Zvyklosti společnosti se navzdory politickým převratům a ekonomickým revolucím mění neuvěřitelně pomalu. Dodneška mnozí Češi vstávají v pět ráno a jedou do fabriky mezi šestou a sedmou (největší špička v dopravních prostředcích), protože před stopadesáti lety trpěl jakýsi rakouský mocnář nespavostí... :) Jak silně ovlivňují dodnes normalizační hodnoty praxi českých televizí je jiný přesvědčivý příklad.

Velmi často přece vedlo zavedení kapitalistických poplatků v ČR pouze k tomu, že právě byly zavedeny jenom tyto poplatky - na neurvalosti úřadů a na jejich neefektivitě se nic moc nezměnilo.

Dokonalou metaforou "fungujícího kapitalismu" jsou pro mě záchodky na pražském autobusovém nádraží Florenc. Něco tak odporného se hned tak nevidí a vážně lituju osoby ženského pohlaví, které si do toho infekčního svinčíku musejí sedat. Za záchod na Florenci se platí - a to ne zrovna málo. Vyřešil to tady kapitalismus? Když jsem loni na podzim za ten svinčík odmítl zaplatit, zřízenec spravující záchodky na Florenci mi dal pěstí do obličeje.

Obávám se, že tak to bude i po zavedení univerzitního školného v ČR. Učitelé se nadále budou chovat arbitrárně a neprofesionálně a univerzitní administrativa nepřátelsky a nepružně. Jen se za to bude platit.

Na skotských univerzitách se školné neplatí. Naopak bylo před několika lety zavedeno v Anglii a nyní dosahuje velké částky více než 3000 liber ročně (vláda ovšem studentům poskytuje zlevněné půjčky). Zavedením školného se v anglickém školství nic nezlepšilo. Naopak: za vlády Tonyho Blaira byly standardy britského vysokého školství drsně nastaveny na peníze. Peníze jsou tam nyní jediným měřítkem hodnocení všeho - všechny řeči o "akademické kvalitě" jsou jen řeči. Jediné, o co jde, je, aby univerzitní učitel získal co největší výzkumný grant a co největší počet zahraničních postgraduálních studentů, kteří platí nejvyšší školné. Studenti si stěžují, že učitelé dělají výzkum a na ně v podstatě nemají čas. Vyučování pregraduálních studentů se většinou považuje za obtížnou vedlejší činnost, která pro hodnocení učitele a jeho katedry nic nepřináší - školné neškolné.

Margaret Thatcherová přinesla do britské společnosti jeden bohulibý vynález, který od té doby vlády šíří po stále větším území světa: vynález dvojího placení za tytéž služby.

Jako daňový poplatník si svými daněmi platím za školství, za zdravotnictví, za právo používat silnice a za další civilizační služby.

Thatcherová daně nesnížila, ale zavedla bohulibou praxi, že přestože jsem si za službu, kterou poskytuje stát, už jednou zaplatil na daních, pokud něco opravdu chci, musím si za to zaplatit znova, a to z vlastní kapsy.

Tento geniální výmysl nyní úspěšně napodobuje i český stát.