Ostravská agentura rozeslala všem agenturám registrovaným na MPSV dopis, ve kterém varuje před touto "kudlou do zad". Z takto popsaného křiváctví viní odboráře, kteří jsou podle ní spřeženci nejen domácích, ale i evropských socialistů a komunistů. Podkladový materiál ČMKOS je k dopisu přiložen.

Evropský parlament, říká agentura, nás chce v podstatě zrušit.

Jak to chce udělat? Tím, že by jim byla stanovena povinnost zajišťovat takové podmínky práce a odměňování, které by byly srovnatelné -- ó hrůza! -- s vlastními zaměstnanci firmy, včetně přístupu k benefitům a výhodám, jež tito zaměstnanci mají. Zaměstnanci mají mít údajně zaměstnání jen na dobu neurčitou, platit je agentury mají i mezi přiděleními, zajišťovat jim zvyšování odbornosti, závodní stravování, závodní mateřské školky atd. atd.. Z dopisu dále cituji:

Ano, nastala zcela jiná situace ukázalo se, že nejen montovny, ale i "půjčování" pracovníků jsou ve zdravém hospodářství cizorodým prvkem, stejně jako ty servisní "agentury", které si na zahraničních dělnících léta mastily kapsy. A pořádně: některé si z fakturované ceny práce odečítají 50 i více procent pro sebe, jejich otroci dostávají almužnu. Zdůrazňuji slovo některé. A protože předjímám, že se ty serióznější budou ohrazovat, že si srážejí za ubytování a další služby, je třeba se ptát, zda jsou účtované ceny přiměřené.

Autor či autoři příznačně citují platný zákon. Ano, i on a lobby, které za jeho formulováním stojí, jsou nedílnou součástí problému. Fyzická osoba, která zve do ČR cizince, musí prokázat prostředky v řádu desítek tisíc na jeho obživu, ubytování a návrat. Agentura nic z toho nemusí. Stačí, když problém nainstaluje a zinkasuje. Navržená směrnice EU slibuje cizincům práci za důstojných podmínek, tuzemským pracovníkům likvidaci nekalé konkurence, která je ochotná pracovat za podmínek ponižujících a celému trhu práce narovnání do normální polohy, v níž budou pro všechny platit stejná pravidla. Její přijetí by samozřejmě mělo i další efekt: omezení až likvidaci zájmu některých agentur o lukrativní otrokářství. Činnost obskurních agentur je postavena jak na inkasu částek za zprostředkování (jsou vykazovány jako platby za servisní služby a přispívají k zájmu těchto agentur na fluktuaci pracovníků), tak na inkasu částí mezd. Věci by jenom prospělo omezení působnosti agentur práce pouze na získávání nových pracovníků tak, jak to platí v sousedním Německu. Logický důvod k existenci pijavic na zdravém trhu práce neexistuje.

Pozn. JČ: Zprostředkovatelské agentury práce podle zákona EU i podle českého zákona nesmějí osobám, jimž sehnaly práci, účtovat za to žádný poplatek. V ČR - překvapení - tento zákon drze obcházejí tím, že účtují za různé "vedlejší" služby při zprostředkování práce. Je velká otázka, zda by to u mezinárodního soudu obstálo.

Pozn. ŠOK: K mezinárodnímu soudu může svou při ovšem dát stěžovatel až poté, co vyčerpá odvolání na úrovní národní justice. Čili by musely rozhodnout minimálně soud první instance a soud odvolací. Pak případně soud dovolací. Na projednávání u mezinárodního soudu (u Evropského soudního dvora? či u Soudu pro lidská práva?) by si musel najmout stěžovatel i právní zastoupení, které také není zadarmo. Celková doba trvání takovéhoto soudního maratónu může být i deset let. Takže tuto radu asi nemyslí Jan Čulík vážně...