Namísto aby tento týden řešilo rozhádané zasedání ministrů zahraničí EU v Bruselu obrovské bankroty v Maďarsku, rychle klesající výrobu v Polsku, tříštící se pobaltské koalice či ukrajinské pouliční protesty, plýtvaly časem nad exotickým sporem Slovinska o rybářská práva s Chorvatskem.

Bohatší západoevropské státy, vedené Německem, se obávají, že východní nestabilita ohrozí i jejich klopýtající hospodářství. Rakouské banky například napůjčovaly do východní Evropy tolik peněz, že se to rovná 80 procentům rakouského HDP. Držitelé půjček ve východní Evropě musejí západním bankám letos splatit 400 miliard dolarů - jinak bude katastrofa všude.

Robert Zoellick, prezident Světové banky, zdůrazňuje, že EU musí zachránit východní Evropu. Avšak Evropská komise už vydala téměř polovinu ze svého nouzového fondu 25 miliard euro na Maďarsko a Litvu. Bude zapotřebí mnohem větší pomoci.

Politické důsledky současné nerozhodnosti EU jsou jasné. Zřejmě definitivně skončilo rozšiřování EU na východ. EU chtěla rozšířit svůj vliv, zajistit neruské energetické zdroje a omezit vliv Moskvy v bývalé sovětské sféře. To je ale nyní všechno ohroženo chaosem v Bruselu, který neví, co si počít s tou částí východní Evropy, kterou už vlastní.

Tato nerozhodnost má drastické důsledky. Zatímco bohatší státy EU zvyšují státní výdaje, aby tak rozhýbaly ekonomiku, nové členské země EU jsou nuceny ve státních výdajích škrtat. Krach roku 2009 zpochybňuje celou vizi budoucí jednotné Evropy.

Podrobnosti v angličtině ZDE