"Neoliberalismus" je ve wikipedii definován jako politický směr, který prosazuje ekonomický liberalismus jako prostředek podpory ekonomického vývoje a zajištění politické svobody. "Monetarismus" je pak popsán jako teorie týkající se vytváření národního příjmu a peněžní ekonomie. Zaměřuje se na nabídku a poptávku po penězích, které považuje za hlavní způsob *regulace* ekonomiky. Už jen z této definice je zřejmé, že monetaristé v oblasti peněz ekonomický liberalismus neprosazují. Zbývá pojem "reaganomika", který podle wikipedie znamená snížení růstu vládních výdajů, snížení daní, omezení regulace a kontroly peněžní zásoby jako kontroly inflace. Problém je, že i za vlády Reagana vládní výdaje výrazně rostly a stát se zadlužoval, peněžní zásoba nebyla zrovna stabilní ani za Reagana, natož po něm. Mluvit o snížení daní v momentě, kdy jsou zvýšené výdaje rozpočtu hrazeny "inflační daní" také není úplně přesvědčivé.

Každý z těchto pojmů znamená něco úplně jiného. Mnohá v článku uvedená tvrzení týkající se neoliberalismu se ve skutečnosti týkají monetarismu a autor možná omylem, možná záměrně páchá propagandistický trik míchání monetarismu a lassaize-faire politiky a následků dohromady, přestože tyto politiky jsou dokonce v určitém protikladu.

Stejně tak keynesianismus nebyla podpora poptávky středních a nižších příjmových vrstev "v zájmu rovnoměrnějšího rozdělování bohatství vytvářeného společností", ale teorie vysvětlující, jak ekonomika jako celek selhává v důsledku nedostatečné agregátní poptávky, a vláda je proto potřeba, aby tuto poptávku zajistila, a umožnila tak trhu fungování. Bez ohledu na to, zda Keynesovy teorie mají nějaký smysl, je popis jeho teorií jako snaha o rovnoměrné rozdělení bohatství naprosto účelový.

Na volném trhu má každý člověk to, co vyrobí. Statistika "rozdělování" národního příjmu je podle mého názoru silně zavádějící, protože nezohledňuje fakt, že někteří lidé skutečně vyrobí více než jiní a proto takové "rozdělení" nelze apriori považovat za nespravedlivé. Na druhou stranu např. ZDE se dočtete, že horních 10% společnosti platí 70% vybraných daní z příjmu. V tomto výpočtu nejsou zahrnuty efekty ostatních daní, ale i tak mám nepříjemný pocit, že si autor vybírá statistiky, které se mu hodí do krámu aniž by se zabýval jejich interpretací.

Návrh na odmítnutí "ekonomie nejen jako vědy, ale i jako zdroje kulturně-civilizačních vzorců našeho chování" mi už opravdu připadá jako double-think vystřižený z Orwella.

Autor totiž zřejmě neví o ekonomii vůbec nic. Jinak by věděl, že ekonomie není žádný zdroj kulturně-civilizačních vzorců, ale věda, snažící se popsat rozhodování lidí v prostředí *vzácných, omezených* zdrojů. Ekonomie popisuje, jak se lidé budou chovat v kapitalistickém i socialistickém prostředí. Panu Costellovi se zřejmě nelíbí závěry, ke kterým ekonomové při popisu socialismu docházejí, a proto je potřeba začít s "návratem politických otázek do ekonomického diskurzu", aby konečně ti ekonomové uznali, že stačí dobrá vůle a ejhle, socialismus najednou nepovede k chudobě, ale k bohatství a politiky založené na "vytvoření nové morálky" povedou k něčemu jinému, než vedly ve 20. století. Možná by to chtělo také trochu politického diskurzu při psaní historie.

Existují seriozní autoři zabývající se tématy měnové politiky a ropného zlomu, kteří si nepletou si neoliberalismus s monetarismem a jsou schopni rozumně argumentovat. Volný trh pro ně není víra, ale jsou schopni argumenty podpořit, proč volný trh funugje lépe než centrální plánování.

Potěšilo by mě, kdyby si i autoři mající opačný názor přestali plést pojmy a byli schopni argumentovat proti volnému trhu jinak, než nazývat zastávání volnotržních názorů "vírou". Pokud si přečtete pár dobrých ekonomických knih, začnete mít pocit, že slepou vírou tady oplývá někdo jiný: ti, co věří, že státní regulace funguje.