Přesto se tento týden stala událost, která dokáže více než potěšit.

Ano, Julínek, bezohledný destruent českého zdravotnictví, byl konečně odvolán!

A téměř celý národ, znechucen prací snad nejhoršího ministra zdravotnictví v novodobých dějinách, může být právem rozradostněn.

Jistě, ne všichni Češi sdílejí na Julínka stejně kritický pohled -- neklausovští ODSáci, novináři z MF Dnes a dalších modrých tiskovin, provládní celebrity a samozřejmě farmafirmy s dalšími kšeftaři v oblasti zdravotnictví sborově křičí stále stejnou omletou písničku. Julínek je (byl) ,,odvážným ministrem", který jako první polistopadový ministr ,,něco začal se zdravotnictvím dělat" a není to ,,populista" jako likvidátor pozůstatků Julínkových experimentů Rath.

Inu, na rozdíl od svých předchůdců (včetně Rubáše a Stráského z ODS) toho tento Fantomas české politické scény za necelé dva a půl roku (z toho čtyři měsíce ve vládě bez důvěry a zbytek ve vládě postavené na dalíkovských přeběhlících) udělal skutečně mnoho.

Samozřejmě, nejen on, ale i jistý Hroboň, spolu s Julínkem významný reprezentant ,,občanského sdružení" s nápadným názvem Reforma zdravotnictví, miliónovými částkami dotovaného zahraničními farmaceutickými koncerny jako je Pfizer nebo Roche,ZDE ZDE ZDE "bakalář" Šnajdr, aktivní člen ODS a vrcholového vedení Pfizeru, létající v různých kauzách ZDE ZDE. A v neposlední řadě i mediální hvězda Cikrt, vystudovaný farmaceut s mládím zaníceného svazáka ZDE, jehož sdružení Koalice pro zdraví dostávalo taktéž milióny od Mezinárodní asociace farmaceutických společností ZDE ZDE

V prvé řadě budiž pro Julínkovu éru příznačným faktem, že za minulý ,,reformní" rok kleslo už samo o sobě nízké procento hrubého domácího produktu vydávané do zdravotnictví (7,4%) na 6,5%, tedy pod průměr EU, který tvoří 8%. Zde by ještě bylo poněkud složitější zkoumat, nakolik se to dotklo občanů.

Naproti tomu už docela jednoduché je identifikovat takovéto dopady u případu poplatků ve zdravotnictví, které se výrazně promítly do peněženek všem "sockám", řečeno hanlivou pravičáckou rétorikou.

Julínek zcela v rozporu s předvolební smlouvou modrých s občany (,,nesmyslným letáčkem", jak ji pak osobně rok po volbách nazval) zavedl tzv. regulační poplatky pro všechny věkové kategorie (původně dokonce i pro kojence), svým superasociálním nastavením, nemajících konkurenci nejen ve srovnatelných státech, ale dokonce i v těch bohatších (například v Německu).

Spoluúčast pacienta jen za loňský rok stoupla o 36% a již tak křehoučká solidarita ve zdravotnictví byla rázem totálně zlikvidována. Jen velmi nestandartní většinou (zajištěnou mj. někdejší modrou senátorkou Lastoveckou a lidoveckým exministrem Výborným) bylo Ústavním soudem schváleno, že poplatky nejsou v rozporu s Ústavou, přitom každý přiměřeně inteligentní člověk ví, že julínkovným a cikrtným byl bod z Listiny základních práv a svobod o bezplatné zdravotní péči popřen znamenitým způsobem (za podmínek, které stanoví Julínkův legislativní paskvil, tak byla bezplatná péče na všech úrovních ukončena).

Tato Listina je však otravným ,,plevelem Ústavy", jak kdysi prohlásil Klaus, a je proto přirozené, že s tímto pohledem souhlasí nejen pravice v exekutivních a zákonodárných funkcích, ale také její prodloužené ruce v de facto protiústavním Ústavním soudě. Julínek se svým týmem farmaceutických lobbistů neustále informují veřejnost lživými údaji, jak se nyní díky poplatkům dostává více peněz na léčení vážných nemocí. Jak dojemné! Že už roky na účtech VZP leží desítky miliard korun (na čemž má velkou zásluhu David Rath se svou inventurou v tomto Ouzským a Cabrnochem tunelovaném sektoru) a tudíž by sotva mohlo pár miliard vybraných na poplatcích cosi zlepšit, o tom už pánové cudně mlčí, nemluvě o tom, že peníze z poplatků jsou konkrétně použity na mzdy a provoz zdravotnických zařízení, zatímco na samotnou léčbu z nich nejde ani koruna. Julínkovská bájná lhavost a demagogie ale nezná mezí.

Krom toho blábolit, jak to Julínkův tým vydatně umí, že se díky jedinečným poplatkům zvýšily prostředky na léčení Bechtěrevovy nemoci, přestože i takový duševní gigant jakým je Julínek, musí dobře vědět, že tato diagnóza je neléčitelná a její oběti si ji můžou tlumit pouze léky (s vysokým doplatkem) nebo lázeňskou péčí (nyní parádně drahou a plně hrazenou pacientem) . To už je vrchol drzého cynismu, jaký člověk ani na Jánském vršku dosud neviděl.

Julínek (či jeho alter ego Cikrt) se před zavedením reformy snažil ohlupovat občany výroky v tom smyslu, že pro ně budou od nynějška návštěvy u lékaře příjemným pohodovým zážitkem, protože doktor na ně bude mít více času.

Modrý pták zkrátka dokáže zařídit, aby se občan i u lékaře cítil jak v ráji. Skutečnost je taková, že pacienti jsou dnes v nemocnici nebo v ordinaci takřka pravidelně konfrontováni s velmi neuctivým jednáním ze strany lékařů a hlavně zdravotnických sester, které kolikrát místo uvítacího Dobrý den na pacienta vybafnou s otázkou, zda má s sebou potřebných třicet korun.

Někteří lékaři si ještě k tomu účtují poplatky, na které podle zákona nemají právo. Jako kdyby se Julínkova arogance přenesla i do myslí mnohých zdravotníků. Návštěvnost u lékaře výrazně klesla - ,,reformy" tedy dle julínko-cikrtovské logiky fungují na jedničku.

Tato záležitost ani v nejmenším seriózně nevypovídá o tom, že by takovýto stav byl k dobru pacientů. Jenže, Češi jsou banda simulantů, jak říká pan Topolánek, takže snížení návštěvnosti u lékaře po zavedení poplatků je toho jednoznačným důkazem. Jiná než modrá pravda neexistuje. Vedle toho však významně klesla spotřeba léků na vysoký tlak a další významné léky. To bude jistě dáno tím, že simulanti se už přestali nadopovávat naprostými zbytečnostmi.

Julínkovi se také grandiózně podařilo splnit další slib ODS, tj. že sníží doplatky za léky - v roce 2007 činil růst výdajů za léky 13,9%, v roce 2008 jen za tři čtvrtletí 11,6%, což znamená, že za Julínka se odehrává největší nárůst doplatků v historii. Za to Julínek ani vláda nemůže! To jen Julínkova vyhláška, to jen vládní zvýšení dolní sazby DPH, to jen prakticky neexistují státní regulace lékové oblasti, to jen Julínek a ,,lékoznalec" Hroboň.. Ale současně je vůči farmaceutickým firmám ministrova léková politika tak vstřícná...

Ve výčtu Julínkových ,,úspěchů" nemůžeme vynechat slavný zdravotnický limit, který podle jednoho neznámého internetového diskutéra ultrapravicové orientace měl zaručit, že teprve nyní se zdravotnictví přiblíží blíže ustanovení Ústavy o bezplatném zdravotnictví. Není třeba rozpitvávat, že onen limit je naprosto podvodnou věcí, do které se vůbec nezapočítávají doplatky na zdravotnické prostředky vydané na poukazy, poplatky za pohotovost, poplatky za den v nemocnici a doplatky na některé léky (ostatně započítává se pouze 1641 nejlacinějších výrobků). Za takový čtvrtletní pobyt v léčebně dlouhodobě nemocných (LDN) tak musí pacient jen na julínkovném a cikrtném zaplatit na 5400, ale do ,,zázračného limitu" se mu nezapočítá vůbec nic. Julínek sebevědomě rozhlašoval, že pseudolimit ochrání 150 až 200 000 pacientů.

Realita -- podle VZP ochránil 5300 lidí. (Tak proto byl stanoven na nesmyslnou, na rozdílné příjmy ohled neberoucí cifru 5000!). Jako kdyby Julínek snad i věděl, že mnoho času mu v ministerském křesle nezbývá, tak proto v něm nedlouho před Topolánkem ohlášeném odvolání i navzdory referendu o vládě v rámci podzimních voleb vytrvale řádil jak pominutý. Jinak nelze vysvětlit jeho aktivní rušení teprve nedávno zřízených onkologických center (respektive jejich neodkladné finanční zruinování, které odebrání jejich dosavadního statutu ,,komplexní" bezpochyby způsobí) nebo jeho zřejmě poslední výplod ve funkci, zrušení povinného a pojišťovnami placeného přeočkování dětí v 11 letech proti tuberkolóze, platném od tohoto měsíce (v době, kdy u nás riziko nakažení TBC stále stoupá).

Ale buďme spravedliví, Julínek neškodil všem. Vedle farmafirem z něj a celé vlády musejí být nadšení všichni boháči, kteří si pěkně polepšili zastropováním pojistného. No a bývalému středočeskému hejtmanovi Bendlovi se to za Julínkova souhlasného přihlížení tak krásně privatizovalo (a kraj okrádalo o stovky miliónů). Když už byla zmínka o privatizaci, je nutné připomenout, že zpoplatnění zdravotnictví nebylo jedinou prioritou oné ,,nevyhnutelné reformy".

Julínek totiž ohlásil, že do zdravotnictví ,,zavede kapitalismus" privatizací fakultních nemocnic i zdravotních pojišťoven (která měla občanům zajisti jistotu desetinásobku, což před více než patnácti lety sliboval hádejte kdo). To už bylo dost nejen na Českou lékařskou komoru, Svaz pacientů a občany obecně, ale už i na Julínkovy koaliční partnery a některé osobnosti spřízněné s ODS (například senátora Schwarze). Julínkova vize naprosté neoliberalizace českého zdravotnictví podle pro soudné lidi odstrašujícího amerického nebo slovenského vzoru tak zůstala nakonec nenaplněna.

Navždy? Nepředbíhejme. Co ale od průměrného pravičáka uslyšíme je jasné -- Julínek byl prostě dobrý ministr, jen své reformy nedokázal vysvětlit. Co se týče jeho umění vysvětlovat, navenek se nepochybně jeví jako cosi tragického, tragičtějšího než je on sám. Vzpomeňme si, jak neuvěřitelně obhajoval poplatky před Ústavním soudem s gestikulujícím Cikrtem za zády! Nicméně, i kdyby byl Julínek vynikajícím komunikátorem, nic by se nezměnilo. Špatné reformy, jaké zavedl, zůstanou špatnými deformami a špatné věci vysvětlit nelze. Odchod pohromy jménem Julínek z ministerstva zdravotnictví je možné brát jako určitý náznak naděje. Není ale proč oslavovat. Je už hotovou věcí, že na Julínkovo místo přijde modrá senátorka Filipiová.

Dosud nikdo moc její názory neznal, nikomu ani zvláštně nevadila. Od chvíle, kdy médiím stručně představila svůj osobní program a postoje k Julínkově práci, si můžeme být jisti, že žádný svěží vítr na Julínkem zahnojené ministerstvo nepřivane. Filipiová v senátu působí devět let ve výboru pro zdravotní a sociální politiky, aniž by sama měla lékařské vzdělání (ve vládě, ve které chemik dělá ministra financí, matfyzák ministra zemědělství a právnická zpěvačka ministryni obrany a fyzik donedávna se specializující jako odborník na obranu ministra práce a sociálních věcí, by však nebyla vystudovaná architekta raritou).

Julínkovy reformy prý vždy podporovala, je zásadně proti rušení poplatků, dokonce i proti zrušení plateb za matky v porodnici a za dnes již neplatící novorozence, pouze zmíněný ,,ochranný limit" by pro děti do 18 let snížila. Julínkovy reformy by chtěla ještě dokončit. Sám Julínek je jejím největším kamarádem, se kterým se zná spoustu let. Stručně řečeno, nastupuje Julínkova mutace v ženském těle, která už v této již menšinové vládě sotva prosadí kontroverzní zákony ve stylu privatizace zdravotních pojišťoven, od Julínkem nastoleného způsobu řízení resortu však nebude distancovat.

Můžeme očekávat, že Julínkovy návrhy zákonů, například o záchranné službě (který zkracuje dobu dojezdu záchranek) nebo o zdravotních službách, ze stolu za žádných okolností neshodí. Pokud by místo ní Julínka vystřídaly i takové zjevy, jako je Šnajdr nebo Cabrnoch, nebyla by situace o moc horší. V případě další Julínkova podržtašky Šnajdra by byla alespoň transparentní, byl by to zcela jasný signál, že proces dejulínkizace se nekoná. Ale ten se nebude konat ani za Filipiové. Dokud budou na moci participovat představitelé modré i jinak zabarvené pravice, pro které hraje prvořadou úlohu kult kapitálu a v jeho prospěch také provádět ,,nutné reformy" (s pouze deformním účinkem), může v adekvátní odstranění julínkovského balastu a návrat k solidární zdravotní péči doufat jen ten největší naivka.