Víme o čem mluvíme. Máme za sebou půlroční celonárodní debatu o návrhu evropské ústavy, která vyústila do masového NE 29 května 2005. Budeme mít možnost o evropských záležitostech a Lisabonské smlouvě se opět vyjádřit u příležitosti voleb do Evropského parlamentu na jaře příštího roku. O tom, zda tento nebo jiný evropský dokument bude nebo nebude platit na území Francouzské republiky, rozhodne s konečnou platností francouzský lid. Nikdo jiný. Narozdíl od Česka.

Neznám jediného Francouze, který by souhlasil s výroky prezidenta Klause. Tvrdím přímo, že žádný Francouz ani žádný socialista si nemyslí, že Evropská unie je „socialistická“. O to ale vůbec nejde.

Jde o to, že evropské eurooptimisitické elity si přiletěly do Prahy na pivo a zaječet na Hradčany na českého prezidenta. Rovnou v několika světových jazycích . Pocit ohrožení vyvolává záchvaty, bez ohledu na zdravý rozum. Bývalý revolucionář z Latinské čtvrti Cohn-Bendit za mladá rázně tepal do buržoazních nepravostí a tvrdě potíral všechny vlády. Nikdy jsem ho ale neslyšel ječet v Elysejském paláci. Je tam silnější ochranka než na Hradčanech.