5. 2. 2009
Vyvíjí Rusko bezpilotní prostředek určený k útoku na protiraketovou základnu v Evropě?◄ Bezpilotní prostředek Pčela-1 firmy Jakovlev - ilustrační foto Rusko v tyto dny poněkud zmírnilo rétoriku ohledně plánu namířit na plánovanou americkou protiraketovou základnu ve Střední Evropě rakety Iskander-M. Současně však velmi intenzivně vyvíjí prostředek, který má účinnost těchto raket ještě zvýšit, domnívá se zahraniční editor agentury UPI Martin Sieff. |
UAV BLA-06 Aist ▼ S odvoláním na zprávu agentury RIA-Novosti Sieff upozorňuje, že ředitel oddělení vývoje bezpilotních letounů (Unmanned Aerial Vehicle, UAV, rusky ДПЛА) moskevské společnosti "Vega" Radio Engineering Corporation Arkadij Syroježko naznačil možnost použití nového víceúčelového letounu Aist (Čáp, Aист) s užitečným zatížením až 500 kilogramů při elektronickém průzkumu, radioelektronickém boji, nebo i k dopravě zbraní. Vývoj systému má být dokončen v příštích dvou letech. Letoun prý však může být použit také ke značkování cílů pro taktické semibalistické rakety Iskander-M, jejichž rozmístěním v Kaliningradské oblasti Moskva nedávno hrozila v souvislosti s plány na výstavbu americké protiraketové základny v Evropě. Právě to je hlavním obsahem anglické zprávy ruské agentury. Sieff tato fakta uvádí, aniž by však vzal v úvahu mimořádně tristní situaci v oblasti vybavenosti ruské armády prostředky UAV. Ta se naplno projevila během loňského konfliktu s Gruzií, po němž ministr obrany začal (v ruských poměrech bezprecedentně) prosazovat nákup bezpilotních letounů v Izraeli, protože vhodný domácí model prostě aktuálně není k dispozici. Ruský zbrojní průmysl tento záměr "drzého" Serďukova vnímá velmi nelibě - a samozřejmě se také v rovině PR snaží vstupu zahraničních konkurentů na jím dosud suverénně ovládaný trh všemožně zabránit, což Sieff vůbec nebere v úvahu. Izraelské UAV, jejichž nákup je zvažován, představují prostředek prakticky stejné kategorie jako dosud vyvíjený projekt veřejné akciové společnosti Vega, je však velmi nepravděpodobné, že by ruská veřejnost někdy akceptovala spojení zahraniční technologie s pýchou ruských raketových konstruktérů, prostředkem Iskander-M. Martin Sieff, historik graduovaný v roce 1972, tu tedy vůbec neodlišuje aktuální zájmy vojenskoprůmyslového komplexu od dlouhodobých záměrů ruské vlády - a setrvačně uvažuje v kategoriích ze sovětských dob. Ale nejen to. Editor UPI sice v úvodu svého článku uvádí vyjádření vývojáře Vegy o schopnostech tohoto víceúčelového prostředku, v dalším textu však již pracuje výhradně s jedinou možností jeho použití -- čímž ze (zatím hypotetické) varianty spojení vyvíjeného UAV se systémem Iskander-M dělá ne snad hotovou věc, ale dokonce ultima ratio celého projektu. Jinak řečeno, snaží se dokázat, že zatímco Moskva stejně jako Washington usiluje o novou americko-ruskou smlouvu o redukci jaderné výzbroje, kterou ze své strany podmiňuje zrušením projektu evropské protiraketové základny, současně v tichosti vyvíjí útočný systém, jehož se smlouva nedotkne. Tento Sieffův závěr je ovšem na pozadí aktivit ministra obrany prosazujícího nákup UAV v Jeruzalémě potřeba chápat jako vysoce spekulativní a zaměřený především na zpochybnění zahraničněpolitické linie Obamovy administrativy. Ta prý zruší evropskou protiraketovou základnu určenou proti Íránu, aby mohla podepsat s Rusy náhradu za smlouvu START - ale ti pak stejně budou s to v Kaliningradské oblasti instalovat nestrategické rakety Iskander, v čemž jim žádná smlouva nezabrání, a ohrožovat jimi středoevropské země. Je ovšem vysoce nepravděpodobné, že by Moskva současně s případným uzavřením náhrady za smlouvu START chtěla vypovědět platnou smlouvu o likvidaci raket středního a kratšího doletu -- přinejmenším proto, že by tak ohrozila schválení nového dokumentu Kongresem. Ale bez zrušení stávajících omezení může sice z Kaliningradské oblasti raketami o povoleném doletu 500 kilometrů pohodlně ohrožovat Polsko, které se ostatně dávno ruských raket obává daleko spíše než raket íránských, nicméně Sieffovo tvrzení o možném ohrožení "velkých populačních center v České republice" Iskandery zůstává věcně zcela nepodložené, protože existující varianty zmíněné rakety do žádného z takových center v ČR prostě nedoletí. A pokud by Rusko mělo skutečně v úmyslu napadnout Polsko Iskandery, nezabránil by mu v tom -- technicky vzato - ani systém NMD/GMD, ale ani systém Patriot nespecifikované verze, jehož umístění po roce 2012 si polská strana vymohla v rámci smluv o základně a strategické spolupráci s USA. Pokud by navíc Rusko hypoteticky mělo v úmyslu zničit i ČR, může tak (v technickém ohledu) s pomocí střel s plochou dráhou letu odpálených z bombardérů učinit již nyní, doslova během desítek minut - vzhledem ke slabosti české protivzdušné obrany zdevastované nekoncepčním porevolučním "reformováním" s minimálními nebo dokonce nulovými ztrátami. Sieff si tedy vůbec nevšímá (v technickém, nikoliv politickém slova smyslu) existujících hrozeb, ale o to barvitěji konstruuje hrůzostrašnou vizi zákeřného ruského útoku na Střední Evropu vedeného Iskandery naváděnými z bezpilotních letounů. Samozřejmě, neradno vnímat aktivity ruského zbrojního průmyslu na pozadí romantických slavjanofilských fantazií, ale zrovna tak je nesmyslné za pokusem ruských zbrojařů čelit izraelské konkurenci automaticky hledat zákeřné kágébácké spiknutí řízené rovnou z Kremlu. |
Související články | |||
---|---|---|---|
16. 12. 2013 | Rusko: Rozmístění raket na západě země je "legitimní" |