V úvahu jsou brány dokumenty „Předběžné posouzení vlivu radiolokační stanice EBR na zdravotní stav populace v okolí vojenského újezdu BRDY (ze srpna 2007, od Ministerstva obrany ČR), „Hodnotící zpráva měření radiolokační stanice EBR na atolu Kwajalein dne 3. října 2007“ (od vládní komise MO, ze 13.12.2007), „ Technické a provozní aspekty XBR radaru v Brdech“, (RNDr. Petr Pokorný, CSc., fyzik, Fyzikální ústav AV ČR, Ing. Milan Hlobil, specialista v oboru radiolokační techniky a šíření rádiových vln, Ing. Stanislav Kaucký, vojensko-technický analytik, odborný redaktor), ze dne 28.5.2008.

Již první oponenturní posouzení zprávy vládní komise, které provedli vědci Vysokého učení technického, Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií v Brně, Ústavu radioelektrotechniky, dne 1. listopadu 2007, vyznělo velmi nepříznivě pro závěry vládní komise ze srpna 2007.

Vědci z VUT konstatovali, že zpráva vládní komise je naprosto nevěrohodná, vykazuje řadu vážných nedostatků, používá špatně fyzikální jednotky, dedukuje nesmyslné závěry. Vědci vyslovili, že autoři vládní zprávy nechápou fyzikální smysl základních pojmů a fyzikálních veličin radiolokace. Posouzení vládní zprávy vědci z VUT je níže v příloze. Prakticky k podobným či týmž závěrům došla postupně předtím i poté celá řada odborníků, ať již našich či světových, politiků, lidí, kterých si veřejnost pro jejich znalosti a kvality váží.

Na straně druhé, k zastáncům a tvrdošíjným prosazovatelům radaru v Brdech se řadí samozřejmě USA, potažmo zbrojní firmy USA jakožto investor, a pár našich politiků koalice. Je nutno je alespoň zčásti vyjmenovat, aby si občané ujasnili a porovnali odbornost těchto politiků ve vztahu k odborníkům a politikům skutečným a uznávaným: Jsou to především premiér Topolánek, místopředsedové vlády Vondra a Bursík, ministr zahraničí Schwarzenberg, ministryně obrany Parkanová, ministr Cyril Svoboda, pak politici koalice, jejichž přízeň k radaru je definována především stranickou příslušností, velící následovat svého vůdce.

Přinášíme vám plné znění dokumentu, který nyní zveřejnili a vládě zaslali jeho autoři. Tato skupina expertů tvrdí, že paprsek amerického radaru plánovaného v Brdech se může odrazit od letadla nebo od inverzních vrstev a ohrozit lidi. "Oficiální bezletová zóna je stanovena chybně a je v podmínkách ČR nebezpečná," uvádějí ve studii experti. "Do vzdálenosti (asi) 50 kilometrů od radaru může docházet k odrazu elektromagnetických vln směrem k zemskému povrchu nebo na druhé letadlo. Každý průlet letounů v okolí radaru do 50 kilometrů je potenciálně vysoce nebezpečný," prohlašují. Při zvýšení výkonu radaru může nebezpečná zóna dosahovat až 80 kilometrů.

27. 7. 2008. Novinky: Paprsek radaru může být po odrazu nebezpečný, tvrdí vědci ZDE

Radar v Brdech: základ rozbití Evropy nebo základ bezpečnosti Evropy - Klíčové argumenty TÉMA BL

1. Pohled finanční:

Ve zdravotnictví je asi 210 miliard korun. T. j denně do systém 575 milionů korun za 2 dny 1 l50 000 000. Kč. Ročně 210 tisíc milionů korun. Bez nějaké činnosti shánění obchodů, to tak je přibližně jedna šestina státního rozpočtu ČR. Tedy finančně a objemově velmi zajímavý sytém. Možná poslední velký obchod státu.

2. Pohled managera pojišťovny:

Jak dostat ze systému ven, co nejvíce peněz? Dostat systém pod kontrolu. Tedy privatizovat. Kdo ovládá peníze, ovládá systém.

V reakci na Váš otevřený dopis ze dne 27. června 2008, v nemž jste apeloval na pozdržení platnosti personálního auditu v rámci sloučení Botanické zahrady hl.m.Prahy a ZOO hl.m.Prahy, se k tomuto návrhu vyjadřuji v těchto směrech. RHMP schválila závěry personálně-organizačního auditu, na základě něhož auditor doporučuje snížit počet zaměstnanců o 12 pracovníků. To znamená, že po odborné stránce příspěvkovou organizaci Botanickou zahradu hl.m.Prahy bude nadále zabezpečovat 46 odborníků na odpovídající úrovni.

Kvůli nově objevené chybě v implementaci systému DNS hrozí na Internetu podvržení webových stránek ve velkém rozsahu. Systém DNS zajišťuje v první řadě překlad jména serveru (např. www.blisty.cz) na jeho číselnou IP adresu (pro www.blisty.cz je to 82.208.32.80). Pokud útočník zmanipuluje nameserver (server, který poskytuje data DNS - zajišťuje ono přejmenování) u poskytovatele připojení (ISP), mohou klientské počítače obdržet nesprávnou IP adresu některého serveru a obsah webu získat z úplně jiného počítače. Útočník by tak mohl například zfalšovat zpravodajství na Internetu nebo ohrozit internetové bankovnictví. Útoky na DNS byly posány již v minulosti , letos však Dan Kaminsky objevil mnohem efektivnější útok a s dodavateli software koordinoval vydání opravných balíčků, které by měly bezpečnostní problém minimalizovat .

Retrospektiva filmů Pavla Kohouta (těch, jimž pouze napsal scénář, i těch, které i režíroval) přináší na Letní filmové škole v Uherském Hradišti cenný vhled do kulturních poměrů padesátých a šedesátých let v komunistickém Československu a nabourává stereotypní, často šířený názor, že komunistický režim byl po dobu celých čtyřiceti let dobou nestrukturovaného, tvrdého útlaku.

Souhlasím s recenzí filmu Sedm zabitých od Jana Čulíka, snímek mě úplně nadchl, píše Tereza Chrástová. Nečekala jsem něco tak moderního, moderní dialogy, výbornou kameru. Hrdinka je naprosto autentická. Holka, která chce být s tím, který jí uniká, a ona se mezi tím "baví" balením pánů, které si sice nepustí blíž k tělu, ale svých chováním si koleduje o malér. Je poznat, že scénář napsala Mašínová, ve vší úctě ke Kohoutovi, takhle by to muž asi neviděl. Nemyslím si, že by to byl feministický atak na chlapy, spousta se jich tak, bez urážky, shazuje dobrovolně a asi přirozeně.

Jinak se mi Filmovka zdála jakási "přidušená" (možná to bylo i tím včerejším vedrem:)), chyběla jí dřívější atmosféra, o přestávkách mezi filmy bylo v Hradišti nezvykle mrtvo. Možná mi zážitek znepříjemnila zkutečnost, že i přes telefonické ujištění, že je možné si lístky na neděli koupit na místě během celého dne, jsme po příjezdu v 9.40 zjistili, že už si nemáme co koupit, protože příděl jednodenních lístků byl již rozebrán.

"Buď máš předpoklady, anebo přátele. Kariérní postup pomocí přátel je daleko jednodušší."

Řadový vojín v Zářijových nocích (1957). (V Čechách je to pořád stejné, že?)

Jedním z hlavních témat letošní Letní filmové školy v Uherském Hradišti je retrospektiva filmů osmdesátníka, dramatika a prozaika Pavla Kohouta (nar. 20. 7. 1928). V nekřesťanskou ranní hodinu v 8.30 ráno se v hradišťském kinu Hvězda v sobotu promítal film Zářijové noci (1957), který podle stejnojmenné Kohoutovy hry režíroval Vojtěch Jasný. Je to pozoruhodně klasické dílo, které by mělo být běžně k dispozici na DVD, aby přispělo k poznání moderní historie české společnosti.

V sobotním programu Letní filmové školy se objevil zajímavý výběr časopisu Cinema. Redakce vybrala pro filmovou školu dva filmy z roku 1949 a 1950. Jejich původním záměrem bylo přispět do nabídky nových českých filmů, ale podle slov kritika Jaromíra Sedláčka může každý nové filmy vidět v kině a není třeba s nimi ztrácet čas na festivalu. Podobně nejspíš uvažovalo více distributorů, protože nových českých filmů v nabídce mnoho není. Nicméně uvedení filmů Pytlákova schovanka a Daleká cesta nabízí možnost zajímavého srovnání dvou filmových produktů stejné doby.

Letní filmová škola je pod novým vedením Asociace českých filmových klubů. Za minulý rok se zbavila jejího dlouholetého ředitele Jiřího Králíka, který byl obviněn z finančních nesrovnalostí, a zorganizovala letošní festival zcela pod novým vedením. Uměleckým ředitelem LFŠ je Pavel Bednařík, výkonná ředitelka je Martina Gogolová.

Každá kontroverze instituci či kulturní akci oslabí. Totéž se, jak se zdá, loni a letos stalo i s Letní filmovou školou. Funguje letos v omezené verzi. Sedím v restauraci Orlovna v Uherském Hradišti, kde se v minulých letech celý den konala v rámci LFŠ filmová představení. Letos tu není nic. Omezena byla i kyvadlová autobusová doprava, kterou festival dříve organizoval zdarma. Po nočním představení odvezl autobus LFŠ účastníky do Kunovic i opačným směrem, do Starého Města. Letos autobus do Kunovic neexistuje, ať se účastníci do svého ubytování dopraví jakkoliv. LFŠ chybí charisma.

Chtěl bych napsat krátkou reakci na článek Jana Čulíka o tom, jak Jiří Králík chybí letošní Filmovce. Já nikdy na filmy moc nebyl (i když teď si už několikrát dokola pouštím na svém laptopu film Chimes at Midnight, v němž Orson Welles hraje skvěle Falstaffa) a když jsem se s kamarádem v roce 2005 ocitl na Letní filmové škole v Uherském Hradišti, byli jsme celkem zmateni. Např. jsme pochopili, že filmy jsou překládány v sluchátkách až poté, co jsme bez nich shlédli v originálu film na motivy Joyceova Odyssea, který by asi byl stěží srozumitelný i pro dobré znalce angličtiny. Atmosféra celé školy byla však úžasná a také já bych řekl, že to pramenilo z osobnosti Jiřího Králíka.

Tisková zpráva

Po několikaměsíčních přípravách vyjádřila ve čtvrtek 17. července Rada města Písku podporu záměru společnosti Heart of Europe Media s.r.o. uspořádat v roce 2009 první ročník nového filmového festivalu. Po 25 letech se tak do Písku vrací tradice pořádání významné letní filmové a společenské akce. Genius loci, unikátní architektura města, kvalitní kulturní zázemí i filmová tradice výrazně ovlivnily i volbu názvu celé akce. Festival bude pořádat společnost Heart of Europe Media (v oblasti kultury působí od roku 1994, byla koproducentem filmu Jana Švankmajera LEKCE FAUST, pořadatelem festivalu WOMAD v rámci Praha 2000 -- evropské město kultury a v současné době spolupracuje s Peterem Gabrielem na celosvětovém projektu Small Places Tour 2008).

Poslední pokus uzavřít novou globální dohodu o volném obchodě během druhého týdne rozhovorů, které nyní probíhají v Ženevě, se dostal do slepé uličky. Čína se stala nejnovější překážkou v sedmiletém úsilí uzavřít konečně tento vyjednávací maraton.

Pascal Lamy, generální ředitel Světové organizace pro obchod byl přesvědčen, že už dojde k dohodě, poté, co kabala 150 členů organizace - Spojené státy, EU, Brazílie, India, Japonsko, Austrálie a Čína - uzavřely minulý týden dohodu, v jejímž rámci má dojít k snížení zemědělských dotací na Západě a Západ za to získá lehčí přístp na průmyslové trhy rozvojových zemí.

Avšak během víkendu vyjádřila Indie znepokojení nad některými podrobnostmi dohody a začala požadovat další záruky pro své zemědělce. Čína rozhněvala jiné rozvojové země požadavkem, aby některá její klíčová průmyslová odvětví, jako je chemický průmysl a strojírenství - zůstala mezinárodním investicím nepřístupná a byla z dohody vyloučena.

Vyjednávání o globální dohodě o volném obch.odu začala v Doze v listopadu 2001. Ochromují je opakované krize a dlouhá období nečinnosti, kdy se jednání dostalo do slepé uličky. Dohoda může být uzavřena jen tehdy, až všichni účastníci budou souhlasit se zněním jejího textu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

JU│ Internetový server gazeta.ru kriticky komentuje poslední výroky premiéra Putina o firmě Mečel. Na shromáždění podnikatelů v metalurgii v Nižním Novgorodu se Putin zabýval situací v ruském hutnictví, kde v poslední době rychle rostou ceny, což přirozeně vyvolává řadu problémů v navazujících odvětvích a celkově zvyšuje inflaci, která je také velkým problémem v ruské ekonomice. Je stále nad úrovní 10 % ročně a nedaří se ji zmírnit. Putin uvedl, že firma Mečel -- jedna z největších ruských hutních firem a také dodavatel koksovatelného uhlí -- dodává na export toto uhlí za poloviční ceny oproti těm, za které ho dodává na vnitřní trh a tedy i za poloviční světové ceny. Obrátil se přitom k publiku a řekl, že vlastníka firmy Zjuzina také na toto shromáždění pozvali, ale on najednou onemocněl. Pak Putin pokračoval - jistě nemoc je nemoc, ale myslím, že by se Igor Vladimirovič měl co nejrychle uzdravit. Jinak by pak bylo potřeba mu poslat na pomoc lékaře, aby mu pomohl se uzdravit, aby pak mohl dát všechny tyto problémy do pořádku.

Dvacátý červenec je v Německu spojen nejen s atentátem na Adolfa Hitlera, ale též s uzavřením říšského konkordátu s Vatikánem, podepsaným právě tímto hnědým diktátorem. Stalo se tak před 75 lety, kdy těsně po převzetí moci nacionálními socialisty byla 2O. 7. 1933 uzavřena tato dnes v Německu charakterizovaná jako "neblahá smlouva" katolické církve s bezbožným hnědým režimem. Po pádu staré wilhelmovské monarchie se snažil Svatý stolec s nástupnickými vládami uzavřít novou církevní smlouvu. Se vzniklou Výmarskou republikou se to však ani za patnáct let nepodařilo a vše se změnilo až poté, co "německý lid svěřil" veškerou moc Hitlerovi.

Iniciativa Ne základnám se důrazně ohrazuje proti tvrzením Ivana Adamoviče z článku "Vyvolení mezi námi" (Lidové noviny, 25. červenec). Adamovič fabuluje: "Hnutí Ne základnám, jehož mluvčím je Jan Tamáš, je pouze zástupnou aktivitou" a "Hnutí Ne základnám je sice iniciativou více skupin, ale nelze se ubránit dojmu, že odpor vůči radaru se stal ideální mucholapkou pro potenciální sympatizanty s hlouběji uloženou ideologií siloismu." Iniciativa Ne základnám je

Po přečtení jednoho z mnoha rozhovorů, které autor návrhu zeleno-zlaté novostavby Národní knihovny, přezdívané chobotnice, dal médiím, se neubráníte úsměvu. Asi takovému, s jakým sledujete malé dítě při zoufalém přetahování se s dospělými. Chobotnice bude a bude a bude, bouchá pěstičkami do stolu architekt a za silnými slovy a předstíraným odhodláním vidíte slabost a nechápavost. Kaplický ukazuje svou touhou postavit chobotnici na Letné stůj co stůj stařeckou posedlost všech, kteří chtějí svůj vlastní pomník ještě za živa, protože mimo zašlé slávy kdesi v zahraničí a zápisu v Who is who po nich mnoho nezbylo.

Poslední týdny kolem nás víří hrůzy a horory z nemocničních prostředí, svědectví bližních, polemiky o podmínkách k práci. To všechno je zároveň podbarvené glorifikací dobrých, láskyplných pečovatelek. Mluvíme o POVOLÁNÍ, o potřebných vlohách k obětavé práci, plné soucitné laskavosti. Myslím, že už toho bylo dost.

Co to vlastně po ženách v profesi zdravotnického personálu chceme? Plete se nám do představ o nich kdejaký obraz jeptišky nebo bekyně, laické sestry, která ve středověku zároveň znamenala nebýt klášternicí a přesto naplnit nějakým smyslem život.

Před barokním oltářem kostelíka na Východní Moravě si snoubenci slibovali věrnost. Na levé straně seděla v lavicích rodina ženicha, který byl v kostele poprvé v životě. Nepokřtěný, bez jakékoli přípravy, jimž jsou jinde striktně podrobování adepti o církevní sňatek. Nesmírně laskavý kněz se zřejmě prohřešil proti předpisům vrchnosti, jestliže vyšel rodině nevěsty vstříc a povolil církevní obřad. A tak dvě množiny občanů s různou duchovní výbavou došly svého. Ostatně, lidé by si měli vyhovět, zvláště když jde o tak zásadní věc jakou je manželství.

Zda se že v Česku funguje zajímavý druh demokracie - zvolíme si 'vyvolené' na čtyři roky, a pak jim do toho nesmíme kecat (oni ví nejlépe, viz kupříkladu radar). Odměna za zvolení té které strany se dostaví ve formě dalšího odírání, které se eufeministicky nazývá reformami, píše Jiří Dvořák.

DPH - ČR obecně 19%, jídlo, knihy, časopisy 9%, VB obecně 17.5%, jídlo, knihy, časopisy 0% - že bychom přidávali více hodnoty do našich výrobků či služeb než v Británii?

Bankovnictví - vedení účtu v bankách a výběry z bankomatů zdarma, pokud je účet v plusu. V ČR si banky, s prominutím, nechají zaplatit za každé sebemenší 'pšouknutí'. Zdravotnictví - nemám zde naštěstí žádné zkušenosti, ale nedovedu si představit, že by se tady zavedl poplatek jako v ČR a při každé návštěvě by Britové museli vysolit libru.

Se zájmem jsem si přečetl diskusi o cenách v zahraničí a ČR. V hodně případech máte pravdu, Ale každá mince má dvě strany.

Před nedávnem jsem napsal Čulíkovi, že je zajímavé si v internetu srovnat stranky Lidlu v ČR a Německu, také Plusu nebo Tschiba, tam je rozdíl cen ještě zřetelnější, dokonce se da říct markantní.

Ono je ale silně demagogické (připomíná to silně komunistickou propagandu) popisovat pár nákupů v zahraničí a vůbec se nezybývat jinými, s financemi spojenými okolnostmi v daném státě, v němž jste levněji nakoupili.

Žiji již několik let v Německu a několikrát zu rok navštěvuji rodinu v ČR, proto mám možnost srovnání, píše Petr Viktorin.

Podle listu Rzeczpospolita Američané soudí, že Polsko nepotřebuje drahou techniku na obranu, protože i tak nebude schopné čelit případnému útoku například ze strany Ruska. Američané údajně přesvědčují Poláky, aby místo miliard zlotých na techniku [PAC-3] připravili všechno pro to, aby v případě ohrožení mohly co nejrychleji do země vstoupit armády NATO či USA. "Máme se soustředit na zlepšení logistiky. A pokud již hledat peníze na novou výzbroj, tak ve vlastním rozpočtu," řekl deníku nejmenovaný polský diplomat.

Právo 25. 7. 2008 : Rusko zvažuje kvůli štítu zavést superhlavice ZDE

Ruský tisk dokázal v minulých dnech předvést, jak může v dnešním globálním světě vypadat asymetrická hrozba bez toho, aniž by byla vyvíjena jakákoliv nová technologie. Systematické podvržení věrohodných informací strategického charakteru a rozehrání "výrokové eskalace" hypotetické konfliktní situace patří do vybavení první části studené války v 50. letech minulého století, kdy jak americká, tak i ruská strana neměly dostatek věrohodných informací o potenciálu, technologiích i konkrétních rozhodnutích velení "druhé strany". Obě dvě strany měly strach. A tak se vývoj "odezíral" z úvodníků tisku a každou zmínku v technickém magazínu pro dospívající chlapce Popular Mechanic vyhodnocoval na druhé straně železné opony štáb vojenských expertů a inženýrů vývojových středisek. Nemálo "aktivních opatření" té doby mělo charakter cíleného matení protivníka a vyčerpávání jeho analytických, vědeckých a vývojových kapacit. Vznikaly prototypy fantaskních strojů (VTOL, autogyry, rozličné kombinace letadel a vrtulníků, pilotované rakety, částicové zbraně), z nichž jen mizivé procento našlo konkrétní uplatnění.

Stejnou cestou šel kdysi i Saddám Hussajn a nyní íránský prezident v úsilí o získání pozice regionální mocnosti pro své země. Nebezpečná hra... . A stejnou cestou se vydává i ruská generalita, rozvíjející celou paletu taktických kroků, ukazujících alternativní scénář vývoje "polsko-české krize" ještě dříve, než se začne s konkrétními objednávkami nových strategických zbraní a jejich rozmisťování, ať už to bude v Kaliningradu či jinde.

Pokud vládní politici, včetně ministra zahraničí Schwarzenberga (Zelení), místopředsedy vlády Vondry (ODS) či premiéra Topolánka (ODS) tvrdí, že v jednání s Američany jde jen o radar, a pokud ministryně obrany Parkanová (KDU-ČSL) tvrdí, že radar bez raket by zásadně měnil situaci a vedl by k přehodnocení celého projektu, tak lžou. A oni lžou. Bezostyšně, drze válcují názory občanů. Silou, Katuško, silou....

Odborný informační materiál ministerstva zahraničí už z října 2006 nazvaný "K otázce zapojení ČR do systému obrany proti balistickým raketám" připouští možnost instalace amerických raket na území České republiky spolu s americkým radarem a hovoří zcela nepokrytě o drastických omezeních pro život občanů v okruhu 13,5 km okolo základny. Ve skutečnosti bude pásmo omezení daleko větší.

• podporovat opatření, která povedou k prohloubení konkurence na energetických trzích.
• přehodnotit svůj dosavadní postoj k unbundlingu (oddělení výroby a distribuce u energetických firem).
• umožnit nastartovat příslušné schvalovacích procesy (EIA), pokud ČEZ, jako hlavní domácí podnikatelský subjekt v sektoru energetiky, zamýšlí zahájit výstavbu dalšího jaderného zdroje. Jaderná energetika představuje jednu z ekonomicky i technologicky přijatelných variant výroby elektrické energie.
• neomezovat podnikatelská rozhodnutí v oblasti těžby hnědého uhlí a je připravena otevřít diskusi o těžebních limitech podle jasně vymezených pravidel.
• měla by do sektoru energetiky zasahovat pouze v případě, kdy to bude ve veřejném zájmu, případně to bude vycházet z mezinárodních závazků, které ČR přijala.
• nepodporovat vývoj, vedoucí v dlouhodobém horizontu k dovozní závislosti české ekonomiky nejen v případě ropy a plynu, ale i elektrické energie.
• měla by považovat úspory energií za mimořádně významnou součást formování dlouhodobé energetické strategie. Je proto připravena věnovat této oblasti zvýšenou pozornost, vyšší finanční prostředky než dosud a systémovou podporu.
• měla by pohlížet na obnovitelné zdroje jako na nezpochybnitelnou součást budoucího palivo-energetického mixu.
• měla by urychlit procesy schvalování investičních projektů v oblasti energetiky; v tomto smyslu provede revizi stávajících zákonných i podzákonných norem a nařízení.
• měla by věnovat zvýšenou pozornost rozvoji elektrických sítí v ČR, především možným vlivům plánovaných nových bloků na spolehlivost elektrizační soustavy.

Zdroj: iDnes.cz

Ruská agentura RIA Novosti přinesla vyjádření bývalého náčelníka generálního štábu strategických raketových sil generálplukovníka Viktora Jesina k plánované americké protiraketové základně v Evropě. Jesin, zastávající pozici viceprezidenta Akademie bezpečnostních studií, obrany a právního řádu (Академия проблем безопасности, обороны и правопорядка) řekl zpravodaji Novostí, že plán na vývoj orbitálních raket schopných zasáhnout území USA po trajektorii vedoucí přes Jižní pól a vyhýbající se tak protiraketovým systémům existoval již v dobách SSSR. Byl však opuštěn kvůli smlouvě o strategických zbraních START I.

Předpokládám, že většina čtenářů Britských listů se nikdy nesetkala s exekučním příkazem. Zde si můžete jeden přečíst. Nebuďte zděšeni, neboť exekuční příkazy jsou směřovány na chudé a bezbranné, vás se tedy netýkají.

Pro obyčejného běžného člověka jsou ovšem vstupenkou do bezdomovectví. Ano, i takto státní moc "vyrábí" bezdomovce! Každá společnost (i v minulosti) si přímo pečlivě a s láskou pěstuje vrstvu lidiček úplně na dně, a to proto, aby mohla svým poddaným vzkázat: Buďte hodní, poslouchejte a nezlobte, můžete dopadnout jako tamti.

Jsem si naprosto jistý, že policie v Ústí nad Labem, kde se soustřeďovala trestní oznámení, výsledek šetření všem účastníkům nezaslala (možná šetřila na poštovném). Proto by bylo vhodné, aby alespoň Britské listy rezultát policejního šetření otiskly.

Telekom, který měl z této "akce" získ 40 %, se podnes jasně ke spoluúčasti nevyjádřil! Telekom si holt může dovolit špičkové právníky.

Ale nač je potom právo, když není o spravedlnosti? Proč tedy neříci otevřeně, že právo je to, co prospívá silnějšímu (Trasymachos). Přesný citát: Tvrdím, že spravedlivé není nic jiného než prospěch silnějšího. [Zl. B 6a z Platóna]

K tomu: Štěpán Kotrba "Mezi právem a spravedlností je stále větší propast"

Chtěla bych poděkovat panu Otakaru Motejlovi za veřejnou odpověď panu Janu Kadubcovi. Nechci se věnovat konkrétně případu pana Kadubce, ale dělení jednotlivých případů na trestní a občanskoprávní. Podotýkám, že nejsem právník, ale naopak občanka, která právní problematice nerozumí. Proto také já nerozumím tomu, proč se některé činy prokazatelně trestního charakteru převádějí do občanskoprávního sporu.

Tragédii Jana Kadubce zavinil primárně stát, protože neochránil spotřebitele před podvodným jednáním, u kterého policie není schopna zjistit konkrétního pachatele, i když je schopna prokázat, že došlo k nezákonnému obohacení právního subjektu. A i když došlo k zjevnému podvodu, neustanovení pachatele znamená, že následky nedokázaného trestného činu nese poškozený. Fatálně selhala v případě Jana Kadubce i státní administrativa, neboť poškozenému doručovala chybou státního orgánu písemnost čtyři roky. Policie v Ústí nad Labem, kde se soustřeďovala trestní oznámení, výsledek šetření všem účastníkům trestního řízení nezaslala. To je fatální pochybení, za které stát musí nést následky v podobě plné náhrady škod všem, kteří trestní oznámení podali. Těch ale byla pouze stovka, zatímco poškozených byly dvě tisícovky. Zhovadilý kartel telekomunikačních operátorů okrádal technicky nevzdělané zákazníky několik let, a stát tomu několik let mlčky přihlížel.

Děkuji tímto panu režisérovi jednoho světového filmu. Jméno režiséra a název filmu bohužel nemohu z důvodu nekalé reklamy uvést, stejně si tyto nepamatuji. Poděkování tvůrci filmu, velkému dramatikovi, patří za to, že mi zhlédnutím filmu nedrásal nervy a umožnil mi prožít aktivní chvíle relaxace.

Poslední dobou si tvůrci mediální kultury dali za úkol divákům vysát krev z žil a vymlátit jim z hlavy mozek. Ale moc se jim to nedaří, ačkoliv nám krvelačně drásají duši. Není jim nic platné, že vydávají násilí a zločin, korupci za spravedlnost, sex za lásku, zvrhlost za mravnost, morálku za peníze, krádež za zisk, oplzlost za romantiku, kýč za umění, hloupost za inteligenci, zlodějnu za privatizaci, privatizaci za kolektivizaci, plánování za tržní náhodu - a tak dále bychom mohli pokračovat do nekonečna, nebo někam jinam.

Co si to ta česká cháska zase dovolila?! Jak to, že neposlouchá na slovo?! Rus se zlobí... Zlobí se a vyhrožuje ničivými raketami odpalovanými ze Země či z orbitu. Vyhrožuje, protože vůbec nic nepochopil. Nepochopil, že Češi už nechtějí být ohrožováni kdykoliv, kýmkoliv.

Berlusconiho pravicová vláda, která je u moci od května, označila boj s ilegálním přistěhovalectvím za jednu ze svých priorit. První opatření schválil italský parlament tento týden. Nový zákon mimo jiné definuje nelegální imigraci jako trestný čin, za který mohou soudy poslat běžence až na čtyři roky do vězení. Žalář bude hrozit i majitelům, kteří ve svých obydlích umožní nelegálním přistěhovalcům bydlet. ... ... Podle údajů ministerstva vnitra připlulo do Itálie v první polovině letošního roku 10.600 migrantů.

Aktuálně: Itálie vyhlásila stav nouze. Kvůli přílivu uprchlíků ZDE

Reakce na článek čtenáře Pavla Bergmanna "Jak je to ve skutečnosti na Blízkém východě".

Shledávám přestřelku mezi mnou a panem Bergmannem za dále nepředmětnou a únavnou kvůli slovíčkaření a formálním výhradám. Nejsem historik, ani právník, abych byl ve svých vývodech vždy precizní. Přestože jsou příspěvky pana Bergmanna pro mne výzvou, abych přehodnotil některé z vývodů ve svých textech na toto téma, nemíním již dále odrážet jeho většinou nepodstatné výtky. Jeho znalosti této problematiky jsou asi ovlivněny osobitým úhlem pohledu, pocházejím z monitoringu izraelských médií, četby rezolucí RB OSN atd. Jestliže tento pán v závěru svého článku píše, že "nehodlám číst odkaz na Chomského", přestože mu jeho nejspíš lingvistické texty "měly co říci", není o čem dál diskutovat.

Více než 5000 aktivistů a Jan Kavan poslali Baracku Obamovi dopis ohledně americké po litiky vůči Íránu. Vyšel v New York Review of Books, vol. 55, No. 13, vydání datované 14. srpna 2008. . Zde je český překlad:

Irské  "ne" Lisabonské smlouvě je po francouzském a holandském "ne" již třetí vážný nezdar, který utrpěla neoliberální Evropa, která byla posílena dvěma v podstatě stejnými smlouvami. To je třeba vzít na vědomí.

Předpokládá to respektovat irské rozhodnutí a minimální demokratický požadavek: evropská smlouva ztrácí legální existenci a je prohlášena za mrtvou, jakmile ji nějaká země odmítne. To ostatně výslovně předpokládá zesnulá Lisabonská smlouva. Nemůže tedy být uvedena v platnost. Chtít pokračovat v ratifikaci nemá žádnou oprávněnost. Představuje naopak nepřátelský akt vůči irskému lidu.

Román Nesmrtelnost vydal Milan Kundera v roce 1990. Vezme-li ho do ruky čtenář dnes, bude možná překvapen, jak je aktuální. Zdá se, že Francie před osmnácti lety měla s dnešním Českem mnoho společného. V případě románu M. Kundery ale nejde o žádné vizionářství. Spíše se autorovi podařilo zachytit skutečné, určující tendence společnosti, které se během let ještě více zvýraznily.

Novodobí spisovatelé už se nemohou spokojit s klasickým, jednotným příběhem. Ten totiž nedokáže vyjádřit pocit roztříštěnosti, typický pro současný svět. Popularita Milana Kundery spočívá mimo jiné v tom, že jeho knihy dokonale vystihují témata doby, myšlenky a pocity současníků. Jsou mistrovskou, těžko uchopitelnou, konstrukcí, ale ani autor sám nežije v iluzi, že čtenáři jeho dílu porozumí úplně. Přesto se zdá, že i nedokonalého čtenáře se mohou Kunderovy knihy dotknout natolik, že je ochoten ho pokládat za světového autora. Proč Kunderovy knihy tak dobře odrážejí svou dobu? V čem spočívá jejich síla trefit se přímo do centra čtenářova světa? Jak se staly přirozenou součástí postmoderní reality? Pokusíme se najít odpověď alespoň pro případ románu Nesmrtelnost.

EA│ Európsky projekt plynovodu Nabucco sa možno čoskoro zlúči z Južnou vetvou konštruovanou Gazpromom, myslí si Neil Barnett z amerického think-tanku CEPA. Výsledkom bude posilnenie ruského vplyvu.

Rozhodnutie rakúskeho OMV pripojiť sa projektu stavby plynovodu Južná vetva, ktorý vedie ruský plynárenský gigant Gazprom, môže byť náznakom plánovaného zlúčenia s plynovodom Nabucco, tvrdí analytik CEPA Neil Barnett. OMV vedie konzorcium plánujúce stavbu plynovodu Nabucco. Ten má prinášať 31 miliárd metrov kubických plynu ročne z regiónu Kaspického mora, cez Turecko , strednú Európu až do Rakúska, kde sa napojí na existujúce trasy. Keďže Nabucco obchádza územie Ruska, EÚ ho považuje za strategicky dôležitú súčasť zvyšovania bezpečnosti energetických dodávok.

Ve válce, stejně jako v životě, spočívá tajemství úspěchu ve schopnosti zachovat si široký vějíř možností dalšího postupu. Právě toto tajemství bylo základem přístupu polního maršála Helmutha von Moltkeho staršího k operačnímu umění, v protikladu ke škole polního maršála Alfreda von Schlieffen s jeho krátkozrakou orientací na jedinou variantu. Seznam velitelů a národů, jejichž jediné řešení selhalo, je opravdu dlouhý. (Von Moltke byl autorem operačního plánu, s nímž Prusko v roce 1870 porazilo Francii a vynutilo si sjednocení Německa. Von Schlieffen naproti tomu navrhl operační plán, který po neúspěchu na Marně připravil Německo o vyhlídky na vítězství v I. světové válce - KD.)

Ať už post amerického prezidenta a hlavního velitele v lednu 2009 převezme kdokoliv, bude čelit rapidně se zužujícímu vějíři možných voleb. Po pádu komunismu a Sovětského svazu v 90. letech se prostor volby pro USA rozšířil takřka do nekonečna. Mezitím však řada chybných rozhodnutí omezila další možnosti na pouhý zlomek - a žádné z těch, které ještě zbyly, není zvlášť atraktivní.

Karla Steigerwalda straší Rusko zřejmě i ve snu. Při své pověstné ironii vůči odpůrcům radaru zjevil, že „evropští lidé milují Rusko, protože se vznáší, letí na křídlech. Evropa ne“. Má pravdu. Starý kontinent si totiž vyzkoušel jako Ikarus let vzhůru, jenže v žáru osvětimských pecí. Zmořený sebestřednou pozorností vnutil zeměkouli dvě světové války. Vynalezl gilotinu, aby šla práce rychleji od ruky. Hvězdné sny revolucionářů civilizoval na popravištích. Hlupáci byli ti, kteří mohli a z Evropy nezmizeli.

JU│ Izvestija, které se v tomto týdnu věnují velmi intenzívně komentářům o možnostech ruské reakce na rozmístění prvků americké PRO v Evropě, přinášejí další informaci o možné ruské reakci. Poté, co přinesly nespornou spekulaci o možnostech otevřít na Kubě základnu, kterou by využívaly ruské strategické bombardéry a kterou většina ruských expertů označila za novinářskou kachnu a odmítla jako málo efektivní (podle všeho to však byl takový pokusný balonek s cílem ověřit si reakce veřejnosti), tentokrát přicházejí s podrobnějším výkladem možností ruské obrany proti americkému systému PRO.

Svých myšlenek se nebojící Petr Wagner dne 18.7.2008 zase jednu předložil – v článku "Proč máme armádu". A kupodivu od ní utíkáme. Wagner teprve před několika dny zjistil, že "naše armáda prochází reorganizací a cílem je aby byl jeden každý nebo jak on řekl stoprocentně schopen nasazení v zahraničních bojových misích. Takže ne obrana státu českého, ale stoprocentní schopnost nasazení v zahraničních bojových misích. To jsem nevěděl a možná mi něco uniklo a možná nám to nikdo neřekl." Jenom Bohumil Kartous čtenářům trochu popletl hlavu a shrnul v článku "K čemu je armáda? Ke směňování a agregaci moci", že politika prostřednictvím vojenské síly obchoduje. Způsobem, jakým to podává, má pravdu. Stačilo by také napsat, a v tom je podstata, že prostřednictvím použití naší armády - sloužíme. Ne „lidu“,ne sobě, ale ideologii a zájmům mocných.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 170 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V červnu 2008 přispělo celkem 173 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 40 954.45 Kč, příjem z reklamy byl v červnu 2008 400 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 30.6. 2008 částku 256 552.30 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 1,337.78 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.