25. 2. 2009
Konec iluzí o manévrovém boji v AfghánistánuTalibán údajně chystá ofenzivu proti KábuluKD│ Zatímco Obama podepsal rozkazy o rozmístění dalších 17 000 amerických vojáků v Afghánistánu, jeho názory na tuto válku se výrazně změnily. Už neplánuje operaci iráckého typu, která vedla k vykořenění al-Kájdy. Posily také zaostávají za požadavkem na 30 000 dalších vojáků, který vznesl generál David McKiernan, upozornil editor UPI Ardnaud de Borchgrave. |
Kdyby Obama McKiernanův požadavek splnil, zdvojnásobil by počet vojáků v zemi s 35 milióny obyvatel o velikosti Francie. Avšak protože je nucen přemisťovat jednotky mezi dvěma bojišti, jedno z nich přichází zkrátka. McKiernan varuje, že i s letošními posilami čeká americké jednotky tvrdý rok. Al-Kájda má základny ve federálně administrovaném území (FATA), oblastech Pákistánu pod kontrolou paštunských kmenů - nikoliv v Afghánistánu. A čím intenzívněji Spojené státy útočí na al-Kájdu s pomocí bezpilotních letounů Predator, tím více přibývá mrtvých civilistů zvyšujících politickou podporu Talibánu. Navíc má Obama potíže v NATO. Kanadský parlament odhlasoval stažení svého kontingentu v roce 2011. A jediné dvě významné země, které schválily účast svých jednotek na bojích v Afghánistánu - Velká Británie a Nizozemí - jsou pod tlakem parlamentů, aby se zachovaly stejně. Obama také žádá další země NATO, aby poskytly více vojáků pro nebojové operace. Francie, Německo a Španělsko odmítly. Itálie, kde vládne konzervativní premiér Berlusconi, souhlasila s posílením kontingentu z 2 300 na 2 800 vojáků. Budou umístěni u Herátu nedaleko íránské hranice s povolením střílet na Talibán pouze tehdy, pokud to odsouhlasí summit skupiny G8 na ostrově La Maddalena, který se uskuteční napřesrok v červenci. Obamova hlavní starost nyní je, aby se vyhnul jednání s umírněnými vůdci Talibánu v situaci, kdy bude slabý. Bezprostřední nebezpečí představuje nedostatečně zabezpečená obrana Kábulu, kde bude rozmístěno 3 000 vojáků amerických bojových jednotek. Mají čelit záměru Talibánu zaútočit na způsob vietnamské Tetové ofenzívy, při níž guerillové jednotky v roce 1968 infiltrovaly velká vietnamská města. I když byl Viet Cong poražen, zaznamenal velké psychologické vítězství, které podlomilo politickou podporu války v samotné Americe. Afghánský prezident Karzáí si zase nepřestává stěžovat na chování amerických jednotek k civilnímu obyvatelstvu a žádá jejich odchod. Narozdíl od plánu ministra obrany chce Obama zacházet s al-Kájdou a Talibánem jako se dvěma odlišnými entitami, které se bude snažit od sebe oddělit. Pokud dojde k rozhovorům, budou to rozhovory s Talibánem. V samotném Afghánistánu sice existují některé síly odhodlané dál bojovat, ale otázka je, zda totéž lze říci i o americkém lidu. Zdroj: ZDE |