Myslím, že pokud budoucí jihomoravský hejtman Hašek opravdu stojí za uvedenými slovy, minimálně se mýlí. Protože předpokládám, že argumentace rokem 1998 bude v následujícím období využívána těmi sociálními demokraty, kteří preferují spojenectví s ODS nade vše, chtěl bych se k povolební situaci 1998 vrátit. Situace v roce 1998 byla totiž naprosto odlišná.

Připomenu nejdřív výsledky voleb do poslanecké sněmovny 1998:

ČSSD 74 mandátů
ODS 63
KSČM 24
KDÚ-ČSL 20
US 19

Celkem 200 mandátů

Z tohoto výsledku vyplývaly pouze 3 koalice.

První z nich mohly sestavit následující strany -- ČSSD, KDÚ-ČSL, Unie svobody (k dispozici měly 113 mandátů).

Druhá -- pravicová koalice ODS, US, KDÚ-ČSL - disponovala 102 hlasy.

Třetí byla součtem mandátů ČSSD a ODS (137).

KSČM neměla dostatek hlasů, aby mohla ovlivňovat složení koalic (spolu s ČSSD měla pouze 98 mandátů) a proto nezasáhla do skládání koalic.

První ze zmíněných koalic smetl záhy naprosto jednoznačně z jednacího stolu tehdejší předseda US Jan Ruml, který postupoval v souladu s předvolebními sliby, že po volbách nevstoupí do koalice s ČSSD.

Vzhledem k tomu, že US vznikla rozbitím staré vlády ODS, nepřipadala příliš do úvahy ani žádná koalice ODS s Unií svobody, ale pokud by delší dobu trvalo povolební bezvládí, bylo možné, že by se strany na pravici nakonec dohodly.

Za této situace volil Miloš Zeman nakonec jakousi variantu třetí možnosti, která nebyla koalicí, ale dovolovala ČSSD menšinově vládnout díky toleranci vedení ODS. Zeman i Klaus byli za "toleranční patent" sice mnohokrát odsouzeni, ale oběma se podařilo dosáhnout svých cílů. ČSSD vstoupilo do Strakovy akademie předním vchodem a ODS se v dalších volbách zbavilo konkurenta vpravo od středu.

Výsledek ve volbách do krajských zastupitelstev v říjnu 2008 byl naprosto jiný.

Povolební situace v krajích nenutila ani v jednom případě ČSSD, aby uzavřela jakoukoliv dohodu s ODS.