Pokud máme brát vážně prohlášení nového prezidenta o energetické nezávislosti, smělé plány na razantní redukci skleníkových plynů a nezávislosti na dovážené ropě, v úvahu připadají pouze některé scénáře vývoje průmyslové společnosti. Jádrem všech těchto scénářů budou úvahy o primárních energetických zdrojích a nepochybně budou zahrnovat úvahy o nižším využití fosilních paliv. V roce 2007 byla pro USA nejdůležitější surovinou ropa s podílem 40%, následovaná zemním plynem s 23%, uhlím také s téměř 23% a relativně malým podílem jádra s více než 8%, výčet pak zakončuje téměř 7% podílu obnovitelných zdrojů. Znepokojivá otázka jakou skladbou zdrojů bude proklamovaných cílů dosaženo, může být jen stěží zodpovězena bez úvah o jaderné energetice. Tyto dosud nevyřčené hypotézy podtrhují zprávy o financování Obamových volebních kampaní, kde na čtvrtém místě figuruje firma Exelon, jak můžeme vidět z ukázky na ZDE. Firma Exelon je nejen jedním z největších provozovatelů jaderných elektráren ve Spojených státech, ale také významně investuje do nejmodernějších jaderných technologií včetně obohacování uranu za pomocí přesně laděných laserů. Tato metoda je příslibem pro přelomový pokles ceny isotopické separace a obohacování. Vyslovenou domněnku jen podtrhuje fakt, že žádost o licenci na stavbu obohacovacího závodu v Severní Karolíně už byla podána.

Dalším faktorem, který může podporovat rozvoj jaderné energetiky nejen ve Spojených státech je i vyhlášená snaha o razantní snížení světových jaderných arzenálů. V průběhu 90. let efekt nabídky přepracování vojenských zásob štěpných materiálů (uranu a plutonia) stlačil ceny na nevídaná minima. Civilní energetické využití je asi také jedinou zárukou, že ze zbrojních projektů uvolněné zásoby nebudou opět vojensky zneužity.

Nelze pochybovat, že Obamovy iniciativy budou zahrnovat větší využití obnovitelných zdrojů než doposud a důraz na energetickou efektivitu. Nehledě na tyto standardní mantry zeleného pokroku lze vzhledem k uvedené skladbě primárních zdrojů očekávat, že stejně jako poslanci Průmyslového výboru Evropského parlamentu dospěli ve svých výzvách k větším investicím do jaderné energetiky, tyto investice budou realizovány i v USA.

Ostatně již dnes americký jaderný regulační úřad zpracovává povolení ke stavbě pro 17 nových reaktorů, vesměs s výkony 1000MW bloků nebo většími. Pozoruhodný článek ve Washington Post, který se zabývá problematikou státních záruk na půjčky pro energetické investice, hovoří dokonce o 21 připravovaných projektech.

U nás, v Čechách, pro takovou situaci máme roztomilé rčení: "bude tam doporučení pro jádro, ale nebudeme to přímo říkat".

Není právě tato myšlenka, více než radioaktivita, to čeho by se měla obávat euroatlantická společnost?

Místo otevřenosti a odvahy nazývat věci pravými jmény jen zamlčování a chození okolo horké kaše? Otázka primárních zdrojů energie je možná palčivější, než si ledaskdo dokáže připustit.