Zdůrazňovat, že internet se stal fenoménem shromažďujícím neuvěřitelné množství informací je zjevné nošení dříví do lesa, o sovách a Athénách nemluvě. Internet je největším shromaždištěm lidského poznání. Velmi bychom si jej měli vážit neboť pro zvídavé jedince není nad tento zdroj duševní potravy. Mnozí se k němu však chovají s podivným přístupem, který by se dal charakterizovat slovy, že "Pro les nevidí stromy." Po měsíci, kdy pro volby nebylo času na témata, která byla v předvolební kampani nechtěná, se jako bumerang vrátila otázka možnosti vybudování raketové vojenské základny USA v České republice.

Téma na obšírnou diskusi, která se stále jaksi nekoná, jako by o nic nešlo.

Lidé jsou proti americké základně v ČR, MFD tvrdí opak

Vážení,

doporučuji uvést na BL další krásný příklad manipulace MF Dnes, píše jeden čtenář . Anketa "Chtěli byste v Česku americkou raketovou základnu?" byla původně na idnes uvedena přímo u článků na toto téma, kde se v podstatě tvrdí, že Češi nejsou proti. Protože však většina lidí je proti (v tuto chvíli cca 60% hlasujících) tuto anketu v MFD stáhli (zaměnili u článku za jinou) a je k nalezení pouze když se jí cíleně doklikáte v seznamu všech anket ... ZDE

Britské listy o plánech na raketovou základnu ve střední Evropě poprvé informovaly 9. července 2004, kdy je v této věci citoval britský deník Guardian, pozn. red. BL.

Dostal jsem se náhodou k článku pana Jocha "Test IQ: chcete americkou základnu?" a dost mě z něj zamrazilo. Otištěn v rubrice Hydepark v pondělní (26.6.) MF Dnes a online je na stránkách Občanského institutu. Zvláštní, že MF Dnes uveřejní tak nenávistný a uječený článek, zatímco spousta jiných názorů nenajde sluchu. Není to náhodou taky v rozporu s trestním zákoníkem - podněcování rasové a národnostní nesnášenlivosti?

Podobné "názory" se uveřejňovaly za nacismu ve státních tiskovinách, jen ty výrazy byly trochu jiné, např. jako "zběsilá ruská soldateska", "židobolševická po krvi lačnící lůza" apod. Doporučuji návštěvu archivu, píše Jan Čihák.

9. 7. 2004 Spojené státy tajně jednají o výstavbě raketové základny v České republice ZDE

Americká strategie národní bezpečnosti TÉMA BL

Vážená redakce,

dovoluji si Vám doporučit projednat umístění amerických raket na našem území s panem Kocábem zejména v duchu jeho prohlášení, že na území suverenního státu nesmí být cizí vojska! Bylo to tehdy když zahájil akci za účelem odsunu sovětských vojsk z našeho území! píše čtenář Jan Mahďák.

Izraelské jednotky zaujaly postavení v jižní části pásma Gazy poté, co tam pronikly v noci z úterý na středu při akci, jejímž cílem bylo osvobodit jednoho izraelského vojáka, zajatého palestinskými militanty.

Izraelské jednotky dospěly až na úroveň nepoužívaného mezinárodního letiště, aniž by se setkaly s odporem. Předtím zaútočila izraelská armáda letecky na mosty a na jednu elektrárnu.

Je to první výraznější proniknutí izraelské armády do pásma Gazy od doby, kdy loni izraelská armáda z Gazy odešla.

Palestinští extremisté uvádějí, že zajatý izraelský voják je zadržován tam, kde ho izraelská armáda nemůže osvobodit a zveřejnili podmínky pro jeho propuštění. Izraelští armádní činitelé konstatovali, že operace zůstane "omezená a chirurgická" a má jediný cíl -- osvobodit izraelského vojáka kapitána Gilada Shalita.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Z dosavadního výzkumu vyplývá, že čím více starších bratrů má chlapec, tím pravděpodobněji bude homosexuálem, ale důvod pro tuto skutečnost byl neznámý.

Nová kanadská studie zjistila, že příčina je daleko pravěpodobněji biologická a nikoliv společenská.

Spočítal už někdo, kolik ulic a škol nese jméno T. G. Masaryka a Milady Horákové? Odhadem stovky. Ulici Záviše Kalandry nám vyhledavač najde jedinou -- ve Vsetíně. Bývalý komunista Kalandra byl přitom popraven v jednom z nejznámějších procesů s Horákovou a spol. před 56 lety, 27. června 1950. Mnohé dnešní odvážné komunistobijce vzor 2006, kteří rozeseti po institucích a radnicích o názvech rozhodují, by možná překvapilo, že marxista Kalandra za svůj život vykonal při demaskování stalinismu zevnitř víc práce než někteří tehdejší demokraté. Ti za moskevských procesů třicátých let - vedeni touhou po klidu, respektu k uzavřeným smlouvám a geopolitickému postavení Československa s Hitlerem za humny -- nechtěli dráždit Rusko šťouráním do jeho vnitřních záležitostí. Existovala dokonce jakási realistická interpretace procesů s bývalými bolševiky: Stalin tak údajně po svém likviduje horké hlavy vlastní strany a přibližuje Rusko civilizované Evropě. Pravda, počíná si trochu jako asijský kruťas, ale to už je součástí ruské kultury.

Kalandra s několika dalšími bývalými komunisty se naopak dal do tepání poměrů v SSSR i v KSČ, aniž by si nechal namluvit, že tím vlastně oslabuje levici.

Projev na shromáždění k uctění památky Záviše Kalandry, odsouzeného v procesu s Miladou Horákovou a popraveného 27. června 1950.

Dne 15.5. 2006 schválil Akademický senát VŠUP návrh na odvolání prof. Borise Jirků z funkce rektora VŠUP. Hlavním důvodem bylo, že od svého nástupu do funkce provedl řadu nestandardních organizačních kroků, kterými vážně porušoval vnitřní předpisy školy a vysokoškolský zákon a ohrozil stabilitu a vnitřní chod školy (obsadil 17 nových pedagogických míst bez konkursu, jmenoval prorektory bez vyjádření akademického senátu, dal kvestorce nezákonně okamžitou výpověď, opírající se o tzv. vnitřní audit -- účelově sestavenou kompilaci zkreslující reálná fakta, aj).

Vyjádření rektora VŠUP

Na vysoké škole umělecko průmyslové (VŠUP) se dějí věci. Odhalil jsem nepravosti v hospodaření školy, mám-li to napsat velmi jemně, a Akademický senát ani ne měsíc poté navrhl moje odvolání. Náhoda. Nikoliv. Pokud by tento návrh prezident podepsal, stalo by se tak poprvé po roce 1989.

Psal se rok 1928, blížil se červenec a v rakouském Grazu experimentoval inženýr Friedrich Schmiedl s výbušninami. Narozdíl od mnoha svých předchůdců však nezkoumal, jak je nejlépe nastražit pro vojenské účely. Schmiedl chtěl jenom něco vyhodit do vzduchu. Tou věcí byly dopisy.

Schmiedl si totiž usmyslel, že využije podomácku sestavené rakety k doručování pošty do sousedních obcí. Zkoumal proto, kolik je potřeba paliva, nebo jak uchytit balón, který po oddělení raket ponese dopisy dál. První pokus 28. června 1928 se nezdařil, protože obě použité rakety vyhasly příliš brzy, nicméně Schmiedlovi přinesl několik cenných poznatků.

Chtěl si Štěpán Kotrba udělat reklamu "odstřelením" Štěpána Tesaře jenom proto, že sám je absolvent bývalé VŠUP oboru design, avšak světe div se, svůj obor vůbec nevykonává a zabývá se vším možným, jenom ne uměleckou tvorbou? Píše, že umělecký průmysl je v dlouholeté krizi, raději ale číhá za bukem s bičíkem, kterým kolem sebe šlehali hlava nehlava bývalí kulturtrégři.

V jeho textu cítím zlověstný totalitní tón, účelovou paušalizaci a pro seriozní názor nebezpečnou podpásovou invektivu : VŠUP nemá za úkol léčit psychicky labilní jedince! Přitom naopak Kotrbův text vykazuje značnou psychickou labilitu, totiž silnou dávku hysterie a neschopnost hlubší soustředěné orientace, projevující se nepozorností k oběma textům, ale i k dějinám umění a struktuře výuky na VŠUP.

Nuže věcně.

reakce na obhajobu diplomové práce Štěpána Tesaře z pera Jana Paula pod názvem Sušáků na láhve bylo tisíce, neopakovatelný byl ale Duchampův čin, které předcházela má kritika teoretického zdůvodnění Tesařovy diplomové práce s titulkem Posloupnost středu a bída uměleckého průmyslu

Jádrem sporu o jednu diplomovou práci je sama struktura a charakter výuky "volných" výtvarných disciplín na škole, jež si do vínku a jako epiteton ornans vložila kdysi dávno dvě slova - umění a průmysl. Dvě slova, která utvářela modernitu dvacátého století, tvořila páteř úspěchů české ekonomiky už před druhou světovou válkou a přinášela komparativní výhodu pro průmysl v době poté.

Dvě slova, která měla ve svém spojení zakomponován genius loci všeho, čím se mohlo kdy mladé Československo pyšnit.

Francouzský prezident Jacques Chirac v pondělí večer vystoupil v televizi a podpořil premiéra Dominique de Villepina. Jeho vystoupení se tak odehrálo o pár týdnů předčasně, protože obvykle se Chirac obrací na občany u příležitosti svátku 14.července.

tisková zpráva Ministerstva životního prostředí ČR

Na úterním jednání Rady EU pro životní prostředí se České republice podařilo získat další spojence, kteří podpořili její výhrady k nové Tematické strategii pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci. Ty by se měly promítnout do podoby nové rámcové směrnice o odpadech, o které nyní probíhá diskuse mezi členskými státy.

Společná tisková zpráva Hnutí DUHA a STUŽ - regionální pobočky Plzeň

Brusel/Praha - 27. června 2006 - Evropské nevládní ekologické organizace (1) podporují Českou republiku i další středoevropské země v odporu proti předefinování spaloven komunálního odpadu. Kritizují ministry životního prostředí členských států EU, kteří dnes na Radě EU v Lucemburku ignorovali nebezpečí skryté v návrhu nové evropské odpadové legislativy přeloženém Evropskou komisí. Plánovaná změna definice spaloven jako zařízení pro "využití odpadů" by usnadnila export odpadů z bohatších částí EU do chudších regionů, což by mělo vážné negativní důsledky pro Českou republiku. Schválení návrhu by také vedlo k přesměrování peněz evropských fondů do výstavby nových spaloven místo projektů pro prevenci vzniku a recyklaci odpadů.

Poněkud mě zaskočila sprostá a nenávistná kampaň proti panu Murínovi. Spolu s Vlastou Leporskou jej ve vašem titulku nazýváte pitomcem. Skoro by jeden nevěřil, že připomenutí ženské sexuální turistiky vyvolá tolik hněvu, aby mu lála i Lenka Vyskočilová. Ve víru genderového boje dokonce odsoudila samotný gender, neboť zachráněné ženy z Titaniku byly prý "dámy". Nejsem dost dobře srozuměn s tím, jak nízká má být úroveň ženy, aby nebyla "dáma" a byla tedy genderově plnohodnotnou ženou hodnou, vlastně nehodnou, přednostního zachránění, míní Jaromír Kopeček.

Pani Lenka Vytlačilová sa dobrovoľne označila za "obeť feminizmu". Toto obetavé gesto je sympaticky úprimné, ale žiaľ veľmi pripomína výrok toho čínskeho šampióna v stolnom tenise, ktorý novinárom tvrdil, že sa mu tak skvelo ping-ponguje len vďaka dôkladnému štúdiu spisov súdruha Maa. Tiež to myslel úprimne. Myslím, že (na rozdiel od neho) stojí za to, aby sme si určité veci ujasnili. Verím, že to pomôže definovať veci, o ktorých tu diskutujeme.

Pokud pan Murín tvrdí jeden den, že "patriarchát je v základoch marxistického učenia a je otázne, či ako celé marxistické učenie nejde o účelovú konštrukciu" (mimochodem jím citovaný Engels znal také matriarchát, že?) a naopak druhý den, že pani Phillipsová "uvádza ako veľmi šikovnú zásterku na rozbitie tradičnej rodiny a hlavnej úlohy muža v nej" "rodovou rovnost", není třeba vyvracet jeho argumenty. Vyvrací je sám.

Co je třeba uvést na pravou míru, je jeho vyprávěnka o anglické policistce, "ktorá dala pozatvárať väčšinu mužského obyvateľstva vzdialeného pacifického ostrova, pretože súložili s (pre nás!) neprimerane mladými dievčatami. Obávam sa, že takéto šírenie dobra na silu (akokoľvek by sa nám takýto zásah zdal logický) obvykle napácha viac škody, než úžitku".

Co se tedy vlastně stalo?

Nechci zahlcovat reakcemi na reakce a dovysvětlováním již jednou (nebo dokonce vícekrát) řečeného, přesto bych rád reagoval na článek p. Gustava Murína "Vykázaní z rozumu", už z důvodu, že se alespoň částečně týká věcí faktických, konkrétně jím kritizovaného zákona o ochraně před domácím násilím.

Co se týče veřejné diskuse, považuji setkávání odborníků mj. z oblasti práva, psychologie, kriminologie a sociální práce, spojenou s medializací tématu v tisku za veřejnou diskusi, jíž se mohl (a jistě účastnil) i pan Murín.

Výsledek legislativních snah nepovažuji za paskvil, ani nemám pocit, že po pádu komunismu byla moc v našem státě uchvácena feministkami a jejich posluhovači a cenzory. Pro zákon bylo 122 poslanců (a poslankyň), proti 2, bez námitek jej podepsal prezident (jinak osoba vyhraněných názorů), pro zákon hlasovali i konzervativci z KDU-ČSL (u nichž sympatie k feminismu nelze čekat).

Kdesi jsem se dočetl, že než Henry Ford pronikl mezi průmyslovou elitu světa, dříve než se stal symbolem dravého kapitalismu Spojených států amerických, pětkrát zkrachoval. A jako fénix opět povstal. Miliardář, proslavený pásovou produkcí lidových vozů, odporem k finančníkům Wall Streetu, antisemitismem, ale i sympatiemi k rasové politice Velkoněmecké říše, jež do dějin vstoupila též "továrnami na smrt", patří mezi postavy tzv. kontroverzní.

Reakce na článek Jana Čulíka "Čtyři důvody, proč nemít školné"

Mám v živé paměti prohlášení kamaráda, který se rozčiloval, že jízdné, které dostává jako příspěvek na dopravu z domu do školy (VŠE) nepokryje skutečné náklady. Při vší úctě k mému kamarádovi a jeho snaze studovat - mně, jako daňovému poplatníkovi, je srdečně jedno, jestli on má na dopravu nebo nemá. Ale na základě jakého "práva" mu jí mám platit já? ptá se čtenář Jiří Beránek a pokračuje:

Reakce na článek M. Dubského "Potřeba učit se a vzpomínat"

Musím přiznat, že se mi článek Milana Dubského velmi opravdu líbil. Stručně bez emocí shrnul současnou světovou situaci.

Osobně mám strach, že "kapitalismus by měl zůstat jako jediný a vítězný až na věky". "Četnými kritiky, ekonomy, filosofy, umělci, politiky" cloumají obavy, aby dny naší civilizace již nebyly navždy sečteny. Ostatně nebylo by to poprvé, kdy třeba zemské otřesy pohřbily celé rozvinuté civilizace, po kterých nám zbylo pouze pár šutrů a dohady.

Docela rád bych se autora zeptal, kde přesně jsou ty "domorodé kmeny v Africe a ještě eventuelně jinde na světě". Ale vlastně raději ne. Asi by se tam náš milý západní systém okamžitě vrhnul a zlikvidovali by je.

Podle názoru vulgárních antikomunistů jsme všichni občané někdejšího Československa mužského pohlaví, kteří plnili svoji vojenskou povinnost, byli v podstatě spolupracovníky totalitních struktur, když jsme podepsali nejdůležitější vázací akt: vojenskou přísahu. Jí jsme se zavázali na svoji čest hájit socialistickou vlast a pracující lid.

Už jsem si zvykli, že součástí našich demokratických svobod je špiclování našich telefonů (a kdoví čeho ještě), že i ty nejtajnější informace z jakéhokoliv státního úřadu se stávají předmětem manipulací svobodných (a investigativních) médií, které se nezastaví před ničím. Že vyšetřované kauzy se stávají předmětem mediálních hrátek a cosi jako presumpce neviny je považováno za přežitek totalitní minulosti.

Paní Havlingerová v iHNed se opět pokouší o PR pro farmaceutické firmy. Tentokrát si nevzala jako paní Bendová z iDNES na mušku leukémii, ale osteoporózu. Ta si jinak léčí u mužů, jinak u žen a zejména, je-li zvýšená aktivita buněk, co kost bourají, nebo těch, které jí stavějí.

Léků na její léčbu je ve všech případech k dispozici dostatek a nevím o kterém konkrétně léku paní redaktorka hovoří a straší, že není dostupný.

Rovněž k Evropě a nedostupnosti...

Počet registrovaných léků v ČR je výrazně vyšší než jinde v Evropě. A že jsme hluboce v jakémsi hodnocení za Německem? Tak proč potom němečtí pacienti jezdí do našich lékáren pro léky?

Čína uvažuje o tom, že bude až do výše 10 000 dolarů pokutovat sdělovací prostředky , které budou informovat veřejnost o katastrofách bez předchozího souhlasu vlády. Není jasné, kdy tento předpis má začít platit a není ani jasné, zda se bude týkat i zahraničních sdělovacích prostředků. Za posledních několik měsíců byla zatčena a uvězněna řada novinářů, kteří poukazovali na korupci mezi vládními činiteli.

Podrobnosti v angličtině ZDE

V první řadě program? Ale také "až na první místě" mocenské pozice, že? V proměnlivé dynamice možné voličské přízně nelze přehlédnout viditelné sympatie pro "koaliční" program. Při jednáních o personálních otázkách nemusí ztratit "tvář" ani koalice v čele s ODS, ani ČSSD. Mnohé funkční vazby nyní hrozí zablokováním, bude-li chybět oboustranně dobrá vůle. Přitom mnohem složitější a dramatičtější problémy naší doby tímto naším aktuálním jednáním řešeny nebudou (a ani nemohou být).

pondělí 13:13 - Předseda ODS a kandidát na premiéra Mirek Topolánek v pondělí podpořil vznik protiraketové základny na českém území.

pondělí 17:50 - Ministr zahraničí Cyril Svoboda potvrdil České tiskové kanceláři informace o tom, že Česká republika by do podzimu měla rozhodnout o případném umístění protiraketové základny na svém území.

Pondělní "veřejnoprávní" zpravodajství vypustilo tak trochu příliš nenápadně dvě zprávy, teritoriálně a obsahově zdánlivě nesouvisející. ČTK převzala v pondělí zprávu, zdrojovanou prý z japonského deníku Jomiuri Shimbun o tom, že Američané "půjčí" Japonsku poslední generaci raket Patriot PAC-3 na obranu proti novým severokorejským raketám Tepodong-2.

Hloupost.

Vážené paní redaktorky, pane redaktore, je skutečně s podivem, s jakou lehkostí kladete na papír různé smyšlenky, polopravdy či zjevné nepravdy a nemáte ani náznak snahy zjistit objektivní stav věcí. Nedělám si žádné iluze, že budete "ztrácet" čas čtením materiálů v příloze, ale přesto Vám je poskytuji, co kdyby se třeba v některém z Vás pohnulo svědomí. Panu Robertu Čásenskému chci vzkázat, že jsem použil stejnou metodu, jakou MF Dnes použila vůči mně, tedy metodu otázky. V titulku jste se ptali: Ví Rath, kde je 13,7 milionu? Na tiskové konferenci jsem se také zeptal a zdůraznil jsem i otazník.

Péče státu o zdraví občanů je vskutku až dojemná. Někteří z nás si jí však neváží a nezaslouží. Potkal jsem jednoho známého, také držitele řidičského oprávnění. Vím, že je podivín, ale tentokrát mne nadmíru překvapil.

"Ještě, že jsem si nikdy nekoupil vlastní auto." Sdělil mi a mne to udivilo, neboť je mu asi 54 let a bez auta se přece dnes vůbec žít nedá.

V rozhovoru, který vyšel o Vánocích 2004 v příloze Lidových novin, srovnává Petr Fejk, ředitel Pražské zoologické zahrady, úroveň středoevropských zahrad se zahraničními a shledává, že ty v našem okolí jsou vůči zvířatům mnohem ohleduplnější. Zahrady v arabském světě, jak je poznal, jsou zanedbané, čínské a japonské jsou sice prostranné a upravené, ale zvířatům jsou vyhrazeny jen těsné, nevyhovující klece, a německé odrazují svým vědeckým, chladným přístupem. Petr Fejk připouští, že zoo je civilizační produkt, který nikdy nebude ideálním řešením pro prezentaci zvířat, a předvídá, že o postupné zlepšování podmínek se přičiní přísnější normy, které stanoví velikost výběhu, výběr stravy, druh veterinární péče atd.

Mnozí přemýšliví lidé se shodují na tom, že myšlení je neustálý, nikdy nekončící proces. Závěry, ke kterým se dospělo včera, je nutno dnes konfrontovat s dnešní skutečností a s dnešními znalostmi. Pokud s nimi nejsou v souladu, je nutno provést analýzu fakt a formulovat závěry nové, jakkoli je možné, že již zítra skutečnost opět popisovat nebudou. Motorem takového postupu je neustálá pochybnost -- pochybnost o tom, co se nám jeví jako skutečnost; pochybnost o tom, co z ní vyvozujeme; pochybnost o tom, zda své závěry formulujeme dostatečně přesně a správně; jak mluvíme. A, konec konců, i pochybnost o tom, jak myslíme.

V Britských listech jsem několikrát kritizoval nízkou úroveň českých novinářů obecně a těch z deníku Mladá fronta Dnes zvláště. Ale nevyhnul jsem se, přirozeně, ani pochybnostem: Nejsem snad příliš příkrý ve svých odsudcích? Nemýlím se náhodou, tvrdím-li, že jde o diletanty a manipulátory? Nevyplývá mé negativní hodnocení především ze skutečnosti, že jsem se k němu dobral v době vypjaté předvolební atmosféry?

Sobotní vydání MF Dnes (23. června 2006) mne přesvědčilo, že mé pochybnosti jsou zbytečné.

Nově zvolený poslanec ČSSD Kosta Dimitrov nepodvádí, když užívá titul inženýr. Uvedla to dnes pražská Vysoká škola ekonomická. Dodala, že Dimitrov při zaměstnání absolvoval jednu z jejích fakult. Česká televize (ČT) přitom v neděli právě s odvoláním na informace školy uvedla, že Dimitrov sice používá titul inženýr z VŠE, ale nevystudoval ji.

"Vedení VŠE v Praze se tímto omlouvá ing. Kostovi Dimitrovovi za uvedení mylné informace," uvedla dnes prorektorka VŠE Hana Machková, jejíž prohlášení má ČTK k dispozici. Dimitrov ČTK řekl, že nelhal a jeho osvědčení o vzdělání jsou v pořádku.

Miroslav Karlíček, tiskový mluvčí Vysoké školy ekonomické v Praze v reportáži Jakuba Knězů pro Události 25. 6. 2006 v 19:15 sdělil informaci, ze které ovšem Jakub Knězů i Iveta Toušlová vyvodili lživý závěr. Je už načase, aby za tato selhání jak v České televizi, tak v České tiskové kanceláři začal nést někdo následky. Česká televize sice zveřejnila omluvu a vysvětlení VŠE v hlavním večerní zpravodajství 26. 6. , avšak k pochybení vlastní redakce se nehlásí. Ve zpravodajství ČT o roli redakce zpravodajství a publicistiky nepadlo ani slovo.

Nevím, zda mi absolutorium v atelieru designu VŠUP dává ještě dnes, po osmnácti letech, pouvoir vyjadřovat se k tomu, co je umění. Co je ještě užité umění a co už filosoficko-esteticko-nábožensko-psychoterapeutický koncept, který na umělecko-průmyslovém učilišti nemá co dělat. Po přečtení "teoretické" části diplomové práce oboru sochařství Štěpána Tesaře o "modelu prostoru k hlubinné introspekci" jsem na vážkách, jestli jsem nestudoval jinou školu než autor. Autor sice "používá spirály k demonstraci svého životního pohybu, který v poslední době vnímá velmi intenzivně", ale o sochařství v jeho případě vůbec nejde. Autor (soudě podle fotografie, kterou zveřejnil jeho oponent, malíř Paul) vytvořil něco, co nenese ani znaky autorského díla (neopakovatelnost), ale je spíše extrapolací autorova psychického stavu, jakousi artterapií.

Zdánlivě složitá výchozí situace se postupem času zjednodušuje. Obsazení postu předsedy Sněmovny napovídá, že dveře ODS do Strakovky může otevřít pouze dohoda s ČSSD.

Povolební radikální výroky představitelů hlavních politických stran pomalu zavál čas. Postupně si jak oni, tak i zástupy jejich věrných, zvykají na novou situaci. Ta i nadále zůstává nepřehledná, ovšem zdaleka ne tak, jako před dvěma či třemi týdny. Jakékoli rozhodnutí všech těch, kdo se účastní povolebních jednání a půtek, nepřehlednou povolební situaci zjednodušuje. Kouzlo každého kroku spočívá v tom, že zmenšuje množství variant, jimiž se může vývoj dál ubírat. Podpis koaliční dohody ODS, KDU-ČSL a SZ je takovým krokem vpřed.

Když po téměř třech měsících po volbách skončily mezi Blokem Julie Tymošenkové, Naší Ukrajinou a Socialistickou stranou Ukrajiny hádky o vliv a křesla, oznámila J. Tymošenková jako jeden z prvních kroků v přisouzeném postu budoucí předsedkyně vlády revizi dohod z počátku roku o dodávkách ruského plynu. Takováto jednání však nemusí mít případné dopady jenom na Ukrajinu.

Do nejistoty a ohrožení se mohou dostat i další země Evropy, neboť Ukrajina je dosud strategickou tranzitní zemí, přes jejíž území proudí významná část evropské spotřeby plynu dodávaného Gazpromem. Této cestě plynu zatím nekonkurují plynovod mezi Ruskem a Německem na dně Baltického moře, jehož význam právě v souvislosti s nejistou Ukrajinou v posledních dnech opět potvrdil bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, ani "jižní obchvat", který plánuje Gazprom s maďarským MOLem.

Svědectví komunistických poslanců, členů branně bezpečnostního výboru, zejména tvrzení na jednání přítomného poslance Maršíčka, ukazuje na něco daleko horšího, než všichni doposud tušili. Ukazuje opak toho, co se poslanci domnívají. Kubiceho zpráva nebyla ofotografována novináři na zasedání branně bezpečnostního výboru díky Langerově pochybení, tak jak se domníval redaktor Moravec v ČT i mluvčí ČT Martin Krafl ve sporu s poslancem Langerem či nyní komunisté. Kubiceho zpráva v té podobě, jak byla zveřejněna na serveru Radiožurnálu 29. 5. 2006 18:00, totiž nebyla vůbec ofotografována fotoaparátem .

Informační únik byl předem připravený, cílený a promyšlený. Langerův odchod na záchod "v tu pravou chvíli" byl pak už jen zastíracím manévrem.

V dubnu přispělo celkem 131 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 20 876..00 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 1,321.99 USD. Příjem z reklamy byl 2600 Kč. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než deset tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.