13. 8. 2005
Když přišli pro mě, nebyl už nikdo, kdo by se mohl ozvatpřipomenutí pravdy, která snad nezapadla do historie Dříve narozená generace je mladým lidem hodně dlužna, protože pravdu slov se nenaučila proměňovat v pravdu činů. Moderní civilizace stojí na rozcestí. Bohužel není jedné jedině možné cesty, po které by nás vedl osvícený vůdce, který ji zná. Není takových vůdců. Zůstává potřeba hledat a nalézat, zůstává riziko bloudění, zisků i ztrát, rozkvětu i zničení.
MUDr. Ladislav Svoboda Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu. Toto právo nepřipouští, aby někdo trpěl ujmu pro svoje přesvědčení, a zahrnuje právo vykládat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýkoliv prostředky a bez ohledu na hranice. Článek 19 Všeobecné deklarace lidských práv OSN Před více než čtyřmi roky, 8. června 2001, zveřejnily Britské listy text, jehož autorem je protestantský pastor a teolog Martin Niemöller (1892-1984). Opakujeme ho dnes znovu, protože si na něj mnoho lidí v poslední době nevzpomnělo. Na otázku čtenářů, proč jsou v demokracii menšiny v jistém smyslu důležitější než většina, odpověděli jsme tehdy citátem duchovního. Vztahuje se k Německu a ke 30. létům (autor byl zatčen v roce 1937, strávil osm let v nacistických koncentračních táborech), ale platí dodnes. Přidali jsme k němu řečnickou otázku :"V České republice zatím fotografují "anarchisty", porušují zákon vůči "squatterům" a šikanují několik málo novinářů - když to strpíte, jste si jisti, že za několik málo let nebudete ve stejné situaci i vy?" Jste si jisti dnes? Niemöller pronesl v roce 1950 na synodě evangelické církve v Berlíně-Weissensee jako jedna z čelných osobností německé Vyznávající církve a president EK v Hessen-Nassau v souvislosti s vyhlazováním Židů ještě tuto sentenci: "O toto slovo ... jsme zápasili po celá léta, ještě dříve než se udála ta veliká katastrofa, a musím říci, že se jako představitel Vyznávající církve, na jehož slova se tehdy dalo, cítím velmi hluboce vinen; za to, že jsme tehdy nemluvili tak, jak jsme měli. A co se pak odehrálo roku 1938 a co se z toho vyvinulo - milí bratři, nevím, jestli mne za to na posledním soudu nebude Bůh zkoumat daleko jinak, než činili SS, protože my jsme to věděli. A byli jsme si dobře vědomi, že to víme; ale nechtěli jsme. " |
Als die Nazis die Kommunisten holten, habe ich geschwiegen; Ich war ja kein Kommunist. Když přišli nacisté pro komunisty, mlčel jsem; nebyl jsem přece komunista. přeložil TP, Britské listy 2001 |