Do Sněmovny míří na úterý 22. 4. 2008 senátní pozměňovací návrh (sněmovní tisk 289/5) Sněmovnou už jednou schválené novely autorského zákona (sněmovní tisk 289/4), vzešlý z iniciativy senátorů ODS a podnikatelských lobbyistů, s dalším pozměněním i zákona o poplatcích. Předloha, která v senátní podobě zásadním a s odbornou veřejností nekonzultovaným způsobem zhoršuje podnikatelské prostředí v oblasti kultury, výroby a vysílání elektronických médií a ohrožuje digitalizaci. Porušuje i principy právní jistoty.

V posledních letech v Německu neustále rostl počet bohatých lidí, a to nejen těch, kteří se z daňových důvodů stěhují jinam. S tím se splnil příslib výhod privatizace, ale možná jinak, než si většina německého obyvatelstva myslela. Ví se totiž, že se tím taky daleko vice otevřely tzv. sociální nůžky a část středních vrstech někdy už nemůže spát, jaký má strach z pádu. Že se ale taky vyplnilo to, před čím varovali někteří ekonomové, na to poukázal Spiegel online, když psal o rostoucím významu nízkých platů v Německu, kde už brzo v této věci dosáhneme americké poměry a brzo je i předstihneme.

Jakmile početně velmi silně zastoupená generace ze 70. let zestárne - ukončí své reprodukční období, což nastane již během pouhých pěti let, a do aktivního reprodukčního věku přijde další generace, která je však početná výrazně menší, zákonitě zaznamenáme nejen relativní, ale i absolutní velmi prudký pokles porodnosti. Dnes můžeme jen odhadovat, jak bude křivka přirozeného přírůstku obyvatel vypadat.

Spojené státy severoamerické zřejmě propadly psychóze strachu. Zatímco vytrvale mluví o budování protiraketového štítu proti hypotetickým raketám ze Severní Koreje a Íránu, začaly rozvíjet další program pro hlídání družic na nízkých drahách. Pro příští jaro připravují start deseti specializovaných družic v systému SBSS (Space Based Space Surveillance). Mají startovat na nosiči Minotaurus ze základny Vandenberg v Kalifornii.

V úterý 22. dubna v 16 hodin se v Přednáškovém sále Kotěrova secesního Muzea východních Čech budou poosmé rozdávat Škrabáci - proběhne tu Vyhlášení výsledků 8. ročníku regionální literární soutěže pro mládež od deseti do dvaadvaceti let O Cenu Hradeckého Škrabáka. Pro vítěze, účastníky soutěže a všechny spřízněné duše je připraven program, který bude provázen mimo jiné písničkami a slovy básníka, písničkáře, dokumentaristy a předsedy Českého PEN klubu Jiřího Dědečka.

Policista Tomáš Čermák, který zbil 1. máje 2006 tehdejší kandidátku do Paralmentu a vedoucí vládní sekce pro lidská práva Kateřinu Jacques (SZ), když demonstrovala proti neonacistickému Národnímu odporu, byl odvolacím soudem zproštěn obžaloby. Bývalý policista chce nyní omluvu nejen od politiků, kteří prohlásili bezprostředně po medializovaném útoku Čermáka, že se policista musel zbláznit, ale přivítal by omluvu i od samotné Jacques. Policista bude po bývalém premiéru Paroubkovi a bývalém ministru vnitra Bublanovi požadovat "přinejmenším omluvu". Řekl to v pořadu Partie televize Prima. "Byl jsem obětní beránek," řekl Čermák, a chce se znovu vrátit do služby - "do odpovědné funkce". Po policii bude požadovat náhradu ušlé mzdy. Čermák podle svých slov postupoval proti Jacques v souladu se zákonem a zákrok nebyl tak hrubý, jak se mohlo zdát.

Policejní násilí na Prvního máje TÉMA BL

Komu ku prospěchu? Štepán Kotrba má ve svém článku nemálo pravdy. Přesto mě při jeho čtení napadlo čapkovské "pozor na pravdy, kterých je jenom trochu".

Soud rozhodl a já jsem dalek toho, plést si právo a spravedlnost. Nicméně podívejme se na situaci s odstupem a následky.

Z neznámé úřednice je jedna z nejznámějších političek, prakticky nezastavitelná při jakékoliv verbální konfrontaci.

...než nevybíravý pseudodiplomat. K čerstvě uveřejněnému rozhovoru Alexandra Kramera v Právu, 19. 4. 2008 s jakýmsi prozatímním ministrem zahraničí České republiky alespoň pár slov. Předem bych chtěl zdůraznit, že se nijak nepokouším zmíněného pana knížete - pardon, již od dob TGM je u nás používání šlechtických titulů zakázáno – tedy pana Karla Schwarzenberga zesměšnit, nebo dotknout. Mé úvahy a závěry pouze přirozeně vyplývají z toho, jak sám na otázky novináře deníku Právo odpověděl. Ze zmíněného rozhovoru je patrné, že se pan S. v zájmu českého státu (a tedy jeho občanů – většina sem, většina tam) prostituuje rád.

Bílá vrána mezi křesťanskými publicisty a religionisty, bývalý dominikán, nyní odpadlík a nově starokatolík (stále ještě - doufám) a veskrze slušný člověk Ivana Odilo Štampach se pustil do boje s třídním nepřítelem. Potud v pořádku a stejně jako jsem jej přemlouval před dvanácti lety, aby psal pro měsíčník Pražský demokrat, budu i dnes rád, když bude psát dnes pro Britské listy - stejně jako evangelický farář a bývalý senátor Bárta. Stejně jako byl před dvanácti lety jeho tolerantní a mezináboženský přístup hlasem volajícího na poušti, i po dvanácti letech jím zůstal. Za ten jeden hlas si ho vážím. Jestli je to dobře nebo špatně, nevím. Nicméně vím, že jeden dogmatik v křesle hlavy katolické církve od té doby byl vystřídán druhým. Vím, že boj o zákaz "smrti nenarozených dětí", boj proti přirozenému sexuálnímu chování cestou "zkřížených nohou" a boj s AIDS odmítáním kondomů postavil křesťany na úroveň středověkých tmářů.

Podle internetového výzkumu iAudit International stoupla v březnu 2008 doposud rekordní návštěvnost a čtenost Britských listů. Britské listy dosáhly několika rekordů v celé své historii: Počet unikátních návštěvníků dosáhl prozatím nejvyšší hodnoty 197 340 UIP (únor 2008 - 186 151 , březen 2007 - 154 725, březen 2006 - 142 754, březen 2005 - 95 045 ), počet návštěv serveru dosáhl rekordních 545 626 (únor 2008 - 529 051 , březen 2007 - 431 070, březen 2006 - 358 536, březen 2005 - 250 669 ), počet stažených stran byl také rekordní - 1 393 701 (únor 2008 - 1 323 300 , březen 2007 - 1 073 923, březen 2006 - 860 753, březen 2005 - 608 358 ). Jeden milión přesáhl poprvé v lednu 2007. Reach - podíl na trhu - mezi internetovými uživateli serverů na doméně .cz v březnu 2007 posílil na úroveň 4,36 % všech unikátních návštěvníků českého internetu v měsíčním průměru, což je meziměsíční nárůst o tři desetiny procenta, meziroční nárůst o 1,11%.

Týdenní návštěvnost Britských listů za poslední březnový týden byla 59 175 unikátních návštěvníků, 121 436 návštěv a 311 390 zhlédnutých stran. Denní návštěvnost v poslední březnový pracovní den 31. 3. pak byla 15 222 unikátních návštěvníků s 20 423 návštěvami a 52 899 zhlédnutými stranami. Průměr se pohybuje okolo 15 tisíc unikátních návštěvníků a 20 tisíc návštěv už prakticky od února a má kontinuálně stoupající tendenci ve všech ukazatelech s výjimkou "prázdninových" měsíců. Britské listy sledují návštěvnost prostřednictvím výzkumů iAudit kontinuálně už od října 2004.

podrobnosti na stránce iAudit ZDE

The University of Glasgow is advertising a new permanent position of Lecturer in Czech Studies. The successful candidate will have native or near-native knowledge of Czech, will be fluent in English, will have a postgraduate qualification, will be a charismatic teacher, and as a research scholar, he/she will have proven ability to attract outside research funding.

The salary will be on the Research and Teaching grade, level 7, £30,013 - £33,780 per annum.

Further particulars HERE

Toto není jen další z mnoha internetových výzev a peticí ale i zkouška, zda je reálné v průběhu 6 měsíců sesbírat podpisy od 1 - 2% voličů. Tak, jak to předpokládají různé návrhy zákona o obecném referendu a zákona I a R. Proto přibyla i možnost podpisu pomocí SMS pro ty, kdo nemají připojení k Internetu. Pokud tedy cítíte vnitropolitickou situcaci v naší zemi podobně, jako je naznačeno v následujících odstavcích, zúčastněte se a informujte všechny své kamarády a známé.

Ukažme, že Češi nejsou jen stádem ovcí...

Vůbec bych se nebál srovnání současného stavu společnosti s normalizací. Ano, s normalizací. Více než 70 procent obyvatelstva si nepřeje radar, a přesto současná moc ani nedovolí, aby zástupci tohoto většinového názoru seděli ve veřejnoprávní (= placené námi všemi) televizi u kulatého stolu a rovně zde prezentovali svůj názor a své argumenty pro něj. Pak tedy nejde o demokracii nýbrž o diktaturu, kde politruci přebírají názory a třídí je na vhodné a nevhodné.

Bývalý katolický biskup Fernando Lugo, právě zvolený prezident v Paraguayi se připojil k Venezuelanovi Hugo Chavezovi, Brazilci Lulovi da Silva, Peruánci Evo Morales, Ekvádorci Rafaelu Correovi, Uruguajci Tabaré Vázquezovi a do určité míry i Argentince Cristine Kirchnerové jako nejnovější na rostoucím seznamu levicových vedoucích politiků v Jižní Americe. Nakonec ve volbách zlikvidoval šedesát let dlouhou hegemonii zkorumpované a elitářské strany Colorado.

Už ty dvě konejšivé barvy za hlavami předsednického stolu nebylo možno přehlédnout. Jedna barva jako jen mírně útočná (ta oranžová, šilhající k ČSSD), ta druhá spíše uklidňující, ne-li přece jen poněkud studená (ta modrá, šilhající k ODS). Takže barvy jsou rozhozeny. Jenže program, nemá-li být pouhou vzdálenou ideologií, není dán především volbou nějakých barev. Na ideologii lze sice přísahat, ale nutně se jí nic nestaví; ať už se přitom chceme odvolat na minulost, anebo na budoucnost.

Naposled bylo v těch primárkách a "caucusech" poněkud rušno 11. března (po velmi "rušném" úterku 4. března). 22. dubna 2008 bude další závažné testování síly obou kandidátů Demokratické strany. (Následně pak od 6. května každý týden budou ještě dílčí pokusy o revizi těchto ukazatelů voličské obliby převážně mezi demokraty až do 3. června.) Půjde tu opět o velmi významnou zkoušku nejen přízně mezi voliči, ale také dalších vyhlídek na kandidaturu pro prezidentské volby za Demokratickou stranu. Už teď se totiž ví, že vzhledem ke stávajícímu průběhu tohoto klání žádný z obou nyní perspektivních kandidátů nemá šanci zvítězit jen s těmi "vázanými hlasy" z primárek (což jsou hlasy přímo připadající "na jméno"). Přes osm set hlasů přitom takto vázaných není, a ty by mohly posléze rozhodnout, pokud jeden z kandidátů sám z nějakých důvodů nevyklidí pole.

Pán Cvek má nepochybne pravdu, keď tvrdí, že všetko je inak ako to vyzerá. Politici sú dávno už iba bábkami a je úplne jedno či sa jedná o politikov českých, britských, slovenských, či amerických. Sú iba vykonávateľmi vôle finančných gigantov. Peniaze nepoznajú hranice a nerozlišujú národnosti. Čo ma zaráža je neochvejné presvedčenie pána Cveka o tom, že USA sú "reálnou zárukou západní civilizace".

Som Slovák, Európan a nepoznám jediný objektívny dôvod, prečo by sa napríklad moja krajina mala stať rukojemníkom mocenských a finančných záujmov USA a spoločností ako Halliburton, Lockheed a podobne (je to iba príklad, nemám čas ani chuť podrobne zisťovať kto, koľko a akým spôsobom zarába na zbrojení a vojenských konfliktoch), píše Daniel Stančík.

Na stránkách Britských listů se poslední dobou objevují výtahy z různých článků, obviňující volný trh a "neoliberalismus" za současné problémy nejen v USA. Nevím, jestli je míchání správných faktů s nesmysly záměrem autorů nebo pouhou neznalostí, ale nechápu, že se lidé, kteří tyto články pro Britské listy shrnují, nad tím nepozastaví, diví se Ondřej Palkovský.

Konkrétně v tomto článku například autor vyvolává dojem, že neoliberalismus, reagonomika a monetarismus jsou prakticky totéž. Zmatení asi vzniklo podle starého úsloví "kdo lže, ten krade", protože ekonomové, kteří prosazovali jedno, často prosazovali druhé a souhlasili s třetím.

Mimo jiné a možná hlavně proto, že o věci rozhodují lidé na nejvyšších místech české politiky s rozhledem a názory pana Cveka.

(B.Cvek, "Proč jsem pro radar".) Prosím čtenáře BL, aby text pana Cveka četli pozorně a několikrát, potom ho zkopírovali a dali číst svým přátelům, zejména těm, kteří "jsou pro radar". Pak mohou o textu diskutovat při vínu či pivu. To pivo je textu bližší.

Jak už poznamenal čtenář Stančík, také já "nemám čas ani chuť " klást argumenty proti argumentům, jež jimi nejsou. Ale až se v pátek sejdeme v hospůdce v našem kroužku dopisovatelů Britských listů v Plzni, jistě si dobře pokecáme, nejen o radaru. Nedosáhneme sice takové úrovně strategického uvažování, jako pan Cvek, poručík Dub a kadet Biegler, či Vlasta Parkanová a Schwarzenberg.

Ostatně, neměli jsme možnost o tom hovořit s naším panem okresním, pardon, krajským hejtmanem, který je pro radar také. Slibuji, že se pak s výsledky naší debaty nikam vnucovat nebudeme! Ještě bychom to mohli schytat od hejtmana Ságnera...

Říkáte, pane Cveku, že "agresorem může být nakonec kdokoli". Ano, i vaše maminka vás může přijít zardousit do vaší postýlky. Zdálo by se, že takovou paranoidní vizi jste nejspíš bezelstně nakoupil v probushovských agitkách, jimiž se tu noviny průběžně hemží. Ptal bych se pak asi proč ho ksakru Cveka úplně normálně nezajímá, kdo už právě agresorem JE? ptá se Jan Komrska..

Článek Borise Cveka, v němž popisuje proč podporuje stavbu amerického radaru v Čechách, je pozoruhodný tím, jak v něm slova ztrácejí původní význam a historický kontext. I tak ale jde o důkaz - nechtěný ovšem - že lidská blbost a její doplněk zvaný devotnost poddaných jsou nezničitelné.

Se zaujetím jsem si přečetl článek pana Moliče o antikomunismu, který je v české společnosti. Dovolím si trochu oponovat některým jeho tvrzením, píše čtenář Šimon Macháček.

Osmého dubna jsem se v Ekocentru Podorlicko, ležícím v legendární české železniční metropoli, zúčastnil recitálu českotřebovské folkové písničkářky Lenky Karlíčkové. V klubové atmosféře, v níž se koncert konal, připomínal padesátihlavý tísnící se dav do posledného místa zaplněnou Lucernu.

Hosty pravidelného publicistického pořadu ČRo 4 – Radia Wave „Rentgen“ budou ve středu 23. dubna od 17 hodin radní Milan Richter (ODS), Marta Smolíková z grantové komise a ředitel Divadla v Celetné Jakub Špalek.

Kulturní politika Hlavního města Prahy je tentokrát jediným tématem tohoto publicistického pořadu. Kromě diskuse s pozvanými hosty uslyší posluchači celkem tři reportáže.

Rádi bychom aspoň skromným dílem přispěli k úvahám na téma, co je vlastně Amerika, jaké jsou americké ideály a do jaké míry se dnešní politická praxe v USA vzdálila myšlenkám zakladatelů Unie, proč a za co bychom měli či neměli být Americe jako Češi vděčni (a zda vůbec tu vděčnost vyjadřovat) a co na současném stupni vývoje USA naopak ohrožuje nejen samotné Američany, ale i celý svět.

Autorem rozsáhlého eseje, jehož souhrn zde dnes předkládáme, je Joe Costello, americký mediální a energetický poradce, dlouholetý politický aktivista, mj. manažer a poradce v neúspěšných presidentských kampaních demokratů Jerryho Browna (1992) a Howarda Deana (2004). Zamýšlí se nad politickou historií USA posledních 30 let a nad dalším směřováním Spojených států. Měřeno americkými reáliemi lze jeho názory nazvat radikálně levicovými, především tam, kde se zabývá samosprávou nebo vztahem politiky a ekonomiky.

Policii byla 11. dubna 2008 nahlášena krádež 327 bronzových destiček se jmény zemřelých z žulových náhrobků na Národním hřbitově v Terezíně u Malé pevnosti.

Přesto, že by se dalo předpokládat, že policie bude nejenom šetřit v souvislosti s možným spácháním trestného činu, ale bude se zajímat i o situaci kolem zabezpečení Národního hřbitova v Terezíně, "došlo v období od 11. do 17. dubna 2008 k odcizení dalších zhruba 700 bronzových destiček", uvedla litoměřická policejní mluvčí Alena Romová. Cožeee?!

V Britských listech z 20. dubna se objevila reakce na pozdravný projev předsedy ČSSD na křesťansko-demkokratickém programovém sjezdu pod názvem "Buduje si Paroubek v ČSSD křesťanskou kamarillu na svou podporu?" Jeho autor Štěpán Kotrba, jako ve všech svých příspěvcích, předvedl černobílé vidění světa. Čekali bychom, že jako výtvarný umělec bude mít smysl pro odstíny i v životní filosofii a politice. Jeho politická logika se však řídí heslem všechno, nebo nic. Nenaskýtá-li se dost faktických protivníků, je nutné podle této politické strategie vyrobit nepřátele z přátel.

Mé důvody pro radar? Předně nejsem pacifista a mám, abych tak řekl, churchillovský názor na svět (bez silné vojenské moci se nelze bránit agresorovi a agresorem může být nakonec kdokoli). Dále jsem proamerický a považuji USA, i se všemi chybami, za reálnou záruku západní civilizace - věřím Američanům, že to ("hvězdné války"), co dělají už od dob Reaganových, je správné. Věřím jim víc než českým nebo evropským politikům. NATO, to je ostatně totéž co USA - z vlivných států NATO je Německo poraženou zemí bez silné armády (zemí, která je tím, čím je, čili vyspělým západním státem se silnou demokracii), jen díky USA - Američané třeba okupovali Bavorsko po dlouhou dobu po válce a nezdá se, že by americká přítomnost Bavorsku byla ke škodě - jako přítomnost Rusů nám po roce 1968. Dále Francie je mimo vojenské struktury NATO - a Británie je vždy na straně USA. Ostatní země NATO jsou de facto bezvýznamné a jediné, co NATO pro ně znamená, je ochrana, poskytována zejména ze strany USA, které jsou asi jediný opravdu vojenský akceschopný stát na světě.

Firma Raytheon Integrated Defense Systems z města Woburn ve státě Massachusetts obdržela otevřený kontrakt v maximální hodnotě 400 milionů dolarů (v němž není určeno, do kdy přesně bude objednaná technologie zkonstruována, a kolik bude přístrojů) na vývoj, konstrukci a aktivaci radaru pro střední pásmo, které má být použito pro balistickou raketovou obranu, upozorňuje Karel Dolejší. Práce se budou vykonávat přímo ve fitrmě Raytheon ve Woburnu a v Evropě a očekává se, že budou dokončeny v únoru 2013. Je to jediný kontrakt, který americký Úřad pro raketovou obranu v Huntsvillu vydal. Odkaz je (HQ0147-08-D-0001).

Práce budou realizovány prostřednictvím jednotlivých mezníků, každý z nich bude mít lhůtu dokončení a cenu. Umístění radarů dosud není určeno, i když probíhá vyjednávání s Polskem a s Českou republikou. Váže se to na kontrakt v hodnotě 80 milionů dolarů, udělený v červenci 2007 firmě Boeing pro vybudování komplexu raketové obrany.

Prvotní úkol, definovaný dne 15. dubna 2008, bude financován částkou 5,3 milionu dolarů a omezí se na zeměměřičství, na studie, analýzy, plánování, design a obdobné činnosti, které konkrétně povolil americký Zákon schvalující národní obrany (226 d). Dodatečnou činnost, potřebnou pro tento úkol, budou realizovat americké armádní technické jednotky.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Hospodářskou krizi pomiňte. Věnujme se na okamžik naléhavější hrozbě - velké potravinové recesi, která se světem šíří rychleji než úvěrová krize. Pravděpodobně jste si povšimli, že za posledního roku stoupla cena rýže o tři čtvrtiny, cena pšenice o 130 procent. Ve 37 zemích světa zuří potravinová krize. Podle Světové banky se asi sto milion lidí stane v důsledku vysokých cen potravin obětí intenzivnější chudoby, píše George Monbiot v deníku Guardian.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. V anketě letos na jaře odpovědělo během několika málo dnů více než 5000 čtenářů. Finančně však na provoz listu přispívá jen něco málo nad 100 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře. Nedokáže to česká komunita? Jsou finanční prostředky skutečně k dispozici jen pro cílenou politickou manipulaci, a chce-li list prosazovat svobodnou linii, padni komu padni, národ se pro její podporu nevzchopí?

V únoru 2008 přispělo celkem 161 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 59 236.86 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 29.2.2008 částku 288 237.81Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 940.56 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely.