DW: Mnoho expertů se obává, že i když je nyní zle, k tomu nejhoršímu v této krizi ještě nedošlo. Sdílíte jejich přesvědčení, že čelíme dlouhému poklesu, který může konkurovat Velké depresi z 30. let?

JS: Žijeme nyní v jiném světě než v době Velké deprese. Tehdy jsme měli výrobní ekonomiku. Nyní máme ekonomiku, která stojí na sektoru služeb. Mnoho lidí ve Spojených státech už pracuje na zkrácený úvazek, protože nemohou sehnat celoúvazkovou práci. Lidé více mluví o "komplexních" mírách nezaměstnanosti, a ty ukazují nezaměstnanost na velmi vysoké úrovni, kolem patnácti procent. Takže je jasné, že jde o vážný pokles.

Jiným velkým rozdílem mezi dneškem a Velkou depresí je, že tenkrát jsme neměli záchrannou síť. Teď máme pojištění proti nezaměstnanosti.

DW: Ekonomové Nouriel Roubini a Nassim Taleb, kteří předpověděli globální ekonomický pokles, volají po znárodnění bank, aby došlo k zastavení ekonomického úpadku. Souhlasíte s nimi?

JS: Je jisté, že banky jsou ve velmi špatném stavu. Americká vláda do nich nalila stovky miliard s velmi malým efektem. Je naprosto jasné, že banky selhaly. Američtí občané se stali většinovými vlastníky významné části velkých bank. Ale nemají vliv na jejich řízení. A každý systém oddělující vlastnictví a řízení je receptem na katastrofu.

Jedinou odpovědí je znárodnění. Ty banky jsou vlastně v bankrotu.

DW: Institut mezinárodních financí odhaduje, že příliv soukromého kapitálu do rozvojových zemí poklesne až o dvě třetiny. Jsme v situaci, kdy může dojít k úplnému kolapsu mnoha rozvojových zemí?

JS: Myslím, že řada vlád těchto států má v současnosti mnohem lepší systém centrálního bankovnictví než Spojené státy. Uvědomily si riziko nadměrné spekulace, nadměrné závislosti na hypotečních půjčkách a přijaly mnohem rozumnější opatření. Mnoho rozvojových zemí také vytvořilo velké rezervy a v této krizi jsou v lepší situaci, než byly před deseti lety.

Ale některé čekají velmi těžké časy, možná i platební neschopnost. Některé z těchto zemí doplácejí na to, že věnovaly příliš mnoho pozornosti dění ve Spojených státech.

DW: Mělo by se těmto rozvojovým zemím nějak pomoci?

JS: Zcela určitě. Považuji to za absolutní imperativ, nejen kvůli zájmu těchto zemí, nejen kvůli humanitární perspektivě, ale z pohledu globální stability. Není možné mít silnou globální ekonomiku, pokud v ní budou oblasti hospodářského chaosu.

Světová banka vyzvala rozvinuté průmyslové země, které zachraňují vlastní průmysl a poskytují subvence, aby z těchto prostředků pomohly také rozvojovým zemím, které za těchto nerovných podmínek jsou nekonkurenceschopné.

DW: Americký prezident Obama napadl banky kvůli vyplácení miliardových odměn vedení, přestože dosud stojí na pokraji zhroucení. Souhlasíte s tím, že je takové chování "ostudné" a "nezodpovědné"?

JS: Ano, je ostudné a nezodpovědné. Ale to není překvapující... po celá léta vedení amerických firem bránila své pobuřující kompenzace a tvrdila, že jde o důležitou pobídku. Ale jak proboha můžete vyplácet miliardové odměny, když vaše firma utrpěla rekordní miliardové ztráty? Pokud lidi neodměňujete za selhání, neměl byste dostávat odměny, ale pokuty.

DW: Německá kancléřka Merkelová v projevu na Světovém ekonomickém fóru varovala před americkým protekcionismem a kritizovala subvence vyplácené americkým společnostem. Má pravdu? Považujete za nebezpečné, že se USA uchýlily k těmto protekcionistickým opatřením?

JS: Jistě, zcela samozřejmě. Vždy jsme věděli, že protekcionismus má dvě podoby: Tarify a subvence. Subvence deformují hřiště stejně jako tarify. Subvence jsou však ještě nespravedlivější než tarify a ještě více deformující, protože rozvojové země je nemohou poskytnout, chudé země si je nemohou dovolit. Bohaté země velkými subvencemi deformují rovné hřiště, nikoliv nutně s protekcionistickým úmyslem, ale vždy s takovým výsledkem.

DW: Merkelová nedávno vyzvala ke vzniku mezinárodní finanční regulační instituce a v této záležitosti existuje stále širší konsensus. Jak je podle Vás reálné, že se vlády a obchodní společnosti vzdají suverenity ve prospěch mezinárodní entity?

JS: Myšlenka Angely Merkelové je velmi důležitá, já ji dlouho podporuji. Potřebujeme koordinaci globální ekonomické politiky, která půjde za rámec Mezinárodního měnového fondu, jenž selhal, a za rámec Světové banky. Bez globální regulace nemůžete říci, že máte otevřené hranice. Je nepředstavitelné, že bychom dovolili, aby riskantní finanční produkty vzniklé v zemích s nepřiměřenou regulací bez kontroly přicházely do Spojených států, a naopak. Mezinárodní společnosti spojené s globalizací by měly po mezinárodní regulaci volat mezi prvními.

Zdroj: ZDE