29. 1. 2009
Vláda si vymýšlíZa levné léky se v ČR vydaly jen 4 promile z celkových nákladů na léčivaPoplatky v lékárnách se na "drahé léky" neuspoříPo mém článku o rozhovoru s prvním náměstkem ministra zdravotnictví, Mgr. Šnajdrem, jsem dostal řadu reakcí obhajujících poplatky v lékárnách ve formě, jaká existuje. Tj. 30 Kč,- na každou napsanou položku. Důvodem byl argument úspory prostředků pro drahá léčiva. Vcelku jsem se snažil odpovídat individuelně, ale dnešní úvodník pana Neffa v Neviditelném psu mne vyprovokoval k napsání článku o skutečných faktech. Budu se věnovat poslednímu roku bez poplatků, tj. roku 2007 na základě podkladů Státního ústavu pro kontrolu léčiv. |
Takže v tomto roce bylo ze strany nemocných utraceno za léky zhruba 67 miliard Kč. Těchto 67 miliard bylo zaplaceno částečně pojišťovnou prostřednictvím receptů, částečně na doplatcích na recepty, částečně nemocnicemi z jejich rozpočtů (nemocnice psát recepty nemohou), částečně plně ze strany nemocných -- to u léků, které nemají žádnou úhradu. Například Wobenzym. V reálné distribuci bylo cca 1 700 z registrovaných léků. Za deset finančně nejnákladnějších léků z hlediska distribuce se utratilo cca 6.7 miliardy korun. Skladba těchto léků je velmi podobná všude na světě. Zahrnuje léky proti vysoké hladině cholesterolu, vysokému tlaku a například krvácení z vředů trávícího traktu. Víceméně léky pro nejčastější příčiny nemocí a smrti v našich podmínkách. Za poslední, tj. desátý lék se utratilo 507 milionů Kč. Za obviňovanou skupinu "levných léků" jako celku se utratilo 2.3 miliard Kč. Ta zahrnuje jednak léky předepsané, ale i ty vydané proti hotovosti. Podíl úhrady pojišťoven, tj. léků z veřejných peněz, se odhaduje asi na 20 procent, ale jde pouze o odhad, protože SUKL - hlavní informační zdroj Ministerstva zdravotnictví nesleduje, které šly cestou receptu. Ale pojďme konkrétně k těm paralenům a aspirinům. Takže paralen využil 177 milionů Kč z oněch 67 000 milionů Kč. Aspirin se dává v dvojí indikaci. Jednak jako prevence vzniku uzávěru tepen po infarktu či mozkové příhodě. Zde nás stál 150 milionů Kč. Dále jako lék proti teplotě či bolestem. Zde nás stál 87 milionů Kč. Celkem tyto "vykřičené" léky stály 416 milionů Kč. Opět nemáme údaje umožňující odlišit, kolik z nich bylo placeno z veřejnoprávního zdravotního pojištění. Odhady jsou opět okolo 20 procent. Za cytostatika, předesílám, že to zdaleka nejsou jediná léčiva na řešení nádorových onemocnění, se dalo 4 200 milionů Kč. Takže shrnuto a podtrženo. Za banální léky v chřipkových indikacích se dalo 265 milionů Kč. Něco ze soukromých, něco z veřejných peněz. Za léky se dalo celkem 67 000 milionů Kč. Něco z veřejných peněz prostřednictvím pojišťoven, něco přímo, něco prostřednictvím nemocničních rozpočtů. Jinými slovy za tyto banální léky asi něco kolem 4 promile z celkového objemu peněz utracených na léky. Něco kolem 6 procent utracených za cytostatika. A to většina z těchto peněz nešla cestou veřejnoprávního zdravotního pojištění. Myslím, že dalších úvah netřeba. Toto jsou kupecké počty. Žádná velká matematika. Snad si pánové napříště než z nás začnou dělat simulanty a zloděje okrádající nemocné s nádory dají alespoň tu práci navštívit stránky Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Pak by si možná svá kategorická a drzá prohlášení rozmyslili. |