Další místo, které stojí za zastavení je historka o tom, jak Američané věnovali protézu jednonohému banditovi. Jednonohý bandita... Jednonohý Honza Silver z Ostrova pokladů vypadá docela pravděpodobně, protože se vozil na lodi. Ovšem jednonohý bandita v terénu, kde sotva projdou dvounozí? (Leda že je to tak, že ho pupkatí Amíci dohonili právě proto, že měl jednu nohu.)

Tato trapná propagandistická historka mi připomněla jinou, kterou mi nedávno kdosi vyprávěl. Ten člověk říkal, že všechno by ruským agresorům v Gruzii odpustil, ale to, že zničili broskvový sad, to tedy ne! No a to mi zase připomnělo starý sovětský válečný film, ve kterém hrdí komsomolci oseli pšeničné pole, a když měli sklízet, přiletělo zlé německé letadlo a začalo pole bombardovat (tehdy jsem se tomu smál asi měsíc).

Tyto roztomilé historky spojuje, že se na úrovni faktů mohly docela dobře stát. Američané mohli některému svému zajatci věnovat protézu (zvlášť jestli mu tu jeho rozbili o hlavu při výslechu), Rusové si opravdu mohli zkrátit cestu přes broskvový sad, když prášili gruzínské armádě kalhoty a za války padají bomby ledaskde. Dále je hodno zaznamenání, že všechny tři byly ve službě různým ideologiím velice podobně upraveny. No a nakonec na ně různí lidé - tedy přesně řečeno oběti těchto ideologií - podobně reagovali.

To by tak bylo všechno. O tom, proč na podobnou propagandu naletí snáz vzdělanec z Prahy než babička z vesnice zkusím zapřemýšlet odděleně.