5. 2. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
5. 2. 2009

ANALÝZA

Afghánistán potřebuje mír, ne české žoldáky

V poměrně dramatické atmosféře, která ovšem doprovázela spíše wrestling než skutečný boj, Poslanecká sněmovna včera schválila letošní mise vojáků Armády České republiky v zahraničí. Nejvíce sporů se týkalo mise v Afghánistánu. Jak ale ukázala obecná rozprava, souboj se odehrál v dávno známých mantinelech: nejen veřejnost, ale ani poslanci nejsou informováni o skutečné sociálněpolitické situaci v Afghánistánu. Je pozoruhodné, že i zprávy o ztrátách vlastních vojáků, nemluvě o ztrátách nepřátelských bojovníků a o zabitých civilistech, zůstávají utajovány. Informovanost je dokonce nižší než v případě Iráku. Vina padá především na bruselskou centrálu NATO , ale i na vlády členských států Aliance. Ty záměrně tají zprávy z bojiště a vytvářejí tak manipulativní mediální prostředí. Jako by se někdo snažil udělat z války v Afghánistánu zapomenutou válku. Zapomenutou válku, která tvá více než dvě dekády.

Současná etapa války začala útokem proti Afghánistánu v roce 2001. Ten sice neměl oporu v přímém rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN, uskutečnil se ale na vlně obrovské mezinárodní solidarity s USA po teroristickém útoku 11. září. Podařilo tehdy získat téměř univerzální souhlas se zásahem proti organizaci Al-Káida. Ta podle oficiálních údajů stála v pozadí onoho hrůzného teroristického činu. Intervence směřovala proti afghánské vládě hnutí Tálibán, která tuto organizaci a jejího vůdce Usámu bin Ládina chránila.

Bojové operace začalo letectvo plus střely s plochou drahou letu USA a Velké Británie v říjnu 2001. Pozemní operace skončila obsazením Kábulu a Kandaháru v listopadu, následně pak v prosinci 2001 dobytím jeskynního komplexu Tora Bora, kde se Usáma bin Ládin měl ukrývat. Kromě vlastních sil odporu zevnitř Afghánistánu, zvláště pak uzbecké Severní aliance, se pozemních bojů zúčastnilo jen menší množství zahraničních vojáků, z USA především speciální jednotky.

V prosinci 2001 Rada bezpečnosti OSN rozhodla o vytvoření Mezinárodní jednotky pro podporu bezpečnosti (ISAF) v Afghánistánu. Na začátku roku 2002 byl vytvořen sbor o síle 16,5 tisíc vojáků ze 17 zemí, v němž rozhodující postavení mělo NATO. Ovšem i Rusko sehrálo významnou roli při pomoci USA jak poskytováním zpravodajských informaci z Afghánistánu, tak při získávání přístupu na vojenské základny ve středoasijských postsovětských republikách. Tehdejší ruský prezident Vladimir Putin byl také prvním zahraničním státníkem, který po 11. září vyjádřil Bushovi ml. soustrast a slíbil podporu.

Situace se začala komplikovat ve chvíli, kdy se zdálo, že vše směřuje k úspěchu. Podle ministerstva zahraničních věcí USA nabídlo při operacích v Afghánistánu původně pomoc 136 států. Jenže v roce 2002 se od nich podařilo získat pouze 1,8 miliardy dolarů.

■ ■ ■

Vyhrát nad pravidelnou armádou Afghánistánu se ukázalo snazší než zajistit mír. Základním problémem působení NATO v Afghánistánu je skutečnost, že selhávají plány obnovy a modernizace této země. Podle statistik OSN se z Afghánistánu pod správou NATO stal největší vývozce opia na světě. Nejnovější údaje OSN říkají, že se sice loni snížilo tamní pěstování opia (celosvětově je opia nadbytek a cena klesla o 20 %), ale stále se v Afghánistánu pěstuje na 157 tisících hektarech. Pěstování opia napomáhá sociální stabilizaci země a nahrazuje původní naivní plány rekonstrukce. Jenže ten, kdo umí vyvážet a prodávat opium, umí též kupovat a dovážet zbraně. Řečeno stručně, tolerance k pěstování opia umožňuje zásobovat hnutí odporu, a to včetně svrženého Tálibánu a Al-Káidy, penězi a zbraněmi.

Výsledkem jsou rozšiřující se boje, které si vynutily navýšení vojenské síly: v polovině roku 2008 bylo v Afghánistánu přibližně 18 tisíc vojáků USA a 52,7 tisíc vojáků v rámci ISAF. Zdá se ale, že ani tyto zvýšené počty okupačních sil nejsou dostatečně velké pro zajištění vítězství. Profesor Stephen Walt z Harvard University s odvoláním na propočty RAND Corporation v lednu 2009 v časopise Foreign Policy uvedl, že vojenský úspěch v Německu vyžadoval sto vojáků USA na tisíc tamních obyvatel. V Kosovu a v Bosně na začátku operace byl tento poměr 20 vojáků NATO na tisíc obyvatel. V Somálsku, kde operace selhala, to bylo pět vojáků na obyvatele (v Japonsku byl zpočátku stejný poměr, ale odlišný výsledek). Tyto propočty naznačují, že na rok 2010 plánované navýšení vojáků v Afghánistánu, který má 32 milióny obyvatel, na 90 tisíc je nedostatečné: znamená přibližně tři vojáky na tisíc obyvatel. „K dosažení stejné úrovně vojenských sil jako v malém Kosovu – které má pouze 11 tisíc km2 ve srovnání s přibližně 650 tisíci km2 Afghánistánu – budou Spojené státy a NATO potřebovat více než 600 tisíc vojáků v poli,“ píše Stephen Walt. To by zaznamenalo, že je třeba zvýšit počet vojáků NATO v Afghánistánu na desetinásobek.

A kde je konec?

■ ■ ■

Situaci komplikují zprávy o tisících afghánských civilistů, zabitých při akcích NATO, o nichž veřejně mluví i afghánský prezident Hamíd Karzaí. Zabitý civilista je Bruselem stále vnímán jako plánovaná statistická položka oprávněných válečných operací a nepříjemná mediální komplikace. Zabíjení civilistů lze sice snadno utajit před veřejností ve státech NATO, nikoliv však před veřejností ve státech s převážně muslimským obyvatelstvem. Jaké tam asi panují představy o naší demokratické zemi?

Velmi nebezpečné je rozšiřování operací Aliance na území Pákistánu, které nejen destabilizují další část regionu, ale v daném případě i stát, který je vlastníkem jaderných zbraní.

Poněkud stranou pozornosti oficiózních médií zůstaly dvě skutečnosti z počátku tohoto týdne. Na severu Pákistánu odbojové skupiny vyhodily do vzduchu dva mosty, po nichž probíhalo zásobování jednotek NATO v Afghánistánu. Téměř simultánně pak prezident Kyrgyzstánu Kurmanbek Bakijev oznámil, že jeho země je rozhodnuta uzavřít vojenskou leteckou základnu USA. Ta byla využívána převážně pro zajištění operací v Afghánistánu.

Trestuhodné je, že při všech těchto komplikacích návrhy Šanghajské organizace spolupráce na pomoc při řešení konfliktu v Afghánistánu Washington a Brusel zatím zcela ignorují. Iluze o možnosti vojenského vítězství stále na Západě přetrvávají.

Zdá se ale, že situace se výrazně komplikuje a vyžaduje zcela nový přístup. Jiný, než je prostoduché navyšování počtu vojáků. Přístup, který by zohlednil i některé požadavky domácího odboje. Koneckonců v okolí nového amerického prezidenta Baracka Obamy se pohybují i lidé jako Zbigniew Brzezinski, kteří velmi výrazně přispěli k výzbroji a výcviku bojovníků Talibanu a jistě by mezi nimi mohli nalézt sobě blízké představitele vhodné pro rozumný kompromis. Dokud je čas.

Afghánistán potřebuje mír, ne nové české vojáky.

Autor je profesorem politologie na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze a vedoucím katedry mezinárodních vztahů a diplomacie na Fakultě politických věd a mezinárodních vztahů University Mateja Bela v Banské Bystrici a spolupracuje s Ústavem politických věd SAV v Bratislavě.

Tento článek byl připraven na základě připravované knihy Zahraniční politika USA, kterou na březen 2009 plánuje vydat nakladatelství Professional Publishing.

435 stran, přibližně sto tabulek, map a schémat. Součástí knihy bude i CD s více než 160 nejdůležitějšími dokumenty, které se týkají zahraniční politiky USA.
                 
Obsah vydání       5. 2. 2009
5. 2. 2009 Kateřina a Barbie důležitější než radar Václav  Hála
5. 2. 2009 Vláda ignoruje protesty univerzit, jejich zástupci nevědí, co si počít Tomáš  Koloc
5. 2. 2009 Plíživá privatizace vysokého školství Martin  Hříbek
5. 2. 2009 Vyvíjí Rusko bezpilotní prostředek určený k útoku na protiraketovou základnu v Evropě? Karel  Dolejší
5. 2. 2009 Pražský magistrát brání demonstraci za Kaplického knihovnu
5. 2. 2009 Britská a americká vláda "záměrně utajují důkazy o mučení"
4. 2. 2009 Prý ho řezali žiletkami do genitálií, Obama ale nadále potlačuje záznamy těchto výslechů
4. 2. 2009 Amerika vyhrožovala Británii
5. 2. 2009 Michael  Marčák
5. 2. 2009 Vlk se ani tentokrát nenažral: další rozhodnutí RRTV zrušeno pro nezákonnost Štěpán  Kotrba
5. 2. 2009 Obama omezil platy šéfů bank, jimž stát poskytuje pomoc, na 500 000 dolarů ročně
5. 2. 2009 Rusko "otevřelo pěst" ohledně jaderných zbraní
5. 2. 2009 Obamova iniciativa "Buy American" Ludmila  Štěrbová
5. 2. 2009 Zlatá šedesátá Anděla  Horová
5. 2. 2009 Pokrok nezastavíš. Zejména, když nic jiného nezbývá Irena  Ryšánková
5. 2. 2009 Afghánistán potřebuje mír, ne české žoldáky Oskar  Krejčí
4. 2. 2009 CRYSTALEX: Práva zaměstnanců při nevyplácení mzdy a insolvenci zaměstnavatele Jitka  Seitlová
4. 2. 2009 Tajná studie Pentagonu požaduje revizi cílů afghánské války
4. 2. 2009 Vláda to nezvládá Milan  Daniel
5. 2. 2009 Spasitel světa konečně přišel. No a? Miloš  Dokulil
4. 2. 2009 Cyril Svoboda urazil dvě třetiny světové populace Petr  Wagner
5. 2. 2009 Evropský parlament žádá členské státy, aby dosáhly svých cílů v oblasti péče o děti
5. 2. 2009 Komu slouží Česká školní inspekce?
5. 2. 2009 Jak chcete vychovávat děti, bojíte-li se podepsat? Štěpán  Kotrba
1. 2. 2009 Resources in English on Czech film, literature and politics
5. 2. 2009 Více bezpečnosti od Vancouveru po Vladiovostok Jan  Hamáček
5. 2. 2009 Mehr Sicherheit von Vancouver bis Wladiwostok Jan  Hamáček
5. 2. 2009 Le Monde: Kyrgyzstán uzavře americkou základnu, Američané jsou "velmi znepokojeni"
5. 2. 2009 Prodám ledvinu nebo jiný orgán Marie  Haisová
5. 2. 2009 Casus belli Petr  Litoš
5. 2. 2009 Ako prijali na Slovensku Euro
5. 2. 2009 Ceny na Slovensku sa zavedením eura nijak výrazne nezmenili
4. 2. 2009 Mrtvá česká politika a zoufalá deformace veřejného prostoru Bohumil  Kartous
4. 2. 2009 Člověk v tísni by v Gaze rád pomohl, ale nemá tam zkušenosti a infrastrukturu
5. 2. 2009 Žlutý dým
5. 2. 2009 Z komína Osvětimi také stoupal dým Štěpán  Kotrba
31. 1. 2009 Hospodaření OSBL za leden 2009

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
5. 2. 2009 Afghánistán potřebuje mír, ne české žoldáky Oskar  Krejčí
4. 2. 2009 Bude v České republice vyhlašována "presstitutka" roku? Mojmír  Babáček
4. 2. 2009 Tajná studie Pentagonu požaduje revizi cílů afghánské války   
28. 1. 2009 Britská vláda "musí zveřejnit" záznam kabinetních jednání o válce v Iráku   
22. 1. 2009 Vymítání démonů z americko-ruských vztahů   
20. 1. 2009 Vyšetřování antraxových útoků - konflikt vědecké pravdy s mocí Mojmír  Babáček
19. 1. 2009 Barack Obama a meze americké moci Karel  Dolejší
17. 1. 2009 Konec Bushovy éry v USA Robert  Bartoš
14. 1. 2009 Kdo je čí spojenec -- ve válce nebo v míru? Mojmír  Babáček
26. 12. 2008 CIA získává afghánské válečné magnáty rozdáváním viagry   
24. 12. 2008 Přeji si stažení vojsk z Afghánistánu   
23. 12. 2008 Dialog, nikoliv válka může Afghánistán postavit na nohy Daniel  Veselý
22. 12. 2008 Hrrr do Afghánistánu! Štěpán  Steiger
22. 12. 2008 Jediným problémem s Afghánistánem je... Jan  Čulík
22. 12. 2008 Ženy, Afghánistán a lidská práva Petr  Wagner

USA 2009: Obama a očekávání RSS 2.0      Historie >
5. 2. 2009 Spasitel světa konečně přišel. No a? Miloš  Dokulil
5. 2. 2009 Afghánistán potřebuje mír, ne české žoldáky Oskar  Krejčí
5. 2. 2009 Vyvíjí Rusko bezpilotní prostředek určený k útoku na protiraketovou základnu v Evropě? Karel  Dolejší
4. 2. 2009 Prezident Obama se chce dohodnout s Ruskem na radikálním snížení jaderných zbraní   
4. 2. 2009 Rána pro Obamu: Tom Daschle byl donucen rezignovat   
4. 2. 2009 Tajná studie Pentagonu požaduje revizi cílů afghánské války   
3. 2. 2009 Mise na Mars? Ani náhodou Petr  Litoš
2. 2. 2009 Immanuel Wallerstein: Jak předělat Ameriku: Obamovy dvojznačnosti Immanuel  Wallerstein
2. 2. 2009 Odchod Matúš  Holý
30. 1. 2009 Potrebná zmena Radovan  Geist
26. 1. 2009 ICT: Krize, krize, krize kam se podíváš Štěpán  Kotrba
26. 1. 2009 Již první dny Obamova prezidentství ukazují, že bez prolévání krve to nepůjde Daniel  Veselý
22. 1. 2009 Vymítání démonů z americko-ruských vztahů   
22. 1. 2009 Proboha, jsi vůbec "Robert"? A není to fuk?! Miloš  Dokulil
22. 1. 2009 Chce vyjednávat s Íránem bez předchozích podmínek