitální televize v HDTV a PVR.

Zvyšující se náklady na bezplatný obsah na internetu

Je možné, že z důvodu stoupajících nákladů na skladovací kapacitu bude 15 minut internetové slávy veřejnosti na rychlém ústupu.

Omezení podnikání parazitujícího na bezplatném obsahu nenznamená omezení tohoto obsahu, ale přechod na více síťové a selfpayment služby. Za možnost patnácti minut slávy onu mikroplatbu zaplatí miliony lidí. Ego je silnější motor, než krize.

Místo megahvězd nastupující hvězdičky

Po letech marnotratného utrácení za nejlepší koncertní umělce a sportovní události si veřejnost možná již nebude moci dovolit vidět největší hvězdy na těch nejlepších místech. Snižování sponzorského rozpočtu znamená, že je ještě méně prostředků na financování turné s extravagantní výpravou či na nákup nových žhavých hráčů.

Ještě hůř pro mediální business. Hvězdami se stávají uživatelé. Trendem nastupující mladé generace je DIY, autentický prožitek, komunitní identifikace a ne bezduchý masový konzum konzerv.

„Dobré ráno, dobré odpoledne a dobrý večer, milí posluchači,” aneb

zrod WiFi rádia

V roce 2009 by mohlo dojít k rozmachu internetového rádia. Díky 1,5 miliardy uživatelů internetu po celém světě, z nichž mají dvě třetiny širokopásmový přístup, by mohl příští rok vzrůst adresovatelný trh pro online rádio o 20 %.

WiFi rádia a internetová rádia jako audio online i audio offline obsah v elektronických komunikačních sítích začnou selfmade obsahem ohrožovat klasické stanice a klasické dodavatele komerčního obsahu. Zvláště tam, kam zasahuje univerzalita global language.

Sociální sítě se stávají asociálními

Nejlepší zdroj úspěchů pro nová média představovaly v posledních letech sociální sítě s miliony uživatelů i přesto, že je média nebyla schopna maximálně finančně využít. Ale horší finanční výhled roku 2009 v kombinaci s placenou internetovou inzercí pravděpodobně bude znamenat konec této volné jízdy.

Příliš tvrdý, obchodnický odsudek, nepočítající se stabilitou globální akademické sféry a intervencemi nadnárodních uskupení (EU) a jejich investičními možnostmi do web 2.0 projektů. Názor příliš podléhající přesvědčení o určujícím vlivu komerčních poskytovatelů. Nová média, včetně komunitních sítí pouze přejdou na méně masový a méně komerční provoz. Na uživateli čerstvě objevené potřebě virtuálního sdružování a z ní vyplývající struktuře síťování uživatelů se nic nemění. Spolu se snížením ceny globálního broadbandového připojení, zanedbatelnou cenou úložných kapacit a nízkou cenou vysocerychlostních serverů je vytvoření globální služby v možnostech kteréhokoliv individuálního podnikatele sídlícího kdekoliv. Google ovšem vznikalo jako komunitní studentský projekt...

Nárůst falešné reklamy a její hrozba pro značky

Inzerce je hlavním zdrojem výnosů internetu --- avšak internetové reklamní sítě se postupně stávají snadným cílem zločinců. Falešné reklamy umístěné na důvěryhodných stránkách s vysokou návštěvností mohou vést ke ztrátě dat nebo zavirování počítačů.

Nárůst falešné reklamy a její hrozba pro značky je prvkem postupující libertinské anarchizace internetu a nových médií. Ideologie „No logo“ bude převládat nad depresí zmenšenou aktivitou komerce. Internet vznikal jako synergie univerzitního antiautoritářství, uchopené armádní potřebou. Po prvotní komercionalizaci, zneužit firmami k propagaci, se postupně a pomalu vrací ke kořenům. Elitářská část mezifiremních B2B a B2C komunikací se odděluje za plot přístupových hesel, ověřeného platebního styku a ochrany osobních údajů. Důvody pro zvýšený zájem o B2B a B2C přes probíhající krizi je maximální omezení nákladů firem na obchod, vyloučení zprostředkovatelů, cenová průhlednost a poptávka po zboží a službách. Náklady na jednotlivé transakce jsou minimální. Kromě elektronického obchodu můžete zákazníkům nabídnout doplňkové služby. Ty se mohou sestávat z katalogových služeb, specializovaných vyhledávačů, cenové statistiky, novinek na trhu, výběrových řízení a burz, aukcí a bazarů.

Pro neobchodní část internetu zůstává komunitě vytvářená, komunitě spravovaná a globální komunitě prospívající, vertikálně nehierarchizovaná globální náves.

Smartphone: jak zůstat chytrý i v době poklesu

Pokračující ekonomický pokles v roce 2009 může zhatit štěstí smartphonu. Ve snaze snížit náklady mohou mobilní operátoři představující hlavní kanál pro uvedení smartphonu na trh, revidovat náklady na dotované telefonní sady, které ročně představují desítky miliard dolarů. Výrobci mobilních telefonů musí mobilním operátorům ukázat, jak by jejich smartphone mohl zajistit nadprůměrnou návratnost investice v porovnání s jejich konkurencí i v porovnání s levnějšími typy telefonů. Měli by se zaměřit na rozvoj a marketing smartphonů, jejichž hlavní uživatelé jsou za ně ochotni zaplatit i navzdory těžkým časům. Pro obchodníky by operátoři mohli uvést na trh dokonce zařízení nahrazující notebooky. Výrobci telefonních sad by měli část tlaku na snížení cen přesunout na výrobce součástek k mobilním telefonům, kteří na oplátku možná budou potřebovat snížit náklady. Co se mobilních operátorů týče, měli by dotace na smartphony snižovat s rozmyslem: tato zařízení zajišťují téměř 25 % mobilních datových přenosů.

Prognostik se zde mění v poradce. Nicméně trendy sbližování technologií ovlivňuje poptávka více, než si analytici Deloitte připouštějí. Smartphone dneška je cestou k personálnímu globálně komunikačnímu a informačnímu terminálu. Výsledkem „smart“ konvergence bude kombinace telefonu, datového úložiště, osobního identifikátoru, platební karty, přístupu k online informacím, obsahu a službám. Prostě prostředek osobní konektivity ke kolektivní inteligenci globální vesnice. Na tomto trendu nezmění nic krátkodobá, byť globální krize, i když počet prodaných chytrých telefonů krize drasticky omezí. Variabilita služeb a obsahu pro smartphone je příliš lákavá, množství výrobců už do této technologie investovalo miliardy dolarů a rozdíl výrobní ceny integrovaného, koncepčně typizovaného, pouze designově módního zařízení je oproti stávajícímu „hloupému“ zařízení zanedbatelná. Měřítka pro chytrost chytrých telefonů ale každoročně stoupají.

Radost z odstranění mezičlánku: Proč by operátoři měli pojmout obchod s aplikacemi

Mobilní operátoři se dlouho zabývali odstraněním mezičlánku, který představoval vstup třetích stran do původně uzavřeného vztahu mezi operátorem a zákazníkem. Ale v roce 2009 se očekává, že uživatelé mobilních telefonů do svých telefonů stáhnou více než 10 miliard aplikací – z nichž většina bude ze zdrojů řízených výrobci mobilních zařízení, výrobci spotřební elektroniky nebo softwarovými firmami. Ačkoli není pravděpodobné, že by operátoři měli jakýkoli přímý příjem ze stahování aplikací třetích stran, mají několik možností, jak dosáhnout zisku ze stažených aplikací, včetně zálohového zařízení, řízení přenosů aplikací a specializovaných služeb poskytovaných obchodům třetích stran. Operátoři mohou být schopni vydělat u vývojových pracovníků a zákazníků tak, že se budou na službách podílet ve velkém měřítku a budou brát ohled na lokalitu příslušných služeb. Zákazníci budou těžit z obchodů s aplikacemi, ale měli by dbát na zdánlivě nevyhnutelné riziko, že některé aplikace mohou být zamořeny viry.

Kdyby tato prognóza vyšla, bylo by to ku prospěchu zákazníků – uživatelů i výrobců. To, co tomu brání, je chamtivost operátorů, kteří nejsou nuceni porušit kartel a začít nabízet něco nad rámec

Sazby za ukončené volání v mobilní síti v Evropě: Snížit příliš nebo příliš rychle?

Sazby za ukončené volání v mobilní síti (MTR) v Evropě byly vyšší než ekvivalentní pevné poplatky. V průběhu roku 2008 se MTR  Evropě pohybovaly mezi 0,02 EUR a 0,18 EUR za minutu. To v porovnání s typickými sazbami za ukončené volání v pevné síti, které činí 0,01 EUR. V červnu 2008 však Evropská komise (EK) doporučila snížit asymetrii sazeb v mobilní a pevné síti a navrhla snížení MTR o 70 % v průběhu tří let. Mobilní operátoři, na které bude mít snížení MTR pravděpodobně negativní dopad, by měli EK podat návrhy alternativních přístupů, měli by se však vyhnout zveličování dopadu snížení MTR. Přehnané nároky v jednání s regulátory nepomohou, a dokonce mohou zvýšit obavy investorů. Faktem zůstává, že pokles MTR bude pravděpodobně urychlen a operátoři musí posoudit jeho vliv na ziskovost a snad zvážit, zda by datové služby mohly kompenzovat propad výnosů z hlasových služeb. Mobilní operátoři, kteří jsou připraveni vydělat na snížení MTR, by také měli zvážit jeho širší dopad, což je, že zákazníci pravděpodobně očekávají nižší účty od všech operátorů.

Pokud se všichni chovají jako švec Popper, je doba nakloněna Baťově podnikatelské strategii. Boty za 99,99. Sázka na přidanou hodnotu solidární platby za přístup ke službě bez ohledu na velikost objemu dat či dobu strávenou u služby může rychle a výrazně změnit chování uživatelů.

Další trendy v oblasti telekomunikací

Data stoupají ze sklepa do zasedací síně

Informace o zákaznících byly dlouhou dobu součástí majetkové základny telekomunikačních operátorů, ale jejich počet převažoval nad pochopením jejich významu. Vzhledem k ekonomickému výhledu však může lepší informace o zákaznících operátorům pomoci udržet si stávající zákazníky a získávat nové.

Kéž by ovšem operátoři pochopili význam těchto dat. Stále se neumějí poučit z chování zákazníků, o kterém mají přitom perfektní přehled. Mnohé služby a mnohé aplikace tak vnikají operátorům navzdory.

Digitální komunikace ztrácí svou image

V mnohých podnicích je efektivita digitální komunikace čím dál více snižována v důsledku nadměrného používání. V průběhu roku 2009 se předpokládá, že průměrný administrativní pracovník stráví denně až dvě hodiny psaním e-mailů, jejichž velikost bude průměrně 20 MB/pracovník/den. Společnosti musí uživatelům pomoci znovu získat disciplínu a podpořit jejich zaměření na kvalitu místo kvantity.

To co přestává být exkluzivní výsadou bohatých, stává se novým sociálním fenoménem. Je načase to akceptovat. Rodí se člověk komunikující. Rodí se člověk komunitní, člověk sociální. To s sebou nese problém sociálně komunikačního vyloučení jako negativní motivace i psychické deprivace, zasluhující si samostatnou studii.

Integrace konečně přinese konvergenci mobilních telefonů

Konvergence mobilních telefonů byla v minulosti z velké části pouze planým slibem a zákazníci, kteří vyhledávali špičkový výkon, byli ve většině případů nuceni nosit s sebou několik přístrojů. V roce 2009 však bude kompromis v otázce konvergence možná překonán.

Jen pokud budou operátoři nuceni zlevnit do této chvíle „exkluzivní“ služby. Ano, deprese by k tomu mohla přispět, nicméně to by musely být operátoři moudří. A oni nejsou. Tudíž platí, že vyděšeni proipadem tržeb, neodváží se nabízet a na trh zavádět takové množství dílčích novinek, jako v minulých letech. Ten segment, který operátoři zanedbali, je paradoxně doteď nezajímavý segment profesionálních zařízení pro outdoor – pro inženýry, stavaře, lesníky, záchranáře. Zařízení robustní, vodovzdorné, nárazuvzdorné, s GPS, s připojením na počítač. Druhým „zapomenutým“ segmentem je jednoduché, robustní zařízení pro zdravotně postižené a seniory. Požadavky na vybavení jsou GPS, konektivita na centrální pult HELP systému, napojený na rychlou záchrannou službu, přednastavené komunitní volání na dvě další čísla (rodina), paušální volání. Žádné datové připojení, žádné fotoaparáty a filmové kamery, žádné sloužité ovládání.

Sbohem mobilní telefony, ať žijí bezdrátová zařízení

Mobilní telefony projdou přeměnou z přístrojů, které jsou určeny pouze pro celulární sítě, na skutečná bezdrátová zařízení.

Technologicky impotentní věta. A tou sítí bude pak co? Místní hotspot wifi? Naopak. Mobilní telefony se stanou opravdu mobilními až tehdy, kdy veškerý provoz, dodnes placený formou nepřehledné soustavy balíčků výkonově zpoplatněných služeb, bude hrazen formou několika balíčků nijak neomezených paušálů. K tomuto trendu směřuje zpoplatnění triple play. Nicméně to, co lze nahradit levněji alespoň částečně, musí počkat, až se ekonomická krize přežene. Stejně tak i další konektivita mobilních telefonů.

Pomalu nastupující problémy se širokopásmovým přístupem k bezdrátové mobilní síti

Globální prodej přenosných adaptérů pro širokopásmový přístup k bezdrátové mobilní síti přesáhl v průběhu roku 2008 čtyři miliony kusů měsíčně a v roce 2009 se předpokládá nárůst na více než dvojnásobek. Z toho by mohlo vyplývat významné zatížení zejména páteřních sítí.

Nemyslím si to. Naopak. Příjmy z broadbandu většina provozovatelů okamžitě reinvestovala do posílení páteří a nadměrně zatížených uzlů.

Třetí obrazovka se vypíná – mobilní televize ztrácí signál

Po nepříliš úspěšném nástupu mobilní televize v roce 2008 bude v důsledku očekávaného ekonomického propadu v roce 2009 její dočasný ústup ještě markantnější. Je pravděpodobné, že se v důsledku šetření nebude do vysílání digitálního videa investovat.

To je pravda pouze částečná. Nutnost tvrdě zaplatit sítě UMTS nutí provozovatele začít uvažovat o alespoň částečném inkasu investičních nákladů. Mobilní televize nemusí nutně znamenat distribuci videa (filmů). Spíše se uvažuje o promu upadajícího nahrávacího průmyslu – hudebních klipech, či návodech k používání řady zařízení, výrobků či služeb (zahrádkářské a kutilské pořady), případně sledování online kanálů zpravodajství, dopravních informací, regionálních informací, cestovatelské či ekonomické publicistiky, sportu a krátkých zábavných skečů, gratulací a animovaných karikatur.

Jeden za všechny, všichni za jednoho: sítě z optických vláken mění podobu konkurence

S postupným vyvíjením tlaku na pevné operátory, aby vyměnili měděné sítě za sítě z optických vláken, je pravděpodobné, že bude diskutována pokračující životaschopnost konkurence založené na infrastruktuře. Tento přístup může přinést prospěch spotřebitelům, jeho výsledkem může být však také rozsáhlá duplikace majetku.

Opět něco, co je zdánlivě logické, ale odporuje předchozím tezím. Měděná infrastruktura se v ČR rozmisťovala po dobu deseti let. Její kapacita je 6 MBs do každého domu v ČR, dodnes nevyužitá zejména na vesnicích a v menších městech. Co by nutilo operátory tuto infrastrukturu likvidovat a kdo tento tlak vyvíjí mimo výrobců optické technologie, ví bůh. Vedle ní může klidně existovat paralelní infrastruktura – buď bezdrátová, nebo optická. Všude tam, kde je stávající plně využita, což znamená na nově stavěných sídlištích a v lokalitách s vyšší koncentrací firem.

Namísto závěru

Deloitte svou „analýzou“ lobbuje za své klienty, bohužel nejspíše přesně z toho segmentu průmyslu, který krize postihuje nejvíce. Bankéři a zprostředkovatelé, spekulanti a systémoví inegrátoři. Těžební a těžkýký průmysl, stavby, výroba a distribuce potravin, státní správa, strojírenství, armáda a hitech by částečně změnily uvažování IT expertů Deloitte. Do seriózního, věcně vyčerpávajícího a časově ohraničeného pohledu dle zadání má jak telekomunikační, tak mediální část analýzy daleko. Určování trendu na dobu jednoho roku si vyžaduje daleko přesnější pohled než shrnutí názorů respondentů v specializovaném leč pouze průzkumu veřejného mínění.

To, že dopady realitní a finanční krize na průmysl ICT budou fatální, jsem psal už na začátku prosince 2008, kdy krize ještě nepropukla naplno a pravicoví a liberální analytici sršeli povinným optimismem. Uvedl jsem zde, že

prakticky bez úhony přežijí: ty opravdu velké zábavní komunitní a multimediální sítě s vysokým podílem uživatelského obsahu, prostředí komunitní organizace práce a sdílení dat a informací na bázi XML, průmyslový segment přímého řízení výroby a projektování, testů materiálů a technologických simulací průmyslových procesů, evidence skladového hospodářství a řízení logistiky, systémy bezpapírové kanceláře se zabezpečenou komunikací, profesionální řešení zpracování obrazu a zvuku, CAD/CAM/GIS řešení, organizační systémy ve zdravotnictví, správě financí, účetnictví a řízení.

S tvrdými omezeními přežijí: armádní aplikace, bezpečnostní aplikace, bankovní aplikace, 3D simulace, CAD, kancelářské aplikace obecné administrativy, reklamní aplikace a balíky na zpracování foto, videí a zvuku

Co skoro nepřežije dominový efekt a úsporná opatření, budou: systémy placené zábavy, profesionální tvorba animací a videí pro komerční segment internetu, komerční multimediální aplikace a užití pro internet a 3G sítě včetně prodeje multimediálních mobilních telefonů, outsourcing výroby webových stránek, webové grafiky, malé DTP/DTR, malá výroba řezané reklamy a dárkových předmětů (DTP/CAD), poloprofi střih videa a audia.

Vlády by měly v rámci své hospodářské a rozpočtové politiky podniknout aktivní kroky směřující k podpoře hospodářského růstu i v sektoru ICT, například zavedením centrálního systému bezpečnsoti elektronických plateb či minkroplateb na internetu a v mobilních telefonech jako povinnou službu ze zákona či součást univerzální služby, podniknout i další aktivní kroky zejména prostřednictvím stimulace veřejných i soukromých investic do ICT a vyšší penetrace domácností hardware i připojením k internetu. Investice do ICT by měly být masivně spojeny zejména s informatizací vzdělávání (počítač každému školákovi), zvýšení efektivity zdravotnictví (zejména centrální levidence předepsaných léků a elektronické recepty) a veřejné správy (zaručený elektronický podpis, bezpapírová kancelář, otevřená administrativa státu, otevřený přístup k datům registrů nemovitostí ap.). Ideální by bylo začlenit investice do ICT do nižší sazby DPH stejně, jako ekologické zboží.

                 
Obsah vydání       26. 1. 2009
26. 1. 2009 Les, golf, Bém a jeho parta(j) Zita  Kazdová, Pavel  Roušar
26. 1. 2009 Žába Přemysl  Janýr
26. 1. 2009 ICT: Krize, krize, krize kam se podíváš Štěpán  Kotrba
26. 1. 2009 Pět stupňů kolapsu Jindřich  Kalous
26. 1. 2009 Mystifikace za mystifikaci aneb poprvé fandím Mladé frontě Dnes
26. 1. 2009 Prerastie globálna kríza do megakrízy? František  Škvrnda
26. 1. 2009 Filmová inspirace 60. let, dnešní andělé a záhadné Bytosti odjinud Josef  Brož
26. 1. 2009 Praze hrozí další tunel
26. 1. 2009 Již první dny Obamova prezidentství ukazují, že bez prolévání krve to nepůjde Daniel  Veselý
26. 1. 2009 Přemek Podlaha a hospodářská krize... Ladislav  Žák
26. 1. 2009 S kabrioletem, nebo bez? Marie  Haisová
26. 1. 2009 Grázlové ve zlínské sociální demokracii zvítězili - prozatím Štěpán  Kotrba
26. 1. 2009 Jiný plyn Milan  Smrž
26. 1. 2009 Poučenie z plynovej krízy Karol  Krpala
26. 1. 2009 Na trhu práce flexibilně Marie  Haisová
26. 1. 2009 Pozor na waldorfské školství
26. 1. 2009 Člen společnosti Sysifos?
26. 1. 2009 Koupit barokní zámeček umí každý Štěpán  Kotrba
24. 1. 2009 Prosba o pomoc Tomáš  Koloc
26. 1. 2009 Proč papež zrušil exkomunikaci popírače holocaustu, neboli O překvapivé zapomnětlivosti kritiků Benedikta XVI. Uwe  Ladwig
26. 1. 2009 Článek podepsaný Arnoštem Lustigem, i když s jakýmkoliv obsahem, bývá uveřejněn vždy
26. 1. 2009 Konflikt v Gaze a mezinárodní solidarita Milan  Valach
24. 1. 2009 Co zdravotnické poplatky regulují? Antonín  Konečný
24. 1. 2009 Kontroverze: Vysílat či nevysílat humanitární reklamu pro Gazu?
25. 1. 2009 Vítězství šedesátníků a prohra SPD v Hesensku Richard  Seemann
23. 1. 2009 Biopaliva: dobrý nápad anebo zločin vůči chudým a přírodě?
23. 1. 2009 Poplatky ve zdravotnictví v Česku a v Německu - srovnání 2008
23. 1. 2009 Zazpívá "starý" rocker nové ministerské hity? Anna  Čurdová
1. 1. 2009 Hospodaření OSBL za prosinec 2008
26. 1. 2009 Ako prežiť budúcnosť: Prognóza, ktorá sa stala na Slovensku realitou

Elektronický podpis a informatizace státu RSS 2.0      Historie >
26. 1. 2009 ICT: Krize, krize, krize kam se podíváš Štěpán  Kotrba
17. 2. 2006 Zvláštní způsob šikany Filip  Rožánek
7. 2. 2005 Význam médií a nových informačních a komunikačních technologií při utváření znalostní a informační společnosti Petr  Sak
25. 10. 2004 Ministr Mlynář se chlubil Oleg  Rybnikář
5. 11. 2003 Británie: zákon o povinných výtiscích rozšířen na digitální publikace, v Česku se připravuje   
9. 10. 2003 Co nejmenší role státu v informatice a telekomunikacích Mirek  Topolánek
27. 9. 2003 Evropský parlament: Malá zpráva o velkém dosahu   
19. 9. 2003 Český Telecom porušuje zákon o telekomunikacích, telekomunikační licence, telekomunikační vyhlášky a stavební vyhlášky   
19. 9. 2003 Agrární skandál za více než půl miliardy Štěpán  Kotrba
9. 7. 2003 I to málo, co se zatím udělalo, přijde nazmar Štěpán  Kotrba
9. 7. 2003 Reforma na půli cesty VI.
Mladé tele se vlka nebojí
Jiří  Kofránek
26. 6. 2003 Reforma v půli cesty IV.
Směrem k outsourcingu ministerstva
Jiří  Kofránek
24. 6. 2003 Mobilní telefony třetí generace by mohly vykonávat důležitou veřejnoprávní službu   
24. 6. 2003 Reforma v půli cesty II.
Elektronický podpis nebo elektronické šidítko?
Jiří  Kofránek
23. 6. 2003 Reforma v půli cesty I.
Trny prorostlá "česká cesta" k informační společnosti
Jiří  Kofránek

Digitalizace sdělovacích prostředků RSS 2.0      Historie >
26. 1. 2009 ICT: Krize, krize, krize kam se podíváš Štěpán  Kotrba
23. 12. 2008 Jednání Rady Českého rozhlasu je neobhajitelné a nelogické, je třeba prošetřit, zda není zkorumpována, tvrdí poslanec   
11. 12. 2008 OSN vyhlásila rok 2009 rokem goril, Český rozhlas zrušil gorilí reality show Štěpán  Kotrba
27. 11. 2008 Rada Českého rozhlasu hájí komerční zpravodajské stanice a portály Štěpán  Kotrba
31. 10. 2008 Multiplex veřejné služby z vysílače Praha - město - Žižkov spuštěn   
21. 2. 2008 Češi jsou přesyceni reklamou v elektronických médiích   
15. 2. 2008 Jiřina Jirásková pokřtí Lucii Bílou v roli malé černé gorily   
6. 2. 2008 Výhledy a rizika ochrany osobních dat v ČR Štěpán  Kotrba
30. 1. 2008 Výhledy a rizika e-governmentu a t-governmentu v ČR Štěpán  Kotrba
23. 1. 2008 Rádio zítřka Štěpán  Kotrba
23. 1. 2008 Srolujte si telefon jako Tóru   
15. 1. 2008 "Revoluce v mobilech" může být virální guerillovou reklamou, nebo reálnou aplikací - vyberte si Štěpán  Kotrba
20. 11. 2007 Immanuel Wallerstein: Japonsko, Spojené státy a světoekonomika Immanuel  Wallerstein
15. 10. 2007 Mediální rady pod evropským drobnohledem Irena  Ryšánková
27. 9. 2007 Pozměňovací návrhy k diginovele obsahují chyby Filip  Rožánek

Hypoteční, finanční ... ekonomická krize RSS 2.0      Historie >
26. 1. 2009 ICT: Krize, krize, krize kam se podíváš Štěpán  Kotrba
26. 1. 2009 Prerastie globálna kríza do megakrízy? František  Škvrnda
23. 1. 2009 Ekonomická krize utajeným pohledem odborů   
23. 1. 2009 Británie je v recesi   
22. 1. 2009 Finanční krize -- největší černá díra v dějinách Patrik  Nacher
22. 1. 2009 O rozložení majetku a o sociálním smíru Uwe  Ladwig
21. 1. 2009 Požadavek: Znárodněte britské banky   
20. 1. 2009 Kissinger: Svět musí vytvořit nový světový pořádek   
15. 1. 2009 Stratfor: Ruská plynová past   
14. 1. 2009 Britská vláda bude malým podnikům garantovat půjčky ve výši 20 miliard liber   
14. 1. 2009 Banka Barclays propustí 5000 zaměstnanců: Děs zachvátil britský bankovní sektor   
3. 1. 2009 Bizarní možnost, že vkladatelé budou muset platit bankám úrok za úspory, je reálná   
1. 1. 2009 PF 2009 Karel  Dolejší
30. 12. 2008 Co způsobilo, že je současná finanční krize tak vážná: tržní fundamentalismus   
29. 12. 2008 Kapitalismus jako globální Ponziho schéma Jindřich  Kalous

USA 2009: Obama a očekávání RSS 2.0      Historie >
26. 1. 2009 ICT: Krize, krize, krize kam se podíváš Štěpán  Kotrba
26. 1. 2009 Již první dny Obamova prezidentství ukazují, že bez prolévání krve to nepůjde Daniel  Veselý
22. 1. 2009 Vymítání démonů z americko-ruských vztahů   
22. 1. 2009 Proboha, jsi vůbec "Robert"? A není to fuk?! Miloš  Dokulil
22. 1. 2009 Chce vyjednávat s Íránem bez předchozích podmínek   
21. 1. 2009 Toto je cena a příslib občanství Barack  Obama
21. 1. 2009 Nový tón. Opustil falešný optimismus   
21. 1. 2009 Co Obamův projev znamená   
21. 1. 2009 Komentář deníku Daily Telegraph   
21. 1. 2009 Bloggeři a komentátoři nejednotni ohledně Obamova projevu   
21. 1. 2009 Proč nevydala iDnes Obamův projev celý?   
20. 1. 2009 Obama, radar a globální nula Oskar  Krejčí
20. 1. 2009 Vyšetřování antraxových útoků - konflikt vědecké pravdy s mocí Mojmír  Babáček
20. 1. 2009 Inaugurace Štěpán  Steiger
19. 1. 2009 Barack Obama a meze americké moci Karel  Dolejší