Jestliže má Evropská unie řešení pro zintenzivňující se ohňovou bouři ve východní Evropě, nechává si to pro sebe. Ale čím déle zůstávají členské země v nečinnosti, tím větší je riziko katastrofy na celém kontinentě - a trvalé ochromení základního úsilí EU o širší a hlubší svazek, píše britský deník Guardian.

Jestliže, jak pozorovatelé chmurně varují, povede nynější krize k rozpadu EU a k rozšíření fašisticky netolerantních národoveckých postojů s prosazováním principů lidí prvního, druhého a třetího řádu (o čemž svědčí reakce některých čtenářů BL, doufejme, že nejsou reprezentativní), máme se v Evropě co těšit na skutečnou katastrofu.

Letadlo Tureckých aerolinií havarovalo při snaze přistát na letišti v amsterodamském Schipholu. Mělo na palubě 135 cestujících a přistálo mimo runway nedaleko dálnice A9. Bylo vážně poškozeno. Devět osob bylo usmrceno a 84 cestujících bylo zraněno, šest vážně. Tři mrtví jsou členové posádky.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Oslovujeme Vás na základě Vašich údajů v databázi MPSV ČR. Určitě alespoň občas sledujete přetahovanou tripartity, zasedající na Ministerstvu práce a sociálních věcí, ohledně liberalizace Zákoníku práce. Zatímco se přetahujeme na malém českém písečku, potichu se na evropském pískovišti chystá agenturám práce kudla do zad. Jediný, kdo o ni určitě ví (a také asi ví, proč o ní mlčí) jsou čeští odboráři. Konkrétně Českomoravská konfederace odborových svazů a její Evropský integrační tým.

Přesně pod heslem "co se nám odborům nepodaří prosadit doma s podporou místních socialistů a komunistů, to s podporou evropských socialistů a komunistů prosadíme jednotně pro celou Evropu".

Pozn. JČ: V jiných zemích EU, např. v Británii, je dávno mají. Pokud to totiž zákon nezajišťuje, jde o otrockou práci, která destabilizuje ekonomiku dané země. Za tu destabilizaci ovšem nemohou zahraniční pracovníci, ale domácí politici

S odstupem několika měsíců spustily české agentury práce povyk kolem návrhu směrnice Rady EU z června minulého roku, kterým by se měla regulovat činnost těchto agentur ve všech členských státech.

Server WeltOnline včera informoval o studii Institutu pro německé hospodářství (Institut der deutschen Wirtschaft, IW) v Kolíně nad Rýnem. Podle výsledků šetření provedeného společností TNS-Emnid každý třetí Němec přiznává, že platí další osobě ročně asi 1000 Euro za práci načerno (2007), za kterou stát přichází o daně a odvody. Zpravidla se jedná o různé řemeslné či zahradní práce nebo péči o domácnost. Podle výpočtů IW tato praxe německou ekonomiku stojí nejméně 780.000 standardních pracovních míst ve službách. Ve značné části případů načerno pracují starobní důchodci, kteří se bez zapojení do černé ekonomiky nedokážou vyrovnat s růstem životních nákladů. Čtyři z pěti Němců neshledávají na takové praxi vůbec nic špatného. Pouze jedenáct procent domácností pravidelně využívá místo práce načerno legálních profesionálních služeb.

Podle Lukáše Neterdy existují lidé dvojí kategorie - "občané" a "cizinci". Je to neuvěřitelné, kde se toto myšlení bere. Ať pracuje kdokoliv jakkoliv dobře, protože je podle pana Neterdy "cizinec", musí být potrestán druhořadým statutem neobčana. Kam se poděly normální civilizační hodnoty? To komunistický režim rozděloval občany na osoby první a druhé třídy. Že by Česká republika nebyla až tak demokratickým státem?

Rovné podmínky pro všechny účastníky pracovního procesu v dané zemi jsou základním civilizačním požadavkem. Diskriminace, jakou zcela bezostyšně požaduje pan Neterda, je z nacistického Německa.

Zavál mírně studený ekonomický větřík - a to se to ale najednou dovídáme věci!

Toto jsou názory, které nemůže žádné médium publikovat bez korekce.

POZOR: Společnost si nemá právo demokraticky odhlasovat, že část obyvatelstva je podřadná či druhořadá. Společnost nemá právo si demokraticky odhlasovat, že část jejího obyvatelstva půjde do plynu.

Dostáváme se skutečně hluboko za hranici civilizovaného diskursu, na obzoru se začínají objevovat plynové komory. Je varující, že názory tohoto druhu jsou zřejmě v některých kruzích v ČR považovány za zcela normální.

Kdo povede v ČR diskusi, která vysvětlí, že tímto směrem se země vyloučí ze společenství civilizovaných zemí?

Štěpán Kotrba nastartoval diskusi, která bude zřejmě v následujících měsících velmi čilá. Souhlasím víceméně s jeho popisem situace a z valné části i s nástinem řešení. V ČR pracující cizinci nemohou mít politická a sociální práva na úrovni občanů, jednak je to podle zákona, ale navíc je to i elementární spravedlnost a férovost vůči občanům ČR. Ti ze svých daní budují tento stát a jsou právoplatnými dědici obdobného úsilí předků. Pokud chcete cizincům tyto práva dodatečně propašovat, jedná se o podraz, tunel a přeji vám trest v podobě podpory veřejnosti tzv. “extremistů”.

Zveřejňujeme pouze jako ukázku nepřijatelných postojů některých příslušníků české veřejnosti, je to soubor fašizujících názorů, před nimiž je nutno varovat (pozn. red)

Ačkoli je tento článek příspěvkem do diskuze, která se v Britských listech vede o tom, zda na úkor druhých můžeme pomoci sobě samým, věnuji ho 61. výročí dnes již dvacet let neplatného Vítězného února. Ačkoli sám ve svém životním názoru nevycházím z materialistického marxismu, chtěl bych ho věnovat těm, kteří z něj vyšli a dopracovali se podstaty lidství: Čím víc dám, tím víc dostanu. Už proto, že v jistý sychravý den před mnoha lety se kromě jiných světodějných událostí sešli v jednom malém bytě dva marxisté: František Drtikol a Egon Bondy, mezi nimiž proběhl následující dialog:

Bondy: Mistře, jsem marxista.

Drtikol: To je dobře, jdi v tom ale do hloubky. Míst, z nichž se dá kopat směrem k podstatě, je nekonečně. Podstata je jen jedna...

Smršť čísel a statistických údajů, kterou použil Štěpán Kotrba ve své "analýze" je bohužel typickou směsicí pravd a polopravd. V Kotrbově článku jsou chyby, zastaralé či chybně interpretované údaje, navíc mi podsouvá tvrzení a závěry, jichž jsem se nikdy nedopustil.

Nebudu čtenáře omračovat vichřicí čísel, soustředím se jen na to podstatné.

Ano, analytik i prognostik bývají nezřídka posly špatných zpráv. A ti se už ve starověku kamenovali. Těšil jsem se, že mi šéfredaktor a několik dalších autorů BL, které šéfredaktor oslovil, vyvrátí exaktní argumentací mé "zcestné" názory na budoucí osud migrantů v Česku. Místo toho jsem se dočkal kamenování dehonestujícími nálepkami bez argumentů. Zastavme se u několika z nich.

Se zájmem jsem si přečetl diskusi mezi Štěpánem Kotrbou, Janem Čulíkem, Karlem Dolejším atd. o Langerově plánu dostat nekvalifikované cizince z českého pracovního trhu zpět do jejich vlasti, a to cukrem, či bičem. Ačkoli plně souhlasím třeba právě s Karlem Dolejším, bojím se, že bude-li ekonomická krize narůstat, ve společnosti zavládne xenofobie a sklon k fašismu bez ohledu na to, co je dobré a pravdivé.

Jestli má Obamův poradce Volcker pravdu a situace může být ještě horší než ve třicátých letech minulého století, stojíme možná před nebezpečím návratu starých démonů nacionalistické, xenofobní a fašistické Evropy. Je velkou otázkou, jak se tomu bránit.

K diskusi nad vyhošťováním Vietnamců z ČR. Já a má žena žijeme 3 1/2 roku ve Skotsku, v Glasgow. A moc se nám líbí přístup zdejších lidí k cizincům. Necítíme se jako cizinci, protože s námi tak nikdo nikde nejedná. Chci říci, že kdyby se chovali ostatní země tak, jak se chová vláda ČR, museli by se cizinci (všichni) vrátit "domů". To znamená i Češi do Čech. A v konečném důsledku by to vůbec nic neřešilo. Jedni by byli vyhnáni a a přišli by vyhnaní. Takže pořád stejně nezaměstnaných atd...... Jen bude více nahněvaných a zlomených lidí. ČR se snaží svůj problém řešit na úkor ostatních - lidí i národů, argumentuje Miroslav Kabourek.

Myslím, že článek Štěpána Kotrby mohl být základem pro zajímavou diskusi. Jeho vulgární forma a hloupé osobní útoky ale Britským listům hodně škodí. Ta forma je to, čemu by dle mého názoru měl šéfredaktor zamezit, píše výzkumník Jan Drahokoupil.

Co se týče obsahu, souhlasím s Kotrbou, že situace, za které jsou u nás legální i nelegální cizinci zaměstnáváni, je neakceptovatelný a poškozuje jak občany ČR, tak cizince.

"Když přišli nacisté pro komunisty, mlčel jsem; nebyl jsem přece komunista.
Když zavírali sociální demokraty, mlčel jsem; nebyl jsem přece sociální demokrat.
Když přišli pro odboráře, mlčel jsem; nebyl jsem přece odborář.
Když přišli pro Židy, mlčel jsem, nebyl jsem přece Žid.
Když přišli pro mě, nebyl už nikdo, kdo by se mohl ozvat."

Martin Niemöller na synodě evangelické církve v Berlíně-Weissensee

"Vyléčeni ze sociálně demokratické víry v kulturní pokrok a konfrontováni s rostoucím barbarismem, čelí trvalému pokušení obhajovat ten druhý coby 'objektivní tendenci' a v aktu zoufalství očekávat spásu od smrtelného nepřítele, o němž se předpokládá, že jakožto 'antithese' slepě a tajemně napomůže šťastnému konci."

Theodor Wiesengrund Adorno: Minima Moralia, 22

První z uvedených citátů -- v překladu Tomáše Peciny -- přebírám z článku Štěpána Kotrby, jenž vyšel 13. srpna 2005. Autor tehdy obhajoval anarchisty před státní represí a argumentoval, že menšiny jsou v demokraciích důležitější než většina. Přišel také s řečnickou otázkou: "když to strpíte, jste si jisti, že za několik málo let nebudete ve stejné situaci i vy?". Jenže to šlo o Kotrbovy kamarády, kdežto dnes o špinavé přivandrovalce...

"Za prácu som dostával zaplatené menej, než som mal, ale teraz už tam nepracujem, takže sa s tým nedá nič robiť."

Bohužiaľ, takto rozmýšľa veľké množstvo slovenských pracovníkov, ktorí prišli do Spojeného kráľovstva za prácou. Buď nevedia o celoštátnej minimálnej mzde alebo nemajú dostatok odvahy na uplatnenie svojich práv.

Beáta, kvalifikovaná sekretárka zo Slovenska, prišla do Spojeného kráľovstva približne pred rokom s tým, že sa tu naučí po anglicky a získa praktické odborné skúsenosti. Náklady na kurz angličtiny, ubytovanie a iné veci ju donútili pracovať 7 dní v týždni na dvoch miestach, kde robila čašníčku. Beáta hovorí: "Keď som prišla prvýkrát do tejto krajiny, moja mzda bola nízka. Vtedy som o celoštátnej minimálnej mzde nevedela."

Veľké množstvo migrujúcich pracovníkov si neuvedomuje, že právo je na ich strane.

Shodou okolností přesně v den, kdy Štěpán Kotrba argumentuje, že proti postiženým přistěhovalcům v ČR by se mělo použít "silové řešení", obdržely Britské listy tiskovou zprávu britského ministerstva pro podnikání, psanou ve slovenštině, v jednom ze 100 jazyků, jimiž britská vláda šíří tyto informace, v nichž upozorňuje, že přistěhovalci mají právo bez ohledu na svůj původ na stejnou mzdu jako Britové.

Bída přišla na kozáky. V důsledku hospodářské krize, jejíž dopady budou zřejmě nyní pociťovány i v České republice stále citelněji, vznikla v zemi silná sociální nejistota. Co v takovém případě udělat? Nejefektivnější se zdá být vylít si vztek na nejslabší členy společnosti, v tomto případě imigranty. Co je doma, to se počítá. Bude krize, a tak to, co se děje v Česku, musí být "výhodné pouze pro Česko", jak píše v kontroverzním článku Štěpán Kotrba.

Jack Straw, britský ministr spravedlnosti oznámil, že učiní bezprecedentní krok a bude vetovat žádost o zveřejnění záznamů vlády týkajících se rozhodování o invazi do Iráku.

Minulý měsíc rozhodl informační tribunál, že musejí být zveřejněny záznamy britské vlády z jejích schůzí se dnů 13. a 17. března 2008.

Je to poprvé, co britská vláda použila svého veta a zakázala zveřejnění dokumentů, které mají být přístupné podle Zákona o svobodném přístupu k informacím.

Straw dodal, že rozhodování vlády musí zůstat důvěrné.

Aktivisté se snaží zjistit, zda generální prokurátor v předvečer útoku na Irák varoval tehdejšího premiéra Tonyho Blaira, že takový útok by byl porušením mezinárodního práva.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Počet polských a dalších východoevropských přistěhovalců do Británie poklesl v době hospodářské krize o více než 40 procent. Vyplývá to z údajů zveřejněných britským statistickým úřadem. Úřad pro národní statistiuku konstatoval, že počet žádostí o pracovní registraci od osob z bývalých komunistických zemí, které jsou nyní členy EU, poklesl v posledním čtvrtletí r. 2008 na 29 000, zatímco r. 2007 dosahoval čísla 53 000.

Podrobnosti v angličtině ZDE

KD│Camelia M. Kuhnenová a Joan Y. Chiaová z Northwestern University v Chicagu se pokusily nalézt genetické determinanty sklonu k rizikovému investování. Jejich experiment, o němž informují v časopise PLOS One, odhalil korelaci a možnou vazbu mezi genetickou výbavou lidí a jejich investičním chováním.

Nigerijští hackeři se nabourali do osobního emailu britského ministra spravedlnosti Jacka Strawa. Rozeslali na stovky adres, které našli v jeho maileru, falešnou zprávu, že Straw během pobytu v Africe ztratil svou peněženku a potřebuje 3500 dolarů, aby se mohl navrátit domů. Nikdo podvodníkům žádné peníze neposlal, jeden adresát jim odpověděl.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Právo na soukromí u nevinných lidí bude muset být obětováno přístupu bezpečnostních služeb k obrovskému rozsahu osobních údajů, varoval jeden z hlavních tvůrců bezpečnostní strategie britské vlády.

Servery tzv. sociálních sítí zosobňují riziko, že v polovině jednadvacátého století bude mysl dospělých lidí na úrovni malých dětí. Nebude schopna se déle soustředit, bude vyžadovat senzacionalismus, nebude schopna empatie vůči druhým a bude mít velmi chabé povědomí o vlastní totožnosti. Varování vydala čelná britská neurovědkyně, Lady Greenfieldová, profesorka synaptické farmakologie v Lincoln College v Oxfordu. Přiměla britskou vládu, aby přiznala, že vládní práce o regulaci internetu se nezabývají psychologickým dopadem internetu na děti.

Jak to, že v ČR mohou na práci přistěhovalců parazitovat soukromé "agentury"? ptá se Jan Čulík.

Tato otázka mi připadá v souvislosti s místní brněnskou realitou jako z jiného světa, a to nesleduji záležitost nijak systematicky, dovídám se o událostech spíše jen náhodou.

KD│Bývalý velvyslanec Gruzie v OSN Irakli Alasania oznámil vznik nového politického spojenectví a hodlá kandidovat na post gruzínského prezidenta, informuje z Tbilisi Dmitrij Avaliani pro ruský opoziční list Novaja gazeta.

Součástí koalice budou opoziční Republikánská strana, strana Nová pravice a příznivci Irakli Alasanii. Lídři vyzvali prezidenta Saakašviliho, aby do deseti dnů vyhlásil referendum o předčasných prezidentských volbách. V opačném případě bude opoziční koalice usilovat o provedení celonárodního plebiscitu a snažit se o vyvolání voleb pokojnými ústavními prostředky.

Zdroj: ZDE

Je zajímavé, že jiné aféry novináři neřeší, i když mají podklady doslova pod nosem. V případě náhle vytažené aféry Radka Johna vidí Štěpán Kotrba širší souvislosti. Podivné je i mlčení českých médií kolem podivných státních zakázek úseku informačních technologií Státního fondu životního prostředí. Jsme snad obklopeni konspiracemi? Možná nikoli, třeba jen funguje pravidlo zvané Hanlonova břitva - "nehledejte zlý úmysl tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost" , nebo novináři jsou pouze ignoranti a jejich investigativní roli suplují blogy.

Příklad prvý: Mlaskání u korýtka na Státním fondu životního prostředí?

KD│ Zatímco Obama podepsal rozkazy o rozmístění dalších 17 000 amerických vojáků v Afghánistánu, jeho názory na tuto válku se výrazně změnily. Už neplánuje operaci iráckého typu, která vedla k vykořenění al-Kájdy. Posily také zaostávají za požadavkem na 30 000 dalších vojáků, který vznesl generál David McKiernan, upozornil editor UPI Ardnaud de Borchgrave.

Ve středu 25. února 2009 ve 14:00 se před budovou Českého rozhlasu znovu sejdou příznivci veřejnoprávní stanice pro mladé - Radia Wave, aby demonstrovali za jeho navrácení do FM vysílání. Organizátoři protestu míří své protesty proti Radě Českého rozhlasu, kterou viní z toho, že donutila ředitele ČRo Václava Kasíka vypnout Radio Wave v srpnu loňského roku z analogového vysílání. Protest se uskuteční v den veřejného zasedání zasedání Rady ČRo. To připadá, podle organizátorů, symbolicky na 25. února, tedy výročí završení komunistického převratu v roce 1948. Celá akce tak nese název "Vítězný únor nad Radiem Wave" a na sociální síti Facebook se k ní už přihlásilo přes 100 účastníků.

Rád bych se jen pozastavil nad paušálními útoky Š. Kotrby na neziskové organizace. Jako bych slyšel V. Klause s jeho "NGOismem".

Existence rozsáhlé neziskové sféry je přitom ve standardních demokratických zemích dávno běžnou věcí, a těší se nejen podpoře politiků, ale i prostých občanů. V r. 1995 jsem pobýval 6 měsíců v USA, zemi milované českých liberálů, a měl možnost se s problematikou trochu seznámit. V telefonním seznamu pětimilionového Bostonu byly zvlášť myslím "zelené stránky", na nichž byly kontakty jen na neziskové organizace, počínaje klubem potomků osadníků z lodi Mayflower až po Americký svaz diabetiků nebo pacientů s mozkovou obrnou, stomiků atd. Nepočítal jsem, kolik jich bylo, ale určitě několik set. Všechny měly telefonní číslo, začínající na 800-, což znamenalo, že za hovor s nimi účastník neplatil.

◄ Zřejmě nejvýznamnější každoroční akcí Obce spisovatelů bývalo dosud pravidelné zářijové setkání zahraničních bohemistů v ČR, překladatelů a šiřitelů české kultury ve světě, které obě dámy úspěšně organizovaly řadu let. (Snímek je ze září 2008.)

Dlouholeté, sympatické a nesmírně výkonné pracovnice pražského ústředí Obce spisovatelů Lída Zvoníčková a Pavlína Kubíková byly s platností od 1. března 2009 z práce propuštěny. Nový místopředseda Obce spisovatelů Lubomír Brožek to vysvětlil na zasedání Rady Obce spisovatelů tak, že "každý prezident si bere sebou do úřadu své lidi" a předseda potřebuje tým, který mu pomůže sehnat peníze na další chod Obce (po roce ve funkci).

Vyhazov je zcela legální. To, že někdo vykonával svou práci dobře a dlouhá léta, se nebere na vědomí - pracovnice vyhodíme několik let před důchodem, proč ne, etiku nemáme, ta přece v českém prostředí neexistuje. Stačí kapric nového vedení. Udivuje mě, kde se v českém prostředí tento způsob chování bere. Domníval jsem se, že Česká republika je slušná a civilizovaná země.

Krize ukázala, že koncepce laciné pracovní síly a na ní postavená struktura průmyslu obsluhující západoevropské zákazníky naprosto zkrachovala. Nepřiznáme-li si to, spějeme pomalu, ale jistě jako stát k bankrotu. Hlavními viníky této situace jsou obě největší strany ODS a ČSSD, resp. jejich nesmírně hloupá a prostoduchá „národohospodářská“ politika. A právě tyto strany, které přivedly českou ekonomiku na pokraji bankrotu, ji mají dnes léčit? Svatá prostoto....!!!

Hugo Chávez tentokrát podle očekávání prosadil změnu venezuelské ústavy, a tak může i po roce 2013 bojovat za svoji bolívarovskou revoluci a „socialismus 21. století“. Je složité postavit se aspiracím venezuelského prezidenta. Tento muž se za poslední desetiletí stal neoddiskutovatelným lídrem nejen venezuelského lidu, ale stanul i v čele indigenizačního procesu v zemích Latinské Ameriky a v neposlední řadě převzal i pomyslné žezlo „krále“ antiamerikanismu od svého velkého vzoru Fidela Castra. Zhodnotit objektivně výsledky práce tohoto politika a vojáka je opravdu nesnadný úkol.

Generální ředitel České televize Jiří Janeček a ministr vnitra ČR Ivan Langer podepsali 24. 2. 2009 memorandum o spolupráci ČT a MVČR na rozvoji služeb státní správy občanům prostřednictvím digitálního zemského TV vysílání a související technické infrastruktury. Rozvoj digitálního zemského vysílání a s tím souvisejících služeb figuruje v dlouhodobém strategickém plánu České televize jako jedna z předních priorit, zákonem stanovený úkol. Televize veřejné služby v této oblasti nyní učinila další významný krok.

Další kolo oblíbeného seriálu "Česká republika versus baba mastičkářka Bushka Bryndová" se bude odehrávat dne 7. 4.2009 od 9:00 hodin u okresního soudu v Táboře, jednací místnost 258 ve 2. poschodí (stejná místnost jako při loňské červencové premiéře).

6. 12. 2007, Anna Čurdová, ČSSD: Podaná ruka Liškovi: Dekriminalizace marihuany není legalizace ZDE

S bílou záplavou nás zavalila i parlamentní lavina nového zákona o povinnosti obce zabezpečit úklid obecních chodníků. Na první pohled logické řešení. Ať se stará majitel. Jenže s touto logikou bychom mohli zrušit požárníky i policisty. Hoří vám střecha nad hlavou? Vykradli vás? Pardon, ale jde o váš majetek.

Zásah proti neplatičům v Chomutově zřejmě nebude mít žádnou dohru. Alespoň zatím. Exekutor, který dlužníkům zabavoval peníze pocházející ze sociálních dávek, zákon neporušil. Tvrdí to chomutovská primátorka Ivana Řápková (ODS).

"Máme informaci, že exekutor obdržel z ministerstva výklad ustanovení občanského soudního řádu s tím, že výkon rozhodnutí prováděný exekucí hotovosti je legální," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ.

24.2. 2009, Týden.cz: Primátorka: Exekutor zabavující dávky nepochybil ZDE

Způsoby kladení otázek často předjímají, jaké odpovědi na ně lze očekávat. Jako ještě důležitější se však mohou nakonec ukázat otázky, které vůbec nebyly položeny a tudíž na ně nemohlo být odpovězeno. Někdy ani není možné nebo důležité dobrat se v reálném čase správné nebo vůbec nějaké odpovědi - z historie je známo, že některé otázky se dočkaly svých odpovědí až po řadě generací. Stačilo, že otázka byla "zavěšena" do virtuálního prostoru lidského myšlenkového dědictví a největší duchy lidstva provokovala a inspirovala k často překvapivým intelektuálním výkonům a výsledkům. Čím hlubší a univerzálnější je problém, tím tragičtější pak mohou být důsledky absence nevyslovených otázek, nehledě na to, zda a jak mohly být zodpovězeny.

Uvedené se v plné míře týká také řešení současné finanční a ekonomické krize.

Nevím, jak se pan prezident rozhodne ve věci zákona, který přenáší povinnost péče o chodníky na jejich vlastníky, ale já mu určitě nenavrhnu jeho vrácení. Dokonce jsem názoru, že to je jeden z nelogičtějších a nejspravedlivějších zákonů za posledních 20 let.

Co bylo spravedlivého na dosavadní praxi, kdy pokud si majitel domu dal na chodník dva stolky a pár židlí, hned přispěchalo město a říká: to je můj chodník, koukej zaplatit nájem, a když na ten chodník napadl sníh, město říká, majiteli domu: ukliď si to, s tím já nemám nic společného?

Lex Kubera je typickým příkladem nadvlády sobeckého individualismu nad pocitem soudržnosti. Chodníky přece nepatří radnici, ale obci, čili samosprávnému subjektu a problém jejich úklidu je ukázkou umění a chuti příslušníků i představitelů samosprávy, žít v samosprávném systému.

Je mi k smíchu, že zákon je z dílny ODS, která tak neochvějně brojí proti nadvládě bruselských úředníků a sama tímto zákonem neomaleně zasahuje do kompetence obcí.

Argumentovat v této situaci Googlem je nepříliš šťastné řešení, protože Google najde VŠECHNY citace, bez ohledu na jejich relevantnost. Konkrétní příklad: zadejte si heslo "moudrý Klaus", dostanete 12 odkazů, na heslo "hloupý Klaus" dvacet jedna odkazů. Je zřejmé (nebudu to ani prověřovat), že ani jeden odkaz není z oficiálních projevů, článků apod. Všechny pocházejí jenom z čtenářských diskusí.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V lednu 2009 přispělo celkem 187 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 43 243.45 Kč. Příjem z reklamy byl 6000 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 1. 2009 částku 114 952. 65 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 1,816.91 EUR.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.