24. 2. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
23. 2. 2009

ANALÝZA

Odchod Vietnamců z Česka musí být výhodný pouze pro Česko

reakce na článek lobbisty Milana Daniela "Těžko přesvědčovat k odchodu s hanbou"

Milan Daniel hledá emoce, kterými by přesvědčil média, českou společnost a případně i ministerstvo vnitra, aby akceptovali na 150 000 nelegálních a 397 tisíc legálních gastarbeitrů, kteří do Česka přišli ne jako humanitární, ale jako ekonomičtí migranti. A u nichž nejde o humanitu, ale o prachy. Využili mnohdy nelegální zprostředkovatele, vytvořili zde počínající zločinecké struktury, zajišťují těmto bossům finance, většinou zde neplatí zdravotní a sociální pojištění. To přiznává i Multikulturní centrum, a to už je co říct... Díky tomu migranti podtrhávají cenu práce na trhu a jejich přímluvci se domnívají, že historky o jejich zadlužení a ostudě při případném návratu do vlasti by měly být důvodem, proč je zde i nadále tolerovat - i v rozporu se zákony. Bohužel to je ale omyl. Imigrační legislativa přes protesty aktivistů platí už dlouho a nyní už není společenská vůle tolerovat její nenaplňování. Nebude těžko migranty "přesvědčovat" k odchodu. Ať už s hanbou (deportace), nebo bez hanby (dobrovolný návrat).

Omyl je to i Danielův, jehož "nezisková" organizace na těchto migrantech parazituje stejně, jako i mnoho ostatních "lidumilů". "Naše cílová skupina se neustále rozrůstá a změněné podmínky vytvářejí nové výzvy, jakož i potřebu řešit je účinnějším způsobem", píše Daniel ve své výroční zprávě organizace Most pro lidská práva, který v Pardubickém kraji provozuje Poradnu pro cizince. Silové řešení možná "je nekulturní a odporuje humanitárním zásadám", nicméně reaguje na realitu a je podpořeno zákony, doteď nedodržovanými či dodržovanými laxně samotnou státní správou. A realita je, že spolu se ztrátou iluzí o hospodářském zázraku v Česku došlo k tvrdé a pragmatické proměně prostředí, ve kterém se pololegální migranti pohybují. Pracovní povolení pro cizince je totiž garantováno pouze na jeden jediný rok. A jeho obnovení není nárokovatelné a není samozřejmé. Nikde na světě. ČR má plně harmonizované právo v oblasti azylové politiky s EU. A je součástí EU a musí se jako součást EU chovat. Bez ohledu na to, co si o tom myslí třetí sektor, jehož názor je tvořený sorosovskými nadacemi a jejich "stipendisty".

O povolení k pobytu může požádat každý cizinec po 10 letech nepřetržitého pobytu na území na dlouhodobé vízum resp. povolení k dlouhodobému pobytu (po vstupu ČR do EU). Za určitých podmínek může cizinec o povolení k pobytu požádat po 8 letech pobytu. Bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu je o toto povolení je oprávněn požádat cizinec, který o povolení žádá za účelem společného soužití se státním občanem ČR, nebo který žádá z humanitárních důvodů hodných zřetele, nebo pokud je jeho trvalý pobyt v zájmu České republiky, nebo pokud jde o nezaopatřené dítě cizince, který na území již pobývá na základě povolení k pobytu. Velká Británie vyžaduje pro permanentní regularizaci pobytu 14 let, 7 let pro rodiny s dětmi; Francie 10 let, 3 roky pro rodiny s dětmi, 15 let pro studenty; Nizozemí 6 let pro pracovníky odvádějící daně a sociální odvody; Belgie 6 let, 5 let pro rodiny s dětmi. Británie nad své drakonické podmínky regularizovala v letech 1974-78 pouze občany Commonwealthu pouze 2271 osob. Od té doby nic. Polsko regularizovalo v letech 2003-4 pouhých 5921 migrantů.

Zdroj: Regularizace nelegální migrace v České republice - Studie NROS, Člověk v tísni, Poradna pro občanství/Občanská a lidská práva, Poradna pro uprchlíky, Organizace pro pomoc uprchlíkům a Multikulturní centrum Praha. Senát 2005 ZDE

Jan Černík, občanské sdružení SOCIOPOLIS: Neregulérní práce migrantů: Nutné zlo nebo vážný problém? in: konference Nelegální migrace v České republice a její možné řešení pomocí regularizace ZDE

Regularizace pobytu nelegálních migrantů neřeší nic, naopak podporuje migranty další. Důsledky regulace a následné deportace migrantů má za následek varování pro všechny další, že nelze překračovat zákony země, kde je migrant POUZE dočasně a nemůže si tím řešit TRVALE svou sociální situaci. Odbory kdekoliv v západní Evropě, ale i vlády tamtéž chrání pracovní místa pro vlastní občany. Počet pracovních míst je omezen a nyní během krize se jedná o stále se zmenšující množství míst. Trendy množství cizinců v Česku jsou ovšem stále strmě stoupající, zejména u nekvalifikovaných pracovníků - se základním vzděláním, maximálně vyučených. Těch je totiž z těch nejkritičtějších zemí původu naprostá většina.

Pravdu měl Milton Friedman, který na dotaz, zda by USA měly otevřít dveře každému, řekl: "Bohužel ne. Nemůžete mít současně jak volnou imigraci, tak sociální stát" (The Economist, 2002)

Za těchto podmínek není žádný sociální stát ufinancovatelný a volná migrace a snaha aktivistů po regularizaci migrantů se setká z odporem občanů jako plátců do tohoto systému. Nepodezřívám přitom ani na okamžik Miltona Friedmana z podpory sociálního státu... Přesto nyní Friedmanovi političtí epigoni v ODS prosazují důslednou regulaci trhu pracovních sil na trhu a s tím i drakonické zpřísnění ekonomicky motivované migrace. Důvod je poměrně logický. Panický strach z nezvládnutí problému v případě pokračováíní a prohlubování krize. Adaptační procesy neregulérní migrace mohou vést k odklonu od zamýšlené dočasné migrace k dlouhodobému přebývání v cílové zemi. Trh práce je zde zásadním faktorem pro neregulérní práci migrantů. Charakteristickým rysem neformálního sektoru je posun ze zaměstnaneckých pozic k sebezaměstnávání a aktivaci komunitních vazeb v zaměstnaneckých vztazích. Neformální sektor je zároveň podhoubím kriminality v mnoha formách, včetně vydírání, výpalného, obchodu s lidmi a obcházení řady zákonů. Tomuto trendu jde v České republice naproti omezování trhu práce systémem pracovních povolení pro cizince a naopak relativně snadno dostupné povolení za účelem podnikání, což směřuje k inkonzistenci celkového rámce imigrační politiky České republiky. Hodnocení je ze zprávy OECD o mezinárodní migraci z roku 2004. Jinými slovy: Danielovo snažení přispívá k tomu, aby stále více cizinců (naprosto nekvalifikovaných pracovních sil) hledalo v Česku cílovou zemi pro řešení své soukromé ekonomické situace, s nadějí, že zde získají trvalý pobyt či občanství. Za jakoukoliv cenu. Čím více cizinců v tísni, tím více je potřeba terénních "poradců" od Člověka v tísni a jiných "pomocníků". Co výše uvedená čísla dělají se strukturou nezaměstnanosti občanů ČR, není třeba říkat. A kdo pomůže jim, je ve hvězdách.

Přitom si uvědomme, že se nejedná až na naprosté výjimky o šikanózní zneužívání zákona státem, ale o obcházení a zneužívání českých zákonů migranty. Sankce byly doteď v nedohlednu.

Nelegální migrace a obavy z ní jsou důležitým politickým tématem v Evropské unii. Podle OECD se do Evropské unie každý rok dostává zhruba 500 tisíc migrantů nelegálně, celkový počet nelegálních migrantů na území členských států EU je odhadován na 3 až 6 milionů. Přitahují je ekonomické možnosti, přicházejí za svoji rodinou a příbuznými, kteří už v Evropské unii žijí anebo utíkají z míst, kde je jejich život ohrožen válečnými konflikty. Na "boj s nelegální migrací" a kontrolu migrace je v Evropské unii vynakládána značná energie a finanční prostředky.

Jen minimum "nežádoucích" cizinců je přitom z EU deportováno. Miliony lidí se pak pohybují na hranici nebo za hranicí ilegality. Mnozí z nich jsou vykořisťováni svými zaměstnavateli, stávají se oběťmi obchodování s lidmi. Z této situace profitují zákon porušující zaměstnavatelé a především lidé z prostředí organizovaného zločinu, kteří si oblíbili zejména nové členské státy Unie, v nichž policie a soudy nezřídka nejsou schopny jejich "podnikání" účinně potírat.

Tato situace je nevýhodná pro celou společnost. Načerno pracující cizinci neplatí daně. Organizovaný zločin v podobě převaděčství, vydírání, obchodování s lidmi, obchodování s narkotiky a prostituce je často v rukou nejrůznějších zahraničních mafií. Nákladné azylové systémy zatěžují státní rozpočty.

Zdroj: Regularizace nelegální migrace v České republice - Studie NROS, Člověk v tísni, Poradna pro občanství/Občanská a lidská práva, Poradna pro uprchlíky, Organizace pro pomoc uprchlíkům a Multikulturní centrum Praha. Senát 2005 ZDE

Vývoj cizinců s dlouhodobým pobytem podle občanství v ČR, 1994 - 2006

zdroj ČSÚ,2007

Zatímco v roce 2006 to bylo 250 tisíc oficiálně hlášených cizinců s pracovním povolením, v současné době na území ČR legálně pobývá 397 918 cizinců. (počet k 29. 2. 2008, MV ČR) Počet občanů ukrajinského státního občanství byl ke stejnému datu 125 407 (91480 osob na základě přechodného, 33927 na základě trvalého pobytu), vietnamského státního občanství 53 432 osob (20324 na základě přechodného, 33108 na základě trvalého pobytu). V případě Vietnamců a Ukrajinců je to každoroční nárůst přibližně o 20% . Pouze 1995 cizinců zde k 31. 8. 2007 pobývalo s platným azylem.

zdroj ČSÚ

Povolení k dlouhodobému/přechodnému pobytu/vízum nad 90 dnů mělo v roce 2006 v Česku 182 271 cizinců. Zelené karty pro občany EU/EHP a Švýcarska mělo v roce 2006 116 846 osob. Zelené karty dostalo ovšem pouze 6 777 občanů třetích zemí. Povolení k pobytu mělo ovšem 321 456 cizinců. A to je hodnota, kterou lze připojit k výše uvedenému grafu. V roce 1994 tedy bylo v Česku 104 tisíc cizinců, o deset let později 254 tisíc a o další dva roky později už to bylo přes 320 tisíc oficiálních migrantů. Celková oficiální zaměstnanost cizinců činí přitom 250 797 osob. Ta migrační exploze začala za vlády Václava Klause, snižovala cenu práce na trhu a skončila s první posametovou ekonomickou krizí a s Klausovou vládou... Od té doby tempo kopírovalo vývoj HDP.

Podle sčítání lidu v roce 2001 bylo v Česku 22 112 osob ukrajinské národnosti. Jen 5 501 z nich bylo občany ČR. 16 611 bylo cizinců. Údaje cizinecké policie ze stejné doby ovšem uvádějí 51 825 cizinců s pobytem v ČR ukrajinské národnosti. Z dat MPSV lze vyvodit, že zhruba 74% cizinců je evidováno na Úřadě práce a jen 26% z celkového počtu oficiálních migrantů je vedeno jako živnostníci. U Vietnamců byl už tehdy rozdíl ještě daleko patrnější. Sčítání lidu uvedlo celkem 17 462 osob vietnamské národnosti. Občany ČR bylo pouze 721, cizinci bylo 16 741. Cizinecká policie evidovala 23 924 cizinců vietnamské národnosti s pobytem v ČR. (Zdroj dat k 1. 3. 2001: ČSÚ, Sčítaní lidu, domů a bytů 2001; Ředitelství cizinecké a pohraniční policie ČR, 31. 12. 2001) A to jsou pouze legální, oficiálně vykazovaní migranti. Pouze 18% z nich je evidováno jako zaměstnanci jako naopak celých 82% pracuje na základě živnostenského oprávnění. Reálný počet cizinců pobývajících v ČR je ovšem naprosto jiný. Odborníci uvádějí, že počet nelegálních migrantů je minimálně stejný, jako těch legálních (Leontiyeva, 2005), v některých případech i několikanásobně vyšší a nejsou zahrnuti do oficiálních statistik. A přesně to je skupina, o kterou lobbují aktivisté nejvíce a přimlouvají se, aby stát jejich pobyt zde regularizoval.

Povolení k dlouhodobému/přechodnému pobytu/vízum nad 90 dnů 182 271
Povolení k pobytu celkem 321 456
Zaměstnanost
Celková pracovní síla 5 495 811
Povolení k zaměstnání cizinců 61 452
Informační karty - občané třetích zemí 6 777
Informační karty - občané EU/EHP a Švýcarska 116 846
Celkem evidovaní cizinci na ÚP 185 075
Cizinci s živnostenským oprávněním 65 722
celková zaměstnanost cizinců 250 797
Podíly v %
Podíl cizinců na pracovní síle v 4,6
Podíl cizinců v postavení zaměstnanců na pracovní síle 3,4
Podíl cizinců s živnostenským oprávněním na pracovní síle 1,2
Podíl cizinců v postavení zaměstnanců na celkové zaměstnanosti cizicnů 73,8
Podíl cizinců s živnostenským oprávněním na celkové zaměstnanosti cizinců 26,2
podíl občanů EU/EHP v postavení zaměstnanců na celkové zaměstnanosti cizinců v postavení zaměstnanců 63,1
podíl občanů třetích zemí v postavení zaměstnanců na celkové zaměstnanosti cizicnů v postavení zaměstnanců 36,9
podíl občanů třetích zemí s pracovním povolením na celkové zaměstnanosti cizinců v postavení zaměstnanců 33,2
podíl občanů třetích zemí, kteří k výkonu svého zaměstnání na území Č nepotřebují pracovní povolení (informační karty občanů třetích zemí) na celkovém počtu občanů třetích zemí v postavní zaměstnanců 9,9

Horáková, M. 2007. Mezinárodní pracovní migrace v ČR

Milan Daniel nám jako aktivista předvádí srdceryvné příběhy o tom, jak výhodní pro nás jsou vietnamští či mongolští dělníci. A jak bychom za své daně měli poskytnout mladým Vietnamcům odborné vzdělání. Opak vždy byl a je pravdou. Nedělali by tu práci, pro kterou jsme je sem zvali. Tedy tu nejméně kvalifikovanou a nejméně placenou. Nekvalifikovaným českým dělníkům, kteří nemohli neplatit zdravotní a sociální pojištění, díky mladým Vietnamcům klesla mzda a nebo se stali nezaměstnatelní. A jsou v péči úřadů práce. Cikáni se stali nezaměstnatelní, i když to byli převážně oni, kteří pracovali na stavbách dálnic a mostů. Kteří hloubili kanalizaci a kabeláže Telecomu. Jsou v péči úřadů práce.

Struktura cizinců s pracovním povolením dle kvalifikace
  Cizinci evidovaní ÚP, celkem Slovensko Ukrajina Polsko Moldavsko Mongolsko Německo Rusko Bulharsko Spojené království Rumunsko
Celkem 185 075 91 355 46 155 17 149 3 369 2 814 2 383 2 380 1 953 1 584 1 240
Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 3,0 1,5 0,4 1,2 0,3 0,1 35,5 9,9 2,4 22,9 0,8
Vědečtí a odborní duševní pracovníci 7,7 7,6 1,2 4,5 0,9 0,4 24,1 23,3 11,3 46,6 18,0
Techničtí, zdravotničtí, pedag. pracovníci 7,5 9,5 1,2 3,5 1,5 0,2 25,3 20,5 7,3 25,7 6,9
Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 3,4 5,0 0,9 0,8 0,7 1,8 4,4 14,2 1,8 2,4 3,0
Provozní prac. ve službách a obchodě 5,1 7,5 1,2 0,6 1,2 0,5 1,4 5,9 3,7 1,1 1,5
Kvalif. dělníci v zemědělství a lesnictví 1,4 0,9 2,8 0,2 6,9 0,0 0,3 0,4 1,1 0,1 1,6
Řemeslníci, kvalif. výrobci, opraváři 28,0 27,8 28,0 46,5 33,7 45,0 5,9 5,9 37,8 0,8 37,6
Obsluha strojů a zařízení 16,9 20,9 9,0 28,7 14,2 28,6 2,3 5,8 11,3 0,0 21,5
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 27,0 19,3 55,3 14,1 40,5 23,4 0,8 14,1 23,3 0,4 9,2
Příslušníci armády 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0

Horáková, M. 2007. Mezinárodní pracovní migrace v ČR

Díky parazitujícím "pracovním" agenturám a dosavadní politice státu se skoro zhroutil systém legálního zaměstnávání nekvalifikovaných dělnických profesí zejména velkými stavebními firmami. Lidé se stali zbožím na prodej. A ti přebyteční jsou v péči úřadu práce. Čím nižší cena, tím vyšší zisk. Zisk z toho měli jen kořistící zaměstnavatelé a zprostředkovatelé, kteří starosti sociálního systému nechali na státu. A ten stát se nyní brání. Paradoxně se brání pravicová vláda, a nikoliv levicová opozice, u které by se dal ochranářský pud čekat spíše.

Nicméně Langerova "zpřísňující" aktivita má všeobecnou podporu napříč politickým spektrem odleva doprava. Chrání preventivně své občany, jen aby předešel očekávaným sociálním bouřím. Vláda chrání legální zaměstnance - voliče namísto ochrany kořistících zaměstnavatelů či gastarbeiterů. Ti vždy byli a vždy budou první, kteří doplatí na pokles ekonomiky. Ta situace teď nastala.

Platná povolení k zaměstnání občanů třetích zemí 1996-2006
státní občanství 1 996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Ukrajina 42 056 25 166 19 255 16 646 15 753 17 473 19 958 22 489 22 052 38 926 43 016
Moldavsko 295 1 959 2 074 1 438 1 446 1 377 1 412 1 509 1 467 2 646 3 188
Mongolsko 574 770 942 623 660 976 1 185 1 388 1 581 1 780 2 637
Rusko 925 1 145 1 129 1 151 1 016 887 930 867 963 2 200 1 790
Bulharsko 1 442 3 322 2 721 1 657 1 523 1 863 1 985 1 792 1 617 1 624 1 671
Spojené státy 1 649 1 487 1 385 1 391 1 356 1 279 1 435 1 408 1 139 1 114 1 048
Rumunsko 899 1 169 1 066 742 908 764 724 689 558 652 819
Bělorusko 851 2 469 2 014 1 305 1 139 1 028 1 191 967 802 906 819
Čína 107 112 135 141 235 335 193 267 313 891 798
Japonsko 95 101 122 128 132 177 315 509 524 567 585
Makedonie 1 051 1 130 881 507 408 435 395 406 402 409 562
Vietnam 202 119 50 62 75 63 150 237 176 187 447
Srbsko a Černá Hora 504 423 389 387 389 332 333 326 272 329 414
Indie 79 57 65 84 106 90 95 121 198 290 406
Korea, lid.dem.rep. 1 1 27 42 58 119 200 222 285 354 399
Bosna a Hercegovina 284 162 177 153 146 76 88 94 223 156 355
Kazachstán 95 205 178 147 95 76 91 107 119 232 193
Arménie 465 335 256 207 194 156 147 199 176 161 178
Chorvatsko 240 197 172 144 121 106 101 89 83 104 140
Thajsko 2 1 4 16 49 35 53 86 103 168 214
Turecko 90 119 147 138 141 101 162 165 148 162 177
Izrael 38 35 45 59 89 88 112 97 91 102 136
Kanada 258 270 264 271 291 251 237 231 167 159 137
Kyrgystán 11 9 10 17 17 8 5 54 62 99 104
Uzbekistán 12 24 16 13 13 13 16 26 22 76 153

Horáková, M. 2007. Mezinárodní pracovní migrace v ČR

A tu se zvedá pokřik na obranu zvrhlých pracovních pořádků. Těch pořádků, kvůli kterým jsem vstupovali do EU. Abychom se jich zbavili. Protože vymoženost sociálního státu je standardem u nás či v EU, ale nikoliv na Ukrajině, v Kazachstánu či ve Vietnamu.

Všichni ti humanisté si nyní budou muset uvědomit, že stát skončil s politikou snižování ceny práce a na dodržování zákonů začíná docela striktně trvat. Je to nelidské a cynické, ale jediné možné. Montovny buď začnou platit české občany dle českých / evropských standardů a sníží tak v Česku nezaměstnanost ale sníží sobě zisk, nebo se rozmontují a postěhují na východ, kde evropská pravidla neplatí, a nebo zkrachují a rozmontuje je někdo jiný. I o tom je sociální spoluodpovědnost zde podnikajících podnikatelů. Buď budou chtít zůstat a korektně podnikat v Česku s jeho právním řádem a sociálními standardy, a nebo si pro své loupeživé tuláctví najdou jinou zemi. Externalizace internalit může vyssávat pro změnu některou jinou zemi. V každém případě se dosud liberálně vytyčená východní hranice EU uzavírá. Evropa má svých starostí dost.

Marxistický termín "průmyslová armáda rezervních pracovních sil" či "rezervní armáda nezaměstnaných" tak nyní prožíváme, neboť nám teorie nestačila a potřebujeme aktuální zážitky z praxe. I další termíny z politické ekonomie nás ještě čekají. "Roste množství chudoby, útlaku, otroctví, ponížení, vykořisťování." To platilo za Komunistického manifestu i dnes. Už nyní jsou někteří "vyvlastňovatelé vyvlastněni" v rámci bankrotů zkrachovalých firem či nucených fůzí. Nebude to dlouho, a i čeští dělníci zjistí, co znamená termín "proletářský internacionalismus". Je to internacionalismus bídy, ve které lze ztratit jen ty "okovy". Protože vykořisťování má stále stejnou podobu, i když se kulisy za těch sto padesát let zmodernizovaly... V Německu kdysi vleklá a neřešená hospodářská krize přinesla populistický nacionalismus, známý posléze jako nacismus, o několik set kilometrů dál přinesla poněkud drsnější situace, než v Německu, internacionalismus. Nyní je krize v celé Evropě - a tedy i v Česku. A ne že ne. Vláda je povinna zajistit maximum pracovních mst pro své VLASTNÍ občany. To je povinnost i ukrajinské či vientamské vlády, které by neměly ji řešit vývozem nezaměstnanosti. Opak je realitou - například programy financované vietnamskou vládou. Nebo zjištění, že v roce 2000 poslali ukrajinští migranti do vlasti 40 miliard dolarů, což představuje šestkrát větší sumu, než je celý roční státní rozpočet Ukrajiny... (Fedyuk 2006)

Odhaduje se, že celkový počet občanů odcházející z Ukrajiny za prací do jiných zemí se pohybuje až kolem 7 milionů. Dle odhadu oficiální státní statistiky Ukrajiny je ovšem počet migrantů pouhý 1 milion... Otázkou je, chce-li Ukrajina uvádět pravdivé údaje anebo v horším případě, zná-li je vůbec.

Příslušníkem národnostní menšiny je nikoliv migrant, ale občan České republiky, který se hlásí k jiné než české národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti. (Tolik definice ze zákona č. 273/2001 Sb.) V ČR je právně uznáno 11 národnostních menšin, včetně ukrajinské a romské. Vietnamci zde netvoří oficiálně uznávanou národnostní menšinu. Velká, ekonomickou migrací a následnou regularizací navýšená vietnamská či ukrajinská národnostní menšina s právy občanů ČR není v zájmu České republiky.

Langer to ví. A Daniel se to brzy dozví.

13. 1. 2009, Štěpán Kotrba: Neplést si prosím lidská práva s ekonomickou migrací ZDE

4. 7. 2008, Štěpán Kotrba: Fronty před cizineckou policií jako odvrácená strana otevřené náruče ZDE

Realitou je, že Danielova NGO na problému migrace parazituje. Její činnost je přitom plně závislá na grantech od státu, jehož nečinnost nebo neschopnost má nahradit. A stát nyní odmítá NGO hradit jako nefunkční a přistupuje místo podpory migrace k represi a minimalizaci migrace.

Realitou je, že vlády ODS ve jménu "adresnosti" podpor a "individuální odpovědnosti" se snažily snížit cenu práce. Mimo jiné i uvolněním tolerance nelegální migrace, zejména ze zemí SNS a Balkánu. Vlády ČSSD tomu nebránily. Vládě Václava Klause umožnily vietnamské tržnice udržet sociální smír i v situaci bankrotů řady českých podniků. Vládě Miloše Zemana umožnili migranti rozjet montovny a stavebnictví. Vláda Špidlova tuto politiku udržovala při životě. Vládě Mirka Topolánka umožnili migranti dále snižovat cenu práce, sociální status pracujících a vliv odborů na tvorbu politiky. Teprve nyní se pod tlakem ekonomické krize vláda probouzí. Činnost odboru migrace MV je panickou reakcí na v krátké době hrozící alternativu násilného řešení pracovní / sociální krize s rasovým podtextem.

Realitou je, že vláda ODS tolerancí či dokonce podporou ekonomické migrace v minulosti drakonicky postihla ty nejméně kvalifikované české zaměstnance, včetně Romů. Pololegálové se díky nezaměstnanosti stali ilegály a ti se v tabulkách neobjeví... A tak je tomu i dnes.

Realitou je, že zhruba do půl roku zde nejspíše budou násilné sociální střety, při kterých bude téci krev. Světová krize, promítnutá do protestů nezaměstnaných, už nebude mít sametovou podobu. Protože odpor elit bude existenční.

Realitou je, že v Česku přítomných 150000 nelegálních gastarbeiterů v naprosté většině není občany EU a tudíž nepožívá ochrany občanů EU v oblasti výsady volného pohybu osob a možnosti práce v zemích EU. Už jste slyšeli o nelegálním Američanovi či Němci, zde pobývajícím "načerno" ?

Realitou je, že chtít po jakémkoliv státu a jeho občanech, aby hradili kvalifikaci občanů třetích / rozvojových zemí jinak, než v dotyčné zemi jako "humanitátrní" akci a prevenci migrace je nesmysl. To nedělá žádná země Evropy, o Británii nemluvě, pokud se nejedná o občany bývalých kolonií. Jiná situace je, když jde o "lidskoprávní" migraci, ale ta má svůj strop i v nejvyspělejších "liberálních demokraciích". Pak se pouze přestanou nazývat liberální.

Realitou je, že naprostá většina gastarbeiterů se zde pohybuje nelegálně nebo porušuje pracovně právní zákony a pracuje zde načerno, případně ani neplatí zdravotní a sociální pojištění. Šedá ekonomika, kterou uměle udržují, má roční obrat desítky miliard korun. Daňové ztráty z ní tvoří miliardy. Náklady na bezpečnostní akce tvoří stovky milionů ročně.

Realitou je, že třicet let zde žijících "Husákových" Vientamců se to netýká, neboť ti mají už dávno české občanství a nemají problém ani s prací, ani se začleněním do české společnosti. Týká se to migrantů z posledních devíti let (převážně Čečna a Kavkaz, Balkán, Čína, Vietnam, zbytek SNS, Rusko).

Realitou je, že "pseudohumanismus" Milana Daniela nerespektuje ve svých východiscích zákony ČR.

Realitou je, že většinu chyb v migrační politice má na svědomí ČSSD. Většinu chyb v sociální politice pak jsou z dílny ODS. Výsledek je sudem s prachem, na kterém sedíme a modlíme se k výšce HDP.

Realitou je, že s realitou se polemizovat moc nedá... Ani protestovat se moc nedá. A polemika cenzurou nebo nálepkami "fašismu" je ta nejdebilnější reakce, jakou znám. Taková "bolševická"...

Jana Lozinčáková, FSS MU Brno: Ukrajinci, Vietnamci a Romové a jejich integrace na trhu práce. Srovnávací studie tří etnických skupin v České republice ZDE

ČSÚ: Legislativní a praktické podmínky pobytu cizinců na území ČR - počet cizinců v ČR ZDE
Hana Pořízková, FSS MU Brno: Zahraniční pracovní migrace a integrace cizinců na trhu práce v České republice ZDE
Ing. Jaroslav Odehnal, ESF MU Brno, 2006: Vliv migrační politiky na systém sociálního zabezpečení České republiky ZDE
Yana Leontiyeva a Michaela Vojtková, SOÚ AV ČR: Mezinárodní migrace v kontextu České republiky: vývoj a perspektivy ZDE
                 
Obsah vydání       24. 2. 2009
24. 2. 2009 "Za prácu som dostával zaplatené menej, než som mal, ale teraz už tam nepracujem, takže sa s tým nedá nič robiť."
24. 2. 2009 Britská vláda přistěhovalcům pomáhá získat legální mzdu Jan  Čulík
24. 2. 2009 Cizinci nejsou našimi otroky Milan  Daniel
24. 2. 2009 ČR chce řešit svůj problém na úkor jiných
24. 2. 2009 Nepriateľom sú majority európskych národných štátov a bieli ľudia
24. 2. 2009 Nepřesvědčivá argumentace šéfradaktorova maskovaná náhubkem morality Štěpán  Kotrba
24. 2. 2009 Všechna řešení jsou špatná Boris  Cvek
24. 2. 2009 Jak to, že v ČR mohou na práci přistěhovalců parazitovat soukromé "agentury"? Jan  Čulík
23. 2. 2009 Je článek Štěpána Kotrby skutečně signálem, kam se teď vydá česká politika? Jan  Čulík, Karel  Dolejší, Tomáš  Koloc, Bohumil  Kartous, Jan  Sýkora
23. 2. 2009 Odchod Vietnamců z Česka musí být výhodný pouze pro Česko Štěpán  Kotrba
24. 2. 2009 To čeští politikové udělali z lidí zboží na prodej
24. 2. 2009 Cizinci jsou našimi otroky, jen si to odmítáme přiznat Štěpán  Kotrba
24. 2. 2009 Popis situace je něco jiného než fašistické návrhy na silová řešení Štěpán  Kotrba, Jan  Čulík
24. 2. 2009 Etnická čistka pracovního trhu aneb Při loupání cibule Karel  Dolejší
24. 2. 2009 John Michael Greer a současná civilizační krize Jindřich  Kalous
24. 2. 2009 "Ti, o nichž jsem doufal, že mě zachráni, se spojili s mými mučiteli"
24. 2. 2009 Prodražování rozvoje amerických zbraňových systémů má skončit Pavel  Barák
24. 2. 2009 Je ČR ve střední nebo ve východní Evropě? Jan  Čulík
24. 2. 2009 "Central Europe" versus "Eastern Europe"
24. 2. 2009 Eastern Europe se skutečně do češtiny překládá jako "Střední Evropa" Juraj  Slabeycius
23. 2. 2009 Johna dohnala investigativa kolegů k odchodu z televize. Proč ale? Štěpán  Kotrba
24. 2. 2009 Státy se silnější regulací přežijí krizi lépe
24. 2. 2009 Spící česká vláda
24. 2. 2009 Chomutov: Trestejme chronické neplatiče
23. 2. 2009 Pohodlné stereotypy o Rómoch Silvia  Ruppeldtová, Arne  Mann
23. 2. 2009 Politici + kríza = populizmus Kamil  Márovský
23. 2. 2009 Amnesty International požaduje embargo na dodávky zbraní do Izraele
23. 2. 2009 Bluesové Radio Wave Live Session s Atlantic Cable
23. 2. 2009 Potřebuje Rusko šíleného cara? Karel  Dolejší
23. 2. 2009 Budou Lidové noviny vyšetřovat "Nečasovu fintu"? Zřejmě ne. Radek  Mokrý
23. 2. 2009 Z výstavy starověkého egyptského hrobnictví Hana  Tomšů
23. 2. 2009 Nad Evropou poletuje Švejkův duch Richard  Seemann
23. 2. 2009 Novořeč ministra Kocába Jiří  Jírovec
23. 2. 2009 Těžko přesvědčovat k odchodu s hanbou Milan  Daniel
23. 2. 2009 Klausova poťouchlost, Šloufův formát a Kritický klub Jana Rejžka, jemuž chybí fašank! Josef  Brož
22. 2. 2009 Místo několika lodí jich připlují miliony
22. 2. 2009 Nepovšimnuté technologie John Michael Greer
21. 2. 2009 Přeskupení priorit NATO
21. 2. 2009 O české výjimečnosti Karel  Dolejší
20. 2. 2009 Úkolem vzdělání je dosáhnout porozumění
31. 1. 2009 Hospodaření OSBL za leden 2009