Avšak určitě vám ušly ty nejvýmluvnější statistiky. Globální sklizeň obilovin loni dosáhla 2,1 miliard tun a byla rekordně nejvyšší - vyšší o pět procent než sklizeň v předchozím roce. Krize tedy začala ještě předtím, než pěstování obilovin zasáhne globální oteplování. Pokud lidé trpí hladem teď, co se stane, až se sklizně začnou zmenšovat?

Na světě je spousta potravin. Jen se nedostávají k lidem. Z 2,13 miliard tun obilovin, které budou letos podle OSN sklizeny, bude jen 1,01 miliardy tun použito na výrobu potravin pro lidi.

Měl bych napsat další sloupek o biopalivech. Od tohoto týdne mají britští prodejci paliva pro dopravu povinnost ho míchat s etanolem či bionaftou, vyrobenou z plodin. Světová banka poukazuje na to, že "množství obilovin, jichž je potřeba k naplnění jedné nádrže sportovního automobilu etanolem ... by dokázalo uživit jednu osobu po dobu celého roku." Letošní globální zásoba obilovin poklesne o asi 53 milionů tun, z toho vyplývá, jak velký je nedostatek obilovin, způsobující hlad. Výroba biopaliva spotřebuje téměř 100 milionů tun, z čehož vyplývá, že je biopalivo přímou příčinou současné krize.

Uprostřed globální humanitární krize se stalo právě v Británii zákonnou povinností používat potravin jako paliva. Je to zločin proti lidskosti, na němž jsou nuceni podílet se všichni řidiči v této zemi.

Jenže zatímco 100 milionů tun obilovin bude letos použito na palivo pro automobily, 760 milionů tun obilovin bude odebráno lidským ústům na krmení dobytka. Toto množství obilovin by mohlo odstranit globální nedostatek potravin čtrnáctkrát. Pokud vám vadí, že lidé na světě hladovějí, jezte méně masa.

V Británii konzumuje jeden člověk asi 1 kilogram masa týdně, je to asi 40 procent nad světovým průměrem, i když je to o polovinu masa méně, kolik se ho zkonzumuje v USA. Hovězí dobytek zkonzumuje asi 8 kilogramů obilovin na každý kilogram masa, který vyprodukuje: kilogram kuřecího masa potřebuje jen 2 kilogramy krmiva.

OSN odhaduje, že do roku 2050 stoupne počet obyvatel na 9 miliard. Na to by bylo zapotřebí vypěstovat o dalších 225 milionů tun obilovin více než dnes. Z toho by se mohlo 531 milionů tun obilovin použít na chov dobytka, což by znamenalo, že by svět konzumoval přibližně o třicet procent méně masa a mléka než je současný světový průměr. To by znamenalo v Británii 420 gramů masa týdně, což je asi 40 procent současné spotřeby masa.

Z ekologických i humanitárních důvodů bychom neměli konzumovat hovězí maso. Prasata a kuřata se krmí daleko efektivněji, ale pokud nežijí volně na farmách, čelíte dalšímu etickému dilematu: hrůzným podmínkám, v nichž se chovají.

Doporučuju, aby lidé jedli rybu zvanou tilapia. To je sladkovodní ryba, kterou lze krmit čistě vegetací a má nejlepší konverzní efektivitu - asi 1,6 kg potravy na 1 kg masa - ze všech chovaných zvířat.

Když si to po sobě čtu, vidím, že je to značně surrealistický článek. Zatímco polovička světa neví, zda bude vůbec mít co k jídlu, uvažuji, které z obrovského množství alternativ, jaké máme k dispozici, máme využít. Tady na Západě cenu potravin nikdo skoro vůbec neregistruje. Obchody jsou plnější než kdy předtím. Vnímáme světovou potravinovou krizi mlhavě, anebo vůbec ne. Je obtížné pochopit, jak mohou koexistovat tak odlišné potravinové ekonomiky na téže planetě, dokud si neuvědomíte, že jsou spolu naprosto propojeny.

Podrobnosti v angličtině ZDE